autor: elvisfan
Máme tu nový překlad, jak jste si jistě všimli, tentokrát od Iwči. 🙂 Vybrala si twincestní prvotinu autorky elvisfan, kterou už dobře znáte díky předchozím překladům tady na blogu. Povídka má dvanáct kapitol, tak doufám, že si čtení užijete a pošlete za to autorce i překladatelce pár pěkných komentářů. Díky, Iwčo, J. :o)
Seznámení se slaďoušem
Už ho tady předtím viděl.
Někdy si četl knížku, někdy noviny. Jindy tam jen seděl sám a užíval si to, co si objednal.
Tom si ho vždycky všiml.
Někdy se jejich pohledy setkaly, někdy se na sebe usmáli, ale nikdy spolu nemluvili.
Až do toho dne, kdy Tom vešel a viděl, že vypadá, jako by se měl každou chvíli rozbrečet.
Tom se zařadil do fronty a objednal si to, co vždycky – karamelové latté pro sebe a mocha frapé pro Gustava – a celou dobu koukal přes rameno na toho kluka s dlouhými černými vlasy.
Vzal si svoje drinky, otočil se k odchodu, ale odejít nemohl. Nohy ho dovedly až ke stolu toho cizince, a on neměl ponětí, co řekne, až do chvíle, než otevřel pusu.
„Um, jsi v pořádku?“
Zvědavé hnědé oči vzhlédly a Tom nebyl připravený na to, jak omamné byly ty oči zblízka.
„Prosím?“
„Jen… vypadáš, jako bys právě ztratil nejlepšího přítele nebo tak.“
Hnědé oči se zavřely a ten neznámý otočil hlavu pryč. „Dalo by se to tak říct,“ odpověděl tiše.
„T-To mě mrzí. Asi chceš být sám.“ Tom se otočil k odchodu. „Promiň, že jsem obtěžoval.“
„Počkej!“
Dlouhé prsty se otřely o jeho ruku, donutily ho zastavit se.
„Můžeš tu zůstat, jestli chceš.“ Podařilo se mu lehce usmát. „Když jsem sám, mám stejně až moc času na přemýšlení. Prosím.“ Ukázal na židli naproti sobě. „Zůstaň.“
Tom položil svoje drinky na stůl a posadil se. „Jsem Tom, mimochodem.“
„Rád tě poznávám, Tome Mimochodem,“ ten druhý kluk se usmál. „Já jsem Bill.“
„Rád tě poznávám, Bille.“
„Viděl jsem tě tady hodněkrát.“
„Chodím sem každý den po cestě do práce.“
„Co děláš?“
„Vlastním Plan Nine.“
„Ten hudební obchod naproti Collins? Je to tvoje?“
„Dobře, není to tak úplně moje. Je to mýho strejdy, a on ze mě udělal manažera. V podstatě ten obchod vedu, protože on se tam moc nevyskytuje.“
„Zajímavý.“
„Co ty?“
Bill pokrčil nos. „Jen pokladní, obávám se. Pracuju v tom antikvariátu na Thompsnově.“
„Jasně, párkrát jsem tam byl. Baví tě to?“
„Platí to účty,“ Bill pokrčil rameny. „No, vlastně půlku. Dělím se o byt s kamarádem Andym. Tebe tvoje práce baví?“
„Miluju ji. Můžu hrát, na co chci celej den, a ještě mi za to platí.“
„Máš štěstí.“
„Jo, to asi mám.“
Oba se rozpačitě usmívali, když nastala ta náhlá pauza v konverzaci.
„Tome?“
„Hm?“
„Proč vždycky objednáváš dva nápoje?“
„Oh, to frapé je pro kamaráda Gustava. Pracuje se mnou. Vlastně…“ Podíval se na hodinky. „Asi bych měl pomalu jít.“
„Oh. No, bylo hezké tě poznat.“
„Tebe taky.“
„Možná, že tu zítra zase budu.“
„Asi,“ Tom se postavil a vzal svoje nápoje. „Je dost těžký tě přehlédnout.“ Usmál se a Bill zčervenal. „Měj se, Bille.“
„Ahoj, Tome.“
—
„Jdeš pozdě.“
„Já jsem šéf,“ Tom se zašklebil na svého kamaráda, když odemykal dveře. „Mám to dovoleno. A taky přeju dobré ráno, Gustave.“
„Jsi celý moc spokojený.“ Gustav pozoroval svého přítele, když se rozsvítila všechna světla. „Dobře, koho jsi potkal?“
„To nemůže mít člověk jen dobrou náladu?“
Tom zmizel v zadní místnosti s obrýleným přítelem v patách.
