autor: mohanrocks
O dva roky později…
Bill šel po ulici s teplým šálkem kávy v ruce, vzduchem pofukoval příjemný vánek a sluneční světlo svítilo skrz budovy a vytvářelo náhodné vzory na chodníku. Přimhouřil oči v záři okna konkrétního obchodu, neschopen potlačit hrdý úsměv na rtech při pohledu na nápis na skle, který říkal Grafika Georg, a pod ním bylo logo s karikaturní kresbou Larryho.
Po otevření dveří Bill hledal očima svého kamaráda, který si nedávno ostříhal vlasy na krátko ve snaze být profesionálnější. Nejen to, ale také významně omezil trávu. To neznamenalo, že už nikdy nebýval sjetý, ale snažil se to dělat minimálně, alespoň ve všední dny.
„Bille!“ Zvolal Georg z místa, kde se nakláněl přes stůl a radil mladému praktikantovi, s obrovským úsměvem na tváři.
„Hej,“ Bill se usmál a přešel blíž, aby ho mohl obejmout.
„Jsem tak rád, že ses zastavil! Co si myslíš o tomhle místě?“ Georg se rozhlédl kolem s úspěšným pocitem.
„Myslím, že je to kurva úžasné… Všechna tvrdá práce se ti vyplatila, co?“ Bill ho poplácal po rameni.
„No, jakmile jsem se konečně začal soustředit a ne se jen po celou dobu flákat, tak všechno zapadlo na své místo,“ Georg pokrčil rameny a napřáhl ruku směrem k sousedním dveřím. „Račte vstoupit do mé kanceláře,“ řekl Georg oficiálně a pak se uchechtl a zamumlal pod vousy, „vždycky jsem to chtěl říct.“
Bill ho následoval s protočenýma očima a čelist mu poklesla nad způsobem, jakým ji Georg měl laděnou do světlých barev a s vlastními grafickými výtvory pověšenými na stěnách. „Wow…“
„Počkat, počkat, ta nejlepší část…“ Georg pokynul Billovi k malému koutku za jeho stolem. „Larry dostal svou vlastní kancelář taky!“
Bill přimhouřil oči a se skousnutým rtem zadržoval pobavený úsměv. Larry skutečně měl malý stůl a křeslo, na kterém lenošil. „Tys ho opravdu povýšil, co?“ Bill se trochu stáhl, když navázal s Larrym oční kontakt.
„Ty vole, já musel! Stala se z něho pěkná diva, protože jsme ho použili na reklamu. Pořád mu někdo volá z castingů a chtějí ho do pořadů a filmů… Sláva mu opravdu stoupla do hlavy,“ Georg se něžně usmál a natáhl ruku k Larrymu, který mu přešel po paži a posadil se mu na rameni.
„Nevěděl jsem, že být ještěrka by mohlo být tak lukrativní,“ Bill se tiše zasmál a našpulil rty. „Tak to vám gratuluju oběma.“
„Díky, kámo,“ Georg si povzdechl a posadil se do křesla, kývl směrem ke gauči, kde se mohl posadit Bill. „A co ty? Jak jde práce?“
Bill se posadil, propletl si prsty a pokrčil rameny. „Je to vlastně docela úžasné.“
„Nemyslím si, že bych mohl poslouchat lidi, kteří by mi celý den vykládali o svých problémech, aniž by mě to nějak ovlivnilo,“ přiznal Georg.
„Eh, není to špatné. Jen si musím připomínat, abych si to s sebou na konci dne nebral domů a to mi pomáhá se s tím srovnat. Je pro mě opravdu obohacující pomáhat svým klientům, i když to zní jako klišé,“ Billovi se na tváři pomalu rozšířit úsměv. „A opravdu se díky tomu můžu dívat na svůj život s nadhledem a být vděčný za to, jak skvělý ho mám.“
„Jo, jo, všichni víme, jak úžasný Tom je,“ Georg škádlivě protočil oči. „Dneska pracuje?“
„Jako každý den,“ přikývl Bill při popíjení své kávy. „Vlastně mám namířeno za ním do jeho obchodu. Jen jsem musel přijít a vidět tohle všechno…“ Bill se podíval po místnosti opět se skousnutým rtem a zavrtěl hlavou. „Je to úžasné. Ale snaž se nezměnit zcela z mého starého přítele, který byl zvyklý se sjíždět v temných uličkách za klubem, jo?“
Georg se uchechtl a blýskl tajemným úsměvem, než otevřel skrytý prostor za knihou na poličce a vytáhl tašku rostlin. „Já budu vždy ten chlápek,“ zazubil se beze studu a ze zvláštního důvodu to Billa upokojilo.
—
„Jo, bude to hotové do konce zítřka,“ Tom mluvil do telefonu a utřel si ruku do svého bílého tílka, přičemž na něj dostal černou mastnotu, ale nestaral se o to.
Bill se připlížil za něj, zezadu kolem něj omotal své paže a přitiskl nos do zadní části Tomova krku, aby vdechl jemu známou vůni, která se skládala ze směsi mýdla, kolínské a trochy potu. Tom položil ruku na Billovu paži a přejížděl po ní prsty, zatímco dokončoval svůj telefonní hovor.
„V pořádku, to zní skvěle. Uvidíme se zítra, paní Rollinsová.“ Tom nechal vklouznout telefon do své velké kapsy a otočil své tělo v Billově objetí, aby k němu byl čelem. „Ze všech autoservisů jsi musel vkráčet zrovna do mého…“ na tváři se mu objevil měkký úsměv.
