autor: Turmawenne & KarlaSka
Ahoj twincestní duše,
jsem po dlouhé době zpět a se slibovaným překvapením. Pokud jste si dobře výše všimli, ano… nejsem zpět sama. Jsem zpátky i s KarlaSkou 🙂 takže nyní očekávejte opět díly v naší plné dvojité síle 😀
Přeji příjemné počtení a prosím, prosím, nezapomeňte komentovat 🙂 udělá to radost nejen mně, ale i KarlaSce 🙂
Turmawenne & KarlaSka
Chvíli tam spolu stáli a ani jeden z nich nepromluvil, ani jeden z nich se nepohnul. Poté Tom roztáhl rty do líného úsměvu, aby zahnal Billovu úzkost, která se mu promítla do nevinného obličeje, když si ho Tom tak zkoumavě prohlížel. Věděl, že je něco špatně, Bill se z nějakého důvodu změnil, jako kdyby někdo cvakl vypínačem, ale marně si lámal hlavu, co mohlo tuto změnu způsobit.
„Já taky,“ odpověděl konečně a roztáhl rty ještě o trochu více. Nechtěl, aby se ho Bill bál. „Vypadáš úžasně,“ dodal, když si ho konečně celého prohlédl, „jako anděl.“
„Přeháníš…“ dostalo se Tomovi sladkého úsměvu od jeho drobného manžela. Tomu se očividně ulevilo. I jeho srdce se uklidnilo a on se ke svému milovaného znovu tulivě přitulil. „Konečně jsi tady. Tak strašně jsi mi chyběl. Objímej mě, prosím,“ zažadonil černovlásek.
Tom udělal, oč ho Bill požádal, a pevně ho sevřel v náručí, bradu si opřel o jeho temeno.
„Celé dny jsem nemyslel na nic jiného než na tebe,“ pronesl hlubokým hlasem a políbil Billa do vlasů. Snažil se v tom černovlasém ptáčeti vzbudit lítost, snad aby se mu svěřil. Tom nesnášel, když před ním někdo něco skrýval, tím spíš, když to byl Bill, muž, který mu slíbil věčnou oddanost. „Jak ses dneska měl?“ Za Tomovou zdánlivě nevinnou otázkou se skrývala jiná: Co se ti dneska stalo?
„Měl jsem se dobře. Odešel jsem brzo z práce, přichystal ti večeři a také sám sebe…“ uculil se na něj Bill mile. Vzal poté jeho ruku a sjel si s ní po hladkém stehně. „Dny bez tebe byly hrozné. Už si to bez tebe neumím představit. Teď je mi zase dobře. Prázdný byt, postel, po tobě zbyla jen vůně. Chci tě mít teď pořád u sebe,“ šeptal černovlasý muž svému urostlému manželovi.
Tom se ubránil podrážděnému odfrknutí. Bill mu ještě nikdy nelhal a ani to neuměl, nervózně se ošíval a pohledem těkal všude po místnosti, aby se mu nemusel podívat do očí.
„Já tebe taky. Potřebuju tě, nedovedeš si představit, jak moc. Nemohl bych bez tebe žít, nebyl bych bez tebe nic. Nebyl jsem nic, dokud jsem tě nepotkal na tom přechodu. Jsi nedílnou součástí mého života a vždy jí budeš.“ Tom mluvil rozvážně, ale přesto si nemohl pomoci, aby do svých slov nevložil nevyslovenou hrozbu.
Bill se pohledem upjal k jeho mandlovým očím a naslouchal mu. Jen tiše oddechoval a přikyvoval. Cítil a věděl, jak moc je Tomovi odevzdaný, a navíc to Tom chtěl.
„Mám to stejně.“ Řekl potichu a natáhl se k Tomovi pro polibek.
Tom mu polibek bez zaváhání oplatil a ihned ho prohloubil. Věděl, že před ním Bill něco tají, ale i tak ho miloval a byl by mu odpustil i vraždu. Pomalu přejel rukou, kterou mu Bill před tím tak ochotně položil na své stehno, nahoru až pod košili a hrubě zmáčkl Billův bok. Potřeboval si dokázat, že nad ním má stále kontrolu, že je Bill stále jeho a že se mu to podivné chování možná jenom zdá, že má vše naprosto logické a nevinné vysvětlení.
„Mhhh…“ vydechl Bill a svému muži se zcela podmanil. Nechal se od něj líbat i hladit. Pocit, že jej konečně svírá ve svém náručí, v něm zahnal všechny chmury a pochybnosti. Dopis, jenž našel, nemusel přece nic zlého znamenat. Jen Elena nebyla ta pravá, to je vše. Anita lhala. Ty pochybné dopisy a všechno kolem… O nic přece jít nemusí. Ale není to příliš náhod najednou?
