autor: Diamondairways
„Takže řekni nám, už jsi našel tu pravou osobu?“
Bill se na židli mírně ošil a zatočil mikrofonem. „Ehm, no, ne. Není to snadné někoho potkat, když jsem neustále buď ve studiu, nebo na cestách, víte? Nemám dokonce čas jít ani na procházku, nemůžu jít ven sám, stále mám s sebou ochranku. Takže je to opravdu obtížné, ale doufám, že-„
Tomova ruka vystřelila a bez okolků ukradla mikrofon přímo z Billových prstů. Kytarista se samolibě ušklíbl. „Nebojte se, dívky, já venku hledám každou noc. Pokud budete mít štěstí, možná vás najdu!“ Mrkl do kamery. V Billovi to vřelo. Sevřel rty a popadl mikrofon, takže byl opět v jeho rukách. Neřekl snad Tomovi, aby nemluvil? Budou si o tom muset promluvit, opět.
„No, já nejsem jako tady Tom,“ kývl směrem ke kytaristovi, který seděl na pohovce a uculoval se. „Potřebuju něco víc než bezvýznamné jednonoční záležitosti.“ Uslyšel, jak si Tom tiše odfrkl a chtěl protočit oči. No okay, tak lhal, ale každý v určitém okamžiku lže. Kromě toho, byl to jeho soukromý život a nikdo o tom ve skutečnosti nemusel vědět. Navíc to nebylo tak, jako by se snad chystal ojíždět fanynky, ledaže by Tom nad sebou přemýšlel tímhle způsobem? Bill se ušklíbl.
Tazatelka přikývla, jako by jej zcela chápala, a on jí poslal zářivý úsměv, než se diskrétně podíval na hodiny na stěně. Nemohl se dočkat, až ten rozhovor skončí a on se dostane z téhle místnosti, aby se mohl přestat usmívat, jako by byl navždy šťastný. Dnešek pro něj prostě nezačal tak dobře, bolela jej hlava, což způsobovalo, že každá sebemenší věc pro něj byla otravná, a když byl Bill naštvaný, bylo těžké se tvářit jako zábavné sluníčko, jaké si všichni mysleli, že je.
Pohlédl na ženu, která je zpovídala, a snažil se poslouchat další otázku, na kterou bezpochyby odpovídal už milionkrát předtím. Stále se ptali na ty stejné sračky. Začalo to být otravné opravdu rychle. Zpěvák sklopil pohled ke svým čerstvě upraveným nehtům a poslouchal dívčin hlas, o kterém si myslel, že je příliš vysoko posazený a lezl mu na nervy, nemluvě o tom, že měla silný přízvuk a její sukně byla příliš krátká.
„Takže, slyšeli jsme, že se něco stalo s vašim tourbusem? Mohl bys nám říct víc?“ Věnovala mu úsměv, ale pak její pohled sklouzl k Tomovi. Bill chtěl protočit oči, ale jen stěží se zadržel. Tyhle reportérky byly tak předvídatelné, že to bylo nudné. Teď se zdálo, že obracely své pohledy k Tomovi, ale dříve se pokoušely flirtovat s ním, dokud si neuvědomily, že z toho nic nevzejde.
Opět, dříve než mohl Bill otevřít pusu a něco říct, Tomovy ruce uchopily znovu ukradený mikrofon. „No, víte, jak to je, párty v autobusu a to všechno,“ Tom jí věnoval další ze svých charakteristických úšklebků. Bill rychle získal mikrofon zpět, zatímco Tom zaneprázdněně upíral pohled na dívku před nimi.
„Ve skutečnosti to byla jen nehoda, nic víc,“ řekl a mávl odmítavě rukou.
Uplynulo dalších dlouhých pět minut plných hloupých otázek a Billův úsměv byl napjatější a napjatější, až se více podobal spíše zuřivému vycenění zubů. Jakmile bylo po všem, rychle reportérce poděkoval, potřásl si s ní rukou a poté odtamtud vystřelil, zatímco Tom se držel pozadu. Ale Bill se neohlédl přes rameno, aby zjistil, jestli možná Tom nežádá o její číslo, pouze prošel chodbou přímo do svého pokoje.
