autor: Saline A.
7. září 2007, Magdeburg
Billa trápila kocovina. Na rozdíl od ostatních spolužáků, kteří nakonec pařili asi do tří do rána a vypili podstatně víc, a nebylo jim kromě unavenosti vůbec nic, Bill, který s Anisem vypili každý jednu láhev vína, trpěl. Hlava mu třeštila, žaludek měl jako na vodě a ještě měl něco s krkem po spaní na nejhorší posteli jeho života. V důsledku toho byl extrémně otrávený, nabručený a k nelibosti všech okolo i hádavý. Proto nebylo divu, že když ho učitel biologie napomenul, aby nemluvil, přestože Bill se opravdu jen ptal na stranu v učebnici, zhádali se jako psi a Bill byl vykázán do ředitelny. V podstatě to ani nebylo nic neobvyklého – ti dva se hádali v jednom kuse. Bill se ale i tak cítil ukřivděný, což dal řediteli dost jasně najevo. A ten dal zase jasně najevo Billovi, že je pro zbytek dne, tedy tři hodiny, vyloučen.
„Starej Horovitz je idiot a kvůli tomu MĚ vyloučili!“ s frustrovaným zavrčením dosedl (bez zeptání) na židli proti Anisovi.
„Vyloučili tě?“ třídní učitel nevěřícně zamrkal. „Bille, je první týden školy!“
„Já se ale jenom ptal, na jaké stránce jsme! Za nic nemůžu, Anisi“ vykřikl zoufale. „Není mi dobře, takže jsem moc nedával pozor a ten stařec mě osočil z drbání! To jsem si to měl nechat líbit?“
„To neříkám, ale hádat ses nemusel,“ významně na něj pohlédl, snažil se vypadat přísně. Oči ho prozradily. „Jak ti není dobře?“
„Bolí mě hlava, žaludek a nějak blbě jsem spal, takže mě příšerně táhne krk,“ zabručel Bill, krotký jako beránek.
Anis s povzdechem vstal, přecházeje za chlapce. „Rozumím tvé rozmrzelosti, ale pořád to není důvod k hádkám,“ konejšivě přiložil ruce na jeho krk a zlehka ho promnul. Bill se okamžitě uvolnil. „Je to úplně zbytečné vyloučení a ty víš, že se ti to všechno zapisuje do výstupního hodnocení, které se přidává k přihlášce na vysokou. Měl by sis na to příště dát pozor, dobře?“ Bill, v sedmém nebi z masáže, souhlasně zasténal. Anis přivřel oči, když mu smyslný zvuk došel až do mozku, ale nedal na sobě nic znát. „Ten krk máš hodně ztuhlý. Měl bys na masáže chodit pravidelně.“
„Kolik si účtuješ?“ vypadlo z Billa dřív, než se stačil kousnout do jazyka.
Anis se rozesmál. „Nevím, jestli je to dobrý nápad.“
„Ne, já vím, samozřejmě,“ zarděl se hned chlapec. „Jen to ze mě vypadlo, sranda, vtip, neřeš mě. Asi bych měl jet domů.“
„Máš se tam jak dostat? Vím, že teď má spousta autobusů přestávku. Tuplem ty školní.“
„Zajdu si někam na kafe a počkám, jede asi za hodinu,“ mávnul Bill rukou a vstal, urovnávaje si tričko na bocích. „Děkuju za masáž. Někdy mi musíš říct, kde ses to naučil.“
„Co kdybych ti to řekl hned? Mám pauzu na oběd a chtěl jsem si pro něco sjet, tak tě můžu vzít domů, ať nečekáš na autobus.“
Bill nejistě přešlápl. Představa, že by ho odvezl jeho třídní učitel, shodou náhod velice sexy a charismatický muž, byla samozřejmě zajímavá. Nejenže by ho vezl Anis, ale hlavně by byl podstatně dřív doma a mohl by jít spát, když už ho vyloučili. Jenže byl opravdu dobrý nápad, aby se svým třídním učitelem udržoval až tak dobré vztahy?
Aniž by si to uvědomil, s úsměvem přikývl.
~
7. září 2007, Loitsche
„Takže jsi bohatý.“
„Ne.“
„Tvoji rodiče jsou.“
„Ano.“
„Takže jsi i ty. Do prdele. A nekárej mě za moji mluvu, protože to je na místě!“ vyhrkl Bill varovně se zvednutým prstíkem.
Pořád se nemohl vzpamatovat z šoku, který utrpěl, když spatřil Anisovo auto. Audi. Zatraceně luxusní audi, po které pokukoval pokaždé, když kolem ní procházel. Audi, která byla příšerně drahá. Kdyby věděl, že v Anisově garáži stojí ještě terénní BMW a Volvo, asi by to nerozdýchal.
