autor: cynical_terror & undrockroll
„Neříkej to mámě“, přeloženo do češtiny, to je ta povídka, kterou Zuzu prostě musela přeložit. 🙂 Jsem ráda, že ji tu máme, protože je to opět jedna z těch, které zná každý, kdo chodí pravidelně na THF, a kdo si čte povídky v angličtině. Nelze ji přehlídnout, je úžasná, jako všechno od těchhle dvou autorek, takže vám přeju krásné čtení, užijte si to a komentujte. Celkem 14 dílů tady bude pravidelně každou neděli. Díky, Zuzu J. :o)
6 let
Tom chytil Billovu třesoucí se ruku a stiskl ji. Bill se o bratra opřel a zíral s vytřeštěnýma očima bez mrknutí dolů na schody. Ostře se nadechl.
Opět se hádali. Tentokrát to vypadalo hůř než kdy jindy, protože tentokrát to nebylo hlasité.
„Pssst,“ řekl Tom tiše a štípnul Billa do kolena.
Bill zavrtěl hlavou a naklonil se dopředu, postavil nohy o jeden schod výš, takže se mohl opřít o stehna.
„Proč nekřičí?“ zeptal se Bill, vytáhl si rukávy svého pružného trička k nosu a potáhl do nich. „Co se děje?“
„Nic,“ lhal Tom.
„Okay,“ řekl Bill. „Nic.“
Tom Billa pevně držel a najednou sebou oba škubli, když bouchly dveře.
„Vzbudíš kluky!“ vykřikla Simone.
„Netahej do toho kluky,“ okřikl ji jejich otec. „Pořád do toho taháš kluky.“
„Ty nejsi nikdy doma!“
Bill vrazil obličej do Tomova krku. „Zastav to, zastav to.“
Tom ho stiskl pevněji, nevěděl, jak to zastavit. Pevně zavřel oči a řekl: „Prostě jen zavři oči, jako to říkala máma. A nebudou žádné příšery.“
„Slyším je,“ zašeptal Bill s očima stále široce rozevřenýma.
„Mám důvody, proč pořád nejsem doma a ty to víš,“ řekl jejich otec nahlas, přísně. „Pracuju dlouhé hodiny, abys ty nemusela.“
„Já vychovávám naše děti!“ Simone rozhodila rukama. „Dělám mnohem více, než si myslíš, Jorgu. Jenže ty ses ani neobtěžoval mluvit se mnou, nebo se ptát, co dělám a jak se cítím.“
„Rád bych,“ odpověděl chladně. „Kdybys do mě přestala rejt kvůli každé maličkosti, Simone. Ježíši Kriste.“
„Kdy jsi přestal?“ Simonin tón ztratil vztek. „Kdy jsi přestal být tady pro mě, pro kluky? Pro naši rodinu?“
Jorg se na chvíli odmlčel. „Já nevím.“
Simone dlouze vydechla. „Nečekala jsem takovouhle odpověď.“
Bill zkroutil palce do tvrdých schodů a zíral s vytřeštěnýma očima na otcovy nohy, které spatřil. Měl na nich boty a bral si kabát. Měl tašku.
„Kam jde táta?“ zeptal se Bill. Tom se také podíval, věděl, že jejich otec odchází.
„Nikam,“ řekl Tom. Chytil Billa pevněji. „Nikam nejde.“
„Kdy se vrátíš tentokrát, Jorgu?“ zeptala se Simone hlasitě.
Jorg si hodil tašku na rameno, neviděl svoje děti sedící nahoře na schodech, dívající na ně dolů, jednoho popotahujícího a druhého zírajícího s planoucíma očima a zaťatými pěstmi.
„Tentokrát se nevrátím,“ řekl Jorg.
„Nemůžeš prostě…“
„Tak sleduj.“
Opět bouchly dveře a Bill se zhroutil Tomovi do klína, s nudlí u nosu a se slzami na tvářích. „Odešel, odešel, odešel.“
Tom hladil Billa po zádech sevřenýma rukama. „Bille, Bille,“ řekl Tom. „Neodešel.“
„Odešel.“
„Neodešel,“ opakoval Tom. Zůstali pár minut zticha, poslouchali, jak se jejich matka pohybovala kolem schodů. Polohlasně nadávala a se vším třískala. Bill se zkroutil blíž k Tomovi a svíral jeho paži.
