autor: AshesPashes
Nejen večeře, rande
Tom dal další tašku do auta a zamířil zpátky do domu. Později to dopoledne měli odjíždět a on si řekl, že by bylo fajn mít vše nachystané předem. Vrátil se do pokoje pro hosty a rozhlédl se po místnosti. Bill zde měl ještě několik nezabalených věcí, včetně otevřeného kufru. Tom nevěděl, co už bylo připraveno na odnesení do auta, a proto se vydal Billa hledat.
Našel ho v obývacím pokoji s Jessie na klíně, jak seděli v plyšovém křesle a četli si knížku. Jessie se zády opírala o Billovu hruď a on měl bradu na temeni její hlavy.
Místo toho, aby se vrátil do pokoje pro svůj fotoaparát, Tom vytáhl mobilní telefon a rychle pořídil několik záběrů. V tomto okamžiku byl šťastný, že utratil peníze za pokročilejší smartphone, který oceňoval důležitost více megapixelů.
„Opravdu to s ní umí,“ řekl Gustav a postavil se vedle svého nejlepšího přítele. „Bude mít trošku zlomené srdce, když odejde.“
„Mám pocit, že on taky,“ řekl Tom upřímně.
„Vím, že jsem se tě ptal, co se mezi vámi děje, když jste přijeli, a že se na to stále snažíte přijít, ale měl jsem možnost Billa poznat, sledovat jej s tebou a s Jessie a je to někdo, koho bych si s tebou dokázal představit. Však víš, na něco víc než jen flirt.“ Gustav pohlédl na svého přítele koutkem oka.
Tom neodpověděl, jen sledoval, jak se Jessie přitulila blíže k Billově hrudi, zatímco jí četl.
Tom neodpověděl, jen sledoval, jak se Jessie přitulila blíže k Billově hrudi, zatímco jí četl.
„Já vím, co se mi snažíš říct, Athosi, a uvidíme, co se stane. Okay?“
„Víš, já jen chci, abys našel někoho, kdo tě doplňuje. Chci, abys byl šťastný, a vidím na tvé tváři, že Bill pro tebe znamená něco víc.“
Stáli a sledovali Billa s Jessie další minutu, než se Tom vrátil do pokoje a Gustav šel zkontrolovat Vanessu, která si toho rána trochu přispala.
~*~*~*~
Oba přátelé se pevně objali. Bill mohl vidět, znovu, kolik láskyplnosti pro sebe ti dva měli a jak moc si navzájem budou chybět.
„Nečekej příliš dlouho, abys mu řekl, co cítíš, nenech ho odejít,“ zašeptal Gustav, zatímco se s Tomem objímal. Oba muži se od sebe odtáhli a Gustav si do náruče přitáhl i překvapeného Billa.
„Díky za pozvání,“ řekl Bill vážně. „Opravdu si vážím toho, jak jste mě přivítali.“
„Jsi tady kdykoliv vítaný, Bille. Bez ohledu na cokoliv. Očekáváme, že tě znovu uvidíme.“ Řekl Gustav a poplácal jej po zádech.
Oba muži se rozloučili také s Vanessou a Bill jí řekl, aby to příliš nepřeháněla.
Bill poté obrátil svou pozornost k Jessie. Holčička svírala nohu své matky a hlavu měla sklopenou dolů, takže se bradou dotýkala své hrudi. Bill si poklekl, aby byl na její úrovni.
„Jessie, mohl bych dostat jedno objetí, než půjdu?“ Zeptal se Bill tiše.
„Když tě neobejmu, tak zůstaneš?“ Zvedla hlavu, až se jejich pohledy setkaly. Bill mohl vidět stopy slz na jejích růžových tvářích.
„Nemůžu zůstat, zlatíčko. Musím odjet.“
„Ale já chci, abys zůstal. Pokud odjedeš, tak se dlouhou dobu nevrátíš jako strejda Tomi.“ Jessie popotáhla a z očí se jí vyhrnuly další slzy.
Bill na okamžik vzhlédl k Tomovi, než se vrátil pohledem zpět k holčičce. „Slibuju, že se brzy vrátím, dokonce i když strejda Tomi nebude moct přijít taky.“
„Přísaháš na malíček?“
„Přísahám na malíček,“ odpověděl Bill a ovinul svůj malíček kolem jejího.