Bill vtiskl pusu na Tomovy rty a lehce mu otřel mastnou šmouhu z tváře. „Kde jsi byl celý můj život?“ zeptal se Bill a oči mu zářily úsměvem.
„Čekal jsem na tebe,“ zašeptal Tom a promnul svůj nos s Billovým.
Bylo to neuvěřitelné, že Tom stále dokázal rozbušit Billovo srdce stejně jako na začátku. Čím více čas ubíhal, tím byl zamilovanější. Každý den se o Tomovi dozvěděl něco nového, někdy velké věci, a většinu času malé věci, díky kterým ho Bill miloval ještě více.
„Víš, jsi docela sexy. Myslím, že bys měl jít se mnou domů,“ Bill naklonil hlavu a zatahal ho za culík, ve kterém měl Tom svázané vlasy; musel se zbavit copánků, ale stále své vlasy udržoval dlouhé a Bill je miloval.
Tom se usmál způsobem, ve kterém se Bill naučil rozpoznat, že to znamená, že Tom něco tají. „Co je to?“ zeptal se Bill a zvedl obočí.
„Nic,“ Tom držel své rty v přímé lince a zavrtěl hlavou.
„Takový lhář,“ Bill zahučel. „Řekni mi to.“
„Je to překvapení,“ zamumlal Tom, odtáhnul se od Billa a přešel k pultu, aby si udělal několik poznámek o práci, kterou bylo třeba udělat, než zamíří domů.
„Ty víš, že nemám rád překvapení,“ řekl Bill mrzutě.
„Jo, a je to kurva otravné,“ Tom se podíval přes rameno kousavě. „Někdy chlap prostě chce překvapit svého přítele, ale nééé, on se musí ptát na milion otázek,“ Tom se roztomile usmál.
„Jen jsem chtěl vědět, co se děje, to je všechno,“ Bill našpulil rty způsobem, o kterém věděl, že mu Tom nemohl odolat.
Tom si hlasitě povzdechl a šel zpátky k Billovi, vzal ho za ruku a políbil mu ji. „Už jsem ti někdy řekl, že jsi osina v mém zadku?“
„Ne, nikdy,“ prohlásil Bill s kamennou tváří a pak se rozesmál. „Ale víš, já myslím, že jsem někdy docela opak osiny ve tvém zadku. Ve skutečnosti myslím, že jsem tam občas zatraceně dobrý,“ Bill se lehce ušklíbl a byl potěšený, když se na Tomovy tváře vplížil ruměnec.
„Zmlkni, zlato,“ zavrčel Tom a skryl tvář do Billova krku.
„Miluju, když se začneš stydět,“ zašeptal Bill a políbil Toma na holé rameno, přejížděl rty přes jeho opálenou pokožku.
„Slíbil jsi, že si ze mě kvůli tomu nebudeš dělat legraci,“ připomněl mu Tom přísně.
„Nedělám si legraci… Jen mám prostě opravdu radost, že se ti to líbí, když tě šukám, to je všechno,“ Bill se kousl do rtu, chytil Tomovu bradu a zvedl jeho hlavu, aby se na něj podíval. „Protože jsi tak sexy, když se mi odevzdáš…“
„A v ostatních případech nejsem sexy?“ Tom předstíral, že je ublížený.
„Jsi docela kurva sexy právě teď,“ Bill se trochu odtáhl, prohlédl si ho odshora dolů a oči mu ztmavly.
„Ehm ehm,“ Tom zavrtěl hlavou. „Říkal jsem ti tisíckrát, žádný sex v obchodě.“
„Nesnáším to pravidlo,“ Bill si překřížil paže na hrudi s hlasitým povzdechem, „a nechápu ho.“
„Je to docela jednoduché,“ Tom přešel zamknout pokladnu a uklidit pár nástrojů. „Když tě ošukám přehnutého přes pult, pak všechno, na co budu moct myslet, když ho uvidím během práce, bude, jak tě šukám proti pultu. Skončím tak, že někomu zničím motor a ztratím práci.“
„Chováš se, jako bys neměl žádnou kontrolu nad svými myšlenkami,“ Bill vzdychl přes nos a zavrtěl hlavou.
„Nemám, když přijde na tebe, a to je pravda,“ Tom pokrčil rameny a otevřel notebook. „A teď pojď sem, chci ti něco ukázat.“
Bill šoupal teniskama proti podlaze, když se coural jako dítě, které nedostalo to, co chtělo, než si položil bradu na Tomovo rameno, zatímco se díval na obrazovku. „Miluju tě,“ zamumlal Bill. „Omlouvám se, že jsem pořád nadržený, když tě vidím po práci pokaždé celého zmazaného.“
Tom se zasmál. „Omlouváš se za ty nejpodivnější věci, ale já tě taky miluju. Jsem rád, že jsi na mě celý nažhavený, ale můžu tě ošukat, až se dostaneme domů… když už mluvíme o domově…“ Tomův hlas trochu zakolísal. „No, přemýšlel jsem, že bychom mohli…“
Bill třel Tomovy boky, když sklonil hlavu dolů, aby se nadechl. „Zlato, můžeš mi to říct.“
„Jen…“ Tom kliknul na odkaz a vyskočil obrázek hnědého cihlového domu s velkými okny a dvoukřídlými dveřmi a zahradou.
„To je krásný dům, ale… Proč mi ho ukazuješ?“ Bill nakrčil obočí, při pohledu na Tomův obličej.
„Myslel jsem, že, pokud budeš souhlasit… mohl bych ho pro nás koupit,“ Tom nervózně stiskl rty a sledoval Billovu reakci.