„Co se teď stane?“ zeptal se Bill. „Bude to jiné?“ Neustále plakal do bratrova trička. Tom se snažil zachovat klid, ale cítil vztek.
„Bude to v pořádku.“
„Jak?“
Tom pokrčil rameny.
„Prostě bude.“
„Stýská se mi po tátovi,“ řekl Bill tiše.
„Nemělo by, jemu se po nás nestýská,“ řekl Tom a přitáhl si bratra blíž. „Prostě na něj zapomeneme.“
„Co když nás maminka opustí?“
„Neopustí,“ řekl Tom. Bill se zamračil a na chvíli zastavil své slzy.
„Opustíš mě ty?“
Tom ho stiskl tak pevně, až Bill zakňučel. „Já tě nikdy neopustím.“
„Co když budeš mít nehodu?“ zeptal se Bill. Otřel si nos do Tomova ramene.
„Nikdy,“ řekl Tom znovu. „Miluju tě více než táta. Miluju tě více než máma.“
Bill se trochu usmál i přes pláč a jeho šestileté mysli to dávalo smysl.
„Já tebe taky, Tomi.“
Pevně se k sobě schoulili, a tak je Simone našla o pár hodin později.
***
O týden později Simone přinesla nějaké prádlo do obývacího pokoje s úmyslem žehlení, skládání a uklizení. Těžce vzdychla a hřbetem ruky si otřela čelo. Byla unavená a starší, zdálo se, že je o tolik starší, než byla před týdnem. Několik dní byla jediným rodičem a opravdu ji to vyčerpávalo. Položila koš s prádlem na gauč a rozsvítila lampu. Neočekávala, že uvidí dvojčata na podlaze, jak sedí těsně vedle sebe ve tmě.
„Kluci?“ řekla Simone.
„Ahoj,“ řekl Bill tiše. Simone viděla, že jejich prsty jsou pevně propletené dohromady.
„Co máte za lubem?“ zeptala se pomalu.
Bill se posunul ještě blíž k Tomovi a Tom zvedl bradu a podíval se na matku.
„Nic.“
„Nechcete si jít hrát ven?“ zeptala se. Oba zavrtěli hlavami. „Byli jste uvnitř celý víkend.“
„Nechci jít ven,“ řekl Bill. „Hrajeme si uvnitř.“
Simone si zhluboka povzdechla. Její dvě, většinou divoké děti, byly klidné a tiché od té doby, co jejich otec odešel. Už utekl i dřív, ale Simone měla pocit, že dokonce i Bill a Tom věděli, že tentokrát to bylo doopravdy.
Jorg se domů nevrátí.
„Proč vy dva nesledujete třeba televizi?“ Neodpověděli, jen se k sobě ještě blíže přitulili. Pochopila, že jsou nešťastní, a že jim může trvat nějakou dobu se smířit s tím, co se stalo. Nedělala si starosti.
Pořád si to opakovala. Klekla si a oba kluky objala. „Dobře, ale brzy bude večeře,“ řekla.
Předtím, než odešla, rozsvítila světlo. Bill skryl svůj malý obličejík v ohbí bratrova krku, a Tom jej chytil pevněji.
***
Uběhlo pár měsíců. Věci se zklidnily a Bill a Tom pochopili, co to znamená rozvod. Simone se co nejvíce snažila, aby věci v domě běžely co nejnormálněji, snažila se tak moc dát svým chlapcům co nejvíc extra lásky, aby bolest z odchodu jejich otce nebyla tak velká.
Myslela si, že nemusí mít strach. Zdálo se, že Bill a Tom si vyplnili prázdné místo navzájem svou společností. Simone je stále nacházela schoulené, objímající se, přitulené k sobě. Zřídkakdy šli někam sami a vždy se spolu drželi za ruce, zatímco šli.
Simone to připadalo sladké.
Jednou večer měla Simone rande s mužem, se kterým se seznámila na výstavě. Jmenoval se Gordon a díky němu se zase cítila hodnotná. Najala chůvu pro dvojčata a cítila se vzrušená, po mnoho měsíců neměla noc jen pro sebe. Snažila se vypadat hezky a dala si extra makeup, vzala si i podpatky. Když nadešel čas odchodu, šla do pokoje dvojčat a zalapala po dechu.
Bill plakal na své posteli a Tom ho pevně objímal.
