autor: AshesPashes
Co tady děláš?
Bill uslyšel svižné zabušení na dveře a natáhl se pro svůj telefon, aby zkontroloval čas. Bylo 8 hodin ráno. Objednal si pizzu a šest piv, než se předchozí noc zabarikádoval sám v temné komoře. Vyvolával si fotky z focení z toho dne a byl nadšený tím, jak vyšly. To ho inspirovalo si roztřídit také digitální záběry, které pořídil, a nepatrně je upravit, aby zvýšil kvalitu každého snímku. V době, kdy padl do postele, bylo 5 hodin ráno.
Bill zasténal, když se zaklepání ozvalo znovu. Vyhrabal se z postele a plahočil se ke dveřím. Škubnul dveřmi a spatřil vysokého muže s cornrows stojícího před ním. Jeho oblečení bylo mírně nadrozměrné, ale jen trochu. Nevypadalo to, jako by zhubnul, ale jako by chtěl nosit oblečení tímto způsobem. Slušelo mu to. Bill se podíval do mléčně-čokoládových očí muže před sebou, jen na vteřinu, než vystrčil bok. Tom Trümper byl ten poslední, koho by Bill očekával, že uvidí u svých dveří v 8 hodin ráno.
„Co tady děláš?“
Tom si Billa chvíli prohlížel, než odpověděl. Bill byl vysoký a štíhlý a na sobě měl jen šedé pyžamové kalhoty. Jeho krátké černé vlasy byly rozcuchané a Tom by mohl říct, že se právě probudil. Tom se snažil být nenápadný ve svém prohlížení muže před sebou, ale bylo to těžké, když si všiml propíchnuté bradavky a několika tetování, zejména černé hvězdy, která vykukovala z jeho pyžama. Rychle se dal zpátky dohromady a vzhlédl.
„Chtěl jsem přijít a promluvit si s tebou o té nabídce časopisu Time. Můžu dál?“ Zeptal se Tom.
„Ne, to nemůžeš. Nejdu do toho, takže tady není žádný důvod k tomu, abys šel dál, nebo k tomu, abys se mnou mluvil.“
„Podívej, ta myšlenka fotografování léta ve Spojených Státech v té nejčistší formě se mi líbí a oni se do toho projektu nechtějí pustit bez ani jednoho z nás. Řekneš ne a pro mě to znamená taky ne.“
„Jsem si jistý, že si dokážeš najít jinou práci,“ řekl Bill a překřížil paže.
„Proč jsi taková mrcha?“
„Protože jsi nebetyčný blbec, který přišel do mého domu, do mého studia, a říká o mně, že jsem mrcha; jen mám k tobě stejný postoj jako ty ke mně.“
„Co jsem ti kdy udělal?“
„Nazvals mě a mou práci bezvýznamnou. Řekl jsi, že, cituju: ´A na konci dne tvé fotografie neznamenají nic. Nepřinášíš světu nic užitečného. Jsou to jen bezvýznamné záběry, které si za šest měsíců nebude nikdo pamatovat,´“ odrecitoval Bill zpaměti s jedním obočím zvednutým v očekávání.
Tom se zamyslel nad věcmi, které mu Bill právě řekl. Vzpomněl si na jejich setkání, ale nepamatoval si, že by něco takového řekl. „No, je to pravda,“ řekl s pokrčením ramen. „Koho zajímá, jestli jsi zaznamenal vzestupy a pády váhy Jessicy Simpson, nebo jestli jsi pořídil záběry dvacátého dítěte Bradgeliny? To nejsou věci, které budou důležité v dějinách světa.“
„No, je mi líto, že všichni nemůžeme být fotografové vyhrávající Pulitzerovy ceny. Pokud chceš dělat něco tak smysluplného, vrať se zpátky do Iráku nebo Afghánistánu.“
Tom sebou při Billových slovech škubnul, jako by se jej to fyzicky dotklo. Bill sledoval, jak Tomův obličej zbledl a jeho dech se zrychlil. Ta změna chování Billovi neunikla.
„Měl bys jít dovnitř a dát si trochu vody,“ Bill se natáhl pro Tomovu paži, aby mu pomohl.
Tom prudce ucukl před Billovým dotekem. Jeho pohled byl poněkud vzdálený, než zaostřil na Billa. Zdálo se, jako by se muž s cornrows právě probudil ze snu, když jeho oči téměř viditelně mrkáním odstranily mlžný pohled.
Bill stál na místě a na moment se na Toma díval, nevěděl, co pro něj může udělat.
„Myslím, že si to pití teď vezmu, pokud ta nabídka stále platí,“ řekl Tom rozpačitě.
„Samozřejmě. Pojď dál a sedni si na gauč. Přinesu ti to.“
Bill zavedl Toma ke gauči a dával při tom pozor, aby se jej nedotkl. Zvedl tričko, které si v noci svlékl a přehodil ho přes gauč, aby jej po cestě odhodil do ložnice. Jeho boty zůstaly ležet před gaučem.
