autor: Muckátko :o*
Ahoj všichni,
1. Zkouškové úspěšně za mnou
2. Můj laptop je zase zpět – opravený
3. Nějakým záhadným způsobem se mi podařilo v rychlosti sepsat další díl, abyste nemuseli tak dlouho čekat. Je to poslední díl, který posílám z ČR a zároveň první, který vy čtete, se mnou daleko od domova. Tak si jej užijte. Ty další budou již sepsané v zahraničí, takže budou mít možná i jiný nádech, ale čeká mě minimálně několikadenní asimilace, takže mějte strpení s dalšími díly.
Hezké počtení! Muckátko :o*
Oba kluci opět ponocovali. Ostatně jako téměř každou noc. Po filmovém maratonu si na chvíli odskočili na večeři a po opláchnutí nádobí se vrátil zase zpátky. Tom se omluvil, že se nejdříve půjde ještě osprchovat, aby už nemusel pak, s čímž Bill radostně souhlasil, protože měl původně stejný nápad. Momentálně se váleli na Tomově posteli a různě se převalovali podle potřeby, když už byla jedna poloha příliš okoukaná a nepohodlná. Bill se co chvíli nevrle zavrtěl a otráveně vydechl.
„Co je s tebou?“ uchechtl se Tom, když sledoval Billovo tiché stěžování si.
„Upřímně? Už mě to tady unavuje. Je to pořád dokola. Žijeme ten samý den. Snídaně, válení se, oběd, válení se, večeře a spát a další den zase znovu. Ne že bych byl doma bůhví jak aktivní, ale tam jsem alespoň měl kam jít, když už jsem se rozhodl. Tebe to neštve?“ podíval se na Toma a v tu chvíli na prázdno zahýbal ústy. „Oh! Nejspíš ne, jsi na to zvyklý a já si zase vymrčuju,“ zašeptal provinile.
„Se mnou se nesrovnávej, Bille. Je to o tom, že jsme každý zvyklý na něco úplně jiného.“
„Já vím, ale já jsem tu pár týdnů a už si stěžuju, zatímco ty jsi tady celý život a ještě jsem tě neslyšel kňourat, jako kňourám já.“
„Hey! Je jasné, že je ti to tu malé, když jsi vyrostl v prostředí s tolika možnostmi na kulturní vyžití. Já to chápu, opravdu,“ ujišťoval Tom Billa.
„Možná bychom mohli některý den vypadnout z domu?“ zauvažoval Bill.
„Hm?“
„Prostě vzít auto a vyjet někam. Nemusíme nikam do velkoměsta jen prostě ven. Cokoli, co bude vně tohodle domu.“
„Když budeš chtít,“ pokrčil Tom ramenem.
„Budeš ty chtít?“
„No… když mě budeš chtít vzít s sebou, tak pojedu rád,“ usmál se starší z nich.
„Fajn. Napíšu si to někam do hlavy, abych na to nezapomněl, kdyby ses snad vyvrbilo něco jiného,“ zahuhlal Bill.
„Jak to že ještě nejsi ospalý?“ zajímal se Tom.
„Otravuju tě? Chceš už jít spát? Já vypadnu, jestli jsi unavený,“ narovnal se Bill.
„Ne, to není, proč jsem se ptal,“ zavrtěl Tom hlavou.
„Vypil jsem asi moc čaje. Je to směšné, ale na mě to prostě asi působí jinak než na ostatní. Když si dám před spaním hrníček čaje, tak pak nemůžu usnout a já měl odpoledne 2 hrníčky, takže budu asi vzhůru dlouho, ale až budeš chtít, abych vypadl, klidně řekni. Zabavím se nějak i sám.“
„Uhm, myslíš, že už je na tebe pozdě, abych se zeptal na nějaké otázky?“ píchl Tom ukazováček do matrace a čekal na odpověď.
„Pokud to nebude nic odborného, klidně se ptej,“ popohnal jej Bill.
