autor: Steinsgrrl
Světlo bylo růžové skrz Tomova víčka a držel je zavřená tak dlouho, jak jen mohl. Byl v teple a pohodlí; jeho nohy byly zapletené s Billovými a Billova hlava byla usazená do ohbí jeho krku a ramene. Ležel tam a zhluboka dýchal, vdechoval Billovu vůni, jeho vlastní vůni a přetrvávající vůni sexu v místnosti a pomyslel si, že to musí být ten nejdokonalejší způsob, jak se probudit.
Nakonec zamrkal a pootevřel oči, mžoural jimi proti slunci zářícímu oknem. Tom zapomněl večer zatáhnout závěsy a teď nadával, že si nevzpomněl. Nejen proto, že ho světlo téměř oslepovalo, ale protože nevěděl, jaké představení večer s Billem předvedli sousedům!
Ale když se zamyslel, uvědomil si, že je mu to téměř jedno. Tom se poslední dobou přistihl, že se nestará o spoustu věcí, když se probouzel s Billem v náruči. Podíval se dolů na muže, který tam ležel, a nemohl zabránit úsměvu, jenž se objevil na jeho tváři.
Bill si neumyl tvář, stále měl všechen svůj make-up, když šel do postele, a nyní ho měl rozteklý a rozmazaný v tmavé kruhy pod očima, a kousky řasenky mu lpěly na dlouhých, hustých řasách. Neměl žádný lesk na rtech, ten slíbali dřív, než dokonce přišli nahoru, a Tomovi to vůbec nevadilo. Miloval přírodní barvu Billových rtů, velmi světle růžových a plných. Bill by se pravděpodobně cítil trapně, kdyby se probudil a zjistil, že se Tom na něj dívá a obdivuje ho, zatímco on spí, takže toho Tom využíval, dokud mohl a odolával líbání těch plných rtů a milování těch plných rtů a jazyka, dokud se Bill neprobudí a nebude mu to moct oplatit.
A tato myšlenka ho přivedla k té, které se snažil vyhnout. Nechtěl přemýšlet o lásce, nechtěl o tom ani uvažovat. Láska byla děsivá, láska mohla ublížit, a láska by měla přijít s výstražným štítkem pro hloupé lidi, kteří se zamotají do lásky, když nemají co dělat a… Když mají vychovávat dítě.
Přesto, v poslední době, když se Tom podíval na Billa, vše, na co mohl myslet, byla láska. Jak moc miloval mít Billa kolem sebe, jak moc miloval, když mu Bill volal a probudil ho až v 1:30 ráno, protože vždycky zapomněl, jak pozdě už je a že Tom má jít druhý den do práce. Jak moc Billovi záleželo na Janni a vždy na ni myslel, když mluvil o tom, co by měli spolu podniknout. Tom se nikdy nesetkal s lepším člověkem, a když o něm přemýšlel, mohl myslet jedině na lásku.
Jeho oči putovaly po Billově tváři, po každém záhybu jeho kůže, jež by byla perfektní, kdyby nebylo znaménka pod jeho rtem, a pak se jeho oči opět soustředily na jeho rty. Byly krásné, jako i jiné rty, ale bylo to něco jiného, co v nich viděl a díky čemu se Tom usmíval. Znal ta nejkrásnější slova, která přišla z těch rtů; Bill, když ho oslovil „zlato“ a i když to nebylo oslovení, které by ho někdy opravdu těšilo, pocházející z Billových úst to znělo jako láska. A pokud záleželo na něm, tak i byla. Věděl, jak ty rty chutnaly a když se líbali, Tom chtěl být schopen se přímo utopit v Billových ústech, v jeho těle, v jeho duši, a Tom už to prostě nemohl déle vydržet. Bill bude prostě muset spát později.