„Ty nemůžeš, ne. Takže jaké je jeho jméno?“
„Proč si myslíš, že je to kluk?“
„Protože to nebyla holka od tvých patnácti, Tome.“
Tom se začal smát, jak odemykal sejf a podával Gustavovi peníze. „Dobře, to máš pravdu. Jmenuje se Bill.“
„A kde jsi Billa potkal?“
„Dnes ráno ve Starbucks. Chvíli jsme si povídali, než jsem musel jít otevřít obchod. Asi se tam s ním uvidím i zítra.“
„Ty sis od něj nevzal číslo?“
„Ne.“
„Takže Tome, vím, že my hetero děláme věci trochu jinak, než vy homosexuálové, ale jsem si docela jistý, že by každý souhlasil s tím, že sis měl vzít číslo od osoby, která se ti líbí.“
„Rady v randění, Gusi? Od tebe? Kdys měl naposledy rande?“
„Jsem vybíravý.“
Dveře zazvonily, oznamovaly, že někdo vešel do obchodu, a Tom se ušklíbl.
„A teď máš zákazníka.“
—
Bill se zastavil v půlce kousání svého borůvkového muffinu a zíral na svého společníka. „To si děláš srandu!“
„Ne. A proto nenávidím klauny.“
„Jakej druh pošahanýho klaun by rozbrečel malýho kluka?“
„Nemám tušení, ale tenhle to udělal.“
„To je neuvěřitelný,“ Bill zakroutil hlavou, ukusujíc si kousek muffinu. „Doufám, že tvoje další narozeniny už nebyly tak traumatizující.“
„Rozhodně.“ Tom se podíval na svoje hodinky.
„Už musíš jít?“
„Měl bych. Pořád jsem si neobjednal svoje nápoje.“
„No, bavil jsem se. Uspěchané, ale sranda.“
Tom studoval toho druhého muže. „Kolik ti je?“
Tom studoval toho druhého muže. „Kolik ti je?“
Bill nechápavě přimhouřil oči. „Dvacet jedna.“
„Oblíbená barva?“
„Červená.“
„Nějací mazlíčci?“
„Ani jeden.“ Bill se usmíval a kousal brčko.
„Akční nebo komedie?“
„Tome, dost!“ zasmál se.
„Akční nebo komedie?“
„Dobře, akční. A už s těma otázkama přestaň.“
„Jen se snažím o tobě zjistit co nejvíc v tom krátkém čase, který máme.“
Bill dál okusoval brčko a přemýšlel o tom posledním, co Tom řekl.
„Mohli bychom sem oba prostě přijít dřív, víš.“
„Pravda,“ Tom souhlasil.
„Dobře, teď odpověz na svoje otázky.“
„Jo. Um… dvacet dva, modrá, žádní mazlíčci a akční.“
„Velmi dobré. Takže v kolik zítra?“
„Je na tebe jedenáct moc brzy?“
„Vůbec ne.“
„Tak potom v jedenáct.“
—
„Nechápu to.“
Gustav se opíral o pult, ruce měl překřížené, a díval se na svého šéfa a nejlepšího přítele v jednom.
„Co nechápeš?“ Tom se zeptal, i když znal odpověď.
„Vem si jeho číslo, pozvi ho na rande a budeš ho moct vidět, kdy budeš chtít. A jako bonus nebudeš muset vstávat ráno dřív a riskovat přerušení tvého tolik potřebného spánku krásy.“
„No tak vstanu v deset a ne o půl jedenáctý, to není taková oběť. A navíc,“ usmál se nad vzpomínkou na Billa. „Je to takhle zábava. Časem si na něj vezmu číslo, ale do té doby se uvidíme jen ve Starbucks.“
A to taky dělali. Každý den, týden a půl.