„Co to je?“ zeptala se a okamžitě šla k nim.
Bill zavrtěl hlavou a podíval se na Toma rozšířenýma, lesknoucíma se očima. „Nic.“
„Postarám se o něj,“ řekl Tom matce.
„Zlatíčka,“ řekla Simone a trochu si povzdechla, všechny myšlenky na rande odešly. „Billy, proč jsi smutný?“
Tom objal Billa pevněji, téměř majetnicky.
„Kam jdeš?“ zeptal se Bill přes pláč. „Kdy se vrátíš?“
Simone si sedla na postel a zkusila dát ruku na Billovo rameno, ale Tom jej zakryl svou vlastní rukou. Něco v jejím žaludku pokleslo, Tom na ni zíral téměř zlostně.
„Jdu prostě ven s kamarádem,“ řekla Simone. Pohladila Billovy vlasy a Tom přitiskl nos k jeho zádům. „Vrátím se velmi, velmi brzy. Já nejdu pryč, ano?“
„Já budu s tebou, Bille, neboj,“ zamumlal Tom do bratrových zad. Bill začal plakat víc a zabořil nos do Tomova rukávu.
„Kluci, já vás neopouštím,“ řekla.
„Je okay, jestli ano,“ řekl Tom.
Bill hlasitě popotáhl.
Simone si je oba dva přitáhla do klína. Zdokonalovala se v držení obou chlapců léta, ale teď se zdálo, že Tom se zdokonalil v držení Billa a nic mu nesmělo přijít do cesty. Políbila obě jejich čela a znovu vzdychla, její dech jim jemně foukal do vlasů. „Víte,“ řekla. „Jsem šťastná, že se máte navzájem, protože já tady vždycky nebudu.“
„A kam-„
„Nikam,“ řekla Simone rychle. Přejela rukou po Tomově napjatém předloktí a jemně jej odtáhla od Billa. Bill zpanikařil a Simone položila svoji druhou ruku na jeho záda. „Chci, abyste se o sebe starali navzájem, vždy, ano?“
„Já už to dělám,“ řekl Tom a trochu vypnul hruď.
Simone se usmála. „Já vím, Tome, a jsi báječný starší bratr.“
Bill se kousl do rtu a opřel se o Toma, stále se trošku chvěl. „Je to v pořádku, že jdeš ven se svým kamarádem, mami. Tomi bude se mnou.“
Tom pevně přikývl.
„Dobře,“ řekla Simone tiše. „Teď vás políbím na dobrou noc, a zítra, až se vzbudíte, budou vafle.“
„Mňam,“ řekl Bill a trochu se usmál.
„Dobrý druh?“ zeptal se Tom.
„Ten nejlepší druh,“ odpověděla Simone, políbila je a vstala. „Vypadám dobře?“
„Vypadáš opravdu krásně,“ řekl Tom, Bill přikývl a chytil Toma za ruku.
Simone je chvíli pozorovala, než odešla. Bill opět zabořil tvář do Tomova ramene a Tom se přestěhoval na místo, kde seděla Simone. Měl Billa téměř na klíně a jen tak seděli, zabaleni do sebe. Simone si byla jistá, že si vůbec neuvědomovali, že je stále v místnosti.
Přikývla a otočila se k odchodu. Když šla dolů po schodech, přemýšlela, jak dlouho si budou tak blízcí. Nemohli takoví zůstat navždy.
Nikdo nemůže, pomyslela si smutně.
***
8 let
„Kdy?“ zeptal se Bill netrpělivě. „Kdy, Tomi?“
Tom strčil Billa do ramene. „Brzy. Mamka bude doma brzy.“
Osmiletí kluci seděli na vrcholu schodiště ve svých pyžamech a čekali. Jejich matka odešla v sedm a teď bylo deset. Chůva byla dole a sledovala filmy, na které Bill s Tomem nesměli koukat. Byli už uloženi do postele, ale rychle si našli cestu ke schodům, na jejich oblíbené místo na sezení a hraní. Bill měl svou rozcuchanou vycpanou kočku, dárek od otce, když byl ještě hodně malý. Tomovi dal vycpaného psa, ale už ho neměl.
„Myslíš, že nám přinese zákusek?“ zeptal se Bill.
„Přinese,“ řekl Tom s jistotou. Jejich matka jim vždy přinesla sladkosti a dárky, když byla na rande s Gordonem. Chlapci věděli, že teď byli spolu na rande, i když si nebyli zcela jisti, co to rande je.