Tom ztěžka dosedl na pohovku, zatímco Bill zamířil do kuchyně pro láhev vody, kterou měl v ledničce, a podal ji Tomovi, který se zhluboka napil. Po několika minutách se mu vrátila trocha barvy do obličeje a jeho dech se lehce zklidnil.
Tom se rozhlédl po místnosti a všiml si prázdné krabice od pizzy, ve které zůstalo pouze několik okousaných okrajů, dvou lahví od piva stojících na stole a prázdného sáčku od Skittles. V sousední místnosti byl velký stůl do L s laptopem a obří tiskárnou, faxem a kopírkou. Jeho první dojem byl, že Bill je nezdravé jídlo milující prase, ale vyjádření tohoto konkrétního pozorování by nepomohlo k tomu, aby Bill souhlasil s nabídkou.
„Já vím, že nejsme pro sebe navzájem ti nejoblíbenější lidé, ale tahle práce by mohla být opravdu skvělá zkušenost. Potřebuju fotit něco trochu významného, co není jen válka.“
„Já neříkám ano, ale jsem ochotný setkat se s tebou a Jostem, zjistit všechny podrobnosti a ujistit se, že máme ve všem jasno, než dám jakoukoliv definitivní odpověď,“ řekl Bill s povzdechnutím a přejel si dlaněmi přes obličej.
„To mi stačí.“
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
No, pánové se sice vzájemně nemusí -i když u Toma si nejsem úplně jistá 😀 -ale aspoň se chovají civilizovaně. Zatím. 🙂
Těším se, až vyrazí na cesty. 🙂
Bill je nezdrave jidlo milujici prase? To me rozesmalo 😀 ale jeste vic predstava Billa pijiciho pivo xD nevim proc, ale zrovna pivo mi pripada prilis chlapske pro nej 🙂 ale zatrnulo mi, takze Ton foti valky? Uch, mozna, ze bude mit nejake psychicke potize kvuli necemu, co videl… ono neni moc ok videt mrtve deti, rozctvrcena tela apod.
No, rozhodne se nemaji nijak radi 😀 o to hezci jiste bude jejich sblizovani 🙂
Dekuji za preklad ^^
Vypadá to nadějně, že se nakonec vydají spolu na cestu. Tipuji si, že Tom nebude tak hrozný, jak si Bill myslí – možná by tím mohl maskovat trauma z toho, co dříve fotil? Těžko říct, ale uvidíme, jak to půjde dál. Moc se těším na jejich zbližování. Díky za překlad.
To jsem zvědava jak budou spolupracovat těším se na další díl.
No vyzerá to tak, že Tom necíti k Billovi až takú nechuť ako Bill k Tomovi.
A Tom fotí vojnu.. no, to veru nie je nič príjemné a som zvedavá, či sa tam bude ukrývať aj nejaká tá trauma z toho, čo prežil a fotil.
Ďakujem za preklad a som fakt zvedavá na to ich spoločné leto a to, ako sa budú zbližovať 🙂
Mě by jen zajímalo, proč Bill Toma až tak nemusí. Protože z Tomovystrany mi nepřijde, že by byly vůči Billovi nějaké extrémní nesympatie. Takže, kde je problém? 😀 Předopádklám, že bych se to v některých dalších dílech mohla dozvědět?
Ha, a mám pocit, že se mi Tom bude moooc líbit. 😀 Zatím je to teda jen a pouze mojí láskou k chlapům v uniformách, především v těch vojenských. 😀 Je mi jich vždycky všech sice líto, že se vyskytují v nebezpečných situacích, ale já si prostě nemůžu pomoct a přijde mi to sexy. Tom sice není voják, ale fotograf vyskytující se na takových místech a tak můj zájem o něj okamžitě stoupl. 😀 Jsem na něj rozhodně moc zvědavá! 🙂
Děkuji moc za překlad! 🙂
Povídka pokračuje opravdu skvěle, jsem ráda, že Bill projevil aspoň trochu možnost s nabídkou souhlasit.. 🙂 Poznámka o Tomovi a Afghánistánu mě překvapila, myslím, že tam asi musel prožít nějakou traumatizující zkušenost.. Jsem moc zvědavá, jak se Bill s Tomem a Davidem dohodnou.. 🙂 Moc moc děkuji za překlad a moc se těším na další díl.. 🙂
Reknete mi, ze je Tom byvaly marinak a ja se do nej zamiluju. Nekteri vojac jsou proste hrdinove, odvazlivci a proste srdnati chlapici, ne zr bych nrjakeho znala, ale je to muj predsudek. Mozna tam Tom jen fotil a neco strasneho videl a tak z toho ma postraumaticky stres, nic neocekavatelneho, me by asi kleplo videt tu krev a maso a kosti… Lidi jsou pitomi, kdyz valci… Pitomi! Jakoby to bylo zapotrebi … Neni…
Predstava Billa jen v teplakach me uklidnuje 😀 3:D A jak tak koukam an blogu je treti dil, takze po nem jdu skocit jako hladovej vlk…
Takže Tomi urazil Billove ego:) Chápem, že ho neznáša a možno aj trochu žiarli na to ocenenie. Ale aspoň ustúpil a súhlasí s jednaním:)