autor: elvisfan
Odhalení
„Páni.“
„Doufám, že to znamená, že mě rád vidíš,“ Bill se usmál, jak se protáhl kolem Toma do jeho bytu.
„Jasně, samozřejmě. Jen jsem… myslel jsem, že budeme doma.“
„Taky že jo, ale stejně jsem chtěl vypadat dobře.“ S roztaženýma rukama se uprostřed obýváku otočil dokola. „Schvaluješ to?“
„Schvaluju?“ Tom polknul, když se díval na to před sebou. Oblečený v úzkých, světle šedých džínách, bílém tričku, které mu viselo na ramenou, a černých botách, s o dost méně dramatickým make-upem, než obvykle nosil, bylo jen jedno slovo, jak Tom mohl muže před sebou popsat. „Úžasný,“ vydechnul. „Připadám si jako vandrák.“ Ukázal na svoje obyčejné tmavě zelené tričko a džíny.
„Ale sladký vandrák. Takže se ti to vážně líbí?“
„Co by se mi na tom nelíbilo?“ Tom přešel pokoj a Billa pomalu políbil, než mu pohladil bok.
„Doufám, že máš hlad.“ Vzal Billa za ruku a odvedl ho do kuchyně.
„Umírám hlady. Co máme?“
„Jen lasagně a česnekový chleba. Ještě máme pár minut, než to bude hotové.“
„No, a udělal jsi to všechno sám, nebo jsi jen otevřel krabici, jako to dělám já?“ Bill ho provokoval, posadil se.
„Vlastně jsem docela dobrý kuchař, moc děkuju. Těstoviny jsou ale dost lehký. Jestli umíš uvařit vodu, jsi v tom v podstatě odborník. Hele, mám v ledničce balení Heinekenu, jestli chceš.“
„Oh, děkuju.“ Bill vyskočil, aby si vzal pití. „Chceš taky jedno?“
„Ne, děkuju. Ale můžeš mi nalít Sprite.“
„Piješ někdy?“
„Ne, nikdy jsem moc nepil. Ale posluš si, koupil jsem je pro tebe.“
„To je neuvěřitelně sladký,“ Bill se postavil blízko k Tomovi a z boku se k němu přitulil.
„Takový prostě jsem.“
„Přestaň,“ Bill se chytil za hrudník a předstíral, že omdlévá. „To moje srdce neunese.“
Tom stál skoro tak, že se svým nosem otíral o Billův. „A na balkóně mám kytku.“
„A je to. Rozhodně si tě nechávám.“
„Znamená to, že jestli budeme někdy večeřet u tebe, budeme jíst z papírových talířů?“
„No, nikdy nemíváme opravdová jídla, ale většinou máme věci ze zahradních výprodejů.“
„Já vždycky věděl, že až budu mít vlastní byt, budu mít hezký věci. Pracoval jsem pro svýho strejdu od tý doby, co mi bylo patnáct, po škole a o víkendech, tak jsem si to začal ukládat. Pár měsíců po matuře už jsem měl všechno připravený.“
„Bože, nenáviděl jsem školu. Nemohl jsem se dočkat, až odtamtud budu pryč. Vsadím se, že jsi měl samý jedničky.“
„Vlastně spíš dvojky a trojky. Nebyl jsem perfektní student, ale bylo to v pohodě.“
Budík na troubě zapípal a v tu samou chvíli Billův žaludek zakručel, oba muži se zasmáli.
„Dobrý načasovaní, co?“ Tom se usmál. Znovu Billa políbil, přešel zpátky k troubě a dokončil přípravu večeře.
—
Jak uklízel po večeři, Tom se bavil pozorováním Billa, který pořád seděl na židli a studoval svoje nehty.