Simone přivedla Gordona před pár měsíci a nechala chlapce se s ním setkat. Dali si večeři, sledovali filmy, a i když si mysleli, že brzy odejde, ráno byl zpátky na snídani.
Bill si říkal, že to je divné, a Tom ho nazval ´hlupákem´ a řekl mu, že Gordon ve skutečnosti neodešel. Přesto všechno ho kluci měli rádi. Byl vždy usměvavý a nosil jim sladkosti.
„Myslíš, že tady bude dnes spát?“ zašeptal Bill a naklonil se dopředu.
„Já nevím, možná,“ odpověděl Tom. „Dělá to často v poslední době.“
Bill se zamračil a tahal se za nohavice od pyžama. „Možná, že tentokrát-„
Přerušily ho dveře, které se dole otevřely, a dvojčata viděla pohybující se nohy a chodidla. Bill rozeznal podpatky své matky.
„Jsou tady,“ řekl Tom tiše.
Bill přikývl. Tiše se dívali, jak Simone zaplatila chůvě a Gordon na chvíli někam zmizel. „Kam šel?“ zamumlal Bill.
Tom zavrtěl hlavou. O několik minut později se Gordon vrátil se smíchem.
„Simone, nikdy neuhádneš, co bylo v televizi, když jsem tam přišel,“ řekl se smíchem. „Vypadá to, že Elyse tentokrát zapomněla zamést stopy.“
„Ach bože, zase sledovala ty programy? Pořád je zapomínám zrušit,“ odpověděla Simone s úsměvem. „No dobře, přinejmenším je dobrá pro kluky.“
Gordon se usmál nazpět. „Co takhle trošku lehkého porna na páteční večer?“
„Gordone,“ rozesmála se Simone a dvojčata sledovala, jak si Gordon přitáhl jejich matku do prudkého objetí. „Chceš tady dnes zůstat přes noc?“
„Nemůžu, miláčku,“ řekl Gordon a zamračil se. „Mám ráno ve městě hodně jednání.“
Simone přikývla. „Byl to pěkný večer.“
„Byl to velmi pěkný večer.“ Řekl Gordon a pohladil ji po tváři.
Bill se přisunul blíže k Tomovi a ten ho chytil za ruku. Gordon Simone políbil, mírně ji naklonil a oni slyšeli, jak potěšeně zalapala po dechu.
„Dobrou noc,“ řekla Simone, když se od sebe odtáhli.
„Dobrou noc.“
Bill a Tom se na sebe podívali. „Pospěš si,“ zašeptal Tom. Rychle běželi do svého pokoje, než budou přistiženi na vrcholku schodiště. Bill si vlezl do postele, chichotaje se, a přetáhl si přikrývku přes hlavu. „Byl to pěkný večer,“ řekl.
Tom se rozesmál a posadil se vedle Billa na postel, stáhnul mu přikrývku dolů. „Byl to velmi pěkný večer,“ řekl. Oba se zahihňali a Bill si přetáhl deku zpátky přes hlavu. Tom do něj šťouchnul a snažil se ji stáhnout dolů. „Bille. Bille?“
Bill vystrčil hlavu. „Hm?“
Tom se sklonil a velmi jemně a velmi nedbale políbil Billa na rty. „Dobrou noc.“
Bill vykulil oči a jeho tvář zrudla. „Dobrou noc, Tomi.“ Bill se opět schoval pod přikrývku a dotknul se svých rtů, usmíval se.
***
Bill ležel klidně v posteli a poslouchal, jak jeho bratr tiše oddychuje. Tom to tentokrát neudělal, nedal Billovi pusu na dobrou noc, jako to dělal vždy v posledních několika měsících. Bill si byl jistý, že je Tom na něj naštvaný, i přestože si myslel, že měli docela dobrý den.
Tom ze sebe vydal lehké zachrápání a Bill se zamračil a posadil se. „Tomi,“ řekl tiše.
Byla to legrační věc. Recitovali věty, které slyšeli od Simone a Gordona říkat si navzájem. Nicméně, jak čas plynul, stala se z toho více něžná a vážná věc. Bill začínal přemýšlet nad jejich pusou na dobrou noc už brzy ráno, a Tom vymýšlel kreativnější způsoby, jak mu ji dát.