Pronajali si konferenční místnost v hotelu, ve kterém pobývali, takže mohli novináře pozvat tam místo toho, aby sami dojížděli na různá místa kvůli interview. Bylo to tak mnohem jednodušší, a navíc mohla kapela využít přestávky mezi jednotlivými sezeními, aby se mohli trochu uvolnit. Nyní měli mít krátkou přestávku a Bill spěchal do pokoje, který sdílel s Tomem. Bylo to prostorné a poměrně luxusní apartmá s obývacím pokojem a dvěma ložnicemi, ale i přesto si zpěvák přál, aby svůj dočasný obytný prostor nemusel sdílet s nikým. Potřeboval místo, kde mohl prostě zavřít dveře a být sám sebou, kde by se mohl uvolnit a nikdo by jej nepozoroval a neobtěžoval. Kde by mohl nechat spadnout svou masku a být jen Bill, a ne světoznámý zpěvák se zářivými úsměvy.
Došel do ložnice a padl na velkou postel obklopenou polštáři. Přitiskl tvář k hedvábnému polštáři a zavřel oči. Spousta lidí nechtěla nic jiného, než být slavná, talentovaná, krásná a bohatá. Mysleli si, že je to tak jednoduchý a zábavný život, ale realita byla jiná a vůbec to nebyly jen prosluněné dny. Vyžadovalo opravdu hodně úsilí udržet si na rtech úsměv a pokračovat dál, ignorovat všechny věci, které si během toho procesu nechal ujít. No, něco získáte, něco ztratíte. Nebo toho ztratíte spoustu. Bill si povzdechl a posadil se, usínání v tuto chvíli by mu přineslo jen další bolest hlavy a on měl před sebou ještě tři rozhovory a večer show.
„Tik-tak-tik-tak,“ Georg se přitočil k Tomovi s úšklebkem. Kytarista nad ním zvedl obočí, zatímco vyšli z konferenční místnosti. Reportérka mu dala své číslo naškrábané v rychlosti na kousek papíru vytrženého ze svého notesu. Tom jí neřekl, aby se neobtěžovala a prostě potrhaný papír přijal, aby jej následně zmačkal do kuličky, jakmile byl z jejího dohledu. Hodil ji do nejbližšího koše a vítězně zvedl pěst, když se napoprvé trefil. Teď procházel chodbou s ´tikajícím´ Georgem po svém boku. Úkosem pohlédl na basistu.
„Máš tiky nebo co?“
„Snažím se ti říct, že čas se krátí,“ protočil Georg oči.
„Huh? Ne, jedeme podle plánu.“ Tom se podíval na obrovské hodinky na svém zápěstí. Rozhovor byl dokončen včas a nyní byla na řadě krátká přestávka. Tom se rozhodl zamířit do hotelového baru a dát si drink. Georg jej následoval k výtahům a povzdechl si, jako by mu na ramenou ležela tíha celého světa.
„Ne, ty pitomče, já myslím sázku.“ Georg stiskl tlačítko pro přivolání výtahu. Hotelové chodby byly jasně osvětlené a basista na svého přítele mžoural.
„Aha.“ Tom se opřel o zeď u výtahů. V rohu vedle něj byla umístěna malá palma a on na ni pohlédl. Připomínala mu jeden z Billových nejstarších účesů a on vyprskl nad představou Billa s jasně zelenými vlasy, trčícími všemi směry.
„Co je na tom k smíchu?“ Zeptal se ho Georg podezřívavě. „Prohráváš, vole.“
„Vlastně ne.“ Tom se otočil, aby pohlédl Georgovi přímo do očí. „Vyhrávám. Takže si připrav hotovost, budeš platit zítra u snídaně.“ Kytarista se ušklíbl a jazykem si přejel přes svůj piercing, když pomyslel na nadcházející noc. Bill se zdál být nevrlý a bez nálady, ale to nebylo nic, o co by se jeden silný drink nemohl postarat. Tom už prohlédl minibar v jejich apartmá a zjistil, že obsah je více než uspokojivý.
„To myslíš vážně? Jak dostaneš tu ledovou královnu do postele?“
Tom si překřížil ruce na hrudi. „Nechystám se ti prozradit svá tajemství.“ Ostře zvedl obočí. „Kromě toho, je to talent.“
„Jo, jasně. Fajn, zítra chci důkaz.“
Výtah zacinkal, dveře se otevřely a odhalily prázdnou, jasně osvětlenou kabinu. Tom vstoupil dovnitř, následovaný Georgem, a stiskl tlačítko do vstupní haly. Pohlédl do zrcadla a upravil si svou černou čepici, než se otočil ke svému příteli.