„Myslíš to vážně?“ Bill zamrkal a pootevřel rty.
„No, jo… Chci říct, když se Gustav nastěhoval k té své ženské, já vím, že máme ten byt jen pro sebe, ale… nikdy to opravdu nebylo naše. Je to jen místo, kde žijeme. Chci s tebou domov, Bille,“ vydechl Tom.
Na Billových rtech se pomalu a jistě rozšířil úsměv, hodil své paže kolem Tomova krku, líbal jeho rty a po celý obličej, až se Tom rozesmál. „Ano, ano, taky s tebou chci mít domov. Ach můj Bože!“ Bill trochu poskočil a usmíval se. „Opravdu budeme mít dům?“
„Pokud se ti líbí tohle místo, pak jo, zítra na to udělám nabídku. To bylo to překvapení,“ přikývl Tom s podobně širokým úsměvem.
„Ty jsi tak záludný! Jak dlouho jsi to plánoval?“ zamumlal Bill, stále mírně nedůvěřivě.
„Pár měsíců… Díval jsem se na čtyři nebo pět domů a nechtěl jsem zatím nic říkat, až jsem našel tenhle ideální pro nás. Má velkou zahradu a místnost pro tvou kancelář a trojitou garáž, kde bych mohl mít své věci. Jen jsem to uviděl a měl jsem z toho dobrý pocit,“ Tom přivřel oči s něžným pohledem.
„Má to velkou vanu?“ zeptal se Bill vzrušeným hlasem.
„Jo, vířivku v hlavní koupelně,“ Tom se ušklíbl s přikývnutím. „To byl další požadavek.“
„Jsi úžasný…“ Bill vzdychl a pevně Toma objal. „Děkuju, to bylo opravdu neuvěřitelné překvapení.“
„Myslím, že už nemůžeš říct, že nesnášíš překvapení,“ Tom šťouchl Billa do nohy svou vlastní.
„Myslím, že máš pravdu,“ odpověděl Bill s úsměvem.
„Oh, řekni mi ještě jednou, že mám pravdu. To zní tak dobře,“ škádlil ho Tom.
„Nech nás tady mít sex a řeknu to,“ Bill nemravně navrhnul.
„Nikdy, spratku,“ Tom se zasmál a šťouchl Billa do nosu. „Pojď, jdeme. Mám hlad a ne jen na jídlo,“ Tom mrkl a táhl Billa ven, než zamkl.
Dva měsíce poté… Bill se zhroutil na postel, vyčerpaný z posledního dne stěhování se do jejich domu, ale s dokonalým a nadšeným pocitem, že si může vybalit své věci. Zavřel oči a usmál se, když ucítil, jak si Tom lehl vedle něj. „Perfektní načasování, zrovna jsem přemýšlel o tvých rtech a o tom, jak mě potřebují políbit.“
Tom se zasmál a přesunul se nad Billa, přitiskl proti němu pevně své boky, zatímco ho políbil na rty. „Jen jsem přemýšlel o tom, jak musíme ten dům pokřtít. Myslím, že je nutné, abychom to udělali,“ řekl Tom vážným hlasem.
„Opravdu?“ Bill se na něj podíval a projel prsty přes Tomovy rozpuštěné a vlhké vlasy z jeho poslední sprchy.
„Jo, je to pravidlo nových majitelů domu,“ Tom se ušklíbl a zahýbal svými boky proti Billovým, čímž jej donutil zasténat.
„Víš, o čem se mi zdálo včera v noci?“ Zeptal se náhle Bill.
„O tom, jak tě šukám?“ Tom zvedl obočí.
„Ne, bylo to o… době, kdy jsme ty a já bojovali,“ Bill našpulil rty na jednu stranu.
„Které době? Bojovali jsme hodně, Bille,“ řekl Tom suše.
„Ne, myslel jsem… Spolu bojovali. Pro Bushida,“ Bill pomalu přikývl.
„Oh,“ Tom se zamračil. „Proč se ti zdálo zrovna o tomhle?“
„Nemám tušení…“ Bill položil ruce na spodní část Tomových zad. „Protože mi to připadá, jako bysme to ani nebyli my, kdo to dělal. Věci jsou teď tak odlišné a tak dobré, že to všechno je jako… Scény z tragického filmu.“
Tom si odkašlal s přikývnutím. „Jo, já vím, jak to myslíš…“
„Byl jsi celkem frajer, víš,“ Bill se na něj ušklíbl.
„Byl? Pořád jsem,“ Tom se ušklíbl a kousl Billa do spodního rtu a zatahal za něj. „Ty si myslíš, že už nejsem v bojové formě?“
„Hmm, já nevím, možná potřebuju zkontrolovat tvé tělo a přesvědčit se,“ Bill si pohrával s lemem Tomova trička a navlhčil si své plné rty.
„Vždycky se mě snažíš mít nahého,“ povzdechl si Tom hlasitě, jako kdyby byl otrávený.
„Vždycky se snažíš předstírat, že se mnou být nahý nechceš,“ Bill protočil oči a zatlačil do Tomova hrudníku. „Pryč. Budu nahý první.“
„Dovol mi, abych tě svlékl. Je to jako rozbalovat dárek,“ Tom se potutelně usmál.
„Který jsi rozbaloval do dnešního dne už tolikrát,“ Bill se zasmál a posadil se na posteli, zvedl ruce nad hlavu s roztomilým úsměvem na tváři a čekal, až mu Tom sundá košili.
Tom se kousl do rtu, jedním rychlým pohybem z něj stáhl košili a okamžitě přejel prsty přes Billovy tuhnoucí bradavky. „Nikdy mě to neomrzí,“ Tom pomalu zavrtěl hlavou.