„Tome,“ řekl Bill znovu, tentokrát hlasitěji.
Tom se převalil a promnul si oči. „Hmm?“
„Jsi na mě naštvaný?“ zeptal se Bill přímo.
Tom zívnul. „Hmm?“
Bill se přeplazil k Tomovi přes malou škvíru mezi jejich postelemi a šťouchnul do něj. „Jsi naštvaný?“
„Proč?“ Bylo to vždy velmi těžké Toma probudit, Bill mohl vidět, jak znovu usíná. Šťouchnul do něj více. „Au! Co je?“
„Vůbec jsi mi nedal pusu na dobrou noc,“ zašeptal Bill.
Tom se trochu posadil. „Dal, určitě.“
„Nene,“ řekl Bill. „Nedal. Nemůžu spát.“
„Nemůžeš?“
Bill zavrtěl hlavou a zamračil se. „Ne. Ale jsem rád, že ty jsi asi mohl spát.“
Tom se zasmál. „Bille, pojď sem.“
„Já jsem tady,“ řekl Bill, téměř trucovitě.
„Až sem.“
Bill si vlezl do postele k Tomovi a posadil se vedle něj. Tom mu položil ruku na rameno a zvedl obočí. „Dobrou noc?“ řekl Bill nejistě.
„Bille,“ zamumlal Tom, jeho ruka se přesunula na zadní stranu Billova krku. Přitáhl si ho k sobě a jejich rty se spojily. Bill se široce usmíval, když se odtáhl zpět. „Děkuju. Můžu zůstat? Bojím se.“
Tom udělal obličej. „Čeho?“
„Příšer,“ odpověděl Bill velmi tiše. Tom se stočil do klubíčka a udělal místo pro Billa.
„Jen na tuhle noc,“ řekl. „Já kopu.“
Bill se zasmál. „Já vím.“
Sdíleli postel už dříve, když byli mladší, a Tom nedokázal ležet v klidu. Ale tu noc Tom vůbec nekopal. S Billem, obtočeným kolem něj, oba tvrdě spali.
***
Byli tam znovu, seděli na vrcholku schodiště a byli si vědomi, že by tu neměli být. Jejich chůva Elyse je dala do postele před hodinou, ale Bill a Tom se vyplížili ven pár okamžiků poté, co odešla.
„Slyším sprostá slova, myslím,“ řekl Bill s pohledem upřeným na Toma. „Zní to ošklivě. Má TV dnes nahlas.“
„Chci vidět jeden z těch filmů,“ bylo vše, co Tom řekl. Zatahal Billa za vlasy a Bill se k němu posunul blíže a položil si hlavu na jeho rameno.
„Unavený,“ zamumlal Bill přes zívnutí. „Kdy se vrátí?“
„Máma říkala, že to bude začátkem noci,“ Tom stiskl Billa kolem pasu. „Možná to znamená, že bude doma brzy.“
„Elyse by se na to neměla dívat,“ řekl Bill, mračil se, protože oba zaslechli pár slov a věděli, že jsou špatná. „Řeknu to.“
„Neřekneš, je to hloupé,“ Tom šťouchl Billa do ramene. „Řeknu mámě, že se plížíš z postele každou noc.“
„Neplížím!“
„Jo.“
Bill se tiše zasmál. „Ty jsi hloupý.“
„Možná,“ řekl Tom. Štípl Billa do boku a Bill zakvičel. „Mimino.“
Bill se zasmál, nedotčen bratrovými hravými slovy. Líbilo se mu, když mu Tom věnoval pozornost. „Myslím, že jsem slyšel auto.“
„Jsi si jistý?“
Televize dole okamžitě ztichla. „Jo, vypnula ty sprosté věci, musí být doma,“ řekl Bill.
Brzy vrzly dveře a známé hlasy zaplavily dům. Bill a Tom sledovali jejich nohy, a když se kousek posunuli, viděli Elyse, jak mávla na rozloučenou a odešla.
Simone a Gordon se společně políbili, ale ne tak, jak to Tom a Bill běžně vídávali. Nebyla to pusa na dobrou noc, to bylo jisté. Bylo to delší. Dvojčata to sledovala velmi pečlivě.
„Simone,“ řekl Gordon, jeho hlas zněl velmi vážně. „Já…“
Simone ho políbila znovu, měla ruce v jeho vlasech, na jeho pažích, všude.
