autor: AshesPashes
Den nezávislosti
Ven z Mulberry vedla jen jedna cesta, když zamířili na silnici. Bill pohlédl na GPS, poté na Toma a zpátky na GPS. Vytáhl ji z palubní desky a začal si s ní trochu pohrávat, než se opět ohlédl na Toma.
„Co to tam s tím proboha děláš?“ Zeptal se Tom po několika minutách toho zvláštního chování.
„Já vím, že máme plán, který jsme společně vytvořili, ale trváš smrtelně vážně na Little Rocku a Nashville?“
„Nic není natrvalo vytesáno do kamene. Proč? Je tady nějaké místo, kam bys chtěl jet, které není v plánu?“
„Jo, ale je to trochu z cesty. Odvede nás to od plánu docela dost.“
„Kam?“
„New Orleans.“
„To je trochu daleko. Bude to trvat asi deset hodin, než se tam dostaneme?“
„Dvanáct,“ opravil jej Bill trochu sklesle a čekal, že Tom bude mít okamžitě námitky.
Tom pokrčil rameny. „Fajn, nastav to.“
Bill okamžitě ožil. „Vážně?“
„Proč ne? Nejsem moc velký fanoušek country hudby, takže nebudeme nic postrádat z Nashville.“
Bill nadšeně zatleskal a položil nově naprogramovanou GPS na palubní desku. „Zavolám tam a rezervuju nám hotel.“
Bill seděl na sedadle spolujezdce a procházel iPodem, když Tomův telefon zazvonil. Pohlédl dolů na ID volajícího a uviděl jméno Athos. Věnoval Tomovi zvědavý pohled.
„Volá ti někdo jménem Athos.“
Tom se rozesmál a řekl Billovi, aby hovor přijal. Bluetooth v autě hovor okamžitě přesměroval do reproduktorů vozu.
„Gusi, co se děje, chlape?“
„Hej, jak pokračuje výlet?“
„Jde to dobře. Pokryli jsme docela velké území a našli jsme způsob, jak spolu vyjít,“ řekl Tom a pohlédl na Billa koutkem oka.
„Ach můj bože, ty jsi ho zabil?“ Zeptal se Gustav s předstíraným zděšením.
„Ne, jsem živý a zdravý,“ řekl Bill a připojil se tak do konverzace.
„Oh, ahoj Bille. Hádám, že to znamená, že jsem na hlasitém odposlechu, co?“
„No, já řídím, takže ano. Jak se má Vanessa a Jessica?“
„Skvěle. Ale Jessice chybí její strejda Tom. Doufali jsme, že byste se mohli na den nebo dva zastavit, pokud byste byli v téhle oblasti.“
„No, právě jsme změnili naše plány a míříme do Luisiany. Můžeme být v Kentucky, řekněme, za týden. Je to v pohodě, Bille?“
„Jo, rád bych poznal tvého přítele a jeho rodinu.“ Bill se na Toma usmál.
„Skvělé, měl bych to tedy naplánovat za týden?“ Zeptal se Gustav, aby si potvrdil, co slyšel.
„Jo, řekněme týden a já ti zavolám, až to budeme vědět přesně. Nemluvili jsme o tom, jak dlouho budeme v Luisianě, nebo kam pojedeme potom, takže až se rozhodneme, hned ti zavolám.“
„Dobře. Vyřídím holkám dobré zprávy. Byl to hezký druh setkání se s tebou, Bille.“
„S tebou taky,“ dodal Bill se smíchem.
„Jeďte bezpečně. Brzy se uvidíme.“
Bylo krátce po půlnoci, když nakonec přijeli do New Orleans. Cesta byla dlouhá, i přes několik zastávek během cesty a každý z nich řídil do cílového místa šest hodin.
Jakmile zastavili na parkovišti, oba chtěli jen zalézt do postele a spát. Když Bill rezervoval hotel, požádal o jednolůžkový pokoj. Necítil se na mačkání se s Tomem v malé posteli, když mohli mít oba trochu více prostoru, i když menší postel znamenala záminku pro to, aby mohli spát blíž u sebe. Tom věděl, že by stejně nakonec spali v jedné posteli, tak nemělo smysl objednávat dvoulůžkový pokoj.