Jessie odtáhla svou ruku, jen aby se na něj vzápětí vrhla a pevně jej objala kolem krku. Síla její akce jej málem poslala dozadu, ale rychle našel rovnováhu a objal ji nazpět.
Trvalo několik dlouhých minut, než se její popotahování ustálilo jen na několik málo povzdechů. Bill ji pomalu pustil a setřel zbývající slzy z jejích tváří.
„Vrátím se, okay?“ Zeptal se Bill a díval se jí přímo do očí, aby věděla, že říká pravdu.
„Okay,“ popotáhla.
„A můžeš mi zavolat na telefon, jestli chceš.“
„To nebude stejné.“
„Já vím.“
„Budeš mi chybět, strejdo Billy.“
„Taky mi budeš chybět, beruško.“
Znovu se krátce objali, než Bill vstal a poodstoupil, aby mohla obejmout také Toma. Jejich loučení nebylo tak mokré, ale bylo zřejmé, jak moc jí budou oba muži chybět.
Gustav ji poté zvedl a tříčlenná rodina sledovala, jak jejich přátelé nastupují do auta. Naposledy zamávali a vydali se opět na cestu.
~*~*~*~
Bill byl posledních pár mil nezvykle tichý. Tom pohlédl na muže na sedadle spolujezdce a dokázal říct, že Bill cítí malou melancholii po opuštění Gustavova domu.
„Takže, co bys řekl na malou okliku?“ Zeptal se Tom.
„To je v pohodě.“
„Nebudeš se ptát kam? Nebo proč pojedeme oklikou?“
„Okay, kam pojedeme?“
„Do Richmondu.“
Když Tom neřekl nic dalšího, Bill se zeptal: „A co je v Richmondu?“
„Místo, kam bych tě rád vzal na večeři,“ Tom se odmlčel a koukl na Billa, než pokračoval, „na rande, a nejen na jídlo, protože musíme jíst.“
Trvalo jen chvíli, než se Billova tvář roztáhla do úsměvu. „Opravdu?“
„Ano, opravdu.“
Bill na svém sedadle lehce poskočil. „Jak dlouho to bude trvat, než se tam dostaneme?“
Tom pohlédl na GPS. „No, trvalo by nám deset hodin dostat se do Washingtonu, ale do Richmondu nám to bude trvat asi sedm.“
„To je moc dlouho,“ zakňučel Bill.
„No, mělo to být překvapení, ale vypadals, jako bys potřeboval trochu rozveselit. Kromě toho ti to dá čas naplánovat svůj outfit.“
„Dobrý postřeh. Je to na nějakém pěkném místě?“
„Ano, a to je všechno, co ti řeknu.“
„Ale…“
„Žádné ale,“ řekl Tom a zarazil tak Billovo žadonění o další podrobnosti. „Nic dalšího ti o tom neřeknu.“
Bill chtěl trucovat, ale dokázal se jen široce usmívat, zatímco sledoval ubíhající krajinu po straně silnice.
~*~*~*~
Na Billovo naléhání udělali po cestě jen dvě zastávky. Chtěl se dostat na místo určení tak rychle, jak jen to bylo možné. Krátce se vystřídal i na sedadle řidiče a vytlačil rychlost tak vysoko, jak jen cítil, že je to bezpečné, aniž by riskoval nehodu, nebo byl zastaven policií.
Podařilo se jim zkrátit cestu o 90 minut a do Richmondu dorazili za pět a půl hodiny. Tom zastavil na parkovišti u hotelu Sierra Richmond a Bill vzhlédl k šestipodlažnímu hotelu, než následoval Toma do vstupní haly. Bylo to útulné místo s tlumenými příjemnými barvami na stěnách a tmavým nábytkem. Jen pár kroků od recepce bylo posezení a tmavě hnědý, semišový gauč vypadal tak lákavě.
„Proč si to tu neprohlídneš, než nás zapíšu?“
Bill se jen usmál a vydal se směrem k semišovému gauči. Přejel prsty přes zelený pruhovaný polštář, který byl usazený na každém konci. Těžce dosedl do jednoho z křesel a povzdechl si. Bylo to ještě pohodlnější, než to vypadalo. Znovu si povzdechl, zavřel oči a zaklonil hlavu k odpočinku na opěradle křesla.