„Děje se něco?“ zeptal se Tom starostlivě, když ucítil, jak Bill v jeho náruči ztuhnul, a okamžitě se přestal dobývat pod jeho košili. Nebo spíše pod svoji košili, jak si v tu chvíli všimnul.
„Je mi jen zima, ale lépe mi dlouho nebylo. Nejraději bych tě rovnou zatáhl do postele, ale napřed by ses měl najíst…“ uculil se Bill a dlaní sjel Tomovi po vypracované hrudi.
„Myslím, že hlavní je tě teď zahřát,“ usmál se Tom sexy pokřiveným úsměvem a bez větší námahy nadzvedl Billa za zadek a nechal ho, aby mu obmotal nohy kolem pasu. Hluboce ho políbil, mrštně plenil jeho ústa a neustále bojoval o dominanci s Billovým propíchnutým jazykem, který jako by se nehodlal vzdát, což Toma ještě více rozproudilo a pomalu začal postupovat směrem k ložnici, aniž by polibek byť na vteřinu přerušil. Bill byl jeho a Tom měl potřebu si ho nárokovat se vším všudy.
Billovi se to nárokování samozřejmě líbilo. Měl konečně zase pocit, že je Tomův a to po všech stránkách. V jeho duši se však zrodil lehký strach a nejistota. Co když se nedokáže dostatečně uvolnit nebo při tom bude myslet na to vše, co se dozvěděl?
Nyní však nebyl čas se tím zaobírat. Líbal svého manžela a jazyk mu strkal hluboko do úst. Tiché Tomovo našlapování s Billem v náručí doplňovalo Billovo tiché vzdychání a mlaskavé zvuky vycházející z jejich úst. Bylo jasné, že oba budou mít chuť jeden na druhého. Byli zvyklí se spolu mazlit a souložit téměř každý den.
Čas byl v tu chvíli irelevantní a Bill si ani nevšiml, že už došli k ložnici, když ho Tom tvrdě přirazil na dveře. Billa jeho nečekaná surovost zastihla nepřipraveného a reflexivně kousl Toma do rtu, čímž si vysloužil naštvané zavrčení. Bill doširoka otevřel oči, aby uviděl ty Tomovy lehce přimhouřené, ale nebyl schopný rozpoznat, jestli je Tom naštvaný nebo pouze vzrušený z jejich vášnivé předehry.
„Promiň,“ šeptl rozrušeně, ale Tom pouze zavrtěl hlavou a věnoval mu další ze svých svůdných úsměvů. Jako by snad Billa potřeboval svádět.
„Mhh,“ vydechl Bill nahlas, když viděl, že jeho milovaný se na něj za kousanec nezlobí. Znovu se mu vpil do rtů, ale ne na příliš dlouhou dobu. Přisál se totiž svými plnými rty na Tomův krk a sem tam jej provokativně kousnul, ale o poznání něžněji než předtím.
Natáhl se rukou po klice a zmáčkl ji, čímž se konečně dostali oba milenci do ložnice.
„Pomiluj mě, lásko, prosím…“ žadonil Bill v Tomově náručí. Strach a nejistota ho přešly. Navíc teď nechtěl myslet na nic jiného než na jistý chtíč a vzrušení, které v něm jeho manžel probudil.
„S radostí,“ usmál se Tom líně a donesl si Billa až k posteli, kde ho položil a ihned si na něj lehl, čímž mu zamezil ve větším pohybu. Bill ihned vyvlékl ruce z pod Tomova těla a sáhl po lemu jeho trička a přetáhl mu ho přes hlavu. Chtěl ho co nejdříve vysvléknout, protože sám toho na sobě měl minimum, takže Tom by ho ani svlékat nemusel, aby si ho mohl vzít.
„Hrozně mi chybělo tvoje tělo,“ zabručel Tom, když zajel jednou rukou pod svoji košili, která zakrývala Billovu bledou kůži, a překvapivě něžně ho sevřel v pase. Bill na jeho slova nebyl schopný nalézt odpověď, s každým Tomovým dotekem se mu mysl víc a víc vyprazdňovala a jeho tělo ovládala pouze vášeň a touha.
„A mně to tvoje. Celý ty jsi mi chyběl,“ vydechl černovlasý muž, když odhodil Tomovi tričko a začal mu stahovat sportovní kalhoty.
