Live my life 17.

(Bill)

Během týdne do Tomova odjezdu jsem zapojil všechny dostupné mozkové buňky, abych přišel na dárek, který mu s sebou dám. Nakonec to na mě samo vykouklo z výlohy. Krásné, jednoduché, nepříliš velké a nápadné. Dokonalé.

Okamžitě jsem to koupil a tetelil se blahem, že ho opravdu budu moct něčím obdarovat. Do školy jsme už nechodili, beztak se nepočítala docházka a jediné, co jsme tam mohli zažít, bylo sledování filmů, nebo hromadné navštěvování různých akcí. Raději jsme někam vyrazili v naší malé sestavě.

Přes týden jsme ovšem byli většinou s Tomem sami, jelikož rodiče stále museli chodit do práce. Rasťáček si postupně balil věci, až mě překvapilo, jak systematicky. Neviděl jsem moc kluků, kteří by si napsali a vytiskli seznam věcí, ze kterého by postupně odškrtávali již sbalené propriety. Na druhou stranu, tábor byl docela kus cesty a případné dovážení zapomenutých drobností by nebylo zrovna dvakrát jednoduché. Do nejbližšího města v okolí se vydávali prý asi jen třikrát za pobyt a poprvé po čtyřech dnech. Což by v případě zubního kartáčku ponechaného doma asi nebyla úplná sláva.

I když co jsem si pamatoval, kamkoliv jsem někam jel sám, s téměř stoprocentní jistotou jsem si vždycky zapomněl doma hřeben. Vyplavily se mi vzpomínky, jak se vedoucí rozčilovala. Ostatní kluci měli většinou krátké vlasy, ale já jsem si háro pěstoval už od útlého věku. Než jsem tedy měl možnost koupit nový, půjčoval jsem si ho tajně od holek. Oficiálně to bylo zakázané kvůli hygienickým předpisům.

A pamatoval jsem si ještě další věc, která mě na podobných akcích vždycky hrozně nebavila. Dumal jsem, jestli něco obdobného může mít na téhle výpravě i Tom.

„Ahoj.“

Vzhlédl od zrovna rozhrabané sportovní tašky.

„Ahoj. Copak?“

„Ále… víš, říkal jsem si. Jestli máte taky nějakou celotáborovou hru?“ Uculil jsem se.

„Blázníš? Tohle je basketový soustředění, ne výlet pro oddíl skautů.“ Pobaveně zakroutil hlavou.

„Skauti jsou chytrý. Dokážou spoustu věcí, o kterých normální smrtelníci kolikrát nemaj ani páru.“

„Jo a nosej úchylný stejnokroje. A šátečky.“

„Vy máte taky dresy, abyste byli stejný.“

„Nechceš snad srovnávat naše moderní oblečení s těma hroznejma uniformama převážně béžový barvy, že ne?“

„Vypadáš trochu nabubřele jen z tý představy. Dotklo se tě to?“ Provokativně jsem nafouknul tváře jako sysel.

„Ts… Jasně, že ne. Nejsem malej. Je to jen… tvoje pošťuchování.“

„Ale zabírá to.“

„Co jako?“

„Mmm, vize tebe ve skautským oblečku.“

„No tak to snad!“

„Co? To by bylo sexyyyy.“ Už jsem to nevydržel a začal se smát.

„Hele, stačí.“

„Běžíš po hřišti, šáteček ti vlaje, jak vyskakuješ ke koši. Oh, počkej a vždycky mívají nějakou přezdívku. Jakou bys chtěl?“

„Já ti dám šáteček. Nevíš, kam jsem si dal to bílý tílko?“

„Mmm, to netuším. Ale můžu ti půjčit moje.“

„Tak a dost.“

Stačil jsem jenom vypísknout, ale to už jsem byl odchycen, polapen a povalen na postel a surově lechtán. Jenže jak jsem se smál, nebyl jsem ani schopný žadonit, aby přestal, takže jsem vydával zvuky jako udýchaná samice losa v době namlouvání.

„Oohoho… do-dooo-dooost… prooo-sííím. Chuhuhuu… Aaaah.“

„Už žádnej šáteček?“

„Ale no tak. Bylo by to… roztomilý.“

Popadal jsem dech a zuřivě se mi nadzvedával hrudník. Tom mě předtím pěkně přilehl, abych mu neutekl. A jeho obličej byl proklatě blízko. Byla cítit erotikou nabitá atmosféra. Polkl jsem. Radši jsem si něžně položil jeho hlavu na hrudník. Přivřel jsem oči a prsty se probíral skrz jeho copánky.

