autor: AshesPashes
Pokud bych měl typ, pak bys to, zlato, byl ty
Bill se probudil se zasténáním, když ucítil jakoby rychlé kočičí pohyby jazyka na špičce svého rychle tvrdnoucího penisu. Prohnul se v zádech s očima stále zavřenýma, hlavička jeho penisu byla vcucnutá do horkého, vlhkého tepla. Šokovaně otevřel oči hned, jak jej udeřilo uvědomění si situace.
„Ngh, Tome, přestaň,“ dostal ze sebe. Při pohledu dolů mohl vidět jen velkou hromadu, která ukrývala Toma pod peřinou.
Jeho prosba se setkala pouze s vlhkými zvuky, jak se jej Tom snažil ještě více přijmout do úst. Bill se snažil potlačit sténání, které mu bublalo v krku.
„Vážně, Tome. Nemůžeme, ne tady. Někdo by mohl přijít.“ S Tomovými ústy, tak příjemně obalenými kolem jeho mužství, pro něj bylo stále obtížnější soustředit se na argumentování, ale statečně se snažil.
Tom se odtáhl a zvedl se jen dost na to, aby ho Bill viděl, jeho ruka stále hladila Billovu erekci.
„Zamkl jsem včera večer dveře, takže jen lež a nech mě to pro tebe udělat.“
Pohled, který Bill od Toma dostal, byl plamenný. Mráz mu přeběhl po páteři, když znovu pomyslel na Tomova ústa kolem sebe a přikývl.
Bill se snažil co nejvíce mlčet, když Tom pomalu sklouzl opět svými ústy dolů a jazykem kolem něj zakroužil. Netrvalo dlouho, než jej Tom uchopil rukou u kořene a začal opakovaně pohupovat hlavou, aby pojal co největší část jeho erekce.
Tom se lehce odtáhnul a jazykem přejel přes spodní část jeho penisu, než si opět nechal hlavičku vklouznout do úst. Ruku zdvihal plynule v tandemu s každým vsáním.
Bill se rychle nechal utápět pocity, které cítil, zatímco jej Tom zkušeně zpracovával a přivedl téměř na okraj, jen aby se na poslední chvíli odtáhl. Nenechal jej ještě vyvrcholit.
Bill přirazil svými boky vzhůru, aby jej pobídl, ale Tom nezrychlil své tempo. Místo toho si přehodil předloktí nezaměstnané paže přes Billův pas, aby udržel jeho boky na místě.
„Tome, prosím,“ zasténal Bill a prohnul se v zádech tak nejlépe, jak jen mohl. Potřeboval uvolnění a pouze Tom mu jej mohl poskytnout.
Tom mu vyhověl, opět zrychlil své tempo a používal obě ruce i ústa, aby Billa převedl přes okraj.
Mohl cítit, jak se Billovy svaly stahují, což byla signalizace jeho blížícího se orgasmu. Tom jej vzal ještě hlouběji do úst a polkl.
Bill pevně sevřel přikrývky kolem sebe a vypustil další přiškrcený sten, ve snaze zůstat potichu, zatímco jej pohltil orgasmus. Tom zasténal kolem jeho mužství a spolkl všechno, co mu Bill nabídl. Olíznul poslední krémovou kapku z vrcholku, než si prolíbal cestu přes Billovo tělo až k jeho rtům.
Bill omotal paže kolem krku svého milence a sdíleli spolu líný polibek. Spokojeně si povzdechl, když se jejich rty rozpojily. Tom si lehl na posteli vedle něj a přitáhl si Billa do náruče, kam perfektně pasoval, pro sdílení několika dalších polibků.
~*~*~*~
Bill ležel v posteli s Tomem dalších deset minut, než se pomalu uklidnil ze svého vrcholu. Naposledy Toma políbil a vydal se směrem do sprchy, aby se připravil na svůj den s Vanessou.