„Oni bojují?“ zeptal se Bill, Tom zavrtěl hlavou a umlčel ho.
„Jsem do tebe kurevsky zamilovaný,“ vydechl Gordon.
„Ach, Gordone,“ řekla Simone. Pevně se objali a Gordon začal líbat její krk, zatímco ji rukama pevně držel kolem pasu.
„Pojďme do postele,“ zamumlal Gordon.
Simone se usmála, tváře jí zčervenaly.
„Vidíš, nebojují, usmívá se,“ zašeptal Tom.
„Musím zkontrolovat kluky,“ řekla Simone téměř bez dechu. Gordonova ústa opět zaútočila na její krk a mocně jej sála. Simone málem spadla na zem, ale Gordon ji držel.
„Budou v pořádku,“ řekl mezi vlhkými polibky. „Pojď si lehnout, Simone.“
„Gordone…“
„Prosím, Simone,“ hladil ji po pažích a ona tála.
„Dobře, vezmi mě do postele.“
Políbili se ještě jednou a opustili kuchyň, ruku v ruce.
Bill a Tom se na sebe podívali trochu nejistě. „Co budou dělat?“ zeptal se Bill.
„Myslím, že jdou do postele,“ řekl Tom.
„Nezdáli se mi unavení,“ Bill se postavil. „Možná bychom my měli jít do postele.“
Tom přikývnul. Vstali a šli do svého pokoje, Bill se s očekáváním otočil na Toma.
„Dobrou noc,“ řekl Bill a sladce se usmíval.
Tom zavrtěl hlavou. „Jsem do tebe kurevsky zamilovaný,“ řekl a Bill si položil ruku přes pusu. „Bille…“
„Ach, Tomi,“ zamumlal Bill přes své prsty a Tom protočil oči v sloup, chytil Billa za ruku, naklonil se a jednoduše ho políbil na rty. „Takhle se oni nelíbali.“
Tom to ignoroval. „Co znamená ´zamilovaný´?“
Bill naklonil hlavu a zamračil se. „Já nevím. Ale řekl jsi sprosté slovo.“
„Já vím,“ Tom na Billa zíral. „Jsem do tebe zamilovaný?“
„To zní pěkněji.“ Bill se váhavě usmál. „A jsi? Co to znamená?“
Tom pokrčil rameny. „Možná to je, jako když máma říká, že jsme v průšvihu… Je to opravdu vážné.“
„Pravděpodobně.“
„Já jsem opravdu vážný,“ řekl Tom. „Miluju tě, jako vážně.“
„Já taky,“ řekl Bill tiše. Něco mu zabublalo v žaludku. „Já jsem… kurevsky… do tebe zamilovaný, Tomi.“
Tom se usmál. „Máma říká naše jména i příjmení, když je vážná.“
„Tome Kaulitzi.“ Oba se rozesmáli. „Ale nevezmu tě do postele, protože jsme tady.“
„Okay,“ řekl Tom se smíchem. Políbil Billa na rty o něco déle než obvykle. Když se odtáhli, měli zarudlé tváře.
„Dobrou noc,“ řekl Bill.
„Dobrou noc, Bille Kaulitzi,“ odpověděl Tom a usmál se. Každý z nich si vlezl do své postele a přetáhl si přes sebe přikrývku.
Tiše sledováni od dveří Simone, zakrývající si rukou ústa.
autor: cynical_terror & undrockroll
překlad: Zuzu
betaread: Janule
Zbožňuju tu povídku! ♥ Nápady autorek jsou prostě dokonalý a popisování kluků od mala, to je moje ♥ Už se strašně těším na další díly <3333
Zuzu? A vážně DĚKUJU, že pro nás tak skvělý věci překládáš:-*
to je krása…opravdu…kluci takoví neznalí,malí,roztomimí…nádhera….honem dáááál xD
vyopadá to kurevsky dobře xDDD. ne. rpostě je to moc sladké :D.. připadá mi to lehce chaotické v těch jejich hlavičkách ale je to roztomilé, moc :d.. těším se na další neděli 😀
Jen jsem zaskočila, vůbec nestíhám, dokonce ani číst, natož pak komentovat (o psaní mailů ani nemluvě ;-)), ale tuhle slavnostní chvíli jsem si prostě nemohla nechat ujít! Moje milovaná povídka! Bylo jasné, že se dříve či později musí objevit. 🙂
První kapitola? Zas a znovu mě dojímá, jak se k sobě vystrašená dvojčata choulí na schodišti.