Bill pootevřel rty a lehce se prohnul v zádech. „Mě nikdy neomrzí, když se mě dotýkáš,“ zamumlal Bill a obratně rozepnul Tomovy kalhoty, aby do nich vsunul ruku a ucítil Tomovu hladkou spodní část břicha.
„Hej, hej, co si myslíš, že děláš?“ Tom chytil Billovu ruku a zvedl obočí.
„Dotýkám se svého přítele?“ Bill odpověděl vážně.
„Podívej, je to náš první společný čas v našem domě. Nechci, aby to rychle skončilo. Musíme to udělat nezapomenutelné,“ Tom moudře pokýval hlavou. „To znamená žádný spěch a žádné směrování rovnou na můj penis.“
„Nemyslím si, že ještě někdo má tolik sexuálních pravidel jako ty,“ Bill vzdychl nahlas, ale pokrčil rameny. „Dobře, vezmeme to pomalu,“ Bill se choval, jako by Tomovi dělal laskavost tím, že souhlasí, ale ve skutečnosti si užíval všechny ty Tomovy doteky a škádlení.
„Dobře… Protože pokud ne, pak bych možná na tebe musel jít trochu drsněji,“ Tom si olízl koutek rtů a ušklíbl se.
„Nemyslím si, že bys to v sobě ještě měl,“ vyzval jej Bill. „Jsi už úplný měkouš.“
„Jdi do prdele,“ zamumlal Tom, zatímco si stáhl tričko přes hlavu a nechal Billovy ruce toulat se po jeho hrudi. „Mohl jsem ti nakopat zadek tenkrát a mohl bych to ještě udělat i teď.“
„Ale raději bys dělal s mým zadkem něco jiného, že?“ Usmál se Bill samolibě.
„To je pravda, ale možná, že bych ti měl trochu srazit ten spokojený úsměv z tváře,“ Tom chytil Billa za ruce a přitiskl mu je nad hlavou.
„Ne, na to nemáš koule,“ Bill zavrtěl hlavou proti posteli a zkroutil prsty kolem Tomových dlaní.
Tom přimhouřil oči a těžce polkl. „Tohle nefunguje. Sereš mě, ale ne tolik, abych začal boj, když tě miluju tak moc, jako tě miluju.“
„Vidíš? Jsi měkouš,“ Bill si hlasitě povzdechl a podíval se na stranu, pouze ho škádlil.
Tom zavrčel a zhluboka se nadechl, než se naklonil dolů a kousl Billa do krku se zamumláním: „Připadá ti tohle měkké?“
Bill zasténal a pevně zavřel oči, silně stiskl Tomovy ruce. „Kousni mě znovu,“ zamumlal Bill.
Tom jej kousl těsně pod ucho a sál to místo, dokud nezčervenalo, jednou rukou sjel po Billově těle a jedním pohybem mu stáhl tepláky i spodní prádlo. „Omlouvám se, tvoje oblečení stálo v cestě,“ zašeptal Tom a začal líbat Billův hrudník, kousal a sál jeho propíchnutou bradavku s potěšeným broukáním.
Bill zakňučel a zkroutil palce na nohou, rukama našel Tomovy vlasy a prsty masíroval jeho pokožku, zatímco Tom přejížděl jazykem tam a zpět přes jeho kovový kroužek. „Když už mluvíme o oblečení v cestě…“ vydechl Bill a frustrovaně tahal za opasek Tomových kalhot.
Tom se krátce zasmál, pomohl Billovi se zbytkem svého oblečení a poté se nahý vrátil zpátky nad něj. „Je to lepší, panovačný chlape?“
„Mnohem, mnohem lepší,“ Bill téměř zapředl a omotal své paže kolem Tomova pasu, než se na něj s přivřenými víčky usmál.
„Mmm…“ Tom líně otíral své boky proti Billovým a hrdelně zasténal nad způsobem, jakým se jejich mužství třela dohromady. „Řekni mi něco… Byl bys raději, kdybych byl zase ten kretén, jaký jsem byl předtím, dostával se do bojů a odepíral ti sex?“
„Nikdy,“ řekl Bill okamžitě a zamrkal. „Dělal jsem si jen srandu… Nechybí mi dny, kdys musel bojovat. Bylo to kurva děsivé.“
„No, většinou jsem vyhrál,“ Tom se lehce ušklíbl. „Ale dovedu si představit, že to muselo být hrozné sledovat mě ve chvíli, kdy jsem prohrál… Nikdy bych se nemohl dívat, kdyby se to stalo tobě,“ povzdechl si Tom tiše.
„Byl to jeden z nejhorších okamžiků mého života… Nevěděl jsem, jestli jsi v pořádku a Bushido byl chamtivý idiot, jako vždy,“ Bill se kousl do rtu a podíval se na Tomovu hruď.
„Zajímalo by mě, jestli se snažil udělat svůj život lepší, nebo jestli se jen znovu zamotal do stejných sraček.“
„Upřímně, nevím,“ Tom stiskl rty. „Velká část mého já si myslí, že se vrátil ke svým starým trikům, protože to bylo všechno, co uměl,“ Tom pokrčil rameny a pohlédl na Billovy rty. „Jsem prostě šťastný, že jsme o něm neslyšeli.“
„Nějakou dobu jsem pořád očekával, že zničehonic odněkud vyskočí jako vždycky předtím…“ přiznal Bill. „Pomalu jsem se naučil nebát se na ulici zahýbat za roh.“
„Je mi to tak líto, že ses do toho musel zaplést…“ zamumlal Tom se zamračením.