Tom přišel za ním a na okamžik si prohlížel jeho tvář, než mu umístil polibek na špičku nosu.
„Mám klíče.“
„Nech mě tady,“ trval na svém Bill.
„Pokoj je ještě lepší,“ zašeptal mu Tom do ucha. „Budeš ho milovat, slibuju.“
Bill otevřel jedno oko a pohlédl na Toma, než jej zase rychle zavřel. Opět si povzdechl a poté se přinutil vstát, aby následoval Toma k výtahům. Stiskl knoflík a zeptal se, které je to patro. Poté, co mu Tom odpověděl, mu také podal klíč a nechal jej vést, jakmile vystoupili z výtahu.
Bill otevřel dveře a vstoupil do místnosti. Zalapal po dechu a otočil se, aby si prohlédl celý pokoj. Tom jim vzal apartmá a z obývacího pokoje mohl vidět docela velkou kuchyň a náznak ložnice. Obývací pokoj měl stejný moderní nádech jako vstupní hala, elegantní hnědé, tmavé a krémové čalounění na veškerém nábytku. Pokoj měl aerodynamický vzhled, takže dodával hřejivý a přívětivý pocit, aniž by byl přeplněný.
Bill vešel do nóbl ložnice a pohlédl na velkou manželskou postel. Zdálo se, že je stejně pohodlná, jako kterýkoliv jiný povrch v tomto hotelu.
„Kolik máme času před naší rezervací?“ Zeptal se Bill s ostýchavým úsměvem.
„Asi dvě hodiny.“
„Dobře,“ řekl Bill a poklekl na postel, „pojďme otestovat naši postel.“
Tom odkopl boty a následoval Billa na postel, kde se pomalu přesunul nad něj a zachytil jeho rty v polibku. Přesunul se s polibky na jeho bradu a krk, se zvláštním důrazem na jeho pulzní body. Bill zasténal a přitlačil se k Tomovi blíž, jen aby odhalil více ze svého krku.
Tom opět spojil k sobě jejich rty, než sklouzl na postel vedle něj a přetočil se na bok. Bill otevřel oči, když ucítil, že se Tomova váha přesunula.
„Tome, co to…“
Tom druhého muže utišil a přitáhl si jej k sobě, aby proti němu ležel také na boku. Přiložil ruku na Billův bok, aby si jej přisunul ještě blíž, než mu zabořil nos do krku. Bill Toma objal, pohodlněji se uvelebil a cítil, jak se jeho tělo na posteli uvolňuje.
—
Bill usnul jen pár minut poté, co se uvelebil na pohodlné posteli, přitulený blízko k Tomovi. Byl unavený z dlouhé jízdy. Když se probudil o něco víc než hodinu později, Tom s ním nebyl v posteli. Bill se posadil a zavolal jeho jméno, ale nedostal žádnou odpověď. Vylezl proto z postele a šel jej hledat, ale marně.
Nebylo to neobvyklé, aby se probudil sám poté, co sdílel postel s Tomem, a tak se vydal do koupelny osprchovat se a připravit na jejich rande.
Bill jen těžce potlačil překvapené vyjeknutí, když vstoupil do ložnice z přilehlé koupelny a spatřil Toma, hledajícího něco ve svém kufru.
„Ach můj bože, vyděsil jsi mě k smrti.“
„Omlouvám se,“ ušklíbl se Tom. Bill vypadal pozitivně rozkošný, jak tam stál s jednou rukou svírající ručník kolem svého pasu a druhou kolem krku. „Copak, myslel sis, že se někdo vloupal do pokoje, aby tě znásilnil?“
„Možná, vypadám docela znásilnitelně.“
Tom se znovu zasmál, než se rozešel ke dveřím. „To máš pravdu, musím se hodně snažit, abych to neudělal, ale jsme v časové tísni. Žádný spěch, ale oblékni se tak, ať můžeme jít.“
Po posouzení svého kompletního outfitu Bill šel do obývacího pokoje, kde našel Toma, sedícího na gauči s notebookem na kolenou.
„Připraven?“ zeptal se Bill.