„Proč proboha učíš, když máš bohaté rodiče?!“
Anis se pousmál. „Nenapadlo tě třeba, že mě to baví? Naplňuje? Nebo že nechci, aby za mě celý život platili rodiče? Nechci být maminčin mazánek a být Karlovi na obtíž, už tak má dost starostí s mým bratrem. Ale ta práce mě skutečně baví. Byl jsem jeden z mála, kdo si bral hodiny nad rámec povinné praxe. A když jsem letos dostal vaší třídu, akorát mě to v mém přesvědčení utvrdilo.“
„Nebál ses?“ zvědavě naklonil Bill hlavu.
„Šíleně. Těsně před začátkem hodiny jsem chtěl podat výpověď,“ krátce se zasmál. „Ale teď jsem moc rád, že jsem to neudělal,“ s jemným úsměvem na Billa pohlédl.
Chlapec okamžitě uhnul pohledem, uculil se, zatímco se mu červánky šířily líčky. „Támhle bydlím,“ ukázal prstem na menší domek.
Anis s kývnutím zaparkoval přímo před domem. „Zkus si odpočinout, ať zítra přijdeš s lepší náladou. Ať je ti líp.“
„Moc děkuju za odvoz. Hrozně si toho vážím,“ automaticky se Bill naklonil, aby mu dal polibek na tvář, jako býval zvyklý u Alexe. Zarazil se na poslední chvíli. Rozpačitě se odtáhl a hodil po něm omluvný pohled. S tichým zamumláním rozloučení se bleskově vyhrabal z auta. „Idiote, debile, rovnou ojet jsi ho mohl, vždyť je to jen tvůj třídní učitel!“ potichu si pro sebe nadával, zatímco mířil k domu. Kdyby aspoň nebyl takový vůl a tu pusu mu dát nechtěl.
~
12. října 2007, Magdeburg
Od rozpačitého loučení s Anisem tehdy po škole uplynula spousta dní. Bill, kterého náklonnost k učiteli mírně vyděsila, se uzavřel do sebe a kromě kradmých pohledů a povinných konverzací, kdy vysvětloval, proč zase nepřišel na tělocvik, s Anisem moc nekomunikoval. Ono vlastně ani nebylo kdy. Bill to sice často používal jako výmluvu, ale byla pravda, že jim učitelé dali práce až nad hlavu a Bill se jako pilný žák připravoval k maturitě, na rozdíl od Toma, který si každý týden užíval ruchu Magdeburgu. Od té doby, co dostal k dispozici auto, se doma zdržoval minimálně.Bill z toho byl tak otrávený, až si sám podal přihlášku do autoškoly, plně odhodlaný ji udělat stůj co stůj.
Bylo to akorát po jeho první lekci. Podle všech očekávání byla katastrofální, alespoň tedy Billovi to tak připadalo. Pochopitelně neměl ponětí, co má dělat a učitel ho, k jeho naprostému šoku, vzal rovnou do městského provozu. Nikoho sice nezabil, ale lektor se tvářil tak, že mu bylo úplně jasné, co si myslí: další beznadějný případ. A to se tak tvářil ještě před tím, než na chlapce nevhodně sáhnul a Bill rázně zasáhnul.
Náladu mu to otrávilo natolik, že ani nechtěl jít domů a svou malou prohru si připustit. Namísto toho si vlezl do Starbucks a jedny z posledních peněz vrazil do nemožně předražené, ale božsky chutnající kávy. Potřeboval pohladit na jeho smutné a bolavé dušičce. Bloumal městem celé hodiny bez cíle, loudavě usrkávaje jednu kávu za druhou, než ho spatřil.
