Live my life 13.

(Bill)

Když mě konečně ten agresor nechal se usadit, všiml jsem si, jak po mně pokukuje jeho spoluhráč. Musel jsem podotknout, že vůbec nebyl ošklivý a měl moc milý úsměv. Zdálo se, že si toho všimlo i Tomátko. Dokázal jsem si živě představit, jak žárlí.

Líbilo se mi, jak se Tom usilovně snažil vyhrát. Čišelo to z něj po celou dobu hry. Ani se na mě nepodíval, pekelně se soustředil. Ale seklo mu to. Slibte chlapovi odměnu a budou se dít zázraky. A taky, že jo. Sice měli párkrát namále, ale nakonec se dočkali vítězství.

Jako páv se šel hned pyšně natřásat. Já ho prostě miluju svým způsobem štvát. To, jak se u toho přestane ovládat a nechá se unést afektem, je boží. Tedy většinou, ne když mě zrovna zvedá ze země a kouká, do jakého humusu by mě nacpal, přinejlepším do koše na odpadky. Radši jsem z toho vycouval a uchránil se od veřejného ponížení. Vzápětí se ovšem začal dožadovat svojí výhry. Připadal mi trochu jako Pumba, když vidí, že rozbaluju novou hračku. Prostě ví, že je pro něj a nemůže se dočkat. Až mu začne pomalu odkapávat slina.

Jeho slintání ovšem nemělo dlouhého trvání, protože jsem ho utřel tím, že na to musíme být sami dva. Kdyby chtěl někdo natočit, jak vypadá výraz nadšení a zklamání zároveň, měl dokonalou šanci.

„Mazej se vysprchovat, ty nedočkavče.“

„Nevoním ti snad, hmm?“

„Máš na sobě snad půlku deodorantu a trocha mužského potu je do určité míry sexy, ale lepíš a budeš se muset soukat do normálního oblečení. Takže nejde ani tak zdaleka o tvůj odér.“

„Odér. Kdo to používá, proboha?“ Uchichtnul se a s úšklebkem jemu vlastním odkráčel.

Pousmál jsem se a prozatím se posadil na lavičku, než bude hotový. Diváci se celkem rychle zdekovali, přece jen byl víkend a pěkné počasí, takže toho mohli ještě spoustu stihnout. Pomalu se vytráceli také někteří spoluhráči. Pár jich na mne hodilo očko, mávli rukou, nebo jen pokynuli hlavou. Jiní byli v takové euforii, že si mě ani nevšimli. Ale pak se objevil ten, co mě předtím okukoval. Věnoval jsem mu nesmělý úsměv, což zřejmě pochopil jako iniciativu k rozhovoru.

„Ahoj, jsem Daniel. Tak ty jsi tu s Tomem?“

„Jo, dá se to tak říct. Bill, těší mě.“

Už už jsem chtěl vstát, abych mu potřásl rukou, ale byl pohotovější a jemným tlakem ruky na mé rameno mi naznačil, ať zůstanu sedět. Hucnul si vedle a teprve teď jsme si vzájemně stiskli dlaně.

„Hráli jste dobře, je vidět, že vás to baví.“

„Díky. Ty taky hraješ?“

„Já?“ Rozesmál jsem se.

„Výšku bys na to měl.“ Opřel si ruku o opěradlo lavičky za mými zády.

„To je to jediné, co mě k tomu předurčuje. Na sporty jsem totální dřevo. Nechytil bych ani ten míč, co padá z koše. I kdybych stál přímo pod ním.“

„Tak zlé to být nemůže, ne?“

Mile se usmíval a dle jeho přesvědčovacích technik o mé domnělé šikovnosti mi bylo jasné, že flirtuje, ale nevadilo mi to. Nebyl vtíravý, tak jsem ho při tom nechal. Prozatím.