„Já – přemýšlím nad tím už dlouho a nevěděl jsem, jestli se sluší se na to ptát,“ začal Tom.
„Nemusíš se bát. Pro mě není žádné téma tabu nebo tak. Ptej se, na cokoli potřebuješ.“
„No nešlo si nevšimnout, že… máš na obličeji ty… věci,“ nakrčil Tom obočí a prohlédl si ozdůbky, které zdobily jeho obočí, nos, ret, uši, jazyk a bradavku, o které Tom ještě nevěděl.
„Jo. Piercingy,“ kývl Bill.
„Jo tohle,“ kývl Tom. „Bolelo to?“
„Nejpříjemnější to nebylo, ale dalo se to vydržet.“ Přesnou míru bolesti si už Bill moc nepamatoval, protože od posledního zkrášlování jeho těla už uběhlo poměrně dost času.
„Má to nějaký význam?“
„No až na to, že se mi to prostě líbí, asi ani ne,“ zachechtal se Bill, až na matraci párkrát poskočil.
„Jak to funguje?“
„Přijdeš do studia, řekneš, co a kam chceš, oni ti to místo vydezinfikují, propíchnou, nasadí piercing a jdeš domů.“
„A kdybys teď všechno vyndal?“
„Zůstaly by tam dírky po vpichu. Některé by zarostly rychleji, některé pomaleji, některé třeba už vůbec, protože tam mám piercing už dlouho. Třeba obočí. To mám píchlé snad už od dvanácti nebo tak. Nelíbí se ti?“
„To ne. Možná je toho na jedné části těla trochu moc, ale nevadí mi to. Nějak to k tobě prostě patří,“ klouzal Tom pohledem po jednotlivých náušnicích, počítal ty v uších a celkově sledoval každý detail, především místečka, kde kov protínal původně nenarušenou celistvou kůži skrz na skrz a stával se tak částí Billova těla, jako by tam patřil. „A nezavazí ti to v jazyku, třeba když jíš nebo tak?“
„Na začátku jo. Bylo to divný, chvíli jsem i špatně mluvil, než se to zahojilo, ale pak to bylo dobrý. Měl jsem sice období, kdy jsem si pořád uvědomoval, že tam mám něco, co tam normálně nepatří, takže jsem si s tím všelijak hrál, strkal mezi zuby a tak, ale teď už to nevnímám.“
„A… mohl bych mít taky jeden?“ Bill se napřímil a posadil se.
„Chceš taky jeden?“ vykulil oči.
„Možná. Proč? Nehodí se to ke mně?“
„Ne, to ne. Když budeš opravdu chtít, tak nebude problém, já jen, že jsem to nečekal. Jsi takový nevinný, přírodní.“
„Oh!“
„Ale když budeš opravdu chtít, vezmu tě do studia, kam chodím, ale já… já jen, nechci, abys to chtěl jen proto, že to mám já. Tohle bys měl chtít pro sebe, ne proto, že to má někdo druhý.“
„Bille,“ oslovil Tom druhého muže se smíchem. „Nechci to mít hned zítra. Řekl jsem možná. Časem.“
„Já vím, jen… nechtěl bych ti jít příkladem zrovna v tomhle, protože i když mám své piercingy rád, vím, že je to zbytečnost, za kterou jen utratíš peníze, ale nic užitečného z ní vlastně nemáš.“
„Budu o tom ještě přemýšlet, slibuji,“ dušoval se Tom.
„To opravdu udělej,“ přikyvoval Bill zběsile, aby Toma nenapadlo se pro něco tak šíleného rozhodnout bez předchozího promyšlení. Bylo vtipné, jak se z Billa stal ten rozumný, ačkoli on dělal jednu šílenost za druhou, ale by to tak správně. Cítil se za Toma zodpovědný. Chtěl být ten rozumný, i když on na ničí rozumy nikdy nedal.