S rukama v kapsách černé teplákovky a kapucou vraženou hluboko v obličeji, nejspíš aby byl pro ostatní neviditelný, ho Bill poznal v prvním okamžiku. Ani nevěděl, co ho to popadlo, když zamířil přímo k němu a zavěsil se mu za rámě, lehce se usmívaje. „Před kým se schováváš?“
Muž sebou škubnul, ostražitě na chlapce pohlédl. Uvolnil se, když poznal, že je to jen Bill. Žádné nebezpečí. „Před nebezpečím,“ pousmál se. „Co tu vyvádíš?“
„Ale,“ protočil Bill očima a k Anisovi vzhlédl, „první hodina v autoškole.“
„A jéje! Nezníš moc spokojeně.“
„Taky, že nejsem!“ vyhrkl. „O auta jsem se nikdy nezajímal a jediné, co mi ten pitomec pět minut před jízdou o funkci a ovládání auta řekl, bylo, jak jsou seřazené pedály. A pak jsme jeli!“
Anis se upřímně rozesmál, Billa poplácal po paži. „Není to složité. A co jsem viděl, tak Tom už řidičák má, tak ti s tím může pomoct, ne?“
„Tom mě do svého auta za volant nepustí do té doby, než budu mít papíry. A možná ani pak ne,“ zabručel. „Je to jeho miláček, pořádně si ho hlídá.“
„Jak špatné to s tebou je?“
„No,“ rozpačitě Bill nakrčil nos, když Anis zastavil a vážně na něj pohlédl. Strčil si ruce do kapes a zhoupl se na patách. „Nikoho jsem nepřejel.“
„To je dobré znamení,“ souhlasně Bushido přikývl. „K nějaké nehodě došlo?“
„Ne…“
„V tom případě mám nápad,“ s úsměvem k chlapci napřáhl ruku. Bill na něj okamžik váhavě zíral, než mu úsměv oplatil a nejistě nabízenou dlaň sevřel.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Tak myslím, ze tohle už dávno překročilo vzájemnou hranici učitel\žák. Zajímalo by me, kdy to dojde i jim dvema 😀
Zajímalo by mě, když si Bill přisedl k Anisovi a ten ho potom masíroval, kde to proběhlo? A kolik lidí je u toho vidělo? 😀
Musím říct, že Anis je v téhle povídce nehorázný sympaťák. To je jiné kafe, než ta jeho pro mě absolutně nezkousnutelná "trestanecká" verze 😀
Jen aby to jejich "zbližovaní" nestálo Anise kariéru, nebo Billa problémy ve škole…
[1]: Brrrrzy! 😀
[2]: V kabinetě u Anise a neviděl je nikdo. 😀 Naštěstí, jinak by byl útrum!
😀 😀 Když ta trestanecká verze mu tak sluší! Ono je hrozně zvláštní mít takového drsňáka za slušňáka. 😀 (Ale taky jsem se tu do něj zamilovala ♥ )
No… K tomu se dostaneme. :))
Děkuji vám za komentář!! 🙂
hmhm lekce od pana Bushida za volantem? dala bych si líbit a to papíry už mám xD ale tak opakování je matka moudrosti ne? 😀 no…líbí se mi jak se to vyvíjí ^^ navíc to naprosto splňuje mojí představu o Bushidovi :3 děkuju za dílek ^^
[4]: Taky bych si klidně nechala udělat kondiční jízdy 😀 😀
Děkuji za komentář! :))
Chudaci vsichni ucastnici provozu, kde se vyskytuje ridicska katastrofa jmenem Bill 😀 ale Anis ho urcite brzy nauci, jak ridit… a jak zachazet s radici pakou, muhehe 😀 uplne vidim, jak mu pomaha radit, tiskne mu ruku na pace a tim svym sexy hlubokym hlasem vysvetluje, ze musi paku drzet pevne *-* ochhh. No, jinak jsem neskutecne zvedava, co ma Bu za vroubek, proc se musi schovavat a pred kym. Tuhle povidku proste zeru 😀 jako vsechny od tebe :))) dekuni za dalsi super dil 🙂
[6]: Možná budeš překvapená, ale Bill je přirozený talent! 😀
Co má za vroubek zatím nebylo sděleno ani mně, takže i já jsem dost zvědavá, co se z toho nakonec vyvrbí… 😀
Moc děkuji!!! :*
Skvely dil :3 doufam ze postupem casu bude tech mazasi vic a zmeni se na eroticke masaze 😀 predbiham 😀 ale bushido billovi udela dobre masazi a on mu ani pusu neda?! 😀 to se dela bille? chudak anis z toho pak musi byt pekne vystresovany :O vtipna predstava billa za volantem ale sama bych mela strach z jeho ridicskych schopnosti. tak snad ho ucitel zivota, masazi, telocviku a rizeni a ja nevim co jeste, anis nauci ridit ve svem nalestenem auticku 😀 myslim ze k tomu vyuzije projistotu to nejlevnejsi a nejstarsi 😀 dekuju za dil, jsem nazhavena na dalsi :))
[8]: 😀 😀 😀 Bill se stydí, vždyť je to ještě malý dítě! 😀 Neboj neboj, všechno bude!
Moc děkuji! ♥
Jsem zvědavá jak se bude z Anisem učit řídit.
[10]: Vzhledem k tomu, jaký je Anis přímo áááwsome, to určitě bude zábava. 🙂
Děkuji za komentář!