„Důkaz? Počkej, jak to mám dokázat? Hádám, že by ses mohl zeptat Billa.“
„Oh, jistě, už vidím ten rozhovor! Já nevím, ale musíš to dokázat. Takže o tom přemýšlej.“
Tom se kousal do rtu. „Správně. No, tvůj pokoj je vedle našeho, takže prostě poslouchej nebo tak něco. I když musím říct, že to by bylo děsivé. Něco tak divného bych čekal od Gustava, ale ne od tebe.“
„Co? Gustav je milý chlapík. Jen ho ještě neznáš. Říkal jsem ti o tom, jak jsme byli závodit? Tak zatraceně cool, a-„
„Tsss, vsadím se, že bych vás oba porazil,“ Tom vystoupil z výtahu, „každopádně, teď budeme sdílet autobus, takže to je má šance, abych ho poznal,“ pokrčil rameny a zamířil rovnou k baru. Bylo brzy, ale rozhovory z Toma vyčerpávaly všechnu energii. Nikdy si nemyslel, že by to mohlo být skutečně obtížné.
Než se stal součástí světově proslulé kapely, myslel si, že život rockové hvězdy je jen samá zábava a dobré chvíle, lehce vydělané peníze a tuny dívek na výběr, ale teď už si tím nebyl tak jistý. Bezpočet rozhovorů, falešných lidí, příliš mnoho otázek, které probíhaly ve stejném duchu, stalkeři a bláznivé fanynky, hateři a kritici, pomlouvači, kteří diskutovali o každém pohybu a analyzovali každé slovo. Tom si povzdechl, no, stále nelitoval svého rozhodnutí, a zatím to pro něj nebylo tak špatné, i když si prohlížel nějaké stránky a byl překvapený, že má nyní zaryté fanoušky a dívky, které by jej následovaly kamkoliv. Bylo to zvláštní a velmi nové a ještě si nebyl úplně jistý, jak se ohledně toho cítí. Velmi neskutečné.
Zajímalo jej, jak to Bill dělal tolik let v centru pozornosti. Uvědomil si, že pomalu začínal vidět, odkud zpěvák pochází a proč se chová tak, jak se chová. No, tak trochu, každopádně. Pochyboval, že z něj by se někdy stala diva, ale někdy to prostě muselo být až příliš. Obdivoval, jak Bill nikdy neztratil nervy na veřejnosti, nebo na své fanoušky, že nikdo nevěděl, jaká mrcha dokázal být kromě lidí, kteří s ním úzce spolupracovali. Ukazoval světu odlišnou tvář, tu, kterou milovaly miliony lidí, ale jako člověk Bill Kaulitz ani zdaleka nebyl dokonalý, přesto měl Tom raději skutečného Billa, než toho z televize.
„To je ono?“ Bill kývl směrem k lesklému kytarovému pouzdru. Podezřele si ho prohlížel, jako kdyby se náhle mělo otevřít a vypustit nějaké smrtící stvoření. Benjamin, který přinesl kytarové pouzdro obsahující nějakou kytaru z limitované edice, se usmál.
„Jo. Tahle kytara tě bude stát hodně, ale je to limitovaná edice a je velmi vzácná a-„
„To je jedno. Opravdu mi na tom nezáleží, jen chci nahradit tu, kterou jsem rozbil,“ vyštěkl Bill suše a chladně. Kytary, kdo se o ně vůbec zajímá? Chtěl to Tomovi jen trochu vynahradit, protože si uvědomil, že rozbití jeho kytary bylo trochu moc. Mohl Tomovi jednu vrazit, ale poškozováním jeho věcí zašel už opravdu daleko, podle Billových vlastním morálních zásad a norem jeho života.
Benjamin k němu přistoupil a položil mu ruce na ramena. „Musíš se uvolnit. Večer je show.“
„Já vím,“ Bill odstoupil a setřásl ze sebe manažerovy ruce. „Jsem tak uvolněný, jak jen to jde.“
„Špatný den?“ Benjamin se uchechtl. Bill zvedl obočí a znovu pokrčil rameny. Ten muž znal jeho plný rozvrh lépe než sám Bill, jaký mělo smysl se ptát? Bylo mu tak špatně z otázek od všech, komu na něm ´zdánlivě´ záleželo, což byly jen kecy. Co kdyby se zítra probudil a jeho sláva by byla pryč, peníze nikde a jen s drsným vzhledem, namísto jeho nádherného obličeje a pružného těla? Stále by někdo předstíral, že mu na něm záleží, kromě jeho matky? Bill o tom pochyboval. Všichni by se okamžitě rozběhli k něčemu dalšímu a on by zůstal vzadu v bahně.