„Dotýkej se mě, prosím. Chci tě cítit všude a užít si tě. Nikdy nepřestat.“
Bill byl svým milým jako zblázněný. Netrvalo to příliš dlouho a svlékl mu poslední kousky oblečení. Poté mu jemně přejel po nahém vypracovaném těle a roztáhl od sebe nohy, čímž si ho k sobě pustil, jak nejvíc dosud mohl.
Tom se k Billovi sklonil a věnoval mu hluboký polibek, než chytil obě jeho zápěstí a přemístil mu je za hlavu, kde je jednou dlaní uvěznil a nedovolil mu s nimi hnout, Billovi to nevadilo, miloval být mu vydaný napospas, miloval, když se Tom neptal a dělal si s ním, co chtěl.
„Věříš mi?“ zeptal se Tom náhle a bez upozornění do Billa tvrdě pronikl až po kořen penisu.
„Ano,“ zakňoural Bill jako smyslů zbavený a prohnul se v zádech, jak jen mu to Tomovo tělo, kterého špendlilo k posteli, dovolilo.
Tom nic neříkal a Bill už si začínal říkat, proč se ptal, když se mu kolem krku sevřela Tomova volná ruka a začala ho škrtit.
Bill bezmocně zalapal po dechu a z úst se mu vydral jen hlasitý sten, na nějž mu ještě dech stačil. Když se v černovláskovi Tom začal ještě k tomu pohybovat, nemělo to jedinou chybu. Víc oddaný mu ani už být nemohl. Jeho drobné tělo se zmítalo ve vlně bolesti. Po posteli se úplně posouval, jak tvrdě do něj jeho muž přirážel. Opravdu ho to bolelo a nemohl dát najevo nic, protože se dusil. Svýma uhrančivýma očima žadonil o jediný nádech.
Někde ve skulince jeho duše byl drobný strach. Ne z toho, že ho Tom udusí, ale že v něm opravdu jsou větší násilnické sklony. Na druhou stranu se to Billovi líbilo. Takovou dominanci nikdy s nikým nezažil a on mu patřit chtěl. Nyní ovládal nejen to, jak velkou slast mu dopřeje, ale i to, kolik kyslíku se mu do plic dostane.
Ve chvíli, kdy Tom ucítil, že už se Bill začíná opravdu dusit, Tomův stisk povolil a Bill se zhluboka trhavě nadechl. Čerstvý přísun vzduchu, jako by mu vliv nový život do žil.
„Jsi jenom můj, rozumíš?“ zašeptal mu Tom do ucha, aniž by do něj přestal přirážet, a dál ho držel pod krkem, ale už ne tak pevně.
„Ano,“ zakňoural Bill napůl vzrušeně a napůl vyděšeně z Tomovy náhlé potřeby absolutní nadvlády nejenom nad jeho tělem, ale také životem.
autor: Turmawenne & KarlaSka
betaread: J. :o)
Potešilo ma, že sa tu po dlhom čase objavila ďalšia časť, ale popravde z nej mám zmiešané pocity.
Aj keď tomu nechcem veriť, tak mám pocit, že na tých dopisoch niečo asi bude. A začínam sa Toma trochu báť, čoho všetkého je schopný, lebo vidno, že je poriadne majetnícky.
Ďakujem za časť.
Tom se mi dnes vubec, ale vubec nelibil. On je snad fakt psychopat… mam takovy pocit, ze tahle povidka bude jeste hodne husta a ze happyend typu "zili stastne az do smrti" asi nezazijeme. Skoda 😀
Bill bude muset byt sakra opatrny v dalsim patrani po Tomove minulosti. Pokud na to Tom prijde, bude to asi fenomenalni pruser.
Dekuji za dil 🙂
Také jsem strašně ráda, že se tu objevil nový díl! 🙂 Už jsem v to pomalu ani nedoufala. 🙂
Každopádně jsem na tom stejně jako Kirsten, protože mám po tomhle dílu naprosto smíšené pocity a nějak nevím, co si myslet o Tomovi. Že by na těch dopisech bylo skutečně něco pravdy? Když jsem viděla, jak je majetnický a jak se mu nelíbí myšlenka toho, že má před ním Bill nějaké tajnosti. No rozhodně jsem zvědavá, co se ještě z Toma vyklube.
Děkuji za díl. 🙂
Tom se začíná vybarvovat mám strach o Billa.
Presne, ako som si myslela. Poznáme to aj z filmov a kníh. Ten, kto celý čas vyzerá ako zločinec, je nakoniec obeť. Áno, Tom je dosť majetnicky a má aj trochu nabijacke sklony, ale to este nič neznamená. Veď Billovi sa to páči, tak čo. Otazkou už teda ostáva len to, čo sa z toho vykluje na koniec. Som fakt zvedavá. Vyzerá to stale zaujímavejšie.