Tom chvíli jen zíral. Bill vždy vypadal nádherně, ale dnes večer jej připravil o řeč. Měl na sobě těsné tmavě šedé kalhoty, vypasované způsobem, jako téměř všechny jeho kalhoty, spolu s černým vrškem bez rukávů, jehož přední část vypadala jako kápě. Jeho šperky byly decentní a jeho make-up byl kouřový a tmavý kolem očí. Bill byl dnes večer opravdu bezchybný a Tom si pomyslel, že je škoda, že jej takhle oblečeného nemělo šanci vidět více lidí. Byl nervózní, že udělal špatnou volbu, ale něco mu říkalo, že se druhému muži bude líbit rande, které měl v plánu.
Tom místo odpovědi jen kývnul hlavou a vstal, aby následoval Billa ven z místnosti. Bill se chystal stisknout spodní tlačítko pro přivolání výtahu, ale Tom ho zastavil a řekl mu, že jedou do nejvyššího patra.
Bill vypadal zmateně a stisknul tlačítko podle pokynů. Když se výtah otevřel, Tom vyšel jako první a táhl Billa spolu s ním. Šli směrem ke schodišti, které se nacházelo přímo naproti výtahu a po něm následovaly další schody až ke dveřím.
„Zavři oči,“ požádal jej Tom s rukou na klice.
Bill zvedl jedno dokonalé obočí, než zavřel oči. Tom chvíli počkal a poté otevřel dveře.
„Měj je zavřené, dokud ti neřeknu,“ řekl a vedl Billa dál od dveří.
Když ušli několik metrů, Tom mu dovolil oči otevřít. Bill dlouhou chvíli mlčel a jen vstřebával okolí. Ocitl se uprostřed oblázkového chodníku s malou kruhovou fontánou uprostřed. Byly tam malé živé ploty lemující cestu a Bill žasnul nad tou podívanou.
Kousek dál po cestě se před ním otevřel travnatý palouk. Stáli uprostřed té nejkrásnější střešní zahrady, jakou Bill kdy viděl. Všechno bylo zelené a svěží, umocněné krásnými barevnými květinami a keři. Snadno rozpoznal shluky růžových Cesmín, tmavě červených Daylilies, a dokonce i několik žlutých Lilií. Byly zde vysazeny stromy s různě velikými listy a poskytovaly stín několika lavičkám podél chodníku. Malý stolek stál o pár metrů dál, pod altánkem z tepaného železa, ozdobeném blikajícími světly.
„Ach můj bože, Tome, to je úžasné. Jak jsi to všechno zařídil?“
„Nejsi zklamaný?“ Zeptal se Tom, jestli Bill neočekával nějakou luxusní restauraci.
„Jak bych mohl být?“
„No, že ses tak vyfiknul a teď tě nikdo kromě mě neuvidí.“
„Tome, je to tak krásné, v žádném případě bych nemohl být zklamaný. Kromě toho,“ řekl Bill a na chvíli se zadíval dolů na své boty, „takhle jsem se oblékl, aby ses na mě díval ty, ne všichni ostatní.“ Rychle zvedl oči k Tomovým a snažil se bojovat s ruměncem na tvářích.
Tom se usmál, než odpověděl: „Dobře, jsem opravdu rád, že se ti to líbí.“
„Líbí? To je docela slabé slovo. Je to úžasné. Nemůžu uvěřit, že jsi tohle všechno udělal.“
„Nemají to ještě otevřené pro veřejnost, takže jsme tu první, ale znám správné lidi a myslel jsem, že by se ti to mohlo líbit.“
„To opravdu ano. Děkuju, Tome.“
Posadili se ke stolu a za několik okamžiků jim číšník, kterého Bill dříve neviděl, naservíroval první chod. Tom zařídil vše velmi podrobně a Bill si pomyslel, že to bylo skvělé, že Tom přesně věděl, co chce.
Bill nedokázal zastavit emoce, které se tak silně probudily v jeho břiše a podíval se přes stůl na Toma. Jeho city k němu byly stále silnější během posledních několika týdnů, a toto dokonalé romantické gesto je jen zintenzivnilo.
~*~*~*~
Po dokončení večeře s jahodovým tvarohovým koláčem jako dezertem, se dvojice vydala ruku v ruce na procházku po dokonalé zahradě. Pokud by Bill nevěděl, že je na střeše, myslel by si, že to je zahrada někde venku v parku. Nevěděl, že by se daly udělat tyto nádherné věci i na střeše.