„Věř mi, že je. Já se dokážu přizabít i při chůzi ze schodů. A to myslím smrtelně vážně.“

„Dobrá tedy, vzdávám se. Asi ti byly naděleny užitečnější talenty, než se pořád někde honit.“

Neměl jsem tušení, jestli byl záměr, jak dvojsmyslně to znělo, ale dle toho, jak jsem se začal hihňat a červenat, na to záhy přišel. Roztomile znervózněl a bylo vidět, že se snaží zamaskovat faux-pas nějakým lepším tématem.

„Nestyď se, nemáš za co. Většinou taky plácám podobný nepromyšlený blbosti.“

Viditelně se mu ulevilo a vděčně se na mě usmál.

„Takže. Vy se znáte s Tomem dlouho?“

„Ani ne. Vlastně je to celkem čerstvá známost.“

„Známost? Vy spolu chodíte?“

„Ehm, no…“

„Už jsem hotovej.“ Černá hlava s copánky vyklouzla z šatny. Shlédla nás oba a nadzvedla trochu zaraženě jedno obočí.

„Neruším?“

„Vůbec ne, jen si povídáme.“ Ledabyle jsem pohodil rameny a usmál se na Daniela.

„Okej. No, měli bychom jít, rodiče už mě prozváněli, že jsou s autem tady.“

„Jasně, tak jdeme.“ Začal jsem se zvedat a v tu ránu mě každý z nich chytil pod jedním ramenem. Zdálo se mi, že atmosféra trochu houstla.

„Díky. Měj se, Danieli. Rád jsem tě poznal.“

„Já tebe taky, Bille. Čau Tome.“

„Čau.“

(Tom)

Když mi Bill oznámil, že moje výhra bude „soukromá“, zatetelil jsem se blahem. Možná přece jenom dostal rozum a pustí mě o kousíček dál. Byl jsem připravený pro to udělat maximum. Skvěle se to hodilo, protože jsme právě po zápase měli jet s našima do obchodu dokoupit poslední věci do jeho pokoje a přes víkend už u nás měl spát. Těšil jsem se. Po výměně názorů ohledně pachových vjemů jsem se odebral do sprch a snažil se to brát celkem hopem. Jaké pro mě bylo překvapení, když jsem konečně vystrčil čumák a on tam seděl na lavičce.

S Danielem.

To se mi snad zdá! Jen se na chvíli vzdálím a už se k němu přicucne! A ještě ta drze položená ruka téměř kolem jeho ramen! Cítil jsem, jak to ve mně vře, ale mluvil jsem klidně. Děkoval jsem tátovi, že je tak dochvilný a už se mi ozval, že na nás čekají, protože jsem mohl Billa zavčasu odtáhnout pryč. A on mu ještě pomáhá na nohy! Tss. Suše jsem se s ním rozloučil a nemohl se dočkat, až budeme sedět v autě.

Když se mi moje přání splnilo a my se vzdalovali od školy, jako by ze mě něco spadlo. Začal jsem vyprávět, jak šel zápas, že jsme vyhráli. Bill zase, jaké to bylo z pohledu diváka, a všichni jsme se dobře bavili. V obchoďáku jsme se vyblbli. Nákupy, oběd, siesta, nákupy, občerstvení a naskládání všech těch krámů do kufru a odjezd. Cítil jsem lehké dilema, protože ten strávený čas se mi hrozně líbil, ale byl jsem hrozně natěšený na svůj dárek.

Doufal jsem, že ho dostanu co nejdřív po příjezdu a Bill to nebude příliš protahovat. I když jsem nějak tušil, že budu muset počkat až po večeři, až se situace trochu uklidní a naši se budou třeba dívat na film. Modlil jsem se, aby se nechtěli dívat ve čtyřech.

Dotáhli jsme všechno do baráku a nahoru do jeho pokoje. Máma mu v podstatě nakázala, že povlečení natáhne ona a tak dále, protože byl pořád ještě invalida. Musel jsem uznat, že to všechno vypadalo fakt moc pěkně. Na to, že to předtím bylo takové odkladiště na bordel, který jsme nevěděli, kam jinam ho dát, to tady dost prokouklo.

Ani bych to tu nepoznal. Původní obsah jsme přesunuli do sklepa a na půdu. Máma s lehkými rozpaky našla svůj starý rotoped a slíbila si, že na něm zase začne jezdit. Takže si ho logicky přestěhovala k televizi.