„Vypadá to ale dobře,“ řekl nakonec a trochu se posunul směrem k Billovi. „Mohl bych… možná… mohl bych si na to sáhnout?“ Billovy oči se rozšířily a ústa se mírně pootevřela. Na nic takového se jej ještě nikdy nikdo nezeptal, ale neshledal na tom nic špatného, proto beze slov přikývl.
Tom tím vypadal zaujatě a bylo zřejmé, že jej to vážně zajímá, proto Bill zůstal klidně sedět proti Tomovi, který se přiblížil ještě blíž, dokud se koleny neotřel o ty Billovy. Tom zvedl levou paži a zamířil s ní rovnou k Billovu spánku, kde ji jemně přitiskl ke straně hlavy a palcem pohladil tvrdý kroužek, který vybíhal z mladíkova tmavého obočí do prostoru. Zapřel se o ozdobu a donutil ji se překlopit na druhou stranu a zase zpět. Dostatečně informovaný o tomto místě sjel v něžném pohlazení dolů po mužově tváři a palcem pohladil celý Billův spodní ret. Z jednoho piercingu sjel na měkký neporušený polštářek vedoucí k druhé ozdobě, která se nacházela na tom stejném místě jen v druhém koutku úst. Bylo to, jako by uprostřed Billových rtů bylo posazeno zrcadlo. Obě půlky jeho rtů vypadaly naprosto totožně a byly i stejně zkrášleny kovovými šperky.
Vyzdobený nos si Tom prohlédl pouze očima. Opravdu si nemyslel, že by bylo vhodné strkat Billovi prsty do nosu, proto si prohlédl nepřerušený kroužek s drobnými kamínky po jeho obvodu, a pouze pohladil prstem stranu nosu, aby ji dotykem označkoval alespoň takto a dal tím najevo, že tady si už všechno prohlédl. Zamířil druhou dlaní přes Billovo líčko rovnou k ušnímu lalůčku, kde se houpalo hned několik náušnic. Přejel po každé z nich tam a zpátky, nechávaje vyznít krátké pohlazení Billovy čelisti do ztracena, když spouštěl své ruce z Billova obličeji. Bill ani nechtěl přemýšlet nad tím, co by Tom dělal, kdyby se dověděl, že měl propíchnutou i bradavku. Nemyslel si, že by zrovna na tomto místě vydržel takovou opatrnou péči a hlazení bez nějakých následků, proto se kousl do jazyka a poslední zbývající šperk raději zatajil.
Tom se děkovně usmál, že se směl vydat na průzkumnou cestu po Billově obličeji a nadechl se, aby ozdoby Billovi pochválil, ale slova se sotva stihla zformovat na jeho jazyku, když mladík proti němu udělal něco, s čím ani jeden z nich nepočítal.
Bill se nahnul a bez rozmýšlení zcela spontánně se přitisknul na Tomovy rty. Stiskl je v měkkém polibku, vydechl a pak si uvědomil realitu. Rychle se od Toma odtáhnul a otřel si ústa dlaní. Zároveň odvrátil pohled od Tomových úst, na kterých ulpěl jeho dotyk.
„Já – omlouvám se,“ vyhrkl první věc, která mu přišla na mysl.
„Omlouváš?“
„Jo. Já… promiň. Je mi to líto.“
„Mně to nebolelo, ani to nebylo nepříjemné. Proč se omlouváš?“ nechápal Tom.
„Protože jsem to neměl dělat. Je to špatné,“ vymyslel si.
„Je to špatné doopravdy, nebo říkáš, že je to špatné, abys svoje chování omluvil?“ Trefa do černého. Jako vždycky.
„Nejspíš to druhé,“ přiznal Bill šeptem. „Prostě jsem to neměl dělat.“
„Proč ne?“
„Protože… protože je to ode mě sobecké! Beru ti tím možnost se svobodně rozhodnout. Co když máš rád holky?“
„Holky? Musím si nejdřív vybrat?“ pozvedl Tom obočí. Billův pohled zjihnul. Tohle se tak špatně vysvětlovalo. Tom byl v tomhle tak nádherně nevinný. Vůbec si neuvědomoval, co tou otázkou Billovi způsobil.