Jak šli, narazili na rybník, který se zdál, jako by byl příliš hluboký na to, aby byl na střeše. Hned na kraji byla lavička pod třešní v plném květu. Uprostřed rybníka byla modrá Liriope, uhnízděná mezi Kostřavou a dalšími kapradinami. Atmosféra byla tak akorát, a Bill chvíli přemýšlel, kdyby byl náhodou naproti páru, jako jsou oni sami v této přesné situaci, jak by pořídil záběr zezadu, jen jejich siluet.
Slunce začalo rychle zapadat, když dojídali svůj dezert a nyní bylo téměř úplně za obzorem. Jen spolu seděli v tichosti a užívali si společnosti toho druhého. Během večeře mluvili a smáli se a nebyl tam žádný tlak na udržení konverzace.
Tom měl paži kolem Billova ramene a hladil jej palcem. Seděl a sledoval Billa namísto posledních slunečních paprsků.
„Už jsem ti dnes večer řekl, jak nádherně vypadáš?“
Bill se otočil a podíval se na Toma. „No, vlastně neřekl.“
„Asi proto, že jsem byl příliš přemožen slovy,“ řekl Tom se zazubením.
Bill se rozesmál a plácl Toma rukou. „Blbče.“
„Ale je to pravda. Vypadáš dnes večer úžasně. Nemůžu z tebe už dlouho spustit oči.“
Bill se na Toma usmál, než se naklonil pro polibek; setkání jejich rtů bylo všechno, jen ne nevinné. Bill sklouzl jazykem po Tomově piercingu a ochutnal tak příchuť kovu, než vstoupil mezi jeho rty. Tom ochotně otevřel ústa, což umožnilo, aby se jejich jazyky setkaly.
Bill se přisunul blíž, aby byl opřený hruď na hrudi v Tomově objetí. Pomalu pohyboval rukama, až jimi vklouzl pod Tomovo tričko a mazlil se s teplou kůží. Poté přitlačil sám sebe ještě blíž, jako by skutečně mohl splynout s druhým člověkem. To, co opravdu chtěl, bylo, sednout si rozkročmo na Tomův klín hned vedle jezera. Dal na své instinkty a přestěhoval se, až seděl v Tomově klíně, aniž by přerušil žhavý polibek.
Tomovy ruce se přesunuly na Billovy boky a palci přejížděly přes výrazné kyčelní kosti. Bylo to jedno z jeho oblíbených míst na Billově těle a on nechtěl nic víc, než položit ho na zem, aby mohl lízat a líbat tu hladkou kůži na kostech. Usadil se na druhém oblíbeném místě, Billově krku, a začal jej tam líbat. Bill přirazil boky sugestivně proti Tomovi a zasténal. Mohl cítit, že Tom pod ním rychle tvrdnul a chtěl mít Toma uvnitř sebe.
„Chci tě,“ řekl Tom přímo do Billova ucha, jak mu okusoval lalůček a rukama mu jezdil po zádech.
Bill se viditelně zachvěl. „Tak si mě vezmi,“ vydechl, jeho tep se již desetinásobně zvýšil a on si byl jistý, že Tom musel slyšet jeho bušení.
Bill vydal zvuk protestu, když cítil, jak jej Tom mírně zvedl mimo jeho klín. Jakmile si Bill uvědomil, že se Tom chtěl postavit, pustil jej a taky vstal.
Po rychlém seběhnutí po schodech dolů ze střechy se rozhodli seběhnout po schodech i další dvě patra do svého pokoje, protože to bylo mnohem rychlejší, než čekání na výtah.
Bill zápasil s kartou ve své těsné kapse, zatímco se natáhl pro kliku u dveří. Vklouzl kartou do čtečky a dostal červenou. Rychle strčil kartu zpět do dveří a téměř zajásal, když se rozsvítilo zelené světlo. Zatlačil do dveří a otočil se, aby znovu spojil své rty s Tomem, když couval do místnosti.
Tom mu sundal tričko dokonce dřív, než byly dveře zavřeny. Jakmile bylo nad Billovou hlavou, bylo hozeno bez okolků na podlahu. Bill se od Toma odtáhl na dost dlouho, aby na kliku dveří pověsil ‚nerušit‘, a zavřel je. Když obrátil svou pozornost zpět k Tomovi, jeho tričko bylo také odhozené pryč, kde, to Bill nevěděl. Usmál se, šťastný, že se Tom nezastavil, aby začal přemýšlet nebo skládat tričko.