„Koho to zajímá. Už můžeš jít.“ Odvrátil se a zachytil koutkem oka, jak se Benjamin zamračil.
„Bille…“
„Prostě jdi. Chci si odpočinout.“ Zpěvák věnoval kytarovému pouzdru poslední pohled, než odpochodoval do své ložnice.
Ale jen pár minut po Benjaminově odchodu uslyšel opět odemykání dveří. Vstal z postele a neobtěžoval se ani s nazouváním bot, než zamířil do obývacího pokoje. Stál tam Tom a zíral na kytarové pouzdro, ale když se objevil Bill, vzhlédl a usmál se na něj. Bill tam stál bez trička, jen v džínách s nízkým pasem, které se tvářily jako jeho druhá kůže, naboso a s nenačesanými vlasy.
„Co je to?“ Tom kývl na pouzdro. Bill si překřížil ruce na hrudi a opřel se ve dveřích.
„Náhrada za kytaru, kterou jsem rozbil.“
„To je pro mě?“
„Pro koho jiného?“ Bill zvedl obočí a jízlivě se rozhlédl. „Vidíš tady snad nějakého dalšího kytaristu?“
Tom sklonil hlavu a ušklíbl se. „Ne.“ Přešel k zářivému pouzdru a opatrně jej otevřel, zatímco jej Bill sledoval. Během několika vteřin pouzdro odhalilo lesklou černou kytaru. Tom lehce zalapal po dechu a Bill se nad tím usmál a kousal se do rtu. Rádoby rapper vypadal jako malé dítě o Vánocích, kterému se splnilo přání a nyní drželo v rukou svůj vysněný dárek.
„Oh, do prdele! To je… oh, wow. Kde jsi…?“ Tom hladil kytaru a zíral na ni s nedůvěrou a úctou. Bill nedokázal pochopit, jak nějaká kytara mohla na Tomově tváři vykouzlit takový výraz nadšení, ale kytarista se zdál být v překvapeném šoku a oči mu zářily s takovým neskrývaným potěšením a štěstím, až měl z toho Bill divný pocit. Opřel se o nejbližší zeď a sledoval Toma jako ostříž.
„Objednal jsem ji.“ Řekl jednoduše. „Chci říct, že tu druhou jsem rozbil, takže…“ trochu nejistě si odkašlal, nevěděl, co dalšího říct. Ale nehodlal se omlouvat. Ani náhodou.
Tom vstal, odstoupil od otevřeného pouzdra a během několika vteřin chytil Billa bez okolků kolem pasu a přitiskl jejich těla prudce k sobě, aby mohl do Billova ucha horce šeptat slova vděčnosti. Mozolnaté ruce tiskly Billovy nahé boky a hladily je od jeho kyčelních kostí až na hrudník. Bill se zachvěl a kousl se do rtu, aby zadržel povzdech.
Bill tál v Tomově teplém a pevném objetí. Musel přiznat, že naprosto miloval, jak silné Tomovy paže byly a jak jej držely, ne příliš jemně, a přesto ne drtivě, jako by Billa chtěl ujistit o tom, kdo je silnější. Byl to sebejistý a pevný způsob, jak jej Tom objímal a tiskl k sobě. Zpěvák ucítil horké polibky na svém krku a uvolnil se. Nohy se mu proměnily v želé, ale byl zachycen mezi stěnou a Tomem, takže neexistoval žádný způsob, jak by mohl spadnout. Poprvé se za ten den upřímně usmál. Poté Tomova ústa zakryla jeho a ukradla si ten úsměv pro sebe.
„Párty?“ Zeptal se Georg a stáhl si vlasy do nízkého culíku.
„Žádná párty,“ Bill zavrtěl hlavou. Kapela byla v autobuse na cestě zpět do hotelu po show. Billova hlava byla stále plná hluku. Nechtěl jít ven a kromě toho, že pochyboval, že by z toho byl David nadšený, nechtěl se vypořádávat s další hněvem poháněným tirádou o hloupých rockstars, které způsobovaly katastrofální titulky. Nemohl udělat krok, aniž by o tom nenapsal nějaký reportér, nebo nějaký paparazzi nepořídil nelichotivý záběr při hledání nějaké senzace. Bill prostě nemohl jít ven jako ostatní lidé.