„Oba víme, že kdybych se do toho nezapletl, tak tohle,“ Bill ukázal mezi nimi, „by se nestalo. Bez mrknutí oka bych to podstoupil celé znovu.“
„Ty jsi blázen,“ řekl Tom láskyplně s lehkým úsměvem na rtech.
„Hele, ať už to bylo jakkoliv hrozné, bylo to nejzajímavější období v mém životě až do té doby,“ zvedl Bill obočí.
„A teď?“ Tom přejel pomalu svými rty po Billových.
„Teď je nejlepší období mého života a je to čím dál lepší,“ Bill přitiskl rty na Tomovy v něžném polibku.
„Jsi nějaký sentimentální. To obvykle nebýváš, dokud není po sexu,“ škádlil ho Tom, ale jeho hlas byl něžný.
„Tvoje chyba,“ odpověděl Bill s lehkým povystrčením spodního rtu. Tom to vzal jako výzvu, aby jej vsál a Bill zasténal. „Ale jo, pojďme mít sex,“ zamumlal Bill bez dechu.
Tom proti němu silně přirazil svými boky a horečně ho políbil, jejich jazyky se spolu proplétaly s lehkostí. Natáhl se po lubrikantu, který zůstal v nočním stolku během stěhování, když zazvonil zvonek. Oba sebou trhli, lapali po dechu a dívali se na sebe zmateně.
„Kdo to, kurva, je?“ povzdechl si Tom. „Někdo už zná naši novou adresu?“
Bill se na chvíli zamyslel a pak rozpačitě pousmál. „Gustav ji zná…“
„Kurva, Bille,“ zavrčel Tom a natáhl se pro kalhoty. „Ty víš, že ten chlápek nikdy předem nevolá, než se zastaví. Mohl jsi mě varovat.“
„Omlouvám se,“ Bill se posadil a uhlazoval si rukama vlasy, sáhl pro oblečení a rychle si ho oblékl. „Vynahradím ti to, slibuju,“ Bill políbil Toma na holé rameno, když seděl na okraji postele a natahoval si kalhoty.
„To bys měl, protože právě teď budu muset skrývat, jak mi obrovsky stojí.“ Tom se to snažil říci podrážděně, ale vážnost jeho tón, když to řekl, je oba rozesmála.
„A co já? Mám na sobě tepláky! Podívej se na to,“ Bill ukázal na velkou bouli, která byla velmi zřejmá přes tenký materiál jeho kalhot, a zasténal, když se zvonek ozval znovu a mohl slyšet Gustavův křik.
Tom se hrdě ušklíbl a s úsměvem pokrčil ramena. „Mysli na něco méně atraktivního.“
„To je tak trochu nemožné, když se dívám na tebe,“ Bill si překřížil paže na hrudi a skousl si spodní ret.
Zvonek začal zvonit opakovaně a Tom se zahučením vstal, popadl Billa za ruku a tahal ho ze dveří. „Pojď, můžeš se skrýt za mnou trochu.“
Dostali se k hlavním dveřím a jak Tom otevřel, odhalil Gustava, jak balancuje s pizzou, pivem a něčím, co se zdálo být nedojedený dort. „Kurva, konečně! Málem jsem všechny ty věci pustil. Zvonil jsem na zvonek svým nosem, okay? Není to ta nejjednodušší věc,“ řekl nelibě a prošel přímo kolem Billa a Toma, aby položil věci na stůl, který byl již pokrytý krabicemi.
„Promiň…“ Bill zamrkal a naklonil hlavu. „Měli jsme něco v plánu?“
„Ne,“ Gustav se posadil na židli, jako by byl vyčerpaný ze zvonění na zvonek. „Jen jsem si myslel, že když je to ta první noc v domě, mělo by se to oslavit.“
„To je to, o co jsme se pokoušeli,“ zamumlal Tom frustrovaně, aby ho slyšel jen Bill.
„Proč je ten dort napůl snězený?“ Přemýšlel Bill nahlas.
„Měl jsem po cestě hlad,“ odpověděl Gustav prostě.
„Je to sem 20 minut jízdy, chlape,“ Bill přimhouřil oči.
„Jo,“ dodal Gustav a poté se pobaveně uchechtl, když se podíval na Billa. „Mohl sis alespoň vzít nějaké pořádné kalhoty, které by zakryly ten stan, kámo.“
Bill se začervenal a praštil do paže Toma, který se začal smát spolu s Gustavem. „Jděte do prdele, kluci,“ vyprskl Bill, ale byl vděčný, že Gustavova pozornost na jeho problém způsobila, že veškeré jeho vzrušení zmizelo.
„Oh, no tak. Jen tě škádlíme, protože tě milujeme,“ Gustav otevřel krabici s pizzou a vytáhl plátek, zatímco Bill a Tom se posadili ke stolu naproti němu.
Billovy oči zachytily stříbrný odlesk. „Gusi… to… je snubní prsten?“ Billovi poklesla brada při pohledu na prsteníček na Gustavově levé ruce.
Gustav se podíval na kroužek a pokrčil rameny, než promluvil s plnou pusou. „Jo, já jsem se oženil.“
Tom a Bill byli podobně šokovaní, ale Tom promluvil jako první. „Co… Jak… Proč jsi nám neřekl, že se, kurva, ženíš?“
Gustav polkl a olízl rty. „Protože jsme to udělali tajně a neřekli jsme to nikomu. Chtěl jsem vám to říct dnes večer, takže klídek.“
„Ale… Já jsem ani nevěděl, že jste uvažovali o svatbě,“ Bill konečně našel svůj hlas.