Přešel k Tomovi a znovu ho políbil, rukama se přesunul dolů k jeho opasku. Uvolnil ho a nechal volně rozepnuté kalhoty spadnout na zem, kde je Tom odkopl, než popadl Billa za zadek a přitáhl si jej blíž.
Tom s Billem zacouval k posteli, kde mu rozepnul kalhoty a sáhl dovnitř, aby jemně, ale pevně stiskl jeho erekci. Poté ruku vytáhl, aby sundal tkaninu z Billových nohou a pomohl mu vystoupit z bot i kalhot najednou, než před černovlasým mužem klesl na kolena. Jazykem zachytil jeho penis, čímž si vysloužil zasténání. Bill sledoval, jak ho Tom vzal do úst a přijal jej hlouběji. Tom natáhl ruku na noční stolek pro lubrikant, který tam Bill položil hned, jak vybalil. Rozšířil Billův postoj a nanesl si trochu na prsty. Přitiskl je k Billovu vstupu a jedním prstem vnikl do jeho těsného těla. Bill zaklonil hlavu a zasténal nad pocitem, jak do něj Tomův prst lehce vklouzl. Druhý prst byl přidán, aby jej roztáhl, přičemž Tom zpracovával rychleji Billův penis a bral jej do úst téměř až po kořen. Bill lapal po dechu a málem se mu podlomila kolena. Tom jej ustálil s rukou na jeho stehně, zatímco zkušeně pokračoval. Bill se snažil promluvit, ale každé slovo vyšlo ven jako sténání.
„Tome… ah… přestaň, prosím,“ dostal ze sebe, když byl přidán třetí prst. Tom se odtáhl a vzhlédl, rty měl červené a nateklé. Bill zahýbal prstem a pokynul Tomovi, aby vstal a sdílel s ním další polibek. Tom do něj ještě naposledy zatlačil svými prsty, než je vytáhl, aby mohl vstát a spolupracovat.
Než se Tom mohl natáhnout pro jeho rty, Bill už lezl na postel s vystrčeným pozadím jako pozvánkou pro Toma, který jej rychle následoval. Přesunul se až za něj, promnul mu kostrč a zeptal se, jestli je připravený. Bill souhlasně zamručel a cítil, jak do něj Tom snadno pomalu vniká. Uvolnil své tělo a ochotně jej se zasténáním přijal, když ucítil tu plnost, jak v něm byl Tom až po kořen.
Chvíli zůstali připojeni, nehybně, než se Tom začal pohybovat a přirážet hluboko, ale jemně. Vytáhl se až po špičku, než přirazil nazpět a jeho boky se s plesknutím setkaly s Billovým zadkem. Bill pevně svíral přikrývku, přijímal vše, co mu Tom nabízel a s každým přírazem vydával hlasité zvuky. Tom jej vytáhl do klečící polohy proti své hrudi. Bill otočil hlavu, aby ho políbil a cítil, jak do něj opět začal přirážet. Tom sténal do polibku, snadno se zasouval dovnitř a ven z těsného tepla a nasměroval se k Billově prostatě. Natáhl se dopředu, aby stiskl Billovu erekci a jen lehce několikrát potáhl, nechtěl jej přenést přes okraj, zatím.
„Chci se dívat, jak se nekontrolovatelně uděláš,“ řekl Tom a vyklouzl z Billova těla úplně.
Rychle se přesunuli a Bill se ocitl na zádech s Tomem vznášejícím se nad ním, špička jeho penisu přejížděla přes jeho vchod. Omotal ruce kolem Tomova krku a jejich rty se setkaly v dalším polibku, jak Tom vklouzl opět do toho těsného tepla. Pohybovali se spolu v tandemu; Bill zvedal boky a přicházel naproti Tomovým pohybům. Místnost byla plná zvuků jejich milování, steny, vzdechy, tělo na tělo a jemné vrzání postele.
Bill zrychlil své pohyby a sevřel Tomovy boky, nehty mu zaryl do kůže. Byl blízko a tření jejich pohybujících se těl nebesky stimulovalo jeho bolestně vzrušený penis. Tom přirazil silněji a jednou rukou se natáhl mezi ně a uchopil Billovu erekci.