Políbil Billa tak jemně, jak jen mohl, téměř zadržel dech nad tím drobným kontaktem mezi nimi. Už se dostal přes otázku, jak se mohl díky muži cítit takto, nyní přemýšlel, jak se tak díky němu mohl cítit ještě víc než před týdnem? Než den předtím? Billova víčka se zachvěla a zasténal mu do úst, než začal pohybovat rty proti Tomovi, dokud si ho Tom nepřitáhl pevně ke své hrudi.
Musela to být láska, rozhodl se Tom a prohloubil polibek, ponořil se do Billových rtů a dlaní mu přejel po zádech, až prsty dorazil ke křivce zadku.
Neslyšeli kroky na chodbě, až když se zvala rána na dveře od ložnice a poté se lehce otevřely. Janni vpadla dovnitř, samý úsměv a hihňání. „Tati, hádej, co jsme-“ zastavila se hned za dveřmi a koukala tam a zpět mezi dvěma muži v posteli, kteří rychle odskočili daleko od sebe, a Bill zabořil obličej do polštáře. „Ahoj, Bille! Chceš vidět, co jsme já a babička dělaly?“
„Janni, co-“ Tom se posadil a promnul si oči. Měl to vědět. I když byl podrážděný, že tam Janni tak vpadla, měl vědět, že se to stane. Zamkl venkovní dveře, ale ne dveře do ložnice a Simone měla klíč od domu. „Jdi dolů, prosím. Budu tam za minutu.“
Janni pokrčila rameny. „Okay.“ Odešla, stejně jako přišla, s poskakováním a s úsměvem a nechala za sebou otevřené dveře.
Tom rychle vstal a zavřel je a pak skočil zpět pod přikrývku. Bill na něj vykoukl jedním okem. „Nezamkli jsme dveře.“
„Ne.“ Tom zíral na strop. „Jak se nám to mohlo stát?“ Pohlédl na Billa a zvedl obočí. „Můžeš za to ty, víš.“
Bill, se rychle zvedl na lokty. „Co? Myslím, že za to můžeme oba, ne?“
Tom zavrtěl hlavou. „Ani náhodou. Tvoje chyba. Říkal jsem ti, že nemůžu myslet, když jsi kolem.“
Bill na něj zíral. „Ach, jistě, protože tě rozptyluju.“
„Jo.“
Bill si pomalu olízl prst a začal s ním putovat dolů po Tomově hrudi, přičemž sebou dolů stahoval i deku. „Znám více způsobů, jak tě rozptýlit, víš.“
Tom chytil Billovu ruku a stáhl ji dolů ke svému tvrdnoucímu penisu a omotal kolem něj Billovy prsty, čímž je oba donutil krátce zasténat nad tím kontaktem. „Já vím, to je ten problém.“
Před tím, než jej mohl Bill pořádně chytit, Tom zvedl jeho ruku zpět ke rtům a rychle ji políbil. „Nicméně, musíme si jít promluvit s Janni a nemůžu myslet na tohle. A ani ty. Pojď, jdeme na to.“
Bill zabručel a klesl zpátky do peřin, než dlouze vydechl a vylezl z postele, aby se oblékl.
Bill následoval Toma po schodech dolů, kde našli Simone stát v obýváku s rukama zkříženýma na hrudi.
„Ahoj, Mami.“ Tom cítil, jak mu hoří tváře a bylo to, jako když mu bylo šestnáct, muchloval se s tou sexy holkou z biologie a přistihla ho matka. Pohled, který mu právě teď věnovala, byl stejný jako tehdy, plný zklamání.
„Tome. Ahoj, Bille.“ Pohlédla za Tomovo rameno, kde mu Billovo teplo hřálo záda. Otočila se k místu, kde si Janni hrála s knihou samolepek na konferenčním stole. „Janni, proč si nejdeš dát své špinavé prádlo do koše na prádlo?“
Jakmile Janni popadla svou tašku a zamířila nahoru, Simone se obrátila zpět k nim. „Víš, já jsem se nebála nechat ji jít tě probudit, Tome, protože jsem si neuvědomila, že budete v posteli spolu.“ Zamračení na její tváři bylo znát i v jejím hlase.