„Dalo by se to tak říct,“ přikývl napůl.
„Tak já si vyberu tebe, aby ses necítil špatně kvůli tomu, co jsi udělal,“ nabídl se, aniž by tušil, co to vlastně znamená. Vybrat si Billa. Tomu to na rtech vykouzlilo úsměv. Tom by se přetrhl, jen aby se Bill cítil šťastný.
„Takhle to nefunguje, Tome, já… můžeme prosím zapomenout, že jsem to udělal?“
„Pokud ti to udělá radost,“ nechal Tom vyznít do ztracena.
„Bude to tak prozatím lepší. Ještě jednou se omlouvám.“
„V pořádku.“
Následovala chvilka tíživého ticha.
„Bille, můžu se na něco zeptat?“
„Uhm jasně.“
„Proč jsi to vlastně udělal?“
„To bych taky rád věděl. Obávám se, že na tuhle otázku mi neodpoví ani všemocný internet,“ ušklíbl se Bill. „Nezlobíš se, že ne? Nebude tě to trápit,“ strachoval se Bill.
„Ne to ne. Nijak mi to neublížilo, to už jsem říkal,“ připomněl mu.
„Dobře. Já… však víš, občas dělám věci, aniž bych nad nimi nejdřív popřemýšlel,“ snažil se Bill zachránit celou situaci.
„No kdybys to nedělal, nebyl bys to ty,“ usmál se Tom hřejivě a Bill pocítil nutkání Toma znovu políbit. Přestaň být tak roztomilý! zasténal v duchu.
„Mám hlad,“ řekl bez jakéhokoli kontextu a zvedl se. „Chceš taky něco přinést?“ nabídl se.
„Nemusíš. Děkuji. Přijdeš pak ještě?“
„Nevím. Uvidím, ale asi půjdu spát, pokud nepotřebuješ něco zásadního, u čeho bych musel být i fyzicky.“
„To nepotřebuji,“ usmál se Tom.
„Tak dobrou noc,“ popřál mu Bill půlkou těla venku z pokoje.
„Sladké sny, Bille.“
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Tak nějak mě těší, že Bill Tomovi nevnucuje každou "kravinu", kterou si sám prošel. Líbí se mi, že na svou malou posedlost s piercingem dokáže pohlížet s nadhledem. Tom je ve své nevinnosti tak roztomilý, že se tomu polibku ani nedivím. 😀
To vybírání mě fakt rozesmálo. Znovu tu narážíme na téma sexuální orientace a na pochybnosti, kolik toho Tom v tomhle směru ví.
Díky, těším se na pokračování.
Bill je proste zvykly delat veci impulsivne, absolutne bez rozmyslu. Ovsem pokud mu nekdo jako Tom hladi tvar a rty, nedivim se mu. Bylo to sladke :)) ale Tomova reakce me rozesmala. To, ze nechape, co vlastne polibek je… boze, masturboval nekdy? 😀 protoze to proste funguje bez ohledu na socialni prostredi. Zkratka – nocni poluce, to minimalne zazit prece musel.. nebo ne? Jeee me to tak hrozne zajima 😀 ani nevim, jestli je dobre, ze jsi nas poctila dalsim dilem, kdyz ted budu zvedava 🙂 kazdopadne gratuluji ke zkouskam a preji brzke zabydleni v nove zemi.
Dekuji za kapitolku ^^
koukám,že Bill zasvětí Toma do zkrášlování těla! A co teprv tetování? No, a vypadá to, že učit Toma by se mu líbilo i v jiných sférách. :-)) Jsem vážně zvědavá jak se bude Bill vyrovnávat s tím, až Tomm objeví ženské pohlaví stejného věku.