—
Vanessa se smála a ruku měla zaháknutou o Billovu paži, zatímco kráčeli po ulici směrem k salonu. Ulici lemovaly obchody všeho druhu a Bill se nemohl rozhodnout, který chce navštívit jako první. Zastavili se v kavárně na rohu na nápoje a poté prošli kolem hračkářství, obuvi a dokonce i potravin. Bill miloval tuto malou nákupní čtvrť. Vanessa a Bill byli zachycení ve svém vlastním světě, jak se smáli, že ani neslyšeli někoho volat její jméno.
Vysoký blonďatý muž přiběhl až k nim a na sobě měl basketbalové šortky a tričko, které vykazovalo první známky potu z výkonu. „Vanesso? Věděl jsem, že ten smích odněkud znám,“ řekl muž a zastavil se před kráčející dvojicí.
„Ach můj bože, Michaeli. Jak se máš?“
„Já se mám skvěle. Vypadáš úžasně. Je to už tak dávno, co jsem tě viděl. Jak se daří tobě a tvé rodině?“
„Jsme na tom opravdu dobře. Čekáme dvojčata,“ řekla Vanessa a lehce si protřela břicho.
Michael pohlédl na Billa a jeho oči se potulovaly po jeho těle a oceňovaly jeho štíhlou postavu. Líbilo se mu, co viděl, i když byl Bill trochu více zženštilý, než byl jeho vkus.
„Ahoj, já jsem Michael, a ty jsi?“
„Jsem tak nezdvořilá. Bille, tohle je Michael, Michaeli tohle je Tomův přítel Bill,“ řekla Vanessa, která pochytila zájem v pohledu, který Michael Billovi věnoval. Ačkoli to byl milý muž, chtěla zabránit předem všem krokům, které by mohly být učiněny.
„Ne, já nejsem… Tom a já, my nejsme…“ koktal Bill, snažil se uvést na pravou míru, že tam není žádný oficiální název jejich vztahu, pokud by se to tak vůbec dalo nazvat, ale být právě nazván Tomovým přítelem jej trochu vyvedlo z míry.
„Neboj se, nemusíš to popírat, abych se cítil lépe. Dostal jsem se přes Toma, je to už téměř dva roky. Je snazší se dostat přes někoho, s kým nemůžeš mluvit, protože je na druhém konci světa.“
„Ach… no, to muselo být těžké,“ byla jediná myšlenka, kterou byl Bill schopen vyjádřit. Cítil se jako pitomec se vším tím mumláním, ale jeho mysl běžela rychlostí 100 mil za hodinu. Nevěděl nic o Tomových předchozích vztazích a bylo zřejmé, že tento člověk byl jeden z Tomových ex.
Bill věnoval Michaelovi důkladnější pohled a přemýšlel, který z nich dvou je více Tomův typ. Oba jsou vysocí, ale tím veškerá podobnost končí. Zatímco Bill byl hubený s trochou svalové hmoty, Michael byl docela stavěný a jeho svaly pracovaly, když pokračoval v běhu na místě. Jeho vlasy byly blond a krátké a Bill nemusel přemýšlet, jestli tento muž někdy držel v ruce tužku na oční linky; odpověď mu byla jasná.
Celé trio tam stálo několik minut, dva známí doháněli důležité události od chvíle, kdy se viděli naposledy, než je Vanessa omluvila, aby přišli na objednanou dobu včas.
—
Jakmile byli v salonu, Vanessu napadlo, že se Bill zdá být nějak potichu. Moc toho neřekl od chvíle, kdy narazili na Michaela a ona chtěla zpátky toho žoviálního Billa, se kterým se bavila celé odpoledne.