Poté, co se zapsali, zamířili rovnou do svého pokoje a na kliku pověsili cedulku Nerušit. Bill měl pocit, jako by mohl spát až do úplného bezvědomí, protože po cestě prostě nedokázal usnout.
Tom upustil tašky a okamžitě si začal zouvat tenisky, zatímco si přes hlavu přetahoval tričko. Bill se zastavil na své cestě do koupelny, aby se díval. Už několikrát zběžně zahlédl Tomovu hruď, ale zdálo se, že prostě nemá dost.
„Nebude ti vadit, když budu spát jen v boxerkách, že ne?“ Zeptal se Tom Billa, zatímco si rozepínal knoflík u svých nadrozměrných kalhot.
„Ne, vůbec ne. Jdu si opláchnout obličej a vyčistit zuby.“
Bill spěchal do koupelny a pomyslel si, že čím dříve bude připravený do postele, tím dříve může ulehnout vedle Toma. Rychle si vyčistil zuby, umyl obličej a svlékl se do svých vlastních boxerek. Na vteřinu se na sebe podíval do zrcadla a poté odešel do pokoje. Tom na noc zapínal do zásuvek telefony a ostatní přístroje.
Podíval se na Billa, který se vrátil do pokoje, a podvědomě si olízl rty. Obrátil se směrem ke koupelně, aby se připravil na noc podobně jako Bill. Když vyšel z koupelny, Bill už ležel v posteli čelem k prázdnému prostoru určenému pro něj. Vklouzl do přikrývek a přisunul se blíž k Billovi, aby jej objal kolem pasu.
Chvíli se dívali jeden na druhého, než se oba rozesmáli.
„Bože, jsem tak unavený,“ povzdechl si Tom, zatímco se uveleboval na posteli.
„Já taky. Myslím, že bychom si ráno mohli trochu pospat.“
„Bude tady toho hodně k vidění, když už bude toho čtvrtého července. Nemůžeme spát moc dlouho.“
„Jo, jo,“ řekl Bill skrz zívnutí, „dobrou noc, Tome.“
„Dobrou, Bille.“
Bill naklonil tvář směrem k Tomovi a nastavil své rty k polibku. Tom mu vyhověl a umístil mu na ně několik počestných polibků. Bill poté zabořil svou tvář do ohbí Tomova krku, jednu nohu zaklínil mezi Tomovy a paži ovinul kolem jeho zad. Tom se uchechtl, než jej políbil na hlavu. Cítil Billův teplý dech, když si povzdechl těsně před tím, než ho lehce líbnul na krk.
Bill mohl slyšet nesčetné množství zvuků přicházejících zvenčí hotelového okna. Otevřel ho, když přišli do hotelu, takže čerstvý, teplý vánek mohl vanout do místnosti. Nyní si přál, aby jej později zavřel. Chtěl spát déle. Vedle sebe Bill cítil, jak Tom protáhl své štíhlé tělo a zvedl ruce nad hlavu. Bill si povzdechl; věděl, že má smůlu, že jakmile je Tom vzhůru, bude se muset také probudit a přivítat nový den.
Tom se obrátil tváří k Billovi, jakmile skončil se svým protahováním.
„Dobré ráno.“ Tomův hlas byl chraplavý, jak ten den promluvil poprvé, a Bill se zachvěl.
„Mmmm, dobré ráno. Jak si spal?“ Bill mu věnoval malý úsměv.
„Jako dřevo. A jak ty?“
„Vlastně, opravdu dobře. Tak dobře, že nechci vstávat.“
„No, svět začíná bez nás a dnes je velký den. Pamatuješ?“
„Já nevím, jak se dokážeš probudit tak připravený, okamžitě vyskočit z postele a začít svůj den.“
„Je to důkaz mé úžasnosti.“ Tom plácl Billa po boku, vstal z postele a zamířil směrem ke své tašce, aby si našel nějaké oblečení.
„Nedostanu ani pusu na dobré ráno?“
„Můžeš jednu mít, až vylezeš z postele.“
„Otravo,“ zamumlal Bill. „Já umírám hlady, chceš objednat snídani, anebo si dáme něco venku?“
„Cokoliv chceš,“ odpověděl Tom z koupelny.
Bill si stále ještě procházel menu pokojové služby, když Tom vyšel z koupelny plně oblečený.