„Nejsi moc na domácí práce, viď, Bille?“
„Ne, většinou se o to stará Andy. Nicméně jsem známý tím, že sem tam vyluxuju.“
„Dobře, divo, proč nám nevybereš nějaký film a já to tu zatím dodělám?“
Bill opouštěl kuchyň, mumlaje si „proč mi každý říká divo?“ a zastavil se před tím zábavním centrem, aby prozkoumal Tomovu kolekci DVD. Procházeje pár těch, co viděl na zemi, zastavil se a zíral na to poslední.
„Dobře, udělal jsem popcorn a vzal ti další pivo.“ Tom vešel a položil svačinku na stůl, než přes rameno kouknul na Billa. „Oh, Transformers. Už jsi to viděl? Je to opravdu dobrý.“
„Promiň, cože?“ Bill zvedl hlavu se slzami v očích.
„Hej, hej,“ Tom se posadil vedle něj. „Co se děje?“
„Promiň.“ Bill spolknul knedlík v krku a opatrně si otřel oči. „Už bych se měl přes to přenést, měl bych se přenést přes něj.“ Vrátil DVD do obalu a zvedl se. „Měl bych jít.“
„Ne.“ Tom mu položil ruku na rameno. „Bille, zůstaň. Mluv se mnou.“
Bill se zase posadil, ale nic neřekl.
„Co… přes koho jsi se nepřenesl?“ zeptal se Tom.
„Přes Georga, mého… bože, nenávidím mu říkat můj ex. Zní to, jako by to byl nějakej kretén, co mě odkopnul.“ Zastavil se a zhluboka se nadechnul. „Byl to můj přítel, tři roky. Před rokem zemřel, měl autonehodu. Byl… jel za mnou, a když se neukázal, pořád jsem mu volal a on neodpovídal, tak jsem začal panikařit a nakonec… zdravotník mi řekl, že ho odvezli do nemocnice, ale… že to nezvládnul.“
„Bože, Bille, to mě mrzí. Neumím si představit, jaké to je, ztratit někoho, koho tak miluješ.“
„Strašně jsem ho miloval, Tome. Někdy… si myslím, že ho pořád miluju. A je hrozný, že ti to říkám, já vím. Omlouvám se, Tome.“
„Ne, ne. Neomlouvej se. Jen jsi upřímný.“
„Někdy si říkám, že jsem v pohodě, ale pak slyším písničku, co měl rád, nebo jeho oblíbený film a… prostě mě to dostane.“
„Pochopitelně.“ Tom si hrál s lemem kalhot, když přemýšlel, co říct. „Bille, já jsem… páni, budu znít jako kretén.“
„Co tím myslíš?“ Bill popotáhnul.
„Vážně se mi líbíš a chci tě dál vídat, ale neztrácím čas tím, že tě do toho tlačím?“
„Tome, ne!“
„Bille, jestli ještě nejsi připravený na vztah, tak mi to řekni. Pochopím to.“
„Ne, jsem! Tome, jsem tady, protože to chci, chci opravdový vztah,“ podařilo se mu lehce usmát. „S tebou.“
„Opravdu?“ Tom mu úsměv opětoval.
„Jo.“
„Dobře.“ Tom otřel palcem Billovi slzy. „Potom jsme v tom asi spolu.“
Chvíli si koukali jeden druhému do očí. Bill se kousnul do rtu a zkroutil hlavou, aby si vyčistil myšlenky.
„Okay, co tu máme. Máš tu Skálu, Tváří v tvář, Já, legenda… Jak Harry poznal Sally?“ Zvedl film a zasmál se.
„Sklapni, je to sranda.“
„Já vím, jen mě překvapuje, že to máš.“
„Jojo, jsem plný překvapení. Je to něco, co bys chtěl vidět?“
„Oh, je mi to jedno. Fargo?“
„Dobře, Fargo.“
Bill si vzal popcorn a usadil se na gauči, přitulil se k Tomovi, když se k němu připojil.
V půlce filmu už se Tom nemohl soustředit na nic jiného než na muže vedle sebe.
Billova hlava byla na jeho rameni, jemné vlasy na jeho krku, jeho hlas, jak opakoval dialogy, jeho…
„Tome?“
„Hm?“
Trošku ho zarazilo, jak na něj Bill koukal, i jak blízko byli.
