autor: Saline A.
Jak Bill předpokládal, letiště bylo doslova nacpané k prasknutí. Vzhledem k tomu, že Andreas byl pro pracovníky letiště „pouhý smrtelník“, ani mu nemohli zařídit únikovou cestu, ať se Bill snažil sebevíc. Z toho důvodu byli on, Andy, Tom a samozřejmě i Bushido, obklopeni ochrankou ze všech stran. Bill měl navíc od rána divnou náladu, takže se co chvíli ohlížel po svých přátelích. Až do chvíle, kdy ho Andreas vševědoucně objal kolem ramen.
„Andy, brácho,“ procpal se k němu z druhé strany Tom. „Omlouvám se, ale budu muset jít už teď, je po mně sháňka. Užij si Ameriku a koukej se zase co nejdřív ukázat, okey?“ s širokým úsměvem se zastavil. „Koukej nám psát postřehy. A díky, že ses u nás zdržel,“ pevně ho objal kolem ramen a poplácal po zádech.
„Jasný. Ty zase dávej pozor tady na tu princeznu,“ Andreas pokynul pobaveně k Billovi, který se zašklebil. Tom se smíchem přikývl, načež s posledním mávnutím spěšně zamířil s ochrankou za zády pryč.
Bill ušel ještě pár kroků k bráně, než se zastavil a smutně přešlápl. Nechtělo se mu loučit. Včera si přiznal, že má Bushida tak trochu rád a teď si o tom potřeboval promluvit s někým, kdo ho znal. „Promluv si s Tomem.“
„Co?“ Bill k němu zmateně vzhlédl. Nechal se vtáhnout do objetí.
„Řekni Tomovi všechno, co bys chtěl teď říct mně,“ mumlal mu Andreas do ucha tak, aby ho Bushido neslyšel. Ten naštěstí pochopil a kousek odstoupil. „Je to tvoje dvojče a pochopí tě, a i když třeba bude ze začátku mít nějaké chytré řeči, nakonec tě podpoří. Ale musíš mu to říct!“
Bill mu zabořil hlavu ke krku. „Budu ti často volat a budeme si psát. A ne, že se rozhodneš tam zůstat! Tříměsíční stáž a pak se koukej vrátit!“
„To víš, že se za tebou vrátím,“ Andreas mu vtiskl jemný polibek do vlasů. Byli přátelé snad celou věčnost a Billovi občas připadalo, že z nich tří byl jediný, kdo pobral rozum – díky tomu také plnil funkci staršího ochranářského bratra. „Běž se schovat k Sakimu.“
Bill nic nenamítal, ochotně se ke svému nejmilejšímu bodyguardovi, kterého přemluvil, aby u nich zůstal, přesunul. Překvapeně zamrkal, když k Andymu přistoupil i Bushido. Dlouze o něčem tiše diskutovali, Bill v Andreasově obličeji vyčetl téměř až zoufalou naléhavost. Následovalo velmi krátké a vlažné objetí, po kterém se každý vydal na jinou stranu.
Bushido zamířil k chlapci, který okamžitě poznal, že mu to v hlavě šrotuje, ačkoliv nechce dát nic najevo. Bill zatoužil po objetí, ale místo toho ukázal na kapsu, kde schovával klíče od auta. „Co bys řekl na menší projížďku?“
„Nemám s tím nejmenší problém.“
„Fajn,“ Bill úlevně vydechl. „Výborně, tak pojď. Necháme se vyvést ven, než nás někdo ušlape, mám pocit, že jsem zaslechl svoje jméno,“ nejistě se ohlédl. „Chci odtud vypadnout dřív, než někoho vůbec napadne za námi jít,“ pokynul týmu, který je s Anisem obklopil.
„Všechno v pořádku?“ pohlédl na něj Bushido po cestě.
„Andreas je dobrý řečník…“ pokrčil Bill rameny. „U tebe?“
Bushido se pousmál. „Andreas je první člověk, kterému jsem za posledních několik let opravdu naslouchal. Umí hodně dobře mluvit.“
Zhruba hodinu bloumali jen tak kolem města, než vyjeli na jakous takous vyhlídku nad městem. Na začátku lesíka byl plac, odkud bylo skvěle vidět na celé město. Rozložili deku na kapotu a pohodlně usazení vedle sebe se dívali na překrásné panorama nočního Berlína. Nedotýkali se, dokonce spolu ani nemluvili. Oba toho měli na přemýšlení tolik, že ani jeden nemohl přinutit pusu mluvit.
„Můžeš pro mě něco udělat?“ zamumlal Bill tiše, když se do něj dala zima. Bushido na něj mlčky pohlédl. „Zavez mě k Tomovi, prosím,“ hlesl téměř bezmocně.
Bushido rychle pochopil, že Bill uvnitř sebe s něčím bojuje, a že právě důvod jeho boje potřebuje rozebrat se svým bratrem. Nic nenamítal, jednoduše seskočil z kapoty a pomohl i chlapci. Jemně ho dvěma prsty chytil za bradu, zkoumavě sleduje jeho tvář. Bill nejistě přešlápl, po chvíli hlavu odvrátil.