„Stále v posteli?“
„Mohl by ses ke mně připojit, víš,“ podotkl Bill a zvedl ruce nad hlavu, aby se protáhnul stejně jako dříve Tom.
Lehká přikrývka, do které byl Bill zabalený, sklouzla dolů kolem jeho boků a dávala tak Tomovi dokonalý výhled na vrchol Billova hvězdného tetování. Bylo to tak lákavé a Tom si mohl jen představovat, jak teplá a hladká by byla ta kůže, kdyby se vrátil do postele. Místo toho se obrátil zpět ke své tašce a vrátil do ní několik věcí.
„Už ses rozhodnul, jestli budeš chtít jídlo objednat, nebo jít ven?“ Zeptal se Tom a změnil tím předmět hovoru.
Bill si rezignovaně povzdechl, vylezl z rozehřáté postele a šel k Tomovi. „Pojďme ven. Když musím opustit postel, tak chci pryč i z hotelu.“
„Okay, tak se běž připravit.“
Tom se otočil a sledoval, jak se Bill vydal směrem ke koupelně, jeho kulatý zadek byl těsně lemovaný materiálem jeho boxerek. Tom začínal mít vážné myšlenky o setrvání s Billem v posteli.
Dvojice se procházela po městě poté, co našli malou kavárnu pro rychlou snídani. Venku byla spousta lidí a chystali se slavit Den nezávislosti se svými rodinami. Většina lidí byla oblečená v červené, bílé a modré; pár jich mělo také hloupé klobouky a brýle.
Tom byl v New Orleans krátce poté, co udeřil hurikán Katrina, a byl rád, že viděl město přestavěné. Bylo tam tak moc ztraceného a zničeného, ale New Orleans a Louisiana jen ukazovaly, jak jsou odolné. Myslel si, že by to byl skvělý příspěvek na blog, porovnání jednoho z míst, které vyfotil při své poslední návštěvě, jak je přestavěné a vzkvétá. Udělal si mentální poznámku, zatímco fotil na různých místech.
Bill mluvil s příjemnou rodinou, kterou fotografoval. Řekli mu, že je naplánovaný velký ohňostroj nad vodou ve Woldenbergském parku. Bill navrhl Tomovi, aby zamířili do parku a neobdržel od svého společníka žádný nesouhlas.
Když dorazili do parku, našli mnoho rodin u stolů na piknik s grily, připravenými na dnešní slavnost. Bylo tam volné travnaté prostranství bez stolů, kde si děti všech věkových kategorií hrály s různými míči a sportovními pomůckami, smály se a dobře se bavily.
Bill a Tom se rozdělili, každý našel své věci, jež měl zájem fotografovat. Bylo tam hodně lidí, ale ne tolik, že by bylo těžké rozpoznat se navzájem v davu.
Bill si všiml, jak se Tom usmívá, když mluvil se dvěma staršími černými ženami, které mu úsměv opětovaly. Neuniklo mu, že Tom nyní mnohem více spolupracoval se svými subjekty a pořizoval osobnější fotografie, nejen siluety. Bill se usmál a zvedl fotoaparát, aby pořídil několik záběrů Toma. Když ho jedna z žen poplácala po tváři, Bill sklopil fotoaparát a byl ohromený, že Tom neuhnul nebo rovnou neutekl, když na to přijde.
V tu chvíli Tom otočil hlavu a spatřil Billa. Mávl rukou, aby jej přivolal. Bill se vydal směrem k Tomovi, stále hluboce překvapený, že Tom zatím nevyšiloval. Bill se natáhl do své tašky, kterou měl přehozenou přes rameno, pro cestovní balíček vlhčených ubrousků, které s sebou začal nosit kvůli Tomovi. Když Bill dorazil ke trojici, Tom okamžitě začal mluvit.
„Bille, tohle jsou Marion a Louise. Pozvaly nás na jejich rodinné grilování.“
„Těší mě, že vás poznávám, dámy,“ řekl Bill, snažil se být k oběma ženám zdvořilý.
„Nemůžete tady jen pobíhat a fotit bez pevných plánů na večeři. Kromě toho, vy jste kluci tak zatraceně hubení, že využijete něco z mých žebírek a bramborového salátu.“
„To zní chutně. Budu se těšit.“ Bill miloval jen to pomyšlení na domácí žebírka.