„Udělej se pro mě, Bille.“
Tom tahal za Billův penis, zatímco do něj hluboko přirážel a cítil, jak se Billovy svaly kolem něj na okamžik stáhly, než Bill vykřikl, silně polapený svým orgasmem. Tom sledoval, jak Bill zavřel oči a vyvrcholil na své břicho. Tom ještě dvakrát rychle přirazil, než našel své vlastní uvolnění, pulzující hluboko uvnitř Billova těla.
Bill si Toma stáhl dolů na své tělo, aby cítil teplo na všech místech, kde se jejich těla dotýkala, zatímco Tom byl ještě pohřben hluboko uvnitř něj. Několikrát se líně políbili, zatímco se objímali.
Leželi tak ještě chvíli, než se Tom odtáhl a lehl si vedle něj. Bill trochu zakňoural, když Tom opustil jeho tělo, ale oba muži se okamžitě obrátili k sobě navzájem a přitulili se blízko, jak si leželi v náručí.
Bill cítil, jak je snadno unášen pryč do spokojeného spánku, jeho mysl si přehrávala posledních pár chvil. Něco bylo jiné, když tentokrát měli sex. Bylo to nějak pomalejší, sladší a bylo tam něco, co se dříve jen vznášelo kolem, ale teď se zdálo, že to vystoupilo do popředí.
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Oooo…krásný dílek…ani nevím, co víc napsat…díky za překlad.
Lúčenie bolo dojemné. Malá Jessie si Billa poriadne obľúbila, takže dúfam, že to Tom nejako nepobabre a nenechá si Billa ujsť.
Rande mi doslova vyrazilo dych. Tá záhrada musela byť nádherná a k tomu ten výhľad a pokoj… no čo viac si priať 🙂
A záver bol len čerešničkou na torte.
Ďakujem veľmi pekne za úžasný preklad.
Strašne sa mi páčilo ako Gustav pozval Billa aby prišiel aj keby… a lúčenie s malou bolo rozkošné a smutné 🙂 prísaha na malíčky dojímavá a sladká.
No ale Tom… a rande… a potom… dokonalosť. Ďakujem za úžasný preklad. Moja duša poletuje blahom, také to bolo krásne.
To loučení krása a rande paráda.
Takže nám ostáva už len koľko. Týždeň? To už Tom nemá veľa času na to, aby sa Billovi priznal so svojou novou prácou. A mal by to urobiť čo najskôr, aby mal aj Bill dostatok času rozmyslieť si, ako sa zachová. ďakujem za časť.
Doufam, ze Bill splni svuj slib a brzy prijede za Jessie, snad i s Tomem. Nechci aby jel na druhy kosnec sveta, sam a nechal Billa trapit se tu. Protoze ti dva jsou do sebe zcela jasne naprosto zblazneni. Sladke 🙂 a Tomovo prekvapeni bylo moc hezke, romantika :))
Dekuji za preklad ^^
Tak to byla nefalšovaná romantika. Tom se nezdá. 🙂 Musela to být nádhera a ten závěr… Co jiného od nich čekat? Prostě si užívají sebe navzájem.
Díky, těším se na pokračování.
Loučení s Gustavovou rodinou bylo smutné. Všechny jsem si strašně oblíbila, protože byli všichni do jednoho naprosto báječní. Líbilo se mi, jak si oblíbili i Billa a když Gustav Billa k nim pozval, i kdyby se dělo cokoli, tak jsem se jen usmívala. Malá Jessie byla rozkošná, jak plakala, i když mi jí bylo líto. Ale já věřím, že se brzy svých milovaných strýčků dočká. Jen je mi líto, jak Tom chudák utřel nos. 😀 Jen se objeví Bill a už je to on, kdo je nejmilovanější strýc a Tom se může jít pomalu zahrabat. 😀 😀
Každopádně to rande se tedy vyvedlo! 🙂 Jsem ráda, že to Tom doopravdy udělal a opravdu mě tím překvapil. Věřím, že ta zahrada musela vypadat kouzelně, alespoň dle popisu to vypadalo báječně! 🙂 Jsem za ně strašně ráda! 🙂
Moc děkuji za krásný díl!! 🙂