„Nuda.“ Georg na něj udělal obličej a pak mrkl na Toma. Zpěvák sledoval tu výměnu a přemýšlel, o čem to bylo. Ale věděl, že Tom a Georg byli přátelé už věky, nebylo pochyb, že měli své vlastní vnitřní vtipy a věci, jichž Bill nebyl a nikdy nebude, pravděpodobně, součástí. Někdy byl smutný, že měl jen málo skutečných přátel, kteří by při něm stáli za každé situace.
Přijeli do hotelu a proklouzli zadním vchodem, aby se vyhnuli fanouškům a fotografům, kteří na ně čekali. Vklouzli do výtahu a za okamžik Bill zavřel dveře jejich apartmá. Okamžitě si sundal boty a bundu a beze slov pokračoval do koupelny. O deset produktivních minut ve sprše později Bill vyšel ven jen v županu. Tom ležel na gauči, líně přepínal televizní kanály a na konferenčním stolku byla řada flašek spolu se skleničkami. Bill se ušklíbl.
„Koupelna je tvoje, jestli chceš.“ Tomova hlava prudce vystřelila vzhůru a dálkový ovladač byl opuštěn, jak se kytarista k němu otočil. Jeho pohled klouzal bezostyšně po Billově těle a jazyk vyrazil ven, aby se dotkl piercingu. Neměl na sobě žádnou čepici nebo šátek, což Billa přinutilo se usmát. Musel přiznat, že cornrows Tomovi slušely.
„Já chci jen tebe,“ mrkl kytarista. Bill se musel rozesmát. Tom vždycky používal stupidní, otřepané hlášky, ale bylo to zábavné a tak nějak to k němu taky sedělo. Tom byl okouzlující svým vlastním způsobem, ne příliš sebejistý, arogantní a ´to nejlepší, co kdy budeš mít´, jak to Bill viděl u jiných mužů, bylo to podobné, a přesto to nebylo totéž, protože v tom byla jistá hravost.
Bill obrátil oči v sloup. „Fajn. Tak pojďme, ať to máme za sebou,“ pokrčil rameny, jako by to pro něj byla jen nudná povinnost. Viděl, jak se v Tomových očích zablesklo.
„Pojď se napít,“ poplácal na gauč.
„Ty to můžeš dělat jen tehdy, když jsi opilý?“ Bill povytáhl obočí, ale šel si sednout vedle Toma.
Kytarista si odfrkl. „Ne, ve skutečnosti to mám rád střízlivý, ale ty se potřebuješ trochu uvolnit.“ Popadl pár lahví a odborně pro něj namíchal drink. Zpěvák sledoval, jak Tomovy ruce zacházejí s lahvemi a v mysli se mu objevily obrazy, jak ty ruce manipulují s ním. Otřásl se v očekávání a kousl se do rtu. Tom mu beze slova s ušklíbnutím nabídl koktejl a Bill sklenici přijal. Pod Tomovým pohledem se napil a zjistil, že mu to chutná. Bylo to něco ostrého, ale sladkého a jak to sklouzlo dolů do jeho krku, příjemně to pálilo. Povzdechl si a uvolnil se do polštářů na gauči, hlava padla dozadu a odhalila tak jeho krk, úmyslně.
Ucítil Tomovy ruce na svých, převzaly od něj sklenici a umístily ji zpět na stůl, než se kytarista nad ním sklonil a přitiskl horké rty proti Billově kůži. Zanechával stopu žhavých polibků po celou cestu dolů z Billova krku až k jeho klíční kosti. Poté Tom rozevřel jeho župan, takže měl přístup k větší části jeho těla. Bill jen tál pod Tomovou péčí. Dříve s předchozími partnery se cítil, jako by měl převzít kontrolu, ale s Tomem nechtěl nic víc, než se veškeré kontroly vzdát a nechat Toma dominovat. Bylo to příliš lahodné, aby se toho vzdal.
Tom se cítil jako hladovějící muž na hostině pro krále. Zbavil se Billova županu, shodil ho zpěvákovi z ramen a vystavil tak jeho nahé tělo. Přitiskl tvář proti Billově hrudi a nadechl se, miloval čistou vůni Billovy kůže. Tom cítil, jak jej opouští sebekontrola a na její místo se dostává rudý zákal nesnesitelný touhy a potřeby. Odtáhl se a vstal; potřebovali se přesunout do ložnice.