„Je tu spousta věcí kolem, kam jít, tak potom chlapci přijďte do naší oblasti, přímo támhle,“ ukázala, „a seznámíte se s námi s některými z nejlepších potravin, které v Luisianě ochutnáte. Pokud byste tady zůstali několik dní, s jistotou byste nabrali nějakou váhu.“
Tom se rozesmál, zatímco ženy odcházely směrem k piknikové oblasti, na kterou předtím ukazovaly. Bill nabídl Tomovi balíček ubrousků.
„Ne, já jsem v pohodě, proč?“ Tom se podíval na Billa a pozůstatky jeho upřímného smíchu stále zářily v jeho očích.
„Ty znáš ty ženy?“
„Ne, jen jsem se s nimi setkal, když jsem je fotil. Zrovna krmily kachny a pozvaly mě, abych se k nim posadil, když jsem s nimi mluvit o podepsání formuláře. Jedna věc vedla ke druhé a byli jsme pozvaní se s nimi najíst. Proč? Tobě se nelíbí?“
„Dotýkaly se tě a tobě to nevadí?“ Zeptal se Bill nevěřícně.
Tom se na chvíli zamyslel a v hlavě si přehrával posledních pár okamžiků. „Ne, nevšiml jsem si.“ Tom zavrtěl hlavou, než pokrčil rameny. „Udělal jsi nějaké dobré fotky?“
Bill na Toma nevěřícně zíral. „Jsi v pořádku? Potřebuješ jít zpátky do hotelu?“
„Ne Bille, je mi fajn. Teď se přestaň chovat tak divně, začínám se bát.“
„Já bych mohl říct totéž.“
Bill si nemohl pomoci, ale musel se usmívat, když si všiml, jak dobrý čas se zdálo, že Tom měl na tom malém pikniku. Pomáhal uklízet a ještě seděl a hrál si s některými z mladších dětí. Použil během toho několik ubrousků, ale zdaleka ne tolik, kolik Bill dříve toho dne odhadoval.
Bill se omluvil, když slunce začalo zapadat, a zamířil směrem k vodě, jen se podívat na ten výhled. Tom přišel za ním a omotal mu paže kolem pasu.
„Hej. Pořád se dobře bavíš, nebo jsi připravený jít?“ Zeptal se a políbil Billa na rameno.
„Pořád se dobře bavím. Myslel jsem, že bychom zůstali na ohňostroj.“
Bill okamžitě ucítil, jak se za ním Tomovo tělo napjalo.
„Já opravdu nemám rád ohňostroje. Všechny ty výbuchy, víš? Nevím, proč jsem zapomněl, že čtvrtého vždy bývá ohňostroj.“
„Oh, na to jsem ani nepomyslel. Tak to bychom měli raději zamířit zpátky, Marion mi říkala, že má brzy začít.“
Bylo to poprvé za celý den, kdy Bill viděl Toma vypadat tak nepohodlně a byla to drastická změna ve srovnání s jeho dřívějším uvolněnějším chováním.
Šli zpět k piknikovým stolům a začali sbírat své věci a loučit se s lidmi, které ten den potkali.
„Vy kluci nezůstáváte na ohňostroj?“ Zeptala se Marion, když se přišli rozloučit.
„Ne, musíme se vrátit zpět do hotelu. Ale opravdu si vážíme toho, že jste nás pozvali na večeři. Ujistím se, že vám Tom pošle kopie těch fotografií.“
Marion vstala a pevně Toma objala. „Děkuji za nalezení nějaké krásy ve dvou starých dámách.“ Přesunula se k objetí Billa. „Bylo to příjemné setkání, Billy. Vypadá ztrápeně, ujisti se, že se o něj postaráš. Slyšíš?“
„Ano, madam,“ řekl Bill se vší upřímností.
„Teď když se známe, kluci, chci o vás obou brzy slyšet.“
Rozešli se směrem k východu z parku, kudy před mnoha hodinami přišli. Neměli nijak naplánovaný pobyt v parku na určitou dobu, když přišli brzy odpoledne, ale vřelé přivítání, které se jim dostalo od Marion, Louise a jejich rodin, je přinutilo chtít zůstat v té šťastné bublině, která je obklopila. Nebylo to rozpačité nebo nucené, bylo to prostě, jako by byli součástí toho po celý den.
