autor: Zarlina
To nic není
„Myslím, že si musíme promluvit.“
Tom překvapeně zamrkal, vysoce zmatený z Billových slov. Co tady proboha bylo k mluvení? A proč by to nemohlo počkat? Bylo pět hodin ráno, prokrista, ten kluk by měl spát. Stejně tak Tom, ale probudil se s velmi bolestivým problémem, o který se musel postarat a nemohl to udělat v posteli, zatímco Bill spal vedle něj, takže sprcha byla tím nejlepším řešením, i když bylo na vstávání ještě příliš brzy.
„Zní to, jako by ses se mnou rozcházel,“ uchechtl se Tom a snažil se trochu odlehčit náladu, ale přestal, když viděl vážný výraz v Billově tváři, který mu dal vědět, že ten vtip neocenil. „Vážně, co se děje?“
„Řekl jsem ti,“ zamumlal Bill tiše. „Musíme si promluvit.“
„Jo, slyšel jsem tě,“ zamračil se Tom a opřel se o prádelník. „Tak mluv.“
Bill zaváhal, nervózně se kousal do rtu a Tom si začal opravdu dělat starosti. Vedli si spolu dobře, mladíkova nervozita zmizela a večer vedle něj usínal v pohodě. Tak proč najednou vypadal, jako by si opět myslel, že mu chce Tom ublížit? Co se během noci změnilo?
„Ehm…“ Bill stále váhal. „Možná by ses měl obléknout…“
„Cože?“ Tom pohlédl dolů, uvědomil si, že má stále kolem pasu pouze ručník a přikývl. „Jo, jasně.“
Obrátil se ke své tašce a začal vytahovat nějaké oblečení. Nevzal si ho s sebou do koupelny z toho důvodu, že si byl jistý, že Bill bude ještě spát, když se dostane ven, takže tam nebyl žádný důvod, aby se oblékal v té malé místnosti. Teď své volby litoval, ale nemohl s tím nic dělat.
Ohlédl se přes rameno, jen aby spatřil, jak se Bill dívá na své ruce, a rychlými pohyby si nasadil boxerky, následované tepláky a tričkem. Stále ještě doufal v pár hodin spánku, než budou muset vyrazit opět na cestu, takže se zatím pořádně neoblékl.
Ať už mu chtěl Bill říct cokoliv, nemohlo to trvat tak dlouho, nebo ano?
„Tak,“ řekl a otočil se tváří k Billovi, který na něj opět pohlédl. „A teď mi řekni, co se děje.“
Bill neodpověděl okamžitě, místo toho se znovu kousl do rtu, jako by si nebyl jistý, jestli mohl skutečně říct to, co měl na mysli. On chtěl, Tom mohl vidět, jak moc chce něco říct, ale jako by se bál.
„Jen mi to řekni,“ zamumlal Tom a přešel k posteli, kde Bill seděl, snažil se mu tím ukázat, že opravdu chtěl vědět, co se děje. „Prosím tě, Bille, řekni mi, co se děje.“
Posadil se vedle něj a zmateně svraštil obočí, když se od něj Bill kousek vzdálil, jako by měl najednou strach být u něj příliš blízko.
„Neboj se mě,“ prosil Tom, opravdu se nedokázal dívat na to, jak se od něj Bill takhle odtahuje. „Nemáš se čeho bát.“
„Nerozmyslím si to,“ řekl najednou Bill a díval se mu přitom přímo do očí. Pořád vypadal nervózně, ale také vypadal, jako by se rozhodl říct, co jej trápilo bez ohledu na to, co se stane. „Ty to víš, že jo?“
„A co?“ Tom byl zmatený, neměl tušení, o čem to Bill mluví.
„Nenechám tě…“ Mladík zavrtěl hlavou, jako by se snažil si trochu pročistit mysl. „Já prostě… nenechám. Nikdy. Budeš mě muset přinutit a já se budu bránit.“
„O čem to kurva…“
„Nebude ze mě nějaká ubohá děvka,“ přerušil jej Bill třesoucím se hlasem. „Nebudu. To se nestane, nezměním svůj názor.“
„To jsme zase zpátky u tohohle?“ Tom nemohl uvěřit tomu, co slyšel. To se ten hloupý kluk zbláznil? Copak mu už Tom nedokázal, že mu neublíží? Co víc od něj ještě chtěl? „Kurva, Bille, už jsem ti řekl, že to po tobě nebudu chtít. Proč to prostě nemůžeš nechat být?“
„Nenechám tě,“ zašeptal Bill znovu a sklopil pohled, jako by ani neslyšel Tomova slova. „Nenechám… budeš mě muset přinutit…“
„Bille,“ řekl Tom tiše a čekal, až se znovu setká s jeho pohledem. „Nebudu tě nutit. Řekl jsem ti už tolikrát, že ti neublížím. Proč mi prostě nemůžeš věřit?“
Bill nervózně polkl, ale pak pomalu přikývl a zhluboka se nadechl.