Kytarista se podíval dolů na Billa, který ležel na pohovce s rozevřeným županem a vystavoval bez ostychu své tělo. Tom byl tak tvrdý, až to bolelo, a to sotva začali. „Pojďme do ložnice,“ zachraptěl a zíral do Billových tmavých očí.
„Tvoje nebo moje?“ Zpěvák se posadil. Tom k němu natáhl ruku, aby ho vytáhl z gauče a zachvěl se, když se jejich prsty dotkly, i z toho jednoduchého dotyku se mu vařila krev v žilách.
„Moje. Tak pojď.“ Vedl Billa tam, kde na ně čekala obrovská postel. Stáhl z něj župan a zatlačil jej lehce dolů na postel.
Z pohledu na zpěváka rozvaleného na přikrývce s nestydatě rozevřenýma nohama měl Tom závrať. Nikdy nebyl kvůli někomu tak vzrušený, nikdy nechtěl někoho tak strašně moc, jako chtěl Billa právě teď. Ztěžka polkl a rychle se zbavil svého nadrozměrného oblečení, takže byl stejně nahý, jako jeho už brzy milenec. Dostal se na postel a tyčil se nad Billem. Jeden pohled do temných žhavých očí a Tom věděl, že to bude více než příliš brzy.
„Už jsi to někdy dřív dělal?“ Bill se ostýchavě kousl do rtu a díval se na něj. Rukama provokativně sklouzl po svých bocích a nechal je odpočívat na kyčelních kostech a Tom při tom pohledu zasténal. Bill nebyl jen rozený umělec, byl také rozený svůdce. Tomovi se z toho točila hlava.
„Ne s klukem. Ale vím, co mám dělat,“ Tomův hlas byl ochraptělý. Popadl kondomy a gel z nočního stolku, byly to první z mála věcí, které byly vybaleny, jakmile se dostali do pokoje. „A ty?“
„Mmm, ano,“ vydechl Bill a olízl si rty. „Ale už je to nějakou dobu, takže,“ zadíval se na Toma zpod okraje tmavých řas.
Tom se poté sklonil, vtáhl Billa do žhavého polibku a přitiskl jejich těla dohromady, aby se mohla třít proti sobě, kůže na kůži. Cítil Billovu tvrdou erekci proti své a byl to pocit, který se stával známější a velmi návykový. Kytarista hluboce zasténal, jak se mu Billovy dlouhé nohy omotaly kolem pasu, a zpěvák se prohnul v zádech, zatímco se líbali, dokud oba nelapali po dechu. Tom nechtěl, aby bylo po všem příliš brzy, ale byli příliš vzrušení, a věděl, že to nebude trvat dlouho. Rychle si pokryl prsty lubrikantem a našel Billův malý otvor. Jeden prst dovnitř vklouzl snadno a Tom zvedl obočí na zpěváka, který na něj zíral s hravým pohledem.
„Dělal jsem to… ach… už,“ kousl se do rtu. Tom zasténal, když si uvědomil, co Bill musel dělat ve sprše. Rychle vklouzl dovnitř dalším prstem a více Billa roztáhl. Věděl, že to bude drsné a rychlé a nechtěl, aby mu ublížil. Vsál do úst jeho propíchnutou bradavku a poté vytáhl prsty a rychle si nasadil kondom.
„Připraven?“ Přitiskl vlhkou špičku svého penisu proti Billovu vstupu. Zpěvák přikývl s pootevřenými a navlhčenými rty. Tom téměř nemohl myslet, jak jej tam tak viděl, chlípně otevřeného a připraveného pro něj. To bylo ono. Pomalu vstoupil do Billova povolného těla a popadl jeho nohy pod koleny, aby je více roztáhl. Bill rukama zoufale svíral přikrývky a prohnul se v zádech, jak Tom vklouzl zcela dovnitř a ze rtů se mu vydral hlasitý sten.
„Oh… ano,“ Billovy oči byly zavřené a těžce dýchal. Tom to nedokázal snést, zpěvák byl tak žhavý, tak úzký a tak dokonalý, že Tom umíral touhou se pohybovat a zašukat ho do matrace. Pomalu zatlačil dovnitř a ven, dovnitř a ven, experimentálně přirazil a Bill zakňučel.