První bouchnutí ohňostroje zachytilo oba muže nepřipravené. Bill tiše zaklel; myslel si, že budou mít trochu víc času dostat se pryč od velkého parku. Instinktivně natáhl ruku, aby uchopil Tomovu pevně ve své vlastní v naději, že mu tím dodá útěchu a podporu. Tom se otočil právě včas, aby spatřil první záblesky ohňostroje vybuchující na nebi, ale nepokračoval v chůzi ven z parku. Místo toho pevněji stisknul Billovu ruku, zatímco ve vzduchu explodovalo víc barev.
Stáli tak nějakou dobu a jen sledovali barvy a tvary. Tom zatahal za Billovu ruku a přitáhl si jej před sebe, aby mu mohl omotat ruce kolem pasu a držet ho pevně u svého těla. Bill si s ním propletl prsty a opřel se o něj, než se otočil tváří k podívané na obloze.
Nedívali se dlouho, než Bill zatahal za Tomovy ruce, aby mohli odejít. Cítil, že je Tomovo tělo mírně napjaté kolem něj, jak ohňostroj pokračoval a chtěl Toma dostat tak daleko, jak jen to bylo možné, než začne finále. Bill cítil, že to, co viděli, bylo dost. Nemělo smysl Toma tlačit, aby zůstal na celou show.
Prošli vchodem do parku a byli rádi, že spatřili volný taxík s rozsvícenými světly. Nechali své auto u hotelu, jelikož se ten den probudili dříve. Jakmile se ocitli uvnitř taxíku a vzdálenost mezi nimi a ohňostrojem se začala zvětšovat, Bill vydechl úlevou.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se a stále držel Tomovu ruku.
„Budu v pořádku. Nemůžu uvěřit, že jsem zůstal na ohňostroj. Neviděl jsem žádný už víc než dva roky. Zdálo se to jako věčnost. Jsem rád, že jsi to byl ty, s kým jsem to sdílel.“
Tom se naklonil dopředu a zachytil Billovy rty svými vlastními. Polibek to byl sladký, ale měl daleko do nevinného. Tom se odtáhl a pohlédl do Billovy tváře zdobené mírným ruměncem. Bill měl sotva čas zareagovat, když zastavili u hotelu. Rychle zaplatil taxikáři a vzal Tomovu nabízenou ruku, když vystoupil z auta.
Po vstupu do hotelu vyjeli výtahem nahoru do pátého patra a po cestě sdíleli malé polibky. Tom vytáhl kartu, odemkl dveře do pokoje a otevřel je tak, aby Bill mohl vejít. Následoval těsně za ním a sotva měl čas položit svou tašku, než se na něj Bill vrhnul a vášnivě jej políbil na rty.
Tom jej políbil nazpět se stejným nadšením a přejel jazykem přes Billovy rty. Ten otevřel ústa a pohyboval svým jazykem kolem druhého, který vnikl do jeho úst. Tom měl ruce pevně kolem Billova pasu a přitahoval si ty štíhlé boky blíž ke svým vlastním. Bill s Tomem zacouval k posteli, přerušil polibek a zatlačil jej dolů.
Rozkročmo dosedl na Tomův klín a natáhl se k lemu svého trička, aby si jej přetáhl přes hlavu, než znovu spojil jejich rty. Tom jej líbal nazpět, dlaněmi přejížděl po Billově páteři a cítil tu teplou kůži pod svými prsty. Bill vyhrnul Tomovo velké tričko, aby odhalil ploché bradavky. Naklonil se dolů a přejel kuličkou ve svém jazyku proti té kůži. Tomův dech se zadrhl, a Bill se přesunul ke druhé bradavce, kterou olízl stejně jako tu první.
Bill se na Tomově klíně posadil, aby mu mohl sundat i jeho tričko. Hýbal boky krouživým pohybem a cítil vypovídající dloubání, které mu prozradilo, že Tom byl stejně vzrušený jako on. Zasténal a znovu přirazil svými boky, rukama se zapřel o Tomovu nahou hruď. Tom pevně uchopil Billovo pozadí a s pocitem těch pevných svalů ve svých rukou nadzvedl boky, aby se přidal k pohybům člověka nad sebou.