Nemohl jsem popřít, jak mě jeho blízkost rozrušovala. Cítil jsem to na sobě. Nejhorší bylo, že v takových chvílích jsem trošku ztrácel vůli. Kdyby začal naléhat, možná už bych nebyl tak neoblomný jako dřív. Měl jsem pro něj slabost. Daleko větší, než jsem si vůbec připouštěl.

Cítil jsem tlak v podbřišku, a když se maličko pohnul, aby se uvelebil, tak i někde níž. Musel to zaznamenat. Lehce mě hladil po bocích a pak přejel po odhaleném proužku nahé kůže.

(Tom)

Byl jsem zrovna zabraný do shánění zatoulaných kusů oblečení a horečně přemýšlel, jestli je mám vůbec tady, nebo náhodou v druhém pokoji, když za mnou přišel Bill. Jeho dedukce o programu jako pro mrňata mě celkem pobavila.

Ale když docházelo na vizualizaci těch příšerných hadrů a já si sám sebe představil ve slamáku s píšťalkou kolem krku, už jsem mu to musel zatrhnout a maličko ho ztrestat za ty jeho troufalosti. Funěl a hihňal se, rudnul a svíjel se pode mnou. Nakonec jsem se slitoval a nechal ho nahnat nějaký vzduch do plic.

Když jsme si navzájem hleděli do očí, asociovalo mi to jistou situaci a zdálo se, že on je na tom nejinak. Očividně to bylo těžký pro oba. Podvolil jsem se a nechal klesnout hlavu na jeho prsa. Přivřel jsem oči a jen lehoulince přejížděl po jeho těle, až jsem ucítil kontakt s pokožkou. Byla tak sametová, tak hladká. Neodolal jsem a úmyslně projel celou odhalenou část.

Nadechl jsem se jeho vůně. Byla jen lehounká, skoro jako letní louka, když si člověk lehne do trávy a přivoní k okolním květinám. A pak jsem zaregistroval tu vyvýšeninu v oblasti jeho rozkroku. Projela mnou silná vlna chtíče. Bože… tak jsem toužil mu s tím pomoct. On se neměl k tomu, aby se zvednul a odešel. Naznačoval mi tím něco? Těžko říct. Ale všiml jsem si husí kůže, která mu naběhla.

Vím, co jsem mu slíbil. Měl jsem to na paměti, ale tomu se nedalo odolat. Jen nenápadně jsem přesunul váhu a otřel se o něj. Slyšel jsem, jak polkl a trochu prudčeji vydechl. To už nastartovalo i mně. Zdvihnul jsem hlavu a podíval se mu přímo do očí.

Neuhýbal. Téměř ani nemrkal. Nahnul jsem se blíž a polaskal jeho rty těmi svými. Pomaličku se to změnilo na jemné polibky. Zavřel jsem oči a naplno si užíval každou sekundu. Nebránil se. Opatrně mi to začal oplácet a sám trochu zvýšil intenzitu.

(Bill)

Nastala situace, které jsem se obával. Kontakt s jeho tělem a přímý pohled z očí do očí udělaly svoje. Cítil jsem, jak se blíží, jeho dech, a pak jsme se začali líbat. Možná jsem to všechno v tuhle chvíli podělal, ale byl to ten nejkrásnější pocit.

Všechno se to ve mně pralo a já prostě musel trošku přidat. Zapojil jsem do hry jazyk a ochutnával ho. Chvěl jsem se, ale bylo to touhou, nikoli strachem. Říkal jsem si, že to může brát jako malou odměnu za svoji dosavadní snahu, protože mi vážně přišlo, že se totálně stáhnul a vnímal celý náš vztah a budoucnost o dost jinak než předtím.

Líbilo se mi, že i teď nechával tempo na mně. Nespěchal, nenaléhal, nesnažil se mi svléknout oblečení, ani dostat do kalhot. Bylo to moje rozhodnutí. Což mi sice hrozně lichotilo, ale zároveň jsem věděl, že moje nynější chování bude přímo určovat vývoj mezi námi.

Asi to bylo i částečně o tom, že jsem si uvědomoval, jak moc mi bude chybět a možná jsem chtěl, abych já jemu chyběl ještě víc, než tomu bylo doposud. Vážně jsem se tolik bál, že o mě ztratí zájem? Nejspíš ano. Jinak jsem si nedokázal vysvětlit, proč bych na tohle přistupoval, když jsem po celou dobu byl v ulitě. Nechtěl jsem o něj přijít. Moje předchozí razantnější jednání bylo potřebné, ale splnilo svůj účel. Ale teď jsem ležel tady, pod ním a chtěl jsem víc než cokoli jiného, aby se mě dotýkal.