„Na, zabal se do té deky, než se zahřeje auto,“ Bushido chlapci omotal deku kolem ramen. Povzbudivě se usmál. Bill mu úsměv chabě opětoval, než nasedl do auta, kde se do deky zachumlal až po nos. Nejraději by se k Tomovi teleportoval, jen aby byl co nejdřív u něj a mohl mu všechno říct dřív, než ztratí veškerou odvahu. Už tak mu s každou minutou ubývala. „Hej, maličký?“ jemně mu Bushido po cestě stisknul koleno. Bill k němu mlčky vzhlédl. „Nebuď smutný. Všechno bude dobrý.“
„Děkuju,“ Bill se vděčně usmál a ruku mu stiskl.
Bushido se opřel lokty o kolena a promnul si bradu. Už zhruba půl hodiny seděl v obýváku a poslouchal, jak se Bill s Tomem hádají. Tedy spíš jak Tom naštvaně křičí na Billa. Nerozuměl jim sice ani slovo, ale dle vibrací, které z kuchyně vycházely, by se ani nedivil, kdyby za okamžik slyšel tříštění porcelánu.
„Stokrát jsem ti to opakoval, Bille, stokrát! A ty si prostě nedáš říct!“
„A taky jsi mi párkrát říkal, že jestli ho chci políbit a tak, mám to prostě udělat.“
„Ale to jsou tělesné touhy!“ vykřikl Tom skoro až zoufale. „Klidně se od něj nech napichovat od rána do večera, Bille, ale láska? Zešílel jsi?!“
„A ty myslíš, že jsem chtěl?“ zakňučel Bill ublíženě, do očí se mu hrnuly slzy. „Jsem s ním denně od rána do večera, trávím s ním všechen čas, zatímco ty na mě kašleš!“ pomalu zvyšoval hlas i on. „Ani tě nenapadlo zeptat se, jak to všechno snáším, jak se cítím. Ptal ses jenom ve chvíli, kdy jsi s ním přišel do styku, ale jakmile jsme zmizeli, skoro jsi na mě zapomněl! Až Andy si se mnou pořádně promluvil. Sakra, dokonce i Bushido se zajímal víc než ty,“ vztekle si utřel slzy a polkl vzlyk. „Tak jak se mi vůbec opovažuješ vyčítat, že jsem ho začal mít rád? Nevíš ani hovno, Tome!“ otočil se k útěku, ale ve dveřích se srazil s Bushidem. Zoufale zavzlykal, ale naplno se rozvzlykal, když ho Bushido objal kolem zad.
„Vezmu tě domů,“ zašeptal chlapci do ucha a pomalu ho vedl pryč. Na toma, Toma, který je spaloval vražedným pohledem, se neohlédl ani jeden z nich.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11
Takže teď se bude Bill kvůli Bushidovi hàdat s Tomem? No bezva… Hlavně že ho Tom Anisovi div nestrkal do postele… Jak si jako myslel, že to dopadne?
[1]: Přesně tohle bude jedním z témat v následujících dílech, určitě se to bude rozebírat. 🙂
Mňa osobne v tomte diely Tom sklamal, nemá žiadne právo sa na Billa hnevať.
Dúfam že sačoskoro spametá.
[3]: To rozhodně nemá právo, a Bill, Andreas i Bushido mu to postupem času dají jasně najevo. 🙂
Chudinka maly Billi. Dneska mi ho bylo vazne lito. Odleti mu pryc jedina vrba a ta nahradni ho jeste serve. Snad ma Tom aspon duvod, proc ho tolik stve, ze se Bill zamiloval do Anise.
Bu naproti tomu neprestava byt gentleman. Taky by me hrozne zajimalo, co mu povidal Andy. Asi to bylo dulezite… snad ted Billovi pomuze dostat se z toho.
Dekuji za dil :*
Tom si ted bude chvilinku trochu trpět, Tom mu dá co proto, ale Andreas a překvapivě i Bushido mu to krásné vynahradi, az se budeme divit 🙂
Také by me zajímalo, co mu Andy říkal, treba se to jednou dozvíme :))
Děkuji za komentář!! 🙂
Tom mu nejdřív radil a teď se diví.
[7]: Tom je zkratka nouma :))
Já se Tomovi vlastně ani nedivím. S jeho přístupem k sexu je jasné, že Billovu situaci nechápe. Láska? Pche… 😉
Už to zaznělo v úvodu téhle povídky, člověk si prostě nemůže vybrat kdy, kde a do koho se zamiluje. 😀 Ale tohle poznání na Toma zřejmě ještě čeká.
Díky za pěknou povídku, těším se na pokračování.
[9]: Tom samozřejmě ví, že láska existuje. Ale myslím, že dokud mu nějaká láska pánvičkou po hlavě neřekne co a jak, prostě nepochopí. … Ale to je ve vývoji. 🙂
Moc děkuji za komentář! 🙂
Tak Tom mě tady pořádně naštval! Neříkám, že měl Billovi okamžitě nadšeně pogratulovat, protože Bushidova minulost nikam nezmizela a pořád nad nimi visí, ale mohl Billa alespoň jako správný bratr a dvojče vyslechnout a podpořit ho!
A strašně moc mě zajímá, co to tam Buovi šeptal Andy!!!
[11]: Tomovi to jeste určitě vytmavime, ale dame mu trochu času, aby se projevil… 🙂
A me by to taky zajímalo! 😀 Treba nám to Andy nebo Anis někdy prozradí 🙂