Zuzu, díky. 🙂
No paráda!!! První díl a už tak dobrej:-D Takhle jsem se už dlouho nepobavila, ale musím přiznat, že mě baví číst, jak si kluci nacvičují v šesti a v osmi letech ty "dospělácké řeči":-D Zatím se to začíná vyvíjet docela pěkně, jsem zvědavá na další díly a moc se na ně těším:-)
Překlad je perfektní a první díl taky. Skončilo to parádně napínavě, bůhví, co na to Simone řekne:-D Jsem zvědavá, jaký budou mít rozum, až budou dospělí, tenhle jejich dětský se mi ale strašně líbí:-D♥ Prostě další úžasná povídka od úžasných autorek:-D♥
miluju to, už teď, je to perfektní dokonalý! ale co jiného čekat od těchhle autorek, co? 🙂 díky za překlad, fakt hrozně moc! tak hrozně se těším na další díl, jenomže příští týden už tu nebudu, to je na zabití.
Tohle je opravdu dokonalá povídka. Navíc od těchhle dvou autorek…napsat něco takového dokážou fakt jen ony. Četla jsem to snad 3x a stejně to nebylo dost. ♥♥♥
OMG- that's so sweet and innocent.. I really love it *.*
Ááááw to bylo úžasné. Tyhle autorky prostě nikdy nezklamou a Zuzu překlad byl excelentní, no do neděle zas nezaspím×D to bude strašný, ale tím víc se budu těšit.
Keď minulý týždeň Janulka sľubovala novú poviedku,veľmi som si priala aby to bol práve výnimočný príbeh.Som šťastná že si mi Zuzu splnila sen vďaka♥
mno wau.. ani nedokážu domyslet jak to bude pokračovat.. nádhera..
It was so cute! "I love you Tom, Tom Kaulitz." They are so cute, I am looking orward fot another part.
od tehlech dwou autorek de snad cekat neco jinyho, nez dokonalost? ♥
uzasny, jak se znam, tak do nedele cekat newydrzim… 😀
To je tak moc rozkošnéé *__*
To je úžasný… Jak se o sebe navzájem strají, opakují věty dospělých… Jak si myslí, že zamilovanost je sprostý slovo… Těším se na další dílek:) Zajamlo by mě, jak se to bude vyvíjet:) ♥
Luxusní, úžasný… Moooc se mi to líbí, dobře to začíná 😉 … Ow yeah ^^
Aaaa… Ti dva sou strašn+e sladcí (:* *__* Božííí…
škoda že nešli za nima do postele 😀 .. by viděli jak to … ehm .. 😀 .. by byla sranda potom by to dělali taky 😀
tak takéto niečo som naozaj nečakala… to je krásne… už sa neviem dočkať nedele…
Tak to fakt nemá chybu!!! Je to perfektní!!! To jejich napodobování xDDDD, kluci jsou absolutně sladcí ♥
A naše překladatelky by si rozhodně zasloužily nějakou odměnu, za všechnu tu práci, kterou odvádějí, jsou skvělé, Zuzu, moc děkuju ♥
krásný začátek
miluju to hned od začátku!! jsem okouzlena!
Ah bože… já tak miluju představu malinkejch dvojčat a toho, jak se milujou už od dětství – to je pro mě víc než sebelíp napsaná erotická scéna ;D
A taky jsem štěstím bez sebe, že jsou zase v nějaký povídce dvojčata konečně dvojčatama. Protože to kouzlo jejich bratrskýho vztahu je na tom prostě to nejhezčí.
Achjo, jak jsou rozkošně nevinný, trdla malý <3 Jenom se bojim, co na to Simone…
Nemůžu se dočkat další neděle 🙂
Tak tohle mě vážně překvapilo. Nečekala jsem, že mě první díl tak moc vtáhne, takže musím říct, že jsem si kurevsky zamilovala tuhle povídku a nemůžu se dočkat, až nám kluci malinko víc povyrostou a budou si znovu dávat svoje pusinky na dobrou noc. 🙂
Snad tedy ale mamka nebude chtít nějak řešit to, co viděla (podotýkám, že je to pěknej šmírák a to tedy vůbec není hezký), ale vzhledem k tomu, jak jsou tady dvojčata ještě malá, by snad ani nemusela.