Dělali jsme s tátou večeři, zatímco ti druzí dva dovedli pokoj k dokonalosti. Společně jsme se najedli, popovídali si a pak jsme se shodli, že toho dneska bylo dost a každý si najde svůj vlastní odpočinkový program. Párkrát jsem už výrazně mrknul na Billa, aby si byl jistý, že svou odměnu si rozhodně nenechám dneska ujít. Zdálo se, že mě pochopil. Dali jsme nádobí do myčky, a když jsme se rozdělovali na chodbě, koketně se ke mně přitočil a špitnul mi do ucha.

„Vykoupej se a přijď. Budu tě čekat.“

Joooo!!!

Nemohl jsem se dočkat. Dychtivě jsem přikývl a mazal do koupelny. Konečně si užiju.

Snažil jsem se být co nejrychlejší a nejdůkladnější zároveň. Pořádně jsem se vydrhnul, oholil si podpaží, tvář, upravil dolní ochlupení. Voda po holení, voňavka. Sexy spodní prádlo. Shlídl jsem se v zrcadle. Dneska mi neodoláš, Bille.

Vyženu ti z hlavy Daniela i kterýhokoliv jinýho kluka, na kterýho by sis mohl jenom pomyslet. Ďábelsky jsem se pro sebe ušklíbnul. Hodil jsem na sebe župan, do kapsy jsem si pěkně schoval lubrikant a vydal se k jeho pokoji. Tiše jsem klepnul.

„Dále.“

Vstoupil jsem. Oh bože. Ležel na posteli, na boku. Hlavu podepřenou dlaní. Nalíčený, ve vzduchu byl cítit jeho parfém. Na horní polovině těla nic neměl a ta druhá byla diskutabilní, protože ji měl schovanou pod peřinou, která ovšem byla natažená jen proklatě nízko u jeho boků. Samotná představa, že je úplně nahý, mi způsobila husí kůži.

Ve tváři měl svůdný výraz a celý vypadal neskutečně šukézně. Volnou rukou mi naznačil, že mám jít k němu. Sundal jsem si župan a přehodil ho přes okraj postele, abych ho měl po ruce, až bude třeba ta věcička v kapse.

Sjel mě očima odshora až dolů. Občas, se mírně pozastavil. Kdybych si vsadil sportku, na kterých partiích, vyhrál bych jackpot. Provokativně si olízl rty a pousmál se. Sjel jsem si rukama podél boků a chytil z obou stran lem mého prádla. Pomaloučku jsem ho stáhl dolů a odhalil mu své nadělení v celé jeho kráse. Trošku sklopil oči a mírně se začervenal.

Byl tak rozkošný. V hlavě se mi začaly vybavovat všechny sny, co se mi za dobu, co se známe, stihly zdát. Nemohl jsem se dočkat, až zase políbím ty jeho měkoučké sladké rtíky. Až polibky zasypu celé jeho tělo. Až ho budu laskat a dotýkat se ho i na těch nejintimnějších místech.

Z té fantazie se můj kamarád probudil a napřímil. Bill laškovně vystrčil nožku zpod peřiny. Koukal jsem, jak mu pod ni zajela ruka do známé oblasti a tvář se mu zkroutila blažeností.

„Hejky. Já sám.“

Vlezl jsem si pod přikrývku u jeho nohou a začal mu je pusinkovat. Byly hladce oholené, heboučké. Postupně jsem se propracovával víc a víc nahoru, až jsem se dostal k vnitřním stranám stehen. Tam jsem si dával obzvlášť záležet. Vsával jsem tu jemnou kůži a užíval si, jak vzrušeně usykává.

Vzápětí jsem cítil, jak odhodil deku a já se hlavou ocitl na světle. Podíval jsem se vzhůru, abych se konečně pokochal jeho mužstvím, které už dozajista muselo být poznamenané mojí předchozí snahou.

A to, co jsem viděl, mi vyrazilo dech.

autor: Neilinka