„Okay,“ zašeptal. „Věřím ti.“
„Opravdu?“ Zeptal se Tom nepřesvědčeně. „Pořád vypadáš dost vyděšeně, kluku. Stalo se něco, když jsme spali? Dostal jsem se k tobě příliš blízko?“
Bill zavrtěl hlavou a kousl se do rtu, vypadal, jako by chtěl říct něco víc.
„Ne,“ řekl po chvilce. „Ne, nic se nestalo. Já jsem jen… Já…“ povzdechl si a setkal se s Tomovým pohledem svýma rozšířenýma očima. „Omlouvám se.“
Tom zmateně svraštil obočí a nevěděl, co dalšího má očekávat. Tohle nemohlo být to, kvůli čemu byl Bill tak vážný. Tuhle konverzaci už měli předtím více než jednou, tak proč s tím najednou znovu přišel?
„Řekni mi, o co opravdu jde,“ řekl Tom pomalu a sledoval, jak mladík zavrtěl hlavou. „No tak, Bille. Nechci, aby ses mě bál.“
„To nic není,“ zamumlal Bill a vyhýbal se jeho pohledu. „Kdy musíme odejít?“
„Ehm,“ Tom se překvapeně podíval na hodiny, nebyl si jistý tím, co se právě stalo. „Asi za dvě a půl hodiny? Možná za tři?“
„Bill přikývl a ulehl na svou stranu postele, beze slova, a Tom byl ještě více zmatený, pokud to vůbec bylo možné.
„Bille?“ Zeptal se tiše a sledoval mladíka, který ležel na boku a vypadal, jako by se chystal zhroutit. Vypadal tak smutně, tak zmateně… tak vyděšeně. „Bille, co jsem udělal?“ Zeptal se a zoufale toužil po skutečné odpovědi. „Vím, že jsem musel něco udělat, jinak by ses mě znovu nebál,“ trochu se přiblížil a Bill vzhlédl a pohlédl mu do očí. „Prosím, jen mi řekni, co jsem udělal.“
Na chvíli byli zticha, Tom už na něj nechtěl tlačit a Bill stále vypadal, jako by si nebyl jistý, co na to říct. Pak si povzdechl, než pootevřel rty a Tom musel zadržet dech, aby uslyšel tichá slova.
„Slyšel jsem tě,“ zašeptal Bill a znovu sklopil pohled. „Ve sprše… Slyšel jsem tě.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11
Billy je také zlaté teliatko roztomilé:) ale je fajn, že nabral odvahu a Tomovi povedal čo sa deje. Teraz som strašne zvedavá čo mu na to povie Tom. Možno sa zase posunieme o krôčik ďalej a Bill zase niečo vyzradí, prečo vraví, že si to nikdy nerozmyslí?
Ďakujem strašne moc za kapitolu:)
Wow super díl! 🙂 škoda jen že Billovi tak nějak došla slova čekala sem že to bude vážný ,ale díky bohu byl pouze k sežrání 🙂 jsem moc zvědavá jak to Tom vezme a co mu na to řekne! škoda že jsou dílky trošu kratší ,ale za to chodí pravidělně 🙂 Takže moc děkuji za díl a moc moc se těším na další 🙂
Hu, to je tedy zmatek! Ovšem na jedné straně, zmatený Tom je vážně k sežrání! Na druhé, je bezva, že to z Billa nakonec vypadlo. Oba se teď budou moc posunout trochu dál. Pokud se Tomovi podaří Billa přesvědčit, že na něj nekouká jako na děvku, ale spíše jako na něco vzácně vyjímečného, tak se nám to může moc hezky rozject.
Bill je blázonko 🙂 Ale páči sa mi, že nabral odvahu sa s Tomom porozprávať, aj keď na druhej strane ma to trochu mrzí, lebo touto opätovnou nedôverou Tomovi ublížil.
Som zvedavá na Tomovu reakciu na poslednú vetu 😀
Ďakujem za preklad.
Roztomily vydeseny Billi :)) jen se docela divim, ze Tom byl tak sebeobvinujici. Kdo by to do nej na zacatku rekl 🙂
Moc dekuji za preklad 🙂
Awwwwww tyhle krátké díly me zabijí!!! Je to tak skvěle!!!
Ježiši!!! Tohle je ještě hůř useknutý než minulej díl! Já z týhle povídky jednou umřu, fakt že jo…
Děkuju moc moc moc za překlad <3 A nemůžu se dočkat pokračování 🙂
tak hle to seknout mě klepne ale je dobře že mu to Bill řekl jsem zvědava co mu řekne Tom.