„Co se děje?“
„Oh, nic. Jen přemýšlím.“
„O Michaelovi a Tomovi?“
„Spíše o Tomovi a mně. Mám ho rád, hodně, ale nevím, co náš vztah znamená pro něj.“
„On a Michael se rozešli, než Tom odjel do Iráku. Vím, že Tom s ním byl jen ze setrvačnosti. Řekl Gusovi, že pro ně neviděl budoucnost, ale že také nemohl přijít s dobrou záminkou k rozchodu. Cítil, že vzhledem k tomu, že byli na povrchu jako dobrý pár, nedokázal najít výmluvu, aby se s ním rozešel.“
„To opravdu není povzbuzující. Myslím, že mám prostě strach, že do toho vztahu začínám vkládat až příliš moc a až bude cesta u konce, tak to skončí. Ale byl bych raději, kdyby to ukončil hned, než aby mě vodil za nos, pokud ke mně nic necítí.“
„No, pokud se budeš cítit lépe, tak jsem Toma od té nehody neviděla šťastnějšího. To musí něco znamenat, ne? Byl od té doby tak uzavřený, ale opravdu to vypadá, že se pro tebe otevřel.“
„Já opravdu doufám, že máš pravdu.“
—
Po návštěvě salonu se Bill a Vanessa vydali na malé nákupy v okolní nákupní čtvrti, než se vydali zpět domů.
Bill vstoupil do pokoje, který sdílel s Tomem, a položil tašky vedle svého kufru. Tom seděl u malého stolku s otevřeným laptopem, na kterém cvakal.
„Ahoj princezno, bavil ses v salonu?“ Zeptal se Tom a vzhlédl od počítače.
„Co jsem říkal, že udělám, až mě příště nazveš princeznou?“
„Ale myslel jsem, že tohle nepřátelství je už za námi.“
„No ne, pokud mi budeš říkat princezno. Ocitneš se v posteli sám, pouze ve společnosti tvé pravé ruky a s několika rolemi filmu k ničemu, protože budou osvětleny.“
„Omlouvám se,“ řekl Tom s neupřímným úšklebkem na tváři.
„Ne, neomlouváš. Ale stejně je ti odpuštěno.“
Bill začal vybalovat věci, které koupil, a několik položek uložil do kufru. Neobtěžoval se s vybalováním, když přijeli, protože byli ubytovaní jen do zítřejšího poledne, než se vydají zpět na cestu na jejich poslední zadaný týden.
Myšlenky na Michaela Billa otravovaly od chvíle, kdy opustil salon.
„Hej, Tome, můžu se tě na něco zeptat?“
„Jo, na co?“ zeptal se Tom a dál ťukal na klávesnici laptopu. Bill dokázal říct z místa, kde stál, že Tom pracuje na svém blogu.
„Máš typ?“
„Typ?“ zeptal se Tom a zvedl obočí.
„Jo, víš, když hledáš někoho na vztah.“
„Jo, mužský,“ odpověděl Tom s uchechtnutím a stále nezvedl pohled od psaní.
„Ne, vážně, Tome. Máš rád blonďáky, zrzky nebo brunety? Vysoké nebo malé? Však víš, co mám na mysli.“
„Líbí se mi, když jsou kluci vysocí a štíhlí. Jinak opravdu nemám žádné další specifikace. Proč?“
„Setkal jsem se dnes s Michaelem a vypadáme jako naprosté protiklady. Byl blond s modrýma očima. Mužný s vysportovaným tělem; běhal, když jsme ho potkali, proboha. Ty víš, že já neběžím, pokud mě někdo nehoní.“
„Ani v tom nejsi moc dobrý. Máš moc pomalou reakční dobu,“ rozesmál se Tom a přešel k Billovi, aby omotal paže kolem jeho pasu. Otočil jej, takže se dívali vzájemně do očí. „Ty jsi přesně můj typ. Jsi vysoký, chytrý, talentovaný a nekonfliktní. Nezajímá mě, že neposiluješ. Michael neposiloval, když jsme spolu byli, takže jsem opravdu překvapený, že to dělá teď. On je ten, kdo opravdu nebyl můj typ. Mám rád trochu jemnější typy, než Michael kdy byl. Chodili jsme spolu, protože to bylo snadné. Potkali jsme se a žádný z nás nikoho v té době neměl, takže jsme si řekli, hej, proč ne, nikdy to nemělo trvat tak dlouho, jak to trvalo.“
„Aha…“ bylo jediné, co jeho mysl zformulovala. Nechtěl Toma zahnat do kouta otázkou, co se to tedy děje mezi nimi, a jestli tohle bylo jen další pohodlné uspořádání. Měl by s tím rozhovorem počkat, až opustí dům Tomova přítele. Nechtěl riskovat hádku, když se tam měli tak dobře.