„Ach, bože. Pohni se.“ Zasténal Bill a Tom zavrčel. Začal se pohybovat ustálenými pohyby a snažil se najít Billův bod, a když se zpěvák s výkřikem prohnul v zádech, Tom věděl, že uspěl.
Všechny myšlenky opustily jeho mysl, jak začal přirážet dovnitř a ven z Billova těsného a citlivého těla, drsně popadl jeho boky a tlačil jej do matrace tak, jak chtěl. Bill se pod ním svíjel a sténal a to sloužilo pouze jako palivo pro Tomovu touhu. Otočil Billa obráceně, takže byl nyní na všech čtyřech a znovu do něj přirazil. Tento úhel byl lepší a teď Bill křičel a téměř vzlykal rozkoší, jak Tomova ruka sevřela jeho penis, a zároveň mu opakovaně přirazil na prostatu, tvrdě a rychle jej honil ve stejném tempu s přírazy. Během několika vteřin Bill vyvrcholil a stiskl Tomův penis tak pevně, že kytarista před očima spatřil explodovat hvězdy, jak mu tělem projel jeho vlastní orgasmus.
Tom z Billa vyklouzl a zlikvidoval kondom, než s povzdechem padl do peřin. Bylo to lepší než v jeho nejdivočejších snech, lepší, než si mohl kdy představit, že to bude; a co bude dělat teď? Žádná holka, se kterou kdy byl, se nemohla srovnávat s Billem. Zavřel oči a snažil se popadnout dech. Mohl nad tím přemýšlet později, teď si chtěl odpočinout a zakouřit si, až se Bill vrátí z koupelny.
autor: Diamondairways
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 26
Ou, wow… 😀 nakonec byl Bill pekne povolny 😀 nicmene jsem si jista, ze ho bude velice mrzet ta sazka. Protoze to urcite zjisti. Byt na jeho miste, Toma bych pak touzila vykastrovat 😀 uvidime 🙂
Diky za preklad 🙂
No tak si to chalani poriadne užili 😀 A pre Billa to bolo aj uvoľnenie od všetkého napätia.
Som rada, že si Tom uvedomil, že Bill je proste jednička a nikoho s ním nemôže porovnávať. Preto som zvedavá, čo bude ďalej robiť, ale myslím, že tá stávka ho ešte bude mrzieť. Síce neviem, ako veľmi, keďže ani Bill to nebral nejako vážne, ale určite to neprejde len tak.
Ďakujem za preklad.
Taky očekávám, že se sázkou budou ještě nějaké potíže – až to Bill zjistí…ale jinak to byl krásný díl…doufám, že si uvědomí, že jsou pro sebe důležití…měly by být sami sebou…díky za překlad.
Takže Se to Tomovi konečně podařilo. I když… zas tak moc práce mu to nedalo. Bill je taky jenom člověk a má své potřeby. Navíc, když mu Tom v tomto směru vyhovuje, není co řešit. Jenže… Jak se bude tvářit na tu sázku?
Tom je z Billa úplně mimo, ačkoli si to nechce přiznat. Nevěřím, že dodrží svůj původní plán – využít a nechat být.
Jsem napnutá, jak se to bude vyvíjet dál.
To byla kapitolka jen jsem zvědava kdy se Bill doví o sázce.
Stále dúfam v pomstu od Billa, keď sa to Tomovi tak rýchlo podarilo, čo ma dosť štve. Dúfam, že Bill ho bude ignorovať keď sa dozvie o stávke a Toma to bude poriadne mrzieť a naučí sa nezahrávať s citmi. Aj keď asi ešte netuší ani jeden z nich, že v tom nejaké city sú… ja ale dúfam, že áno.
Ale bolo to skvelé:) tá gitara a Tomova radosť… aspoň kvôli tomu mohol zvážiť či by nebolo fér povedať Billovi o ten blbej stávke:(
Musím naprosto souhlasit se Zuzkou!
Na jednu stranu jim to přeju a jsem ráda, že se Bill uvolnil, protože věřím, že hned bude mít i lepší náladu :-D, ale na stranu druhou úplně vidím, jak se pak všechno kvůli té hloupé sázce pokazí.
Každopádně bod pro Toma alespoň za to, že si uvědomuje, že je Bill nej! Sice zatím jen v posteli, ale věřím, že to snad brzy přejde i do jiných sfér. 😉
Moc děkuji za překlad! 🙂