Chytil jsem cíp jeho trička a přetáhl mu ho přes hlavu. Pochopil a nadzvedl se, aby mi mohl udělat to samé. Pokračoval jsem v polibcích a užíval si kontakt s jeho kůží. Zbožňoval jsem jeho svaly. Přejel jsem mu nehty po zádech a slyšel, jak hluboce vydechl. Udělalo mi to dobře.

Postupně šlo dolů i spodní oblečení nás obou… Mazlili jsme se, oba trošku nervózní a zároveň natěšení. S polibky se přesunul na můj krk. Instinktivně jsem ho odklonil a spokojeně zavrněl. Vnímal jsem jeho opatrnost, ale i žádostivost zároveň. Žízeň po příchuti mojí kůže. Hladil jsem jeho záda, a když prohloubil polibky, přešel jsem ke škrabkání. Jazykem si mapoval cestičku od mé klíční kosti až k bradavce. Lehounce ji lechtal špičkou, až úplně ztvrdla. Líbilo se mi ho při tom sledovat, ale někdy byl nával slasti tak silný, že jsem sebou škubnul a přivřel oči.

Stejně mě mučil i u druhé. Když se přesouval zase o něco níž, zběsile se mi zvedal hrudník. Dráždil mě okolo pupíku a ochutnával můj podbřišek a třísla. A pak v jednom okamžiku pohladil moji chloubu po celé délce. To už jsem ze sebe vydal táhlý sten. Bříškem prstu hladil vrcholek žaludu a já cítil, jak mi tam cuká. Párkrát mi stáhl předkožku a zase ji nechal vrátit se zpět. V puse jsem měl úplně sucho. Začal s jemnou masáží varlat a mé mužství se ztratilo ve vlhkém ráji jeho úst. Nahlas jsem vzdychnul a trochu se tím přívalem vzrušení nadzvedl.

Dal jsem si ruce nad hlavu a přidržoval se polštáře. Jeho počínání bylo možná opatrné, ale nezdálo se mi nezkušené. Ale možná byl prostě jenom moc dobrý žák a následoval to, co bylo příjemné jemu při pasivní roli. Tak či tak, mohl jsem se zbláznit.

Neměl jsem tušení, jak dlouho to provozoval, ale zdálo se mi to jako celá věčnost. Střídání intenzity od šimrání až po aktivní tření rukou mě uvádělo do mdlob. Trochu jsem zakňučel, už to bylo až příliš krásné a zdlouhavé. Pochopil a jednou rukou pokračoval u varlat, zatímco druhá kmitala bleskovou rychlostí nahoru a dolů a jeho pusa obemkla můj vršek a zběsile sála.

„A-a-aaah… mmm u-už… To-me… oooh.“

Stačil uhnout před bělavým gejzírem, který vyšel z mého nitra. Něžně ještě pohyboval s rukou a vytlačoval tak zbytky tekutiny ven. Popadal jsem dech a vzpamatovával se z intenzivního zážitku. Bylo to už nějakou dobu, co se mě dotýkal někdo jiný.

Vrátil se obličejem do mé úrovně a věnoval mi polibek, který jsem ochotně opětoval. Nemusel nic říkat a stejně mi bylo jasné, jak moc už sám musí trpět. Překulili jsme se každý na bok. Ruka mi sjela přes jeho hruď po břiše až k jeho napnutému rozkroku. Tiše zasténal, když jsem ho vzal do dlaně.

Musel jsem se na něj dívat. Jeho výraz, dokonale nadržený a svůdný. Slitoval jsem se a překulil ho na záda. Klekl jsem si, předklonil trup a začal cumlat jeho varlata. Dle výrazných hlasových projevů se mu to velmi líbilo.

V průběhu jsem to vystřídal a snažil se ho pojmout do pusy, ale byl poněkud nadstandardně vybavený, a tak se mi to nemohlo podařit, aniž bych si ho zarazil hluboko do krku. Pomáhal jsem si tedy rukou a zdálo se, že mu to vůbec nevadí. Věděl jsem, že všichni kluci se bojí zubů okolo svojí chlouby, ale zkusil jsem to. Jemňounce jsem okusoval jeho špičku. Zabíralo to. Podvědomý strach o možnou ztrátu svého nejcennějšího náčiní způsobilo, že mi na jazyku přistálo jeho sperma.

Vrátil jsem se obličejem do jeho úrovně. Otevřel oči a díval se na mě. Pousmál jsem se.

„Můžeš přemýšlet adekvátněji, jestli ti to všechno bude stát za to. Co říkáš?“

„To rozhodně. Děkuju, Billi.“

„Taky děkuju.“

„Za co?“

„Žes na mě netlačil.“

„Na tebe už nikdy.“

autor: Neilinka