„No, když spolu chodíte pár let a ještě se nechcete navzájem zabít, a stále se navzájem milujete, manželství prostě jaksi přirozeně přijde,“ Gustav pokrčil rameny a Billa nikdy nepřestane udivovat, jak mohl Gustav jen tak pronést něco moudrého uprostřed žvýkání sousta potravy.
„No… Gratuluju, ty vole,“ řekl Tom, s překvapením stále patrném v hlase. „Myslím, že to dává smysl.“
„Jo, jsem za tebe rád,“ řekl Bill upřímně. „Kdy se to stalo?“
„Minulý týden jsme byli na jednom z našich potravinových výletů po celém státě,“ začal Gustav a utíral si ruce o kalhoty. „Prošli jsme kolem svatební kaple a řekli jsme si, serem na to, pojďme se vzít. Tak nějak to bylo,“ Gustav pokrčil rameny a vrátil se k jedení své pizzy.
Kdyby to byl někdo jiný než Gustav, Bill by se tomu příběhu vysmál… Ale pro jeho kamaráda to bylo kupodivu ideální. „A jste šťastní?“
„Opravdu šťastní,“ Gustav se široce usmál. „Měla dnes večer taky přijít, ale musela pracovat. Ale upekla pro vás dort.“
„Ohhh, její dorty jsou nejlepší,“ Billovi se začaly sbíhat sliny. „Máme štěstí, žes nám něco nechal.“
„Jen proto, že by mi nakopala zadek, kdybych to všechno snědl,“ Gustav nakrčil nos. „Mimochodem, věřte tomu nebo ne, to není jediná věc, kterou jsem vám chtěl říct dnes večer, chlapi…“
Bill a Tom se podívali na sebe a pak zpět na Gustava a přemýšleli, co by mohlo být stejně důležité jako oznámení svatby. „Co je to?“ Zeptal se Tom chvějícím se hlasem.
„No, mezi našimi potravinovými destinacemi minulý týden jsme dostali hlad, protože to byla dlouhá cesta. Rozhodli jsme se jen zastavit v McDonaldu a dát si něco rychlého,“ Gustav začal, jako kdyby vyprávěl napínavý příběh.
Bill přimhouřil oči. „Okay… A?“
„A narazili jsme na někoho, koho znáte,“ Gustavovi se trochu rozšířily oči za brýlemi.
Tom našpulil rty a zavrtěl hlavou. „To není tak překvapivé, ne?“
„Já jsem ještě neskončil se svým příběhem, můžete mě vy dva prosím přestat přerušovat?“ Gustav protočil oči.
„Tak už to vyklop,“ Bill jej kopl nohou pod stolem.
„Ukázalo se, že tam teď pracuje váš starý kámoš Bushido,“ oznámil Gustav novinky a s velkým pobavením sledoval Billův a Tomův šokovaný a zmatený pohled. „Lidi tohle je důvod, proč jsem vám to musel říct osobně.“
„Ach můj… ach můj Bože,“ Bill zavrtěl hlavou pomalu, jako opařený. „Chceš říct, že tam prostě pracoval za pultem?“
„Jo, obsluhoval mě. Musím říct, že jsem rád, že nepřipravoval jídlo, protože bych ho asi nesnědl…“ Gustav se odmlčel. „Ne, stejně bych ho snědl,“ opravil se. „Měl jsem zatracený hlad.“
„Věděl, kdo jsi?“ Zeptal se Tom pomalu.
„Ne, nikdy předtím jsme se vlastně spolu nesetkali,“ Gustav otevřel pivo a napil se, než podal další Billovi a Tomovi, kteří je vděčně přijali.
„Byl kretén jako vždycky?“ Pokračoval Bill v otázkách, když si otevřel pivo.
„Ve skutečnosti byl docela milý. Jako, že se usmíval a všechno… Což vypadalo děsivě, samozřejmě. Úsměv k tomu chlápkovi prostě nesedí,“ Gustav se otřásl, zatímco popíjel své pivo.
Tom se podíval dolů na své pití a poklepával prsty na stranu láhve. „Jsem zatraceně překvapený, ale… Je to pro něj dobré.“
„Jo,“ Bill pohlédl na Toma s kývnutím. „Je to skvělé… Chci říct, myslím, o kolik méně peněz vydělá, než měl z bojů. Není to nic okouzlujícího, ale je to pořádná a legální práce.“
„Plus, slouží lidem po celý den, místo toho, aby to bylo naopak,“ Tom přidal trochu samolibě. „Karma dál vybírá své daně.“
„Neříkej mi, že se pořád cítíš ublíženě tím vším, co se tenkrát stalo. Čas jde dál, Tome, jsou to už roky,“ povzdechl si Gustav hlasitě a Tom ho jen odpálkoval. Bill ho naučil, že to bylo to nejlepší, než se s Gustavem dohadovat, když byl přesvědčený, že má pravdu.
„Zajímalo by mě, jestli je v kontaktu se svou dcerou… Nebo s tou holčičkou, o které si myslel, že je jeho dcera,“ opravil se Bill.
„Jsem si jistý, že vzal tu práci, aby se s ní mohl dostat znova do kontaktu…“ dodal Tom a zabořil se víc do křesla. „To je zatraceně šílené…“
„Díky, žes nám to řekl, kámo,“ Bill se usmál směrem ke Gustavovi.