Její tón se stupňoval a byl zamířený na něj a Tom zjistil, že jeho hněv rychle roste. „Omlouvám se, nebyl jsem si vědom, že jsem tě měl informovat o statusu našeho vztahu.“ Tom si také překřížil paže na hrudi a stáli tak čelem k sobě.
Simonino obočí se prudce zvedlo. „Ty víš, že o tom to vůbec není. Měli sis zamknout dveře.“
„My jsme zamkli dveře! Zamkli jsme dveře od domu. Nemyslel jsem si, že musíme zamknout dveře do ložnice.“ Podíval se zpět na Billa, který sledoval své nohy, než položil pevnou ruku na Tomovo rameno. „Janni jen vešla do mého pokoje a viděla nás v posteli spolu. Neviděla nic špatného, ale musím se s tím vypořádat právě teď. Co nepotřebuju řešit, je tvé odsuzování.“
„Budeš muset být opatrnější, Tome.“ Simone mluvila k Tomovi, ale dívala se i na Billa a Tom cítil, jak se za ním Bill trochu narovnal.
„Myslíš, že to teď nevím?“ Jeho hlas začal stoupat a snažil se ho vrátit do klidné úrovně. „Jsem v tomhle nový, mami. Nebyl jsem s nikým od Nikki a teď mám Billa a snažím se postupně na všechno přijít. Já jsem…“ zhluboka se nadechl a poškrábal se na zadní části krku. „Budu dělat chyby, ale vypořádám se s nimi. Poučíme se z nich.“ Natáhl se dozadu, chytil Billa za ruku a lehce ji stiskl.
Simone nevypadala úplně přesvědčeně, ale povzdechla si a natáhla se pro svou kabelku. „Okay,“ zvedla si ji na rameno a zastavila se před nimi, než pohlédla na svého syna. „Okay. Chci říct, co jiného můžu dělat, že? Ale buď opatrný, zlato. Okay?“
Tom se sklonil a políbil ji na tvář. „Budu. Budeme v pohodě.“
Přejela rukou nahoru a dolů po Tomově paži, jako kdyby ho utěšovala, i když to byla ona, kdo potřeboval uklidnit, a poté položila ruku na tu Billovu na Tomově rameni. „A já se omlouvám. Nechci být odsuzující. Jen-“ podívala se směrem ke schodům. „Je to Janni. Ona je tak krásná a sladká a nechci, aby jí někdo ublížil.“
„Nikdo jí neublíží, mami.“ Tom se odtáhl a začal směřovat ke dveřím, doufal, že ho jeho matka bude následovat. „Neexistuje žádný způsob, jak bych jí mohl nechat ublížit.“
„Já vím. Znáš mě, jsem jen přehnaně ochranářská.“
„Vím, že jsi. A věř mi, že já sám jsem docela přehnaně ochranářský.“ Odfrkl si sám pro sebe, přemýšlel o všech těch klucích, které zastraší, až se z Janni stane teenager. „Děkuju, že sis k sobě Janni tuhle noc vzala. Vážím si toho.“
„To nic. Bavily jsme se!“ Zahýbala prsty čerstvě upravenými a nabarvenými fialovým lakem s oslňujícími třpytkami a Tom se zubil celou cestu zpět do obývacího pokoje poté, co odjela.
„Můžeme, si udělat znovu naše vlastní zmrzlinové poháry?“ Janni tahala za Tomovu košili a poskakovala mezi svým otcem a Billem, zatímco stáli v uličce se zmrzlinou. „Můžeme vzít čokoládu?“
Tom zvedl obočí a popadl Janni ruku, aby ho přestala tahat za košili. „Přestaň s tím a budeme o tom přemýšlet!“
„Udělat si vlastní zmrzlinové poháry?“ Bill prohlížel různé druhy zmrzliny, zcela obeznámen s touto uličkou, ačkoliv dával přednost čisté zmrzlině.