Dneska to bylo jedno překvapení za druhým. Opět se mi potvrdilo, že u tvých povídek nemá absolutně žádný smysl přemýšlet nad tím, jak to asi bude pokračovat, protože to nakonec stejně bude úplně jinak! 😀
U toho Tomova zkoumání piercingů se mi úplně tajil dech a čekala jsem, co z toho bude. Samozřejmě mě okamžitě napadlo, jestli ví i o té bradavce… Škoda, ži ji Bill zatajil 😀
Vůbec se nedivím, že Bill Toma políbil. Tohle by asi dost zapůsobilo na každého a Tom zřejmě vážně netuší, co to s Billem provádělo. Ale ten jejich rozhovor potom… Tomovi zřejmě nepřijde divné, že ho políbil kluk, tak to by mě vážně zajímal jeho pohled na věc. Napadlo mě, stejně jako Lexi, to nemívá třeba erotické sny? U tohohle přece ani nejde o vědomosti, to je prostě pudové, ne?
Vážně se nemůžu dočkat pokračování!
Krásně se to vyvýjí 🙂 Jsem z nich úplně na měkko :3
Trošičku mě vyděsilo, že Tom neví nic o líbání a sexualitě obecně, to mu to nevysvětlili a nevyčetl to v žádných knížkách? :O Zamrzelo mě, že se mu to nesnažil víc vysvětlit nebo přiblížit, ale vlastně to i chápu, když vezmeme tu situaci 😉
Tom je dokonale roztomilý, takže se Billovi vůbec nedivím, že už to nevydržel 🙂
Strašně se těším na další díl a další pomalé krůčky mezi klukama :3
Ty byli tak zlaty hlavně Tom ta jeho roztomilost.
Já si myslím, že Tomovi ta pusa nepřišla nezvyklá proto, že nechápe, že když jsou už takle velcí, tak se moc nesluší, aby se obyčejní kamarádi takhle líbali na pusu. Možná, že o sexualitě něco ví, ale jeho nevinnost a nezkušenost prostě nedokáže pochopit, co by bylo jen na hloupé puse divné, když jako malý nejspíš dostával pusy i od Alindy a bylo to naprosto normální. Řekla bych, že si třeba jen myslí, že je to projev toho, že jej má Bill obyčejně rád a nic víc za tím nehledá a proto mu to přišlo tak normální a nehledal za tím nic jiného. Ačkoli se klidně můžu mýlit a Tom o tom přece jen nemusí nic vědět. Každopádně jsem si strašně zamilovala tu jeho nevinnost a spontánost, to je něco kouzelného. ♥
Část s piercingy byla strašně milá. 🙂 Bill mě strašně moc potěšil tím, jak Tomovi nic necpal, ale naopak se jej ještě snažil přesvedčit, ať se nad tím pořádně zamyslí, zda to doopravdy chce nebo ne. Byla jsem vážně ráda, jak rozumný uměl Bill být. 🙂 A Tomovo dotýkání se Billa! ♥♥♥ To bylo tááák milé! Zastavoval se mi dech za Billa. 😀
Nejvíc jsem se musela smát, když se Bill tak rychle vyhrkl, že má hlad a raději odešel. 😀 Taky ze sebe musel být chudák v šoku, co že to udělal. Řekla bych, že teprve teď si začne Bill uvědomovat, že k Tomovi nechová jen kamarádské, ochranitelské pocity, ale že je zatím asi něco více. 🙂
Díl byl strašně krásný a já se už nemůžu dočkat pokračování! ♥
V prvom rade gratulujem k úspešnému ukončeniu skúškové a prajem ti veľa pekných zážitkov a nových priateľov a zahraničí.