„Jistě, věděl jsem, že to budete chtít vědět, a to mi dalo záminku, abych přišel a prohlédl si ten váš nový dům,“ Gustav se zazubil a podíval se kolem. „Vypadá to docela hezky, ale ještě se musím podívat do nejdůležitější místnosti, než vynesu svůj verdikt,“ Gustav vyskočil a odklusal do kuchyně.
Bill a Tom si vyměnili pobavené pohledy, když se z kuchyně začalo ozývat, ‚wow‘ a ‚velká lednice, spousta prostoru!‘. „Myslím, že se mu to líbí,“ zašeptal Bill a naklonil se, aby políbil Tomovy rty, kde ucítil chuť piva spolu se známou Tomovou chutí.
„Je to špatné, že chci, aby hned odešel?“ Zašeptal Tom do polibku a sáhl pod stůl, aby přitiskl dlaň na Billův rozkrok.
Bill se trhaně nadechl, sevřel Tomovo zápěstí a rychle zavrtěl hlavou. „Zlato, ne… Gustav na to zase upozorní, jestli budu kvůli tobě znovu tvrdý, ty víš, že ano.“
„Já vím, a bylo by to kurva vtipné,“ Tom se uchechtl a Bill ho praštil znovu do ramene.
„Hej, pokud mě budeš pořád bít, tak bych ti to mohl oplatit, co?“ Varoval ho Tom s úsměvem.
„Okay, schvaluju,“ Gustav se vrátil s velkým úsměvem na tváři. „Šel jsem na to a označil jsem si své police v lednici, a později tenhle týden si sem přinesu nějaké jídlo.“
„Počkej, co?“ Bill se na něj zmateně podíval. Ty víš, že tady nebydlíš, že?“
„Jo, samozřejmě, ale víš, chci se pojistit, abych tady měl po ruce nějaké jídlo, když se stavím, a nemusel tak sníst všechno vaše,“ vysvětlit Gustav racionálně.
„Vlastně to docela dává smysl,“ Tom přikývl a Bill musel souhlasit.
„Ale musíš nám dát vědět, než přijedeš, okay? Pošli mi zprávu. Máš telefon, tak ho používej,“ Bill ukázal prstem na svého přítele.
„Chceš říct, že potřebuješ varovat v případě, že byste měli v plánu si užít, jako jste se na to chystali dnes večer,“ Gustav se rozesmál a poplácal se po břiše, hlasitě si odříhnul a nakrčil nos. „No, je akorát na čase, abych se odsud dostal,“ poplácal Billa i Toma po hlavě.
„Nemusíš jít, člověče,“ řekl Tom a Bill se na něj usmál, šťastný, že má přítele, který je tak hodný na jeho přátele.
„Podívejte, pokud nechcete, abych zakotvil na vašem záchodě, naprosto doslovně, je to to nejlepší, co můžu udělat,“ řekl Gustav zlověstně a Bill ho popohnal ke dveřím.
„Ty jsi tak nechutný,“ Bill ho opatrně obejmul. „Ale já tě miluju. Ty i tvoje ženuška musíte brzy přijít na večeři.“
„Oh, to přijdeme,“ Gustav se usmál a pevně Billa objal. „Taky tě miluju, ty blbče,“ otevřel dveře a poslal velkou pusu Tomovi. „A tebe taky, kámo.“
Tom protočil oči, chytil pusu a hravě si ji zastrčil do kapsy. „Jeď opatrně.“
Bill zavřel dveře a s uculováním se opřel proti nim. „Ten chlap…“
„Je jediný svého druhu,“ dokončil Tom a zvedl se, přešel k Billovi a přitiskl jeho tělo do dřeva. „Dokážeš uvěřit tomu o Bushidovi?“
„Stále nemůžu… Ale jsem na něj vlastně docela pyšný. Chci říct, nikdy pro mě nic neudělal, ale jsem rád, že se zase postavil na nohy a snaží se dělat poctivou věc,“ Bill přikývl, když mluvil.
„Jo, já taky… jen se musíme ujistit, že nikdy nevkročíme do toho McDonaldu, protože ať už se změnil nebo ne, nikdy ho nechci vidět znovu…“ Tom se podíval dolů na zem.
„Ani já, a neuvidíme ho,“ Bill dal Tomovi pusu na rty. „Měli jsme ho už dost na celý život,“ Bill vzal Tomovu tvář do dlaní a přejížděl palcem přes jeho znaménko.
„Tohle je jedno z míst, kde bychom měli mít sex, nemyslíš?“ Tom účinně změnil téma a zatlačil Billovo tělo více do dveří.
„Myslím, že to musíme dělat všude, abychom pokřtili dům pořádně,“ Bill přikývl se vztyčenou hlavou a umístil své ruce na Tomův zadek.