„Dělali je jednou ve školce, a když dorazila domů, bylo to to jediné, o čem dokázala mluvit. Myslím, že jsme je dělali pouze jednou, protože si prostě nemůžu dovolit koupit všechny ingredience, abychom doma dělali pořád poháry.“ Tom tlačil vozík směrem k obrovským krabicím vanilkové zmrzliny.
Bill se podíval dolů na Janni, která se dívala na svého otce, a pak zpět na zmrzlinu a ve tváři jí zářila naděje. Jak by mohl té tváři něco upřít?
„Tak tentokrát je to na mně,“ řekl Tomovi a převzal od něj nákupního vozík. „Pomoz Janni najít to, co chce na svůj pohár a bude ho mít.“
Tom na něj zůstal zírat. „Jsi si jistý?“ Janni vedle něj prakticky vibrovala a čekala na Billovu odpověď.
„Nakupujeme, abych mohl udělat večeři, kterou bude jíst i Janni, že? A co je to za perfektní večeři pro dítě bez dezertu?“ Sotva ze sebe dostal poslední slovo, než Janni vyjekla a vrhla se na něj a pevně mu objala stehna.
Bill jí se smíchem prohrábl vlasy. „Pomůžeš svému otci najít to, co chceš?“
„ANO!“ Janni chytila Toma za ruku a táhla ho k vystaveným čokoládovým sirupům a ořechům.
Bill šel pomalu za nimi a přemýšlel o tom, co udělá k večeři. Rozhodli se počkat až na dnešní večer, aby promluvili s Janni o tom, jak jim vpadla do pokoje, zatímco byli v posteli, a Tom si myslel, že by mohli strávit nějaký čas spolu, dát si večeři, zahrát si nějakou hru a nenápadně o tom začít mluvit. Nechtěl, aby si Janni myslela, že na ni byli naštvaní, ale potřebuje vědět, že už nemůže kdykoliv jen tak vpadnout do Tomova pokoje. Bill našel francouzskou vanilkovou zmrzlinu a položil ji do vozíku, než následoval Toma a Janni za roh, kde už měli plnou náruč polev.
Našel je, jak se zastavili před stojanem s jahodami. Janniny oči byly téměř prosklené touhou po jahodách, jasně červených a tak zralých, že je Bill cítil i z druhého konce uličky a jen čekal, než vyberou krabičku, přičemž potřásl hlavou. Janni nebyla rozmazlená, v žádném případě, a Bill si myslel, že není nic špatného na tom dát jí trochu radosti, když mohl. A pokud ta radost přišla v podobě zmrzliny spolu s čokoládou a jahodami, no, tak to jistě jednou za čas mohl udělat.
Když Tom hledal prostor pro jahody ve vozíku, Janni se zeptala: „Můžu sníst jednu v autě?“
„Ew, ne! To je nechutné. Musíme počkat, až se dostaneme domů a umyjeme je.“ Tom ji vzal za ruku a pokračovali dál s Billem těsně za sebou. „Ach. Pan Shasky! Jak se máte?“ Tom natáhl ruku a muž v obleku se usmál a nadšeně potřásl Tomovou rukou.
„V pořádku, v pořádku, a jak se máte vy?“ Uhladil si rukou své pečlivě načesané vlasy a ukázal na Toma. „Tom Kaulitz, že? Plánuje se, že pro nás navrhnete obal.“
„Ano, pane. Vlastně mám několik nápadů a jsem připravený vám je předložit-„
„Bille, viděl jsi ty jahody, které táta vzal? Ale říkal, že je nemůžu jíst v autě, protože je musíme nejdřív umýt.“ Janni držela krabičku jako ten nejvzácnější poklad a Bill jí přiložil prst ke rtům.
„Pojď sem a nech tátu mluvit pracovně.“ Bill natáhl ruku pro jahody a Janni mu je podala a sledovala ho velmi pečlivě, aby se ujistila, že je Bill bezpečně uložil v nákupním vozíku. Sehnul se a otevřel náruč a Janni mu omotala své malé paže kolem krku, zatímco ji zvedl a usadil si ji na svém boku.