„Na co myslíš?“
Tom se k němu naklonil, jako odpověď svým palcem přejel linii jeho tváře a brady, než se měkce otřel o jeho spodní ret. Nahnul se, aby zajal ty růžové rty, které už byly pootevřené, špičkou jazyka trochu provokoval a ochutnal, než se odtáhnul, aby se podíval černovláskovi do očí.
Bill ho nenechal jen tak přestat. Naklonil se, aby obnovil polibek, ještě víc ho prohloubil, spokojeně vydechnul, když cítil Tomovy rty na svých.
Polibek takhle pokračoval, ani jeden z nich nepostupoval nikam dál. Oba byli spokojení s vyměňováním měkkých polibků a lehkých doteků a ani jeden z nich si nevšiml, když film skončil.
autor: elvisfan
překlad: Iwča
betaread: J. :o)
Chudák geo to odnesl xD jen si nemůžu pomoct… Přijde mi to moc… Snadné… Tsm určitě neco bude…
Krásnej dílek jsou tam oba tak sladci 😉 Gea je mi líto ale zároveň mu děkuju kdyby neumrel tam by tam Bill nebyl ;)))
Georg a Bill? Zajímavé 😀 Škoda, že to s ním dopadlo takhle…
Doufám že se Bill díky Toma přes tu ztrátu dostane.
Achjo, mrzí mě, že autorka dává do povídky hodně dialogů, ale nic kolem děje. Tak nějak to pro mě ztrácí kouzlo. Nicméně, zkusím ještě počkat na další díl, třeba budu překvapená. 🙂
Billa mi je líto, že mu Georg umřel, musí být opravdu těžké, vidět něco, co měl rád. A rozhodně bych o něm nemluvila na Billově místě jako o "ex", protože on nemůže za to, že umřel!
Trochu ma zamrzel ten Billov plač za mŕtvym priateľom a to priznanie, že ho asi stále miluje… Toma to muselo zraniť. A chápem, že sa spýtal či nestráca čas ale aj to bolo dosť také chladné… veď keď Billa naozaj chce tak by mohol zabojovať aj keď Bill miluje niekoho iného… nemala by to byť strata času…? som strašne zvedavá čo má autorka na pláne s týmito dvomi 🙂
Oh, chudák Georg! Vlastně je mi líto i Billa, je jasné, že to jen tak nepřejde, ale ve finále je mi líto i Toma, protože tohle asi nečekal a hlavně s něčím takovým nepočítal. Takže i když byl tenhle díl krásný a sladký, stejně mi bylo na konci nějak smutno a všech zmíněných strašně líto.
Jsem rozhdoně zvědavá, jak bude povídka pokračovat dál, protože čekám, že se to asi brzy nějak zamotá.
Moc děkuji za překlad! 🙂
Nemuzu si pomoct, ale z tehle povidky na me nedycha zrovna pozitivni aura. At jsou kluci sladci sebevic, nesedi mi to. Bill stale zamilovany do Georga, Tom podivny abstinent. Uz jen ten nazev… a obrazek. Strasne rada bych mela tuhle povidku rada, ale zatim ani ne. Uvidime co za drastarnu se z toho vyklube 😀
Dekuji za preklad 🙂
aaaa chtělo se mi snad i brečet 🙁 chudák Geo >.< a i Billy 🙁 achjooo snad už to bude jenom lepší oO ikdyž se stejně asi něco stane…každopádně děkuju za další kapitolu ^^
Predstava Billa s Georgom je vážne zaujímavá 😀
Ale inak je mi Billa ľúto, že takto prišiel o priateľa a pravdepodobne ho ešte stále miluje. Tomovu otázku o tom, či má zmysel sa o Billa pokúšať síce chápem, ale predsa len to bolo v tej situácii zvláštne. No som zvedavá, čo sa bude diať ďalej.