Bill opět přerušil polibek. Natáhl ruku k Tomovu vzrušení a díval se mu přitom přímo do očí. „Tentokrát chci víc než jen trochu vzájemného tření.“
Tom si jej přitáhl pro další polibek a přetočil je, takže Bill byl nyní pod ním a on byl mezi jeho nohama. Přitlačil svou oblečenou erekcí proti Billovu zadku. „Můžeš mít mnohem víc než jen to.“
Na Billově tváři se objevil šibalský úšklebek, jak začal odepínat Tomův pásek. Cítil se rozpustile, ale také velmi vzrušeně. Nemohl si vzpomenout, kdy naposledy chtěl někoho stejně, jako chtěl právě teď Toma. Jakmile rozepnul jeho kalhoty, začal pracovat na svých vlastních, zatímco Tom si ty své sundal. Tom sledoval, jak si Bill stahuje těsnou látku přes své boky a stehna. Natáhl se, aby mu pomohl se zbytkem cesty přes jeho dlouhé nohy.
Bill se naklonil přes okraj postele pro svou kosmetickou taštičku, kterou měl dříve položenou na nočním stolku. Vytáhl kondom a lahvičku lubrikantu a podal to Tomovi, který tyto položky vděčně přijal a položil je na postel. Zakryl Billovo tělo svým vlastním a znovu jej políbil. Rukama přejížděl všude, kde se jen mohl dotknout Billova těla; prsty přejel přes propíchnutou bradavku.
Bill se pod tím dotekem prohnul v zádech. S využitím nového úhlu se Tom sklonil dolů a líbal a sál jeho natažený krk, čímž si vysloužil ještě více sténání. Mohl cítit, jak jej Billova erekce šťouchá do boku, když pod ním zvedal pánev.
„Tome, prosím, dotkni se mě,“ Bill zalapal po dechu. Sotva začali, ale jeho tělo bylo jako v jednom ohni.
Tom vzal znovu lubrikant a otevřel ho. Všiml si, že láhev je plná, zatímco si trochu nanášel na prsty. Přesunul se, aby přiložil prst na Billův malý otvor.
„Připravený?“
„Ano.“ Bill skoro nedýchal, z toho očekávání pomalu šílel. Přitáhl si kolena a roztáhl nohy, jako pozvánku pro Toma.
Tom zatlačil prstem proti těsnému kroužku svalů a pomalu vklouzl dovnitř. Volnou rukou hladil Billův bok, zatímco prstem rytmicky pohyboval dovnitř a ven.
Netrvalo dlouho, než se další prst připojil k prvnímu a roztahoval a připravoval Billovo tělo pro to, co mělo přijít. Bill sténal a snažil se sám tlačit dolů na prsty uvnitř něj. Tom je zkroutil a hledal uzlíček nervů, ze kterých by Bill začal šílet. Zatlačil hlouběji, uslyšel Billa zasténat hlasitěji než dřív a věděl, že to našel. Pomalu své prsty vytáhl a přidal k nim třetí.
Bill byl stále tak těsný kolem jeho prstů, jak s nimi pracoval dovnitř a ven. Naklonil se nad něj a znovu spojil jejich rty, čímž odtrhnul pohled od svých prstů vnikajících do Billova těla. „Teď,“ zamumlal Bill proti Tomovým rtům, když opětoval polibek.
Tom opatrně vytáhl prsty a natáhl se pro kondom. Odtáhl se od Billových rtů, otevřel malý balíček a rychle si jej nasadil. Přidal trochu více lubrikantu a nastavil svůj tvrdý penis k Billovu vchodu. Začal opět pomalu pronikat přes těsné svaly a okamžitě ucítil, jak jej obklopuje teplo Billova těla.
Tlačil pomalu a zachytil Billovy rty, zatímco spojoval jejich těla dohromady. Netrvalo dlouho, než našel sám sebe zcela zasunutého uvnitř. Stěny Billova těla se kolem něj rytmicky stahovaly.
Se zasténáním Tom pohlédl na Billovu tvář, než nasadil téměř mučivě pomalé tempo. Bill omotal paže kolem Tomova krku a potěšeně vzdychal, když se Tom začal pohybovat.