„A to je vaše dcera, Tome?“ Muž zavrtěl baculatým prstem na Jannino břicho a ona se nervózně zavrtěla a zabořila tvář do Billova krku.
Tomův úsměv byl velký a hrdý. „Ano. Pane Shasky, to je moje dcera, Janine a můj…“ odmlčel se, když jeho oči zachytily Billovy. „Můj partner, Bill Trümper.“
Billovo překvapení bylo poznatelné pouze podle velikosti jeho úsměvu. Tohle od Toma nečekal. Zatímco Tom naznačil, že má Billa rád víc než jen trochu, Bill nevěděl, že Tom to myslí tak vážně s tím, co měli. Utopen v Tomových očích téměř přeslechl váhavý tón pana Shaskyho. „Partner? Ale říkal jste, že pracujete sám.“
Tom přikývl. „To pracuju.“
Pan Shasky se podíval na Billa a zpět na Toma, se zmatenými vráskami kolem obočí. „Ale vy jste řekl, že je to váš partner.“
Tom se znovu usmál a natáhl ruce pro Janni, která se odklonila od Billa a přestěhovala se na Tomův bok. „Ano, pane.“
„Tati,“ zašeptala Janni a dívala se opatrně na Pana Shaskyho, „mám hlad. Chci, aby Bill uvařil už teď.“ Položila hlavu dolů na Tomovo rameno a nespustila pohled z muže v obleku.
Pan Shasky si odkašlal a jeho výraz byl najednou prázdný. „Nebudu vás déle zdržovat. Rád jsem vás poznal, Bille.“ Kývl na Billa, pak na Toma. „Tome.“ Obrátil se zpět k rajčatům a mačkal každé z nich a Bill věděl, že byli propuštěni.
Otočil se s vozíkem dokola a zahákl paži kolem Tomovy, kterou stiskl. „Možná, nějaké víno k večeři?“ Vedl Toma kolem druhé strany uličky.
Tom vydechl. „Možná, že něco silnějšího.“ Věnoval Billovi ostýchavý úsměv. „Partnere.“
Bill se usmál nazpět, žaludek se mu těžce přetočil. „Partner, jo?“
„Mhm,“ zabroukal Tom. „Nevadí ti to, že?“
„Cože? Bože, to ne. Ale možná bychom si o tom měli promluvit, až půjde Janni do postele?“ Polechtal chichotající se Janni na tváři a Toma na tu jeho políbil.
„Tati, Bill není tvůj partner,“ zvolala Janni hlasitě a ovinula ruce pevněji kolem Tomova krku. „Bill je jen tvůj kamarád, který s tebou spí, že?“
Bill zvedl obočí a Tom zasténal.
autor: Steinsgrrl
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Já chci hned teď další díl! Nevydržim čekat celý týden, abych se dozvěděla, jak se z tohohle Tom vykecá :DDD
Ale myslím, že tohle bude ten nejmenší problém. Tom asi bydlí, v nějakém hodně malém městě, když všichni reagují na něj a Billa tak divně…Nepřekvapilo by mě, kdyby si pan Shasky na ten návrh obalu našel někoho jiného…
Díky za překlad
Skvělý díl a úplně úžasný konec! Nemůžu se přestat smát. Kamarád, co s tebou spí.. awwww 😀 😀
tak jako Janni zabila na konci xDD musim se smát xD ale nejde mi na mozek ten cápek co ho potkali…jen aby jim nedělal nějakou neplechu, to bych nerada 🙁 mocmocmoc děkuju za nový dílek <3 miluju tuhle povídku ^^
No, myslím, že tuhle práci už Tom nedostane… homofobní kreténi. Maloměsto v Americe? Hotová katastrofa. Co se homosexuality týče, předpokládm těžký středověk. To mě trochu zamrazilo a zamrzelo, ale jinak byl díl perfektní. Janni je dobrý třeštiprdlo, chvíli neposedí. Bill je dobrý "maminka", myslím, že si ho Janni zamiluje a i on ji. Nicméně ten konec dostal i mě. Děti holt umí překvapit 😀
Děkuji moc za překlad 🙂
Janni tomu dala korunu ale děti ty jsou moc upřímný. Kapitolka krásna.