„To je hodně sexu, zlato…“ poznamenal Tom a podíval se kolem. „Chci říct, pomysli na všechny ty stěny, o které se můžeme opřít a všechny ty podlahy, kde se můžeme položit a…“
„Myslím, že bychom teda radši měli začít,“ Bill ho přerušil polibkem, který Tom s radostí opětoval.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Bože, bože, bože…tohle byl velmi povedený a pozitivně naladěný díl. Překvapilo mě, že se to posunulo tak rychle do předu a zřejmě to ohlašuje i přicházející konec této úžasné a velmi povedené povídky. 🙂 Díky vám oběma. 😉 🙂
Jsem jediná, kdo by sebou praštil, kdyby viděl Bushida za pultem v McDonaldu? Myslím, že ta karma ho nakonec do zadku přece jenom nakopala…
Larry jako medialní hvězda mi kapku připomíná Pumbu, ani nevím proč. Gustav byl zase absolutně užasný. A připadám si strašně ošizená, že jsem si nemohla přečíst jak Bill šuká Toma :DDD
Díky za překlad
Bushido a Mc???? 😂😂😂😂😂 paneboze !!!! Dokonale
[2]: Nemusíš se cítit ošizená, ještě nás čeká druhá půlka….. 😉
To byl krásnej díl, opravdu! ♥ Skok o dva roky mi vůbec nevadil, ba naopak! Jsem ráda, že jsou kluci pořád spolu, dokonce, že si koupili společný dům!! 🙂
Gusťa mě zas pobavil, jako pokaždé! Jak na ně zvonil, když chtěli dům zrovna křtít! 😀 😀 Když říkal, že má ještě něco kromě svatby, úplně jsem se lekla, že čekají i miminko! 😀 No, ale Gustav jakožto prodavač v mekáči dobrá představa, obzvlášť, když dělal co dělal! 🙂
Děkuji za úchvatný překlad!!! ♥
Tahle kapitolka je krásna a pohodova doufám že se z Anisem už nikdy nepotkají.
Nádhera :3 Nwm, co jiného dodat 🙂 Ta láska a pohoda z toho přímo srší a jsem za oba tak strašně šťastná :3
Skok mě zaskočil, ale když jsem četla o domě, zhodnotila jsem, že je to snad i dobře 😉 Vlastní domov plus Gusťu příživníka, ten kluk mě vždycky odbourá 😀 Naprosto geniální postava 😀
To s Bushidem mě překvapilo i pobavilo, hlavně část s úsměvem, aspoň že tak 😀
Na jednu stranu jsem ráda, že to končí, pže některý díly jsem nesla těžce, ale pak si vzpomenu na ty dokonalý pasáže a je mi na nic 😀
Moc děkuji za překlad a strašně se těším i netěším na poslední část posledního dílu :3
To bolo pekné:) obvykle neznášam veľké časové skoky, ale tu je to pekné, pretože Bill doštudoval a otvoril si prax, Tom rozbehol firmu a Georg sa tiež pekne usadil so svojou jaštericou:)
Tom a Bill sa vôbec nezmenili a stále je to medzi nimi prekrásne:)
Gustava som chcela najprv zaškrtiť, ale keď teda prišiel oznámiť tak dôležitú vec, má to prerušenie odpustené. Bushido ma prekvapil. Neverila som, že začne sekať dobrotu. Stále mu neverím…
Veľmi pekne ďakujem za skvelý preklad.
Perfektni jako vzdy 😀 Tom odmita sex v dilne, hm? Myslim, ze sex v dilne bude Billovym cilem xD ale jsou sladci, hrozne me pobavilo, jak se Tom cervenal nad tou pripominkou jejich vymeny roli v sexu. A potom mu ukazal ten krasny dum, to bylo uzasne. Maji vlastni hnizdecko lasky 🙂 no a Bu ma konecne normalni praci. Chudak, ten dopadnul. Prodavac v Mekaci 😀
Moc dekuji za preklad!
Normálně moc neholduji posunům roků v povídkách, ale u téhle jsem za to strašně ráda! 🙂 Navíc se to k ní naprosto hodí a hlavně neuvěřitelně těší, že uběhla taková doba a kluci jsou ještě stále spolu! ♥ Tedy ne že bych někdy pochybovala o tom, že by povídka nakonec nedopadla dobře, ale tak kluci si prožili tolik věcí, že bych se třeba nedivila, kdyby je to nakonec nějak rozdělilo, ačkoli už bylo po všem. Proto jsem ráda, že vím, že spolu stále jsou a nic je nedokázalo rozdělit! ♥
Strašně se mi líbí, jak jsou tady popsány všechny postavy. Za celou dobu mi samozřejmě všechny přirostly k srdci, až na Bushida. 😀 A proto jsem ráda, že i vím, co je s Georgem a Gustavem. Georg rozhodně překvapil a jeho ostříhaným vlasům fandím! 🙂 A Larry a jeho ´kancelář´ 😀 😀 😀 Tohle může doopravdy napadnout jen Georga! 😀
Taky jsem ráda, že Tomovi podnik pěkně klape a že jej to skutečně baví a naplňuje. Tušila jsem, že tohle pro něj bude to pravé, ale člověk nikdy neví, takže jsem ráda, že jsemse nakonec nemýlila. 🙂
A kluci mají krásný, nový domov. ♥ Když jej Tom ukazoval Billovi, tak se mi až chtělo břečet dojetím. Tuhle citlivou stránku Tomamám neskutečně moc ráda. Je to úžasný člověk! Navíc to jejich škádlení v novém bytě bylo báječné! 😛
Ha, a Gustav a jeho vyrušení! 😀 Já prostě jeho postavu zbožňuju! On je tak skvěle ztřeštěný! 🙂 Jeho zabrání police v lednici taky nemělo chybu. 😀 😀 😀
A Bushido jako pracovník v McDonaldu? 😀 Neumím si jej tam představit! 😀 Ale jsem ráda, že si našel slušnou práci a snaží se. Rozhodně jsem ráda, že autorka nezapomněla na zmínku i o něm, protože ačkoli jej nemám ráda, stejně mi jej bylo líto a chtěla jsem vědět, co se s ním děje.
Je mi maličko smutno, protože vím,žedalší část už bude úplně závěrečná a já nevím, zda jsem připravena se s touhle povídkou loučit. 😀 Hlavně se mi nechce, protože jsem se do ní úplně zamilovala! ♥
Zuzu, moc děkuji za překlad, jsi prostě úžasná! ♥♥♥