autor: elvisfan
Loučení
Tom se zašklebil hned, jak zničeně vypadající Bill otevřel dveře, zabalený ve svetru, teplácích, ponožkách a s dekou omotanou kolem sebe.
„Úsměv, miláčku, za dva dny jsou Vánoce.“
Bill se kouknul přes rameno, když procházel chodbou zpátky do pokoje. „A mrzne, Andy mě nenechá se na termostat ani podívat a teď musím balit, protože zítra musím čtyři hodiny řídit, abych strávil hrozný Vánoce se svojí oh-tak-milující rodinou.“
„Opravdu to bude tak hrozný?“
„Jo, Tome, opravdu bude!“ Bill omotal ruce kolem Tomových ramen a povzdechnul si. „Promiň. Jen jsem nervní.“
„Nemusíš bejt. Budu víc než rád, když zůstaneš se mnou.“
„Já vím, a jsi hrozně milej, že mi to nabízíš, ale… jsou to Vánoce a mamka fakt chce, abych přijel, a já už jsem je tak trochu odpálkoval na Díkuvzdání… a navíc, budou tam přece dárky.“
„No vidíš.“ Tom se usmál a políbil trochu nižšího chlapce lehce na rty. „Prostě se dívej na ty světlý stránky.“
„A nebude mi vadit, že uvidím bráchu. Vždycky jsme byli v pohodě.“
„A pak ty dárky.“
„Jo, dárky. A hned, jak přijedu po Vánocích domů, půjdu přímo za tebou.“
„To bys měl.“
„Chceš mi pomoct zabalit?“
„Samozřejmě, co potřebuješ?“
„Nic zábavnýho. Rodiče nikdy nebyli úplně fanoušci mých vysokých podpatků a triček přes jedno rameno, takže potřebuju jenom trička.“
„Jdu na to.“ Tom otevřel vrchní šuplík Billovy skříně a vzal pár triček. „Co tvůj makeup? Bereš ho…“
„Samozřejmě. To si všechno zabalím ráno, až se obleču. Asi si vezmu pár svetrů, radši.“ Otevřel skříň, aby probral těch pár svetrů, co měl. „Oh, můžeš mi taky vzít nějaký ponožky?“
„Jasně.“ Tom otevřel šuplík a vzal pár párů ponožek. Už chtěl šuplík zase zavřít, když si něčeho všiml. To, co si myslel, že je jen kousek papíru, byla nakonec fotka Billa, jak sedí na klíně nějakého kluka s dlouhýma hnědýma vlasama. Naštvaně šuplík zastrčil.
„Tak to je, hádám, on.“
„Kdo on?“
Tom mu podal obrázek a pozoroval, jak se snažil vypadat překvapeně.
„Kde jsi to…“
„V šuplíku s ponožkama, tam, kde jsi to měl schovaný.“
„Tome, nevěděl jsem, že to tam je.“
„A tomu mám jako věřit?“
„Ano, protože je to pravda. Neměl jsem…“
„Schovej si to, Bille,“ Tom chladně odpověděl, zatímco otevíral dveře od ložnice. „Užij si cestu.“
„Tome, počkej!“
Tom pokračoval v chůzi. „Ne, chápu to. Fakt. Nikdy nebudu jedinej chlap v tvým životě. Naprosto tomu rozumím.“
Tom už byl skoro u dveří, když ho Bill dohnal a chytil ho za ruku.
„Tome, poslouchej mě. Vážně si myslíš, že bych ti dovolil být jen v blízkosti toho šuplíku, kdybych věděl, že je tam Georgova fotka?“
„Nevím, Bille. Asi nikdy nepochopím, jak uvažuješ, nebo o čem přemýšlíš.“ Zíral na Billa, který zíral na stěnu a spolknul popotáhnutí. „Není to jen ta fotka. Je to smska nebo DVD nebo… cokoliv. Pořád bude kolem nás, protože ty ho prostě nemůžeš nechat jít. Je mi líto, že umřel, Bille. Opravdu je. Vím, jak moc pro tebe znamenal. Ale je pryč, a já jsem tady. Přímo tady, z masa a kostí, přímo před tebou. Ale nemůžu soutěžit s duchem. Nebudu.“
Otočil se a měl ruku na klice, když slyšel Billa říct jeho jméno, slabým, žalostným hlasem. Opřel si hlavu o dveře a povzdechnul si.
Otočil se a měl ruku na klice, když slyšel Billa říct jeho jméno, slabým, žalostným hlasem. Opřel si hlavu o dveře a povzdechnul si.
