autor: Saline A.
Seděli u snídaně, kterou ochotně připravila Anisova milá hospodyně, a sledovali nejnovější zprávy o dění ve světě. Byli už poměrně dlouho mimo tok informací, takže se chtěli alespoň trochu obohatit o informace.
Zrovna běžela reportáž o nějakém drogovém doupěti, které se podařilo zlikvidovat, když se ozval Bill: „Přemýšlel jsem,“ zahuhlal, polykaje poslední sousto. „Myslím, že až podepíšeš smlouvu s nahrávací společností, zkusím navrhnout, aby upravili naše soužití.“
Bushido nakrčil obočí. „Co přesně tím myslíš?“
„No, budeš mít hodně práce. Zavřou tě do studia a budete neustále nahrávat. Hádám, že brzy rozjedou i nějaké promo akce – focení, natáčení, rozhovory. Všechno tohle zabírá hrozně moc času. Samozřejmě budu rád, pokud mě u něčeho budeš chtít mít, ale myslím, že většinou tam budu úplně zbytečně. Navíc, mám vlastní kapelu – rád bych s klukama začal pracovat na novém albu. Máme nějaké nápady a já je chci realizovat. Tak chci zkusit, jestli by nám nezařídili nějakou výjimku, abychom každý mohli dělat svou práci.“
„To zní celkem rozumně,“ uznal Bushido
Bill se pousmál. „A taky mě napadlo nechat zrušit ten striktní příkaz být u mě.“
„Proč?“
„Protože vidím, jak hrozně moc ti chybí domov,“ s úsměvem se k němu naklonil. „Chci, abys mohl doma trávit co nejvíc času. Potřebuješ být mamince alespoň trochu nablízku.“
Bushido se nejistě ošil, nelíbilo se mu být tolik vnitřně obnažený, ale pousmál se. Musel uznat, že od chlapce je to opravdu hezké gesto. „Je to od tebe milé.“
Bill s úsměvem pokrčil rameny. „To je přeci naprostá maličkost, Anisi. Jsem rád, když můžu druhým dělat radost a ty jsi někdo, kdo-…“ zasekl se uprostřed věty, když se mu rozezněl telefon. Omluvně pohlédl na Anise, ale když ten bez zájmu mávnul rukou, s povzdechem to vzal a zamířil na terasu. Bůh ví, co od něj David chce.
*
„Mám menší problém,“ zabručel Bill, když se vrátil z terasy. Byl viditelně naštvaný, což rozhodně nevěstilo nic dobrého. „David říkal, že se ještě dnes musím dostavit do Hamburgu.“
„No a? To přeci není problém, sedneme na letadlo a jsme tam za chvíli,“ bez zájmu odvětil Anis, zatímco listoval novinami, které mu hospodyně donesla, a ukusoval lahodné koblihy.
Chlapec se zamračil a noviny mu sebral. „Uvědomuješ si vůbec, co je dneska za den? Včera jsem pro tebe potvrzoval termín podpisu smlouvy! Ve dvě tam máme být!“
„No a?“
„No a?! Bushido!“ vykřikl Bill téměř zděšeně, ale víc prostoru nedostal. Bushido si ho stáhnul na klín a přikryl mu dlaní pusu.
„Samozřejmě, že vím, co je za den a moc dobře vím, že ve dvě máme být v kanceláři kvůli podpisu smlouvy, nervózní jsem kvůli tomu už dost. Nicméně to nic nemění na tom, že ve čtyři můžeme sedět v letadle a být na cestě do Hamburgu, Bille.“
Bill se s povzdechem zavrtěl na Bushidově klíně, stále se mračil. „Jenže dnešek neměl být o mně, ačkoliv to zní sebekrásněji. Dnešek měl být o tobě, měl to být tvůj den. Chtěl jsem, aby o tobě byl aspoň jeden den, protože očekávám, že ty další už budou zase o mně,“ zazubil se.
Bushido se rozesmál, zuby stisknul kůži na chlapcově rameni. „Myslím, že se dokážu smířit s tím, že o mně bude jen pár hodin. Nehledě na to,“ se širokým úsměvem chlapci vyhrnul triko a jazykem mu obkroužil bradavku, „jsem si celkem dobře jistý, že dokážeš vymyslet způsob, jak mi udělat radost. V autě, v letadle, na hotelu,“ mumlal, zatímco jazykem stále laskal chlapcovy bradavky.