Tom jej jemně políbil na rty, než se odtáhl. „A teď pojďme najít Jessie. Slíbil jsem, že jí tě dodám hned, jak se vrátíš. Zřejmě jsem byl jen cena útěchy, když jsi byl pryč.“
~*~*~*~
S pěkným počasím, které v Kentucky vládlo, bylo rozhodnuto, že budou mít opět večeři venku na terase. Foukal kolem nich lehký letní vánek, zatímco jedli, smáli se a povídali si.
Jessie byla hvězdou večera, držela totiž většinu pozornosti na sobě, když vyprávěla historky o tom, jak moc zábavy si užila dříve to odpoledne s Billem. Ten strávil většinu svého času po návratu ze salonu tím, že si s ní hrál s domečkem pro panenky, který postavila společně se svým otcem. Bill byl překvapený, jak rychle k té sladké holčičce přilnul.
Na konci večeře Jessie utekla na svou houpačku, zatímco Tom pomohl Vanesse uklidit stůl. Odmítla nechat pomáhat Billa s proslovem, že je host a že jelikož je to jeho poslední večer v jejich domě, nedovolí mu hnout ani prstem.
Gustav seděl naproti Billovi a pomalu upíjel pivo.
„Víš, nikdy jsem si nemyslel, že znova uvidím Toma takhle. Je to jiný člověk, než když jsem ho viděl naposledy a já myslím, že ty jsi důvod téhle změny.“
„Ale já jsem nic neudělal.“ Bill byl šokovaný tímto přiznáním od Tomova nejbližšího přítele.
„On a já jsme spolu o tobě trochu mluvili a já vím, že pro něj diskrétně děláš různé věci, když víš, že by mu vadilo dělat tyto věci sám. Máš pro něj pochopení, a hlavně ti na něm záleží. Vidím to na tvé tváři a myslím, že jemu na tobě taky záleží.“ Gustav se díval Billovi přímo do očí, aby jej přesvědčil o své upřímnosti.
„Mám pocit, že jsem teprve lehce poškrábal povrch toho, kdo Tom je. Chci, aby mu bylo lépe, abych jej mohl více poznat, jeho opravdové já.“
„Musí se nejdříve se vším vyrovnat, a to se nestane, dokud se nesmíří s tím, že to, co se stalo Georgovi, nebyla jeho vina. Georg je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově a Tom tam ani nikdy nebyl. Ani na pohřbu,“ řekl Gustav a smutně zavrtěl hlavou nad tím, jak špatné to bylo pro jeho nejlepšího přítele.
„Wow.“
„Jo, já vím. Georgovy rodiče to opravdu bolelo, že tam Tom nebyl, ale on se prostě nedokázal přinutit, aby tam šel. Nešlo jen o ten pohřeb, ale o všechno. Prvních pár měsíců dokonce ani neopustil dům. Musel jsem mu najmout osobního asistenta, který se o vše postaral, a dvakrát týdně za ním domů docházel terapeut. Byla z něj troska. V poslední době mu bylo mnohem lépe, ale největší pokrok vidím v posledních týdnech. Myslím, že s tím máš hodně společného.“
„Neměl jsem tušení, že na tom byl tak špatně. Jednou mi řekl, že se občas nedokáže dostat ani z hlavních dveří, ale nemyslel jsem si, že byl vážný.“
„Jak jsem řekl, je na tom teď mnohem lépe. Mám tě rád, Bille, a doufám, že tě v budoucnu uvidíme častěji.“
Bill se usmál, ale nevěděl přesně, co na to odpovědět. Byl však zachráněn Jessie, která přiběhla a zatahala jej za ruku.
„Strejdo Billy, pojď mě pohoupat na houpačce,“ prosila Jessie s velkýma, smutnýma očima.