Všechno se to motá a motá dohromady, ale nikam to nevede….obdivuji Toma, že v rámci možností má s Billem takovou trpělivost…a chudák Billy, je tak vystrašený…ale je dobře, že to z něj vypadlo, tak mají šanci něco rozřešit…jsem zvědavá, co mu na to Tom řekne…snad nebude zapírat nebo měnit zřejmá fakta a bude se snažit být upřímný jako Bill…díky za díl…a je fakt, že délka je zabijácká – nemůžou být delší?!…díky za překlad
Holky, já s délkou dílů nic neudělám. Jak to autorka napsala, tak jsem to přeložila. Povídka už je dávno celá přeložená, takže si prostě jen budete muset počkat postupně na všechny díly a nezbláznit se netrpělivostí 😀
(ehm, já u toho trpěla úplně stejně, když to vycházelo v originále a rozhodně to tenkrát nebyly tři díly za týden, tak si toho važte! 😀 )
Já Billa stejně neuvěřitelně MOC obdivuju! Já bych na jeho místě tohle nikdy raději neřešila, nejen proto, že bych se styděla, ale asi bych se bála i nějaké odezvy. 😀 Ale on je prostě úžasný! Ačkoli je vystrašený jako malé, bezbranné ptáčátko, stejně chtěl Tomovi připomenout, že on nebude jedním z těch, co Tomovi vlezou do postele jen tak. A pak ještě ty jeho poslední věty. 😀 😀 Jako takhle jsem se strašně smála, to se přiznávám, ale umím se vžít do jeho situace a prostě jej musím jen obdivovat, protože já bych to na jeho místě měla strach Tomovi říct. 😀 Sama netuším proč, protože vím, že Tom z toho nebude dělat žádnou vědu a jestli co, tak bude spíše asi nadávat sám sobě, že si nedával větší pozor a akorát mezi nimi ten vztah trochu pokazil. Ale i tak, no. 😀
Ha, a teď jsem teda nauvěřitelně zvědavá na Tomovu reakci. 😀 Na další díl se tedy těší obzvláště moc, protože si neumím představit, jak bude Tom reagovat, co na to řekne, jak se zachová.. 😀 Ale čekám, že by to mohla být sranda. 😀
A také jsem čím dál více netrpělivější na celý Billův život a na jeho pohvahu a proč je takový, jaký je. Strašně dlouho už doufám, že bychom se mohli dozvědět zase něco více..ale já věřím, že jednou ten den přijde! 🙂
Moc se mi líbí, že ačkoli má povídka takové trochu vážné téma díky Billovu životu a jeho vystrašenému chování, tak že je zároveň strašně pohodová. Neuvěřitelně ráda si čtu nové díly! oc děkuji za překlad! ♥
Bylo tezke soustredit se na povidku po tak dlouhe dobe,vlastne skoro polovine dni, kdy jsem cetla jinou povidku, to je vazne tezke 😀 Je to jakobyste se cely den tocili a pak meli chodit 😀 … Sayuriiny metafory… Stejne spatne jako jeji Italstina… 🙁
Kazdopadne jsem si musela dil prexist 2x 😀 A musim napsat, ze Bill byl hodne vydeseny, chudacek. Porad nevime, co vse se mu stalo, at to bylo cokoliv, zanechalo to na nem sve stopy, a nemyslim jen jizvy na tele, to bude hlubsi, myslim, ze trpi necim jako je postraumaticky stres nebo jak se to jmenuje. A nemyslims i, ze Tomovi veri, nebo ze mu v brzkem budoucnu uveri, ale to se dozvime, zajima me, jak Tom zareaguje na to, ze byl odhalen 😀 Jemu to asi prijde uplne rormalni, coz vlastne je, ale Bill je z jineho testa, je jako to testo… A nevim, jak se mu nadava, hodne se drobi, musi se davat porot, aby se cely nerozsypal :O Uz zase metafory, Sayurii? Ty budes asi taky nejaky psychous… Mela bych se dobrovolne nekam objednat, nez me tak nekdo odvlece v kazajce 😀
Ja byt Tom, tak me to mrzi. Krmim ho, stelu mu a vozim ho do NY, staram se o jeho zdravi a jsem pravdepodobne zamilovany a on mi neveri, on si o mne mysli, ze bych mu dokazal ubliziz, po tom vsem, no ne ze bych mu snesl modre z nebes, ale je to vic, nez co by mu snesli jini kamionaci, v podstate jsem mu zachranil zivot, ake to nebudu vytahovat, proc taky, delam to rad, pac ho desne miluju… To zas ne… Libi se mi a tohle me zamrzelo. Me srdce puka, place… Ok. Asi takhle bych se citila byt ja Tom, ale nejsem, nemam penis ani svaly a uz vubec ne cornrows a nemam ridicak, ale co je nejhlavnejsi, neuspokojuju se ve sprse s Billem v hlave.. ..
…
.. Na to mam jina mista … :DDDD Just a joke… 😀 o.O
Tesim se na dalsi dil a za tenhle moc dekuju ZZ… Zarlině a Zuzu ♥ Hnn… Zarlina.. To je zajimave… Kde k tomu as prisla?… Hm.. o.O Jak je clovek ospalej, tak je zvedavej 😀
Zdá se, že problém je zažehnán. Ale to záleží také na tom, jak Tom právě teď zareaguje. Co mu na to řekne.
Díky, těším se na pokračování.
Tak to este bude iná komédia. Teším sa na ďalšiu časť.