„Bille?“ promluvil do ticha, cítil, jak se Billovy slzy vpíjí do jeho trika.
„Ano?“ zašeptal, snažíc se polknout vzlyk.
„Je tu něco podstatného, o čem nevím?“ zeptal se opatrně, nedalo by mu spát, kdyby se nezeptal. Nemohl už nadále ignorovat, co po něm jeho dvojče chtělo. Za normálních okolností by přece sourozenec nechtěl dostat toho druhého do postele. I když se mu to líbilo.
Po chvíli se celý uplakaný odtáhl a podíval se Tomovi do očí, a bylo to tu znovu. Tomův lítostivý pohled. Tom ho chytil za tváře, donutil ho tak podívat se mu znovu do očí. Tom roztával nad jeho očima. Byly to ty nejkrásnější oči, co kdy viděl. Připomínaly mu tolik, a zároveň vůbec nic, na co by si vzpomněl. Podíval se na Billovy rty, měl neuvěřitelnou touhu ho políbit. Ale nevěděl, jak by reagoval. To, že tak učinil v zápalu alkoholu onu noc, kdy se se svým dvojčetem vyspal, svedl na alkohol a touhu po sexu. Více by se tím nezabýval, dokud neměl touhu po svém bratrovi po té noci každým okamžikem.
Bill se podíval do jeho očí, viděl ten čím dál tím zoufalejší pohled s každou jeho slzou. Připomínalo mu to jeho Toma. Věděl, že tam uvnitř ten Tom pořád je a snaží se dostat ven. Přišel si jako na začátku, než začali svůj vztah.
„Můžu ti nějak pomoct?“
„Vzpomeň si,“ odpověděl mu ihned Bill a zvedl se k odchodu.
Tom ho pohotově objal zezadu, nechtěl ho nechat odejít. Ne teď, ne tady. Chtěl, aby mu všechno řekl.
„Bille, prosím,“ zašeptal mu Tom do ucha a jemně ho pohladil po pažích.
„Chci se jen ujistit, že až budeš znovu někoho líbat, bude tě milovat, dobře?“
Tom se díval do jeho očí, skoro neměl slov.
„Dobře? Jak na to chceš dohlé-“ přerušily jeho slova cizí rty na jeho vlastních. Bill lehce líbal svého bratra. Nakonec mu věnoval dlouhý polibek, odtáhl se od něj a pohladil ho po tváři.
Tom chtěl ještě polibek, to se ale Bill odtáhl. Tom ho pozoroval beze slov, jak se obléká a se smutným výrazem opouští jejich dům. S bouchnutím dveřmi Tom neváhal a šel k oknu, pozoroval svého bratra, jak pomalu mizí v ulici. Jakmile mu zmizel z očí, šel si lehnout.
Nedokázal na něj přestat myslet, snažil se spojit slova jeho bratra se vzpomínkami. Cítil, že se s ním něco děje. Začínal chápat. V tom mu to došlo. Všechno do sebe rázem zapadalo jako puzzle. Během několika vteřin si ujasnil, že Billa miluje více než cokoliv na světě. Jenže ne jako bratra. Ale jako milence. Zatřepal nad těmi myšlenkami hlavou. Nakonec mu to nedalo a vzal telefon a zavolal Georgovi.
„Ano?“ ozval se mužský hlas z druhé strany.
„Georgu? Potřebuju se na něco zeptat ohledně mé minulosti. Víš, kam tím mířím?“ zeptal se tiše a zároveň zoufale.
Tom slyšel ten rázný hlas, ale slyšel i ten skoro neslyšitelný povzdech jeho kamaráda. Věděl, že je Tom zoufalý, ale nevěděl, jak mu má pomoct.
„Mám pocit, jako kdybych to všechno projel, i přes to, že jsem nijak nezačal,“ projel si rukou mezi cornrows, díval se do země, cítil neuvěřitelnou vinu. „On teď někam odešel a já ani nevím kam,“ povzdychl a plácnul sebou do postele.
„Bude pro tebe lepší, kdybychom si vyrazili, co myslíš?“
„Souhlas. Tak za půl hodiny budu u tebe.“
Tom típl hovor a začal se připravovat.
***
Vkročil do baru, automaticky kráčel k baru, kde už na něj čekal Georg. Tom se znuděně díval po holkách, které tu byly. Přišly mu všechny docela odporné. Tom si objednal pití, aby si mohl dneska užít. Potřeboval, aby mu přišly hezčí. Potřeboval na dnešní noc na bratra zapomenout a odreagovat se. Jeho kamarád odplul na záchody s nějakou holkou a nechal ho tam samotného.
„Sobče,“ řekl si pro sebe. Když viděl, jak mizí v davu.
Tolik se zaměstnal svým bratrem, že ignoroval holku, která se ho snažila sbalit. Ta to vzdala, jakmile viděla, že jeho oči jsou zaměstnány někým jiným než jejím hrudníkem. Při odchodu šla kolem Billa a upozornila ho na zírajícího Toma. Bill vyhledal očima svého bratra, usmál se a lehce mu zamával. Bylo vidět, že díky alkoholu byly Billovy chmury pryč a teď se usmíval.
„O co ti jde, chlape?“ řekl muž a přitáhl si Billa blíž k sobě.
„Kam ho vedeš?“ odsekl Tom, aniž by se chtěl obtěžovat odpovídáním mu na otázku.