„Jak se to říká, Jessie?“ Napomenul ji otec.
„Prosím?“ Řekla, a znovu zatahala za Billovu ruku.
„Samozřejmě, zlatíčko. Pojďme a uvidíme, jestli dokážeme přesvědčit strejdu Tomiho, aby nás pohoupal oba,“ odpověděl Bill a vstal, aby následoval holčičku k Tomovi.
Gustav sledoval, jak Bill běží vedle Jessie k Tomovi a jeho ženě, zatímco jeden Billův krok zabral až tři malé Jessiiny. Uchechtl se, když Jessie vzala Toma za jednu ruku a Billa za druhou a vedla je k houpačce.
Vanessa přišla ke stolu, u kterého Gustav seděl, protože byla v předchozí společnosti náhle k ničemu.
„Je pro Toma opravdu dobrý, nemyslíš?“ Zeptala se Vanessa svého manžela, když se posadila vedle něj a sledovala trojici na houpačkách.
„To opravdu je. Já jen doufám, že Tom je dost chytrý na to, aby to sám viděl. Byla by škoda, kdyby si Billa nechal proklouznout mezi prsty.“
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Šokující začátek, ale v dobrém slova smyslu…sice se mi nelíbí, že uvažují o možnosti, že Tom to vzdá, ale zase věřím tomu, že je to na místě…musí se snažit si pomoc…očividně Tomovi prospívá Billova přítomnost a především láska…i když zatím to nechtějí přiznat…díky za překlad.
Dakujem za dalsiu kapitolu 🙂
Ďalšia krásna kapitola. Bill bol strašne zlatučký, keď sa pýtal Toma na typ:) a Tom to vďaka bohu pochopil a odpovedal úplne správne:) som rada, že sa to stále viac posúva k naozajstnému vzťahu. Dúfam, že to tak cíti aj Tom a že ten svoj odchod dorieši k spokojnosti oboch. Som veľmi zvedavá ako budú pokračovať. Veľmi pekne ďakujem za skvelý preklad. A ďakujem aj za to ako rýchlo pribúdajú kapitoly.
Nedivím se, že Billa přepadly pochybnosti, když potkal Michaela. Člověk začne srovnávat a to je na prd. Ovšem Tomova reakce – jo, mužský – mě dostala do kolen. Vtipálek. 😀
Jsem zvědavá, jestli Tom vezme Billa na to rande a jestli mu řekne o své další práci.
Doufám že Tom pochopí že mu na Billovi záleží.
Jsem stejného názoru jako Gustav a Vanessa a stejně jako oni, i já doufám, že si Tom Billa nenechá jen tak utéct! 😉
Byla jsem překvapená, jak moc na tom Tom tehdy byl. Tušila jsem, že asi ne moc dobře, ale že ani nebyl na Geově pohřbu a dlouhou dobu ani nevylezl z domu, to mě skutečně dostalo. Je mi strašně líto, že to všechno Toa tolik dostalo, ale není se čemu divit. Nejhorší na tom všem je ta jeho vina, kterou cítí, protože to pak zhoršuje úplně všechno. Jsem fakt ráda, že se Tom z toho dostal natolik že je takový, jako teď! 😉 A člověk by ani na začátku neřekl, že Bill toho pro něj nevědomky udělá tolik! 🙂
Tuhle povídku mám strašně MOC ráda! Je vážně úžasná! Na každý díl se těším jako malá a pokaždé mě rozesměje. Strašně doufám, že nakonec i dobře dopadne! 😉
Moc děkuji za skvělý překlad, Zuzu! 😉
Začiatok bol veľmi príjemný – najviac asi pre Billa 😀
Stretnutie s Michaelom bolo celkom prekvapujúce a Bill bol zlatý, ako sa potom Toma pýtal na jeho typ. A Tom povedal tie správne slová. 🙂
Inak ale súhlasím s Gustavom a Vanessou, že Bill je pre Toma ten pravý a preto dúfam, že si to uvedomí aj Tom a nenechá si ho utiecť, resp. neutečie on.