Bill se slastným stenem zaklonil hlavu a prohnul se v zádech. „Letadlo je příliš riskantní,“ zakňučel, ačkoliv představa sexu v záchodové kabince v letadle mu poslala mrazení v zádech.
„Prosím tebe, jako kdybych snad vlezl do veřejného letadla, byť do první třídy. Poletíme hezky mým malým soukromým letadlem, během půl hodiny mám zařízené všechno potřebné k odletu. Takže to znamená,“ promnul mu v dlani rozkrok, „sex v letadle,“ odpověděli oba jednohlasně.
Bill stál poněkud v ústraní, což pro něj byla neobvyklá pozice, i tak ale byl nesmírně pyšný. S něžným úsměvem sledoval Bushida, který byl středem pozornosti. Hned po podepsání smlouvy se do kanceláře nahrnulo několik firemních fotografů, aby zdokumentovali tento výjimečný moment, zatímco několik producentů se předhánělo s nejrůznějšími nabídkami. Někteří byli specialisté na promo, někteří na koncerty, další měli výborné známosti, ostatní zase bravurně ovládali tisk. Bill je všechny znal, takže věděl, že je Bushido v těch nejlepších rukou.
Byl z něj upřímně nadšený, jen ho trochu mrzelo, že radost s ním nesdílel i Tom. Nenápadně se propletl skupinkou lidí, a na chodbě se opřel o zeď, vytáčeje Tomovo číslo.
„Bille?“ ozval se překvapený Tom hned na druhé zazvonění. „Nemáš někde být?“
„Já tu s Anisem jsem,“ povzdechl si. „Odskočil jsem si na chodbu, abych ti zavolal.“
„Proč?“
„Protože jsme dvojčata a vůbec mi nedělá dobře, že jsou mezi námi takové rozepře, Tome. Nikdy jsme se kvůli nikomu třetímu nehádali a teď to zahodíme? Chci se sejít a rozumně si s tebou o tom promluvit. Dnes večer teda ještě letíme do Hamburgu kvůli Davidovi, ale až se vrátíme, byl bych rád, kdybychom se sešli a promluvili si. Ideálně třeba ve studiu. Anis by pracoval na hudbě a my bychom na sebe měli čas.“
Na druhé straně zavládlo ticho. Bill trpělivě vyčkával, než se Tom konečně ozval. „Jo, myslím, že tenhle nápad je celkem dobrý.“
Bill úlevně vydechl. „Skvělé. Tomi, musím zase jít, ať můžeme brzy letět. Ale počítám s tebou, okay? Jsi ten nejdůležitější, mám tě rád,“ pousmál se.
„Dávej na sebe pozor,“ zamumlal Tom a zavěsil. A Bill už věděl, v čem je největší problém. A taky věděl, že Tomovi dluží rozsáhlé vysvětlení.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Tom zarli? To je jeho problem? Kazdopadne od Anise je hezke, ze vezme Billa svym letadlem 😀 jen si rikam, ze se mi moc nezamlouva to rozhodnuti chtit menit zabehnuty stav veci. To uz nebudou spolu kazdy den, nebudou sdilet postel a nebudou se prudit. Ach jooo. Treba jkm to ta urednice nepovoli 🙂
Dekuji za dil! 🙂
[1]: Ano, ano. Nepřekvapuje mě, že vás to napadlo, jste šikovní! :-*
Co se týče změny uspořádání jejich trestu, uvidíš co všechno řekne jejich úřednice, nicméně si myslím, že i kdyby to schválila, určitě by tam bylo něco, co by těm dvěma ňoumům zajišťovalo vzrušení a akci. 🙂
Děkuji za komentář! :))
Že Tom žárli, mě napadlo už dříve, takže to není až takové překvápko. Teď už jen záleží na tom, jak MOC žárlí… Pere se ve mně má twincestní duše… Jestli má jen pocit, že ztrácí brášku, tak fajn, to přežiju. Ale jestli je do Billa zamilovaný, tak okamžitě přehodnocuju své myšlenky a jsem na Tomově straně!!! (pardon :DDD )
Souhlasím z tebou zuzu.Doufám že to jen bratrská žárlivost.
[3]: Já myslím, že to bylo předem jasné. 😀 Tvojí twincestní dušičku pohladím po vláskách a pošlu zpátky do postýlky pod peřinu, protože tady bohužel šanci nedostane. 😀 :*
[4]: Samozřejmě, že je. :))
Děkuji za komentáře!