Až se jednoho dne Bill neukázal.
autor: elvisfan
překlad: Iwča
betaread: J. :o)
Pěkné. Gustav mě hodně bavil. Ale ta poslední věta…Teď zas budu přemýšlet, co se s Billem stalo 🙂
Díky za díl
Ďakujem za novú časť a teším sa na pokračovanie…Teraz mi bude vŕtať v hlave čo sa stalo Billovi, že neprišiel
Delate si ze mne srandu? To amici bezne vstavaji v pul jedenacty a makaji od jedenacti? Do haje, balim a jedu 😀 a jeste si pokladni kazdy den dava kafe a muffinve Starbucks. Ech… ale jinak vypada povidka moc zajimave 🙂 Gustav je sympatak 😀
Dekuji za preklad 😉
hohooo takhle to useknout?! ale je to kráááása 🙂 moc se mi to líbí ! a snad poprvé se mi v povídce zamlouvá i Gustav 😀 moc se těším na další díl a děkuju za překlad ^^
Wow začíná to moc pěkně jsem zvědavá co se stalo že nedorazil tak honem další dílek :)))))
Jsem moc ráda za nový překlad.. 🙂 Jakmile jsem viděla, že autorkou je elvisfan, hned jsem věděla, že bude co číst.. 🙂 Povídka začíná slibně a zajímavě, mám ráda taková témata, kdy se Bill a Tom náhodně potkávají a posléze se dají do řeči.. Ale přiznávám, že v dnešním díle se mi nejvíc líbil Gustav, ten teda perlil, co se týče hlášek.. 😀 A už teď jsem zvědavá na pokračování, hlavně na to, proč se Bill najednou neukázal.. Určitě se máme na co těšit.. Povídku budu určitě číst a moc děkuji Iwče za překlad.. 🙂
Tak povídka začíná rozhodně zajímavě a já tady budu určitě netrpělivě očekávat další díl, protože mě rozhodně zajímá, co se stalo s Billem, že nedošel. Už v tom zase vidím všemožné hrozné scénáře, tak doufám, že Bill třeba jen zaspal a nebo měl v práci volno a tak se mu nechtělo nikam chodit nebo něco podobného. Nerada bych, aby to bylo proto, že se mu něco stalo. Tohle poznávání se, se mi strašně líbí, je to takové krásně miloučké. 🙂
Moc děkuji za překlad! 🙂
Keď som uvidela meno autorky, veľmi som sa potešila. Zatiaľ všetky poviedky ktoré sa tu od nej objavili boli perfektné a táto, zdá sa, bude tiež. To randenie sa mi strašne páčilo. Hlavne tie otázky aby sa spoznali:) A Gustav je tiež skvelý:) ale prečo Bill neprišiel? Tom asi bude ľutovať, že si to číslo nevzal…
Veľmi pekne ďakujem za skvelý preklad:)
Honem další díl jsem zvědava proč nepřišel Bill. Jsem moc ráda že jsi se dala do překládaní další povídky.
Síce som už poviedku čítala v originále, ale už to predsa len bolo pred nejakým časom, takže si už nepamätám všetky detaily alebo okolnosti. Preto si poviedku veľmi rada prečítam aj v preloženej verzii. 🙂
Stretávanie len v Starbucks a nič iné? Ako povedal Tom, tak má to čosi do seba, ale v prípade toho konca, keď sa Bill neukázal je to skôr nevýhoda.
A Gustav je super 😀 aké rady o randení mu tam dával 😀
Ďakujem za preklad.
Kdyz jsem videla tuhle autorku, nemohla jsem odolat a pustila jsem se hned do cteni. A nelituju! 🙂
Prijde mi zvlastni, ze je tady Tom takovy nesmely, ale libi se mi to, je to zase zmena! 🙂 akorat si to cislo mohl vzit, zvlast, kdxz nastala situace, ze Bill nedorazil. Zajimalo by me, co s nim je a doufam, ze je v poradku!!
Jak Tom spustil palbu otazek, musela jsem se vazne smat! 😀
Moc dekuji za preklad a tesim se na dalsi dil 🙂