„Co, Bille?“
„Pořád chceš, abych přišel až…“
„Ne.“ Tom se na něj otočil, jak otevíral dveře. „Ne, nemyslím si, že bys měl.“
—
Vánoce
„Bille, zvládnul jsi to!“ Jack Trumper byl opravdu rád, že vidí svého malého brášku. „Veselé Vánoce!“„Jo. Veselý Vánoce.“
„Páni, někdo je tu nešťastný. Už tě dostala myšlenka na zítřek strávený s tátou?“
„Ne, to ne. Jsem v pohodě.“
„Ne, nejsi.“ Ukázal na druhou stranu gauče. „Sedni. Mluv.“
Bill se svalil na gauč a zaklonil hlavu dozadu. „Říkal jsem ti o tom klukovi, se kterým chodím, že jo?“
„Jo. Tom, správně?“
„Správně.“
„Vy se rozcházíte, nebo tak něco?“
„Ne. Vlastně, an- já nevím. Pohádali jsme se a on odešel.“
„O čem jste se hádali?“
„O Georgovi.“
„Georgovi? Bille, Georg umřel před víc než rokem.“
„Já to vím! Je to jenom… těžký se přes to přenést.“
„Potom bylo možná brzo na to, aby sis našel někoho jinýho. Ale jestli ses nepřenesl přes Georga, proč bys chodil s…“
„Protože ho miluju, proto!“ Bill vyhrknul, překvapil sám sebe. „Je to tak. Miluju Toma.“
„Tak jak plánuješ si ho udobřit?“
Bill koukal z okna na rudé SUV, které projelo kolem domu. „Vím o jedné věci, kterou bych mohl udělat.“ Podíval se zpátky na svého bratra. „Něco co jsem měl udělat už dávno.“
—
Boží hod
„No, tady je obličej někoho, kdo je vyloženě plnej duchu Vánoc.“„Díky, Gustave. Můžu jít dál?“
„Samozřejmě. Zavři za sebou dveře.“
Tom zavřel dveře, chladný vzduch venku ho znovu donutil myslet na Billa, a přidal se k příteli v obýváku,
„Takže jak je?“ zeptal se Gustav.
„Nic moc. Sejdeš se dneska s Leah?“
„Jo, později se zastaví.“
„Super. Jak je…“
„Já a ta holka, se kterou chodím, tě vůbec nezajímáme, Tome. Takže co se děje?“
„Bill.“
„Co s Billem?“
Tom pokrčil rameny a sedl si na to otřískané, zašle zlaté křeslo, které Gustav odmítal vyhodit. „Je konec.“
„Proč? Myslel jsem, že už je to mezi vámi dobrý.“
„Proč asi? Zase jsme se hádali kvůli jeho ex. Našel jsem jeho fotku v Billově šuplíku.“
„Aha. Takže Bill se přiznal, že to tam schovával a že se na tu fotku rád dlouze kouká jednou za čas?“
„Řekl, že nevěděl, že to tam je.“
„Takže předpokládám, že se to zvrhlo v hádku a ty ses s ním rozešel?“
„V podstatě. Jo. Asi. Řekl jsem mu, aby se neobtěžoval za mnou chodit, až dneska přijede domů.“
„Hm. No, možná se to urovná samo.“
„Urovná samo… Gustave, řekl jsi mi, abych se od Billa držel dál hned, co mi řekl o Georgovi.“
„Jo, to řekl. Když jste se začali vídat. Ale teď jsi do něj zamilovaný, takže to věci trochu mění.“ Ušklíbnul se v odpověď kamarádova smrtícího pohledu. „Popírej to, jak chceš, Tome. Znám tě líp než kohokoliv. Vím, že tenhle pocit je pro tebe neznámý, ale ty toho kluka miluješ. Kdyby ne, mohl bys ho prostě nechat jít a bylo by to. Ale ono je to trochu těžší, nemám pravdu?“
Tom poklesnul ve svém křesle. „Nesnáším tě, Gustave.“
„Ale miluješ Billa. Opakuj po mně. Já… miluju…“
„Miluju ho. Máš pravdu. Vždycky máš pravdu. Už je to nějakou dobu, co to cítím, nevím, proč jsem to neřekl. Možná kvůli tý věci, co se pořád vrací.“
„Tak mu to dneska večer řekni. Bill je pro tebe dobrej, Tome. Zavolej mu, jdi za ním, řekni mu, že jsi idiot a že ho zoufale miluješ, a pak se přes to přenesete. Pokud ho teda nechceš nechat odejít kvůli hloupýmu obrázku.“
—
Bill měl slzy v očích ještě předtím, než zaparkoval auto. Vylezl, pomalu prošel kolem květin, andělů a křížů, než si klekl před jednoduchým kamenem, který naposledy viděl před rokem.