A ku kapitole… ako už bolo povedané, časť, keď Tom skúmal Billove piercingy bola super. Ako jemne sa ho dotýkal 🙂
Som však rada, že mu Bill pri tom nápade s vlastným piercom nič nevnucoval, ale dohováral mu, aby si to poriadne rozmyslel (občas by ma zaujímalo, či si to tak poriadne premyslel aj reálny Bill :D).
Pusa.. no Bill je proste impulzívny a Tomove dotyky naňho zapôsobili. Pomaly sa jeho city k Tomovi začínajú rozvíjať 🙂 Ale Tomova reakcia bola vtipná a roztomilá, ako je v tejto oblasti neskúsený a nevníma to ako niečo zlé alebo iné 🙂 Ako ostatné dievčatá, aj ja som zvedavá, ako vlastne vníma svoju sexualitu… a či nebude problém s tým, aby si uvedomil, že k Billovi cíti niečo viac ako priateľské pocity 😀
Ďakujem za časť.
A ja si myslím – aj na základe predchádzajúceho Tomovho správania – že sa mu Bill páči a má ho skutocne rád, len si vo svojej ničím neposkvrnenej nevinnosti vôbec neuvedomuje, čo všetko to znamena. Ak ho vychovávali starsi ľudia, zrejme mu o sexualite veľa nepovedali a tak si isto neuvedomuje hlbší význam svojich pocitov, ale ani svojho chovania voči Billovi. Dosť sa mi nechce veriť, že by sa rovnako dotykal aj Simone či kohokoľvek iného. A čo sa týka tých telesných potrieb – je sice veľmi pravdepodobne, že nejaké má, ale určite nie v takej intenzite ako väčšina dnešnej mládeže, ktora to v dnešnej dobe vidí na každom kroku. A ak aj prirodzene dospel k nejakým samooobsluznym praktikám, isto si pri tom nepredstavuje scénky ako z nejakého pornofilmu. Ale tak či tak sú tieto uchu zbytočne, pretože skutočnú pravdu o jeho "vedomostiach" vie iba autorka. A ja sa teším, že sa s nami o ne časom podelí, :-p Ďakujem za kapcu, teším sa na ďalšiu! Ps: pripajam sa ku gratulacii a držím palce v novej kapitole tvojho života! :-p
Nejprve ti chci pogratulovat j ukončení zkouškového a popřát ti hodně štěstí a úspěchů v zahraničí. Užij si to!! 🙂 Příběh se nám začíná pomalu, ale jistě rozvíjet…a díky bohu za to. 🙂 Díl byl krásně nevinný a vtipný. Je sladké si Toma představit v takovéhle pozici a Bill je prostě zlatíčko – a věřila bych, že ten život musí míz podobný…on je prostě takový… 🙂 Díky za krásný díl a těším se na pokráčko. 😉 🙂
Tom bol tak sladký keď skúmal Billove piersingy, čakala som k čomu dôjde, Bill vydržal celkom dlho 🙂 Tomove "Mně to nebolelo, ani to nebylo nepříjemné. Proč se omlouváš?" bolo tak nevinné a krásne, že… no skrátka prekrásne.
ďakujem za nádhernú kapitolu.
Jsem moc ráda za další díl této skvělé povídky.. 🙂 Moc mě potěšilo, že se ti dva konečně políbili, i když jsem tak nějak čekala, že i když je Bill takový jaký je – impulsivní a moc nepřemýšlí nad tím, co dělá, takže za polibek se bude omlouvat, protože se mu to bude zdát sobecké… Já myslím, že to sobecké není a že udělal jen to, co udělat chtěl a myslím, že ani Tomovi to nebylo nepříjemné, ostatně, i sám Tom to řekl.. 🙂 Jejich debata o piercingách mě moc bavila.. :)Jsem moc zvědavá, jak to mezi kluky bude pokračovat a jestli se můžeme těšit na další polibek.. 🙂 Doufám, že ano.. 🙂 Děkuji za díl, těším se na další.. 🙂
Awwww, může být něco sladšího než je Tom v téhle povídce? NE! 🥰