Moc vám děkuju 🙂
super povídka, je to prostě roztomilý když si je člověk představí…těším se na další dílek
Má to iba jednu časť a ja som sa do toho totálne zbláznila! 🙂 Ten príbeh je skvelý ako všetky ostatné od vás 🙂
Proste skvelý nápad, úžasný preklad, dokonalý príbeh 🙂 Už sa teším sa pokračovanie 😛
Nooo tak to je pecka. Na tohle jsem teda moooc zvědavá jak se to bude vyvíjet s postupem jejich věku. Teď se mi líbí jak to je takové nevinné. Dětské. Ani vlastně neví co všechny ty projevy znamenají 🙂 Už se těšim na další neděli
Božíčku to byla nádhera.
Je to krásný překlad, a povídka je ještě hezčí už se nemůžu dočkat pokračování
Neodolala jsem a přečetla jsem si to, ačkoliv už jsem dlouho od těchto úžasných autorek nic nečetla, ale mám v plánu to co nejdřív dohnat. Celou dobu jsem se u toho usmívala, ta dětská nevinnost je neuvěřitelně roztomilá:-)
Bude hezké sledovat, jak budou objevovat svět dospělých… předpokládám, že na konci už si Bill nebude myslet, že v posteli se jenom spí:-D
Tak tohle mě naprosto nadchlo..**
Tohlle je úplně kouzelný jak tam jsou kluci ještě takoví malíncí..úplně se tady u toho rozplývám….
miluju ty části, kdy se k sobě kluci chouzlí a ty části, kde spolu mluví jak Simon s Gordonem..:D Vážně se už strašně těším na další díl a jsem zvědavá, co na to řekne Simon…:)
Tohle je vážně dokonalá povídka..! 🙂
Tak tohle mě hned od prwního díli velmi zaujalo. Vážně to vypadá úžasně. Kluci jako malí jsou naprosto sladcí. A to jak se snažili opakovat to co dělal jejich máma bylo nanejvýš sladký. Úplně jsem se nad tím usmívala. Jen ta představa malých Kaulitzů a já se rozplývám…a co pak když se takhle líbají na dobrou noc? Odpadám ^^
Sama jsem zvědavá co na to řekne Simone po tom co viděla… doufám, že z toho nic nebude. Přeci jenom kluci jsou ještě malí 🙂
Další povídka, kterou jsem si zamilovala a už teď patří mezi mé oblíbené :*
Těším se na neděli 🙂
ooh, bože. Tak komečně něco dalšího od slečen ♥ Další skvost, co mě zaujme hnedka od prvního odtavce či věty xD
Jak jsou maličkatý, to je rozkošný. Je to takový ještě víc "zakázaný". A jak je Simone pozoruje, kor na konci. A oni dva všechno opakují, aniž by věděli, co to přesně znamená. Jak se projevuje jejích dvojčecí láska. To na tom miluju nejvíc, spojení dvojčat.
Dokonalý, krásný. Díky ♥
Wow, fakt paráda 🙂 jak je to od dětství, je to jiný, krásný prostě… nádherný… zvedlo mi to náladu 🙂
awwww! kurevsky sem se do té povídky zamilovala 😀 Rozkošné nádherné!!! Nápadité! :* Zbožňuju to!!
Pomoc s exekuci i dražbou na http://www.exekuce-drazby-nemovitosti.cz Menší půjčky bez zástavy!
Potřebujete nabankovní půjčku na cokoliv? http://www.nebankovni-pujcky-rychle.cz Různé druhy půjček se zástavou nemovitosti i bez zástavy nemovitosti!
omfg! tak tohle je ta nejdokonalejší povídka, co jsem snad kdy četla 😀 ne, dobře, Who am I? vede, ale tohle je prostě.. nádhera!!
Jéé, to je ták překrásný! =) <3 To určitě zhltnu celý během víkendu 😀 =)
Tak toto je dokonalosť. Som totálne nadšená už prvou kapitolou. Milujem príbehy dvojičiek z detstva. Táto vyzerá úžasne krásne.
Ty jsou tak zlaty.
Zbožňujem, keď sú dvojičky ešte deti 🙂 a ten Tomi, ako sa krásne staral o brata 🙂 úžasné. Vyzerá to byť krásne.