Sklouzl rukama dolů na Tomovy boky, nutil jej se pohybovat rychleji, a zároveň tím dával sám sobě sílu, aby vycházel naproti jeho přírazům. Tom zrychlil své tempo a dostal se ještě hlouběji. Zavadil o Billovu prostatu a vysloužil si tím hlasité zasténání.
Bill se kolem něj stáhnul a on se snažil okamžitě nevyvrcholit. Vytáhl se téměř zcela mimo Billovo tělo, než opět přirazil až nadoraz.
Pohybovali se spolu, napájeli se ze stenů a energie toho druhého a ignorovali teplotu v místnosti. Soustředili se pouze na vzájemné potěšení. Tom zakroužil svými boky a opakovaně narážel do Billovy prostaty.
„To je tak dobré,“ zasténal Tom, jak se dál pohyboval uvnitř Billa. „Nevím, jak dlouho to vydržím.“
Bill se kolem něj znovu stáhnul a ušklíbl se, věděl, že tím Toma přivádí k šílenství. Tom se natáhl dolů pro Billův penis, který byl až do této chvíle ignorován. Pumpoval svou rukou rychlými plynulými pohyby ve stejném tempu, jakým přirážel na Billovu prostatu, a smazal tím úšklebek z Billovy tváře, který se prohnul v zádech a zalapal po dechu. „Tak dobré, kurva, tak dobré.“
Trvalo to jen dalších několik přesných tahů, když Bill zaryl nehty do Tomových boků a vykřikl: „Bože, Tome, já…“ Jeho věta byla přerušená hlasitým zasténáním, jak se jeho tělo otřáslo orgasmem. Jeho svaly se pevně sevřely a Tom mohl sotva vklouznout dovnitř a ven v tom nepoddajném teple. Ještě dvakrát hluboko přirazil, než následoval Billa přes okraj. Hlasitě zasténal a tvrdě vyvrcholil hluboko uvnitř jeho těla.
Oba muži těžce lapali po dechu. Bill si Toma přitáhl pro vášnivý polibek, popadl hrst copánků, aby byl u něj Tom blízko. Líbali se líně několik minut, ochutnávali se navzájem, jejich jazyky kolem sebe kroužily.
Tom zvedl hlavu a podíval se na Billovu zarudlou tvář. Usmál se na muže pod sebou, než se pomalu odtáhl. Stáhnul si kondom a hodil ho do odpadkového koše vedle nočního stolku, než se uvelebil zpět na postel s Billem v náručí. Položil mu ruku kolem pasu a přitáhl si ho blíž, takže jejich těla se přitiskla k sobě. Bill si povzdechl a krátce políbil Tomovy rty.
„To bylo…“
„Úžasné,“ dokončil Tom za něj.
„Přesně tak,“ potvrdil Bill.
Bill se přitulil nosem k Tomovu krku, leželi hruď na hrudi, srdce na srdci. Tom cítil, jak se Billův zrychlený tep zpomaluje na normální rytmus, zavřel oči a dovolil, aby jej pomalu přemohl spánek, zatímco byl přitisknutý v blízkosti Billova těla.
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 77
Tak toto bola krásna časť 🙂
Spoznali sme Tomovho ďalšieho najlepšieho priateľa – jedného z trochu mušketierov – Gustava a teším sa na to, keď k nemu chalani prídu na návštevu.
Tiež sa mi páčilo, ako Bill hneď pochopil Toma s tým ohňostrojom a ako naňho myslel, keď sa ho dotkla Marion? Inak ma ale tiež trošku prekvapilo, že si to Tom ani neuvedomil, keďže inokedy by už asi vyšiloval. A to, ako si nakoniec predsa len ten ohňostroj pozrel. Aj keď len na chvíľu, tak bolo krásne vedieť, že s Billom to dokázal vydržať.
No a ten záver – tak na ten nemám slov. Chalani sú v tom proste obaja až po uši 🙂 Ale je vtipné, keď si spomeniem, že ešte nedávno (3-4 časti dozadu?) som chcela, aby medzi nimi prebiehalo viac intímnych vecí a Bill sa rozhodoval o tom, čo vlastne chce a dnes naraz ubehli celú cestu 🙂
Som strašne rada, že im to takto klape, len sa trošku bojím nadchádzajúcich udalostí – teda konkrétne asi toho Tomovho odchodu za ďalšou prácou,, keď skončí táto Tour the USA 🙂
Ďakujem za preklad.