Tak a Tom to teraz dostal:D som zvedavá ako to vysvetlí:D malá je rozkošná.
Ten pán neviem aký ma poriadne naštval, ale nie je sám, včera ma tak isto s debilným homofóbnym názorom nasrala aj jedna pani, o ktorej som si myslela, že je inteligentná… no a ona nie je. Desí ma, koľko zlých a netolerantných ľudí okolo nás žije. Tom pre nich už zrejme nebude musieť navrhovať nič, že? Je mi to ľúto. Ďakujem za skvelú kapitolu:)
Jáj, chudák Tom. Ten to bude mať ešte ťažké. Chápem, že to s Billom myslí vážne, ale tiež nemusí byť k cudzím ľuďom až taký otvorený. Nemusí sa mu to vyplatiť. Ale budem im držať palce, sú fakt zlatý, :-p
Janni to na konci parádne zaklincovala! Som zvedavá, ako sa z tohto Tom vyvlečie 😀
A k tomu chlapíkovi.. aj keď som rada, že Tom Billa berie ako partnera a nehanbí sa za to, tak mám pocit, že ostatným to po chuti nebude. A vyzerá to tak, že Tom si tu prácu nakoniec nedostane.. no uvidíme.
Ďakujem za preklad.
Tak ten konec byl nejlepší.. Bill je jen kamarád, který s tebou spí.. 😀 Kdyby to slyšel někdo jiný, neumím si představit, co by sis pomyslel o tom, co Tom jako otec svou dceru učí.. 😀 Jsem ale moc zvědavá na jejich večerní rozhovor, takové situace nejsou moc jednoduché ani pro jednoho, hlavně to vysvětlování, ale podle minulých dílů soudím, že Tom to určitě zvládne a Janni to pochopí.. Je to moc chytrá holčička.. 🙂 A schválně, jestli Tom Janni vysvětlí, že Bill není kamarád na spaní, ale partner.. 😀 A pan Shasky, no comment teda, prej, říkal jste, že pracujete sám.. 😀 Je to nádherná povídká, moc děkuji za překlad, díky kterému mám šanci tuto povídku číst a moc se těším na další díl.. 🙂
Skvelý diel a ten koniec bol úžasný 😀
Jéé, tohle bylo tak krásné! ♥
Jediné, co mi celý díl lehce zkazilo byl ten pas Shasky. Uff, takovéhle lidi prostě ráda nemám a trochu se bojím, že Tom žádnou práci nedostane. Maličko se i začínám obávat toho, že čím více lidí bude vědět o jejich vztahu, tím horší to pro ně bude. Tohle je už druhý člověk, který nezareagoval moc dobře. Ačkoli se zatím nic nestalo, tak se obávám toho, co bude. Snad nic a jen mám pesimistické myšlenky.
Každopádně Bill s Tomem jsou kouzelní! ♥ A ještě i s Janni! Moc se mi líbí, jak se Bill s Janni sblížili a jak se mají navzájem rádi. Dneska na mě působili jako strašně roztomilá, pohodová rodinka. Je to tak nádherné si tohle číst! 🙂 Ovšem Janni na konci! 😀 😀 😀 No jooo, co ji to ten taťka učí? 😀 To má za toho jejího plyšáška, se kterým jen spí. 😀 😀 Jsem vážně zvědavá, jakým způsobem to Tom uvede na pravou míru. 😀
Tuhle povídku mám strašně moc ráda, je tak strašně milá a Janni tomu dodává takovou nádhernou atmosféru. ♥ Moc děkuji za překlad! 🙂