Georg Hagen Moritz Listing
3. srpna 1987 – 7. července 2009
Navždy milován, navždy postrádán
„Veselé Vánoce, Georgu,“ řekl radostně. „Asi je nevhodný, abych sem chodil dneska, protože jsi byl vždycky tak divně nadšený, když byly Vánoce. Byl jsem za tvými rodiči. Přijdou za tebou později. Tvoje mamka mi pořád posílá vánoční přání, myslím, že je to sladký.“
Hrál si s trávou, když přemýšlel nad dalšími slovy.
„Musím ti něco říct, Geo. Začal… jsem s někým chodit. Je divný ti to říkat, protože jsem si myslel, že už po tobě nebudu nikdy nikoho chtít. Myslím, že by se ti líbil. Jmenuje se Tom a je vážně skvělej. Moc se spolu bavíme, a je ke mně hrozně milej.“
Bill zavřel oči, nechal padat slzy.
„Miluju ho, Geo. Ještě jsem mu to neřekl. Tak nějak jsem si to zrovna uvědomil, ale vážně ho miluju. A proto… ti musím teď říct sbohem. Byl jsi můj tři roky a já budu navždycky vděčný za každou minutu s tebou. Byl jsi moje rodina, můj přítel a moje láska… ale jsi pryč a já musím jít dál.“
Nejistě vydechl a opatrně si otřel oči. „Takže teď půjdu domů, všechno to Tomovi řeknu a on to snad pochopí a budeme moct být spolu a šťastní. A vím, že tobě to vadit nebude, protože jsi mi vždycky říkal, že jsi šťastný, když jsem šťastný já. A Tom mě teď šťastným dělá. Vždycky tě budu milovat a nikdy na tebe nezapomenu… ale musím tě nechat jít. A myslím si, že jsem připravený to udělat.“
autor: elvisfan
překlad: Iwča
betaread: J. :o)
Ten začiatok a hádka kvôli fotke ma mrzí, ale chápem Tomov postoj. A aspoň to konečne donútilo Billa uvedomiť si, že Toma miluje a ak s ním chce byť šťastný, tak proste musí nechať Georga už za sebou. Som zvedavá na najbližší rozhovor Toma s Billom a dúfam, že si už fakt konečne všetko ujasnia, aby mohli byť šťastne spolu 🙂
Ďakujem za preklad.
Bylo mi kluku líto ale aspoň si uvědomí co k sobě cítí.
Pevně věřím, že si to dokážou vyříkat. Teď by opravdu oběma prospěla trocha upřímnosti, v tomhle případě by byla vítaná.
Díky, těším se na pokračování.
no dobře ta hádka kvůli fotce..Tomova reakce mi přišla přehnaná takhle vyvádět..chudák Bill 🙁 ale je dobře, že si to uvědomili oba … :)) ten konec…mam normálně slzy v očích :3 nádherně napsané! děkuju za dílek <3
Tom ma dosť naštval, vôbec nemusel reagovať takto. Veď Bill mu neklamal, od začiatku vedel, že mal vážny vzťah, neviem prečo musel Billovi na Vianoce tak hnusne ublížiť. Ale som rada, že to Billa naštartovalo dať konečne Geovi zbohom a priznať Tomovi, že ho miluje…
Já jsem z tohohle celá rozčarovaná! Nějak nevím, co si myslet, protože pokaždé, co to začne vypadat dobře, se něco stane. Začínám se trochu obávat toho, že tahle povídka nakonec nedopadne dobře a že tenhle vztah kvůli Georgovi nakonec opravdu skončí. Nevím, i teď mám pocit, že je jej Bill plný, ačkoli říká, jak Toma miluje a chce s ním být. Nemám z toho dobrý pocit. 🙁 Snad je to jen takové chvilkové a já zase jen maluju čerta na zeď jako vždycky!
Neříkám, že Tomova reakce nebyla možná trochu přehnaná, ale já se mu po pravdě až tak nedivím. Vždycky se stane něco ohledně Georga, kluci to pak urovnají, Bill jej přesvědčuje jak chce být jen s ním, a pak se to opakuje celé dokala a dokola. Takže se ani nedivím, že Tom tak vybouchl, protože už toho na něj bylo taky dost. Chápat může, že byl pro něj Georg důležitý a že na něj nikdy nezapomene, ale je jasné, že jej to bolí a těžko se přes to dokáže přenést, když ví, že Bill má ve svém srdci stále ještě někoho jiného.
Prostě nevím. Mám z toho velice špatný pocit! 🙁 Moc ale děkuji za překlad! 🙂
Ahoj,
tohle je fakt úžasnej blog 🙂
Jestli můžu poradit, tak koukněte sem http://jdem.cz/br2pj5 .
Super obchod, naposled jsem vyhrála boty 😀