A ten Tomov stav – je mi fakt ľúto, že bol na tom až tak zle, ale nečudujem sa. Teraz je na tom veľmi dobre a to z veľkej časti kvôli Billovi, aj keď by to na začiatku nikto nepovedal. Teraz by bolo ešte zaujímavé, ak by Bill nejako dostal Toma ku Geovmu hrobu a pomohol mu s tým jeho pocitom viny 🙂
Ale to sú moje špekulácie, takže ďakujem krásne za preklad a teším sa na pokračovanie.
Tak takove probuzeni bych brala taky, kdybych mela pindika :DDD Ale nemam a Tom taky nikde… Chmmm 🙁
Vanessa je zena, kterou bych si urcite taky vzala, kdybych (budu se opakovat) mela pindika a nebyla bych gay 😀 Je mila, laskava, slusna a urcite krasna a Gustav je sympatak do morku kosti, takze kdybych nemela slabost pro vysoky dlouhovlasy brunety, tak bych si ho taky vzala 😀 Joo, mimochodem to je muj typ 😀 Kdyby se nekdo ptal 😀 Nazev dilu je uzasnej :3 A docela jsem se bala toho setkani s Michaelem, klidne mohl byt zarliva mrcha nebo tak neco, ale zdal se byt v pohode. S Tomem uz je to vaznejsi, ja jsem moc rada, ze ho Bill takhle meni, ale netusila jsem, ze to s nim bylo takhle zle. Je mi jasne, ze se v budoucnu na ten Georguv hrob podivaji, spolu nebo Tom sam, ale mel by. Chapu, ze je to psychicky strasny, znam par lidi, co nedokazou jit na pohreb svym kamaradum z psichyckych duvodu, vlaste jen jednoho, proste to musi byt strasne, ale podle meho nazoru (cloveka, kteremu jeste nikdo blizky neumrel, kdyz nepocitame psa) je hodne dulezite jit na pohreb blizkym, je to rozlouceni a ja sama jsem citlivka jako vorvan, ale i pres to, ze nam to rozmatla city by to proste bylo spravne, jestli se da pouzit takove slovo… Nemuzu najit spravne slovo… Ale chapu Toma a chapu lidi, co to nedokazou, sama nevim, co bych dokazala, kdybych byla na jejich miste. Vzdycky si clovek dava za vinu neco, co neudelal, za co nrmohl, pac tu jsou takove veci jako hadky a tak podobne, a kdybych neudelal tohle a tamto… Ale to je hloupost, Tom tam tu naloz nebo bombu nebo minu nebo co to bylo, uz se nevzpominam, nedal, nestrilel nebo tak neco a nerekl Georgovi "Kemo, ty musis jit se mnou dk valky, jinak nebudes muj kemos." Georg byl svobodny clovek, co se sam rozhodnul a pak zemrel, protoze lidi jsou idioti, co si mysli, ze potrebuji neco, ck nepotrebuji. Nejsou spokojrni sami se sebou, nejsou spokojeni s ostatnimi, nedokazou byt statsni s tim co maji a neumi premyslet spravne nad tim, jak ziskat spravnou cestou to co chteji… Proste to nebyla Tomova vina a hotovo. A jestli bude Tom hloupy a necha si Billa proklouznout mezi prsty, tak dostane po palici pres kabely bratrova pocitace, na kterem ctu povidku! A mimochodem Jessie je zlaticko, a za 4 mesice, mozna za 3, dvojcata se pry casto rodi driv, budeme mi dalsi dve miminka :3 Bill musi s Tomem vydrzet a navstivit Gustava a jeho tri male musketyry :O pisu to spravne? Je to cizi slovo nebo ne? Ja mela z Čj za 2 😀 Tak nevim 😀 Proste se tesim na miminka a na vyvoj T&B vztahu a na vsechno, co nas jeste ceka, dekuju mockrat za preklad a autorka na sebe musi byt hrda! Musi! Povinne.