autor: Bína
Tom seděl na posteli a byl začtený do knihy, vlastně čekal, než Bill vyleze z koupelny. Měl v plánu ještě pracovat, ale vyšetřování se zaseklo na mrtvém bodě. Občas, když nevěděl kudy kam, začetl se do příběhů Sherlocka Holmese. Jako malý zbožňoval knihy sira Doyla a jeho postavu Holmese velice obdivoval. Stávalo se, že díky čtení případ vyřešil, tedy napadlo ho něco zcela nového a zcela zásadního. Dnes tomu bylo jinak, nedokázal se soustředit, a to jen proto, že vedle byl Bill. Nabídnul mu, aby u něj zůstal, než se případ vyřeší. Tohle byla další věc, co Tom musí vyřešit. Bill ho ohromně rozptyloval svoji přítomností, ale ještě více svoji nepřítomností. Když o něm nevěděl, měl neustále pocit, že je v nebezpečí a jeho instinkt mu říkal, že celý případ se točí okolo toho roztomilého mužíčka, co je právě v koupelně. Tom s povzdechnutím zavřel knihu a v tom Bill otevřel dveře.
„Trápíš se?“ Tom si promnul oči a zavrtěl hlavou na znamení, že ne.
„Nijak výrazně. Jen mě trápí ten případ.“ Nemohl přeci Billovi říct, že umírá strachy. Ne jen o něj, ale i o ty ženy, takovouhle smrt si žádná nezasloužila.
„Pomohlo to video? Našli jste toho muže?“
„Zatím ne. Ale snažíme se. Neboj, najdeme ho.“ Bill si přilehl do postele a pokusil se povzbudivě usmát.
„Děkuju za tu večeři, Bille.“
„Já děkuju, že mě tu necháš. Je to mnohem příjemnější, než být v hotelu.“ To je pravda, navíc by byl tak daleko.
„Rozhodně tu zůstaneš, dokud nechytneme toho zmetka.“ Řekl Tom rázně, což nepřipouštělo žádné diskuze.
„Nemyslíš, že to je trochu přehnané?“ Bill se o ně ale pokusil.
„Ne, není. Bille, celý tohle se točí kolem tebe. Bez debat.“ Bill se opět nadechoval k odpovědi, ale to už byl Tom rychlejší, přitáhnul ho k sobě a políbil. Bill chvíli jen zmateně mrkal, než Tomovi polibek začal opětovat. Chytl si ho za šíji a přitáhl ještě blíž, takže mohl cítit jak Tomovi v hrudi divoce buší srdce.
Ráno je vzbudilo vyzvánění telefonu, Bill se překulil na druhý bok z Toma a Tom poslepu pátral po telefonu.
„Prosím? Halo? Je tam někdo?“ Jenže z telefonu se nic neozývalo, jen co hovor ukončil, telefon se rozezvonil znovu.
„Ano?“ Ale na druhém konci bylo slyšet jen dýchání. „Tady detektiv Thomas Kaulitz.“ To detektiv zdůraznil, aby bylo jasné, že si z něj nikdo střílet nebude.
„Setkáme se, až váš anděl bude umírat, detektive.“ To Toma zvedlo z postele.
„Plánujete někoho zabít?“ Hloupá otázka, na kterou znal odpověď.
„Možná to bylo poslední ráno, kdy se probouzel ve vaší náruči. Brzy sbohem, detektive.“ V telefonu se ozvalo zběsilé pípání. Tom okamžitě vytočil číslo Harolda.
„Tady Tom, potřebuju zjistit, odkud mi volalo poslední číslo.“ Chvíli nervózně přecházel po pokoji, dokud zlostně nezahodil mobil.
„Tomi?“ Ozval se rozespale Bill z postele.
„Promiň, nechtěl jsem tě probudit.“ Vrátil se k němu do postele a Bill okamžitě zaujal místo na Tomově hrudi.
„Špatné zprávy?“ Zvědavě k němu zvednul oči.
„S tím si nelámej hlavu.“ Tom mu dal pusu na čelo a úzkostlivě ho k sobě tisknul. Bill si je moc dobře vědom toho, že spolu nemají žádný vztah, ale něco mezi nimi přeci jen je, ale pokud si Tom bude lámat hlavu, před Billem se přetvařovat, je snad i samozřejmostí, že tento vztah nikdy nebude víc nebo snad trvalý.
Než se tom osprchoval, udělal Bill k snídani lívance s horkýma malinama. Nebyl si zcela jistý, co Tom po ránu pije, takže přichystal kávu i pomerančový džus. Sám se pustil do snídaně a než Tom došel, Bill ji měl snědenou.
„Páni, to vypadá výborně, děkuju.“ Políbil Billa a vrhl se na lívance.
„Říkal jsem si, že bych šel v pondělí do práce.“ Prohodil Bill a Tom se skoro udusil.
„Vždyť, však ještě jsme nechytli toho chlapa.“ Těžce rozdýchával nové informace a lívance.
„Jo, já vím, ale kdyby mě chtěl zabít, už to udělal, jenže on to neudělal. Tudíž chci jít do práce.“ Stál si za svým Bill.
„Fajn, ale budeš s sebou mít policistu a z toho teda neustoupím.“ Výhružně na něj Tom ukázal prstem, takže Billovi nezbývalo nic jiného, než souhlasit.
„Dobré ráno všem!“ Tom přišel jako poslední, všichni už byli zahloubáni do svých myšlenek, takže Anita jen kývla, Mischa mávnul a Sal ani nezvednul hlavu.
„No, s váma je řeč.“ Posadil se za svůj stůl a chvíli je pozoroval, než promluvil. Věděl, že něco mají. Každý má nějakou teorii. Pracovali spolu již dlouho, každý den.
„Takže?“ Jeho tři kolegové zvedli hlavu a panové naznačili, že dáma má přednost.
„Fajn.“ Začala Anita. „Přemýšlela jsem nad tím a je jasné, že Bill vrah není, ale zároveň je jasné, že hlavní tak zvanou příčinou všeho je právě Bill. Jsem pro, abychom se na něj ještě mrkli. Vím, že se ti to, Tome, nebude líbit, ale v Billově životě je klíč. Myslím, že to je někdo z jeho minulosti, a co víc, může to být stejný vrah jako ten, co zabil jeho rodiče.“ Anita vše řekla téměř na jedno nadechnutí, a teď se konečně nadechla naplno.
„To stojí za úvahu. Mischo?“
„Mám velice podobnou teorii, souhlasím, že to je někdo z Billovy minulosti, jen si nemyslím, že jeden vrah zabil ty dívky i jeho rodiče. Můžou to být dva a oba mohou být nějak propojeni.“ I tohle dávalo smysl. Můžou to být staří známí, kterým Bill leží v žaludku, ale co ty další dívky?
„Anito, Mischo chci, abyste spolu jeli na Billovu bývalou adresu. Poptejte se sousedů, místních, policistů, prostě všech. Budu vás čekat zítra večer tady a taky se podívejte do domu, kde byli zavražděni Jacksonovi.“ Anita s Mischou přikývli a odešli k autu, aby se okamžitě vydali na cestu.
„A ty, Sale?“ Podíval se na svého kolegu. Sal je z nich nejstarší a ze staré školy, většinou to je právě on, kdo Tomovi vnukne tu správnou myšlenku. Sal se na židli přemístil ke stolu Toma a upřel na něj své moudré a věkem zmožené oči.
„Bill je ten, co vše spojuje. Není náhoda, že jeho adoptivní rodiče byli zavražděni, první obětí byla jeho sestra a on byl málem další obětí. To, že ho náš neznámý nezabil, svědčí o tom, že s ním má další plány. Jenže proč by ho potřeboval? Nemá přítelkyni, která by mohla být další oběť, nikdo z jeho rodiny nežije a jeho biologická rodina není známa. Už jsem volal Haroldovi, aby se pokusil zjistit, kdo jsou jeho rodiče, kde se narodil, a jestli nemá náhodou další sestru. Pořád mi v hlavě vrtal ten vzkaz na zrcadle poslední oběti.“
„Je to poprvé, co se neznámý nějak projevil. Pokud nepočítáme jeho projevy při vraždě.“ Přikývl Tom.
„Jo, přesně. Proč tahle oběť? Proč to nenapsal u první? Bylo to po napadení Billa a potom, co jsi ho vzal k sobě domů. Ten vzkaz zněl: Setkáme se, až anděl bude umírat. Ten anděl je Bill. Proto ho vrah nezabil hned, potřebuje ho. Potřebuje ho, aby dostal tebe. Teorie, že to je někdo z Billova života, je skvělá, ale co když to je někdo z tvého života? Bylo jasné, že tyhle vraždy budeš vyšetřovat a Bill je jen takový bonus. Bonus, kterým tě může ranit nejvíce.“
V této chvíli by se v Tomovi krve nedořezali. Vlastně to může být, je to on, kdo Billa ohrožuje. Kdyby ho nepotkal, kdyby k němu neměl onu slabost, kdyby ho nevzal k sobě, mohl být v bezpečí.
„Dnes ráno mi někdo volal a řekl mi to stejné, co stálo na zrcadle, určitě to byl neznámý. Taky říkal, že to bylo naposledy, co se Bill probouzel v mé náruči. Sleduje mě, ale já nemohu sledovat jeho. Harold říkal, že volal z předplaceného mobilu a hned ho zničil, ale signál ho naposledy zaznamenal před mým domem.“