Gustav na obzoru 😀 Já jsem hlava děravá, ale jsem si jistá, že tam o něm zatím zmínka nebyla… o.O Athos? NEBO CO 😀 Gustav chrabrý mušketýr :DDD Kdo je Jessica? Já už ani nevím, kdo je reálný a kdo ne 😀 Třeba ještě před rokem jsem nevěděla, kdo je Ria 😀 Šťastná jsem byla děvčica 😀
A tak milé lidi potkali :3 To se dneska nevidí 🙁 Alespoň tady… nein.
A nebudu tady kecat, to první co jsem chtěla napsat by se týkalo toho jejich krátkého ale úžasnýho sexu :DD ALE nechtěla jsem znít PERVERZNĚ, a tak jsem si rychle vzpomněla na GUSTAVA. 😀
Mně osobně se líbí, jak autorka zmiňuje i takové věci jako je ten hurikán Katrina a tak, prostě je to informační a ty židle a osvícené stromy, to je prostě … silný :O A je to fajn, já o tom nikdy dřív neslyšela..
Děkuju za překlad a AshesPashes za povídku :3
Krásný dílek…ani nevím, co víc říct…snad mě překvapilo, že Tom už "ztrácí" dřívější návyky, a že měli tak "rychle" sex. 🙂 Ale bylo to krásné. Autorka má talent. A díky za překlad.
Krásna kapitolka.
Krásná kapitola. Ohňostroj nakonec zvládli docela dobře. Ale ten "ohňostroj" úplně na konci byl ještě lepší. 😉
Gustav jako Athos… Takže byli i s Georgem tři mušketýři? Vyrůstali spolu od dětství, takže je to celkem jasné.
Děkuji za parádní překlad. Nádhera. Díky, těším se na další kousek.
Je strašne krásne ako sú k sebe ohľaduplný a ako dávajú pozor na to, čo ten druhý potrebuje. Aj zoznámenie sa s Gustavom bolo perfektné:)
A zvládanie dotykov a začiatku ohňostroja… možno je Bill ten, kto by Tomovi mohol pomôcť prekonať traumy, ktoré má.
Milovanie bolo úžasné, lapám po dychu. Ďakujem za úžasne krásny, dych-berúci preklad.
Mně se ohromně líbí, jak moc se Tom stihl za dobu, co je s Billem, změnit. Myslím ve svých návycích. Sama jsem byla ohromně překvapená, že už Tomovi tolik nevadí doteky cizích lidí, ale je to jedině dobře, protože věřím, že jej tyhle věci značně omezovaly v životě. I to, jak nádherně zvládl ten ohňostroj. Strašně se mi líbí ta myšlenka toho, jak se kluci vzájemně a nevědomně ovlivňují, ale jen a jedině v dobrém. I to, že má Bill díky Tomovi vždy při sobě vlhčené ubrousky. Bože, to je tak krásné! 🙂 Ačkoli to možná zní komicky, mně to prostě přijde romantické! 😀 🙂 Jsem z jejich vztahu jednoduše unešená čím dál víc! 🙂
A až pořádně poznáme Gustava, tak na to se strašně moc těším! 🙂 Jen je mi teď nějak prapodivně líto i toho, že tam nebude Georg a to jej vůbec ´neznám´. Ale vím, jak neodlučná trojka to byla, tak je mi z toho nějak smutno, no. Nevadí! Hlavně se těším, až se i Bill s Gustavem pozná! 🙂 Stejně je hezké, jak si k sobě kluci našli cestu, když to zprvu vypadalo, že spolu nebudouvůbec vycházet. 😉
Strašně moc děkuji za překlad dalšího báhečného dílu, který mi připravil krásné chvíle. Výžně jsem se při čtení bavila! 🙂 Díky, Zuzu! 🙂
Ho ho hooo, tak se kluci konecne posunuli na dalsi metu 😀 to bylo tak romanticky sladke 🙂 nedivim se Tomovi, ze nema rad ohnostroje po tom, co musel prozit buhvi kde.
Diky za preklad 🙂