„Hele,“ zasmál se „myslím, že oba víme, co jdeme dělat, tak se do toho neser a běž někam na pískoviště za těma svýma,“ vysmíval se Tomovi do tváře a chystal se k odchodu. Tom to nevydržel, otočil ho a vrazil mu přímo do obličeje. Muž se dotkl rtu, ze kterého se drala krev. Podíval se na nevrlého mladíka před sebou. Bill se začínal bát, když se ti dva do sebe pustili.
„Nech ho být!“ zařval na muže, který Toma srazil na zem.
„Najdu si jinou šlapku, nejsi jediný. Za tohle mi nestojíš,“ odfrkl si muž s pohledem na Billovi, upravil si kravatu a odešel pryč.
Bill držel Toma a snažil se ho uklidnit. Chtěl vyjet znovu po muži za to, jak Billa oslovil, namísto toho se podíval do očí svého bratra. Vztek ho o něco přešel, viděl znovu ty smutné a ustarané oči.
„Pojď, jdeme domů Tomi,“ chytl ho něžně za ruku a vedl ven.
***
„Tady máš led, já zatím přinesu desinfekci,“ posadil Bill své dvojče s ledem v kuchyni na židli.
Tom sledoval bratrův zadek mezitím co, se Bill natahoval do police pro desinfekci s vatou. Z myšlenek o bratrově zadku ho probudilo silné štípnutí na rtu.
„Musíš držet, jinak ti to nebudu moct vyčistit,“ řekl Bill a trochu našpulil rty.
„Promiň,“ pousmál se nad jeho výrazem, zároveň usykl bolestí.
„Blbe,“ pokračoval, „ještě to nemám, tak se necul.“
Po chvíli, měl hotové všechny rány a jemně Toma líbl na čelo. „Hotovo,“ usmál se Bill.
„Kdo byl ten člověk?“ zeptal se Tom vážně a díval se bez jakýchkoliv emocí na svého bratra.
„Proč?“
„Měli jste se k sobě, a-„
„Tome,“ skočil mu do řeči Bill, „nechceš, abych ti lezl do zadku, ale ani abych si našel někoho jinýho. Tak se už rozhodni, co po mně chceš?“ nedokázal se dívat na svého bratra, nechtěl se rozbrečet nad tím, jak je mu to líto. Chtěl mu dát tolik lásky, nechtěl ji dávat nikomu jinému, ale vážně si už přišel zoufalý.
„Nechci, aby ses tahal s lidmi, co tě mají za děvku,“ zaťal Tom ruce v pěst a díval se na svého bratra. Propaloval ho pohledem, nedokázal bojovat s pocitem, že Bill patří jenom jemu.
autor: Dead F4rt™ & Klitz
Tak sa už vyjasnilo, že si Tom stále to najdôležitejšie nepamätá, ale túži po Billovi a v podstate sa doňho znova zamiloval. To sa mi celkom páči, ale inak to jeho správanie k Billovi, aj keď si nič nepamätá, bolo chvíľami poriadne blbé.
A Bill – chápem, že je už s nervami a trpezlivosťou v koncoch, ale v tom bare.. Flirt beriem, ale že chcel s tým chlapom aj odísť – to už bolo podľa mňa trochu unáhlené a prehnané rozhodnutie. Ešte šťastie, že mu v tom Tom zabránil… A som zvedavá, ako budú ďalej riešiť svoj vzťah.
Ďakujem za časť.
Jsem ráda, že se to alespoň trošku vyjasnilo, ale i tak pořád ještě Tomovo chování v některých dřívějších chvílích nechápu… No, počkám si a uvidím, jak se to vyvrbí.
U Billa zase nechápu ten jeho dnešní flirt na konci. Jasně, v tom co řekl Tomovi má v podstatě pravdu, ale nechápu, že si chce hned se vším všudy užívat s jinýma, když Toma tak miluje…
Billa mi je líto člověk udělá v zoufalství ledasco a Tom by měl přestat přemýšlet a udělat to co cítí.
Tak dobre, Tom má niečo odpustené, ale všetko určte nie. Chápem, že je zmetený ale blba zo seba robiť nemusí. Dúfam, že sa s tou túžbou po bratovi zmieri a čoskoro si prizná, že ho miluje. Bill ma štve ako balí chlapov. Andy to som si myslela, že chce aby Tom žiarlil a spomenul si ale tento druhý, to bolo divné. Keď miluje Toma, nemal by sa zahadzovať s kadekým. Som zvedavá ako to bude pokračovať, ďakujem za kapitolu.
Připadá mi, že Bill to ze zoufalství už žene na ostří meče. Byla docela náhoda, že tam Tom zrovna byl. V opačném případě by se Bill spustil s někým, kdo za to vůbec nestojí. Tom se teď bude muset patrně rozhodnout, jak to s nimi bude dál, bez ohledu na ztracené vzpomínky.
Díky, těším se na pokračování.
Tak už mám alespoň osvětlené, jak to ten Tom teda má. Ale jak psaly holky, i mě jeho chování v některých chvílích mátlo. Možná to bude proto, že sám byl ze sebe zmatený a pak nevěděl, jak se chovat a tak se zachoval strašně hloupě.
A taky musím souhlasit s holkama – nelíbí se mi, jak se Bill vrhá na další chlapy. Já vím, že to je těžké se koukat na Toma, když jej miluje a nemůže jej mít, ale nějak mi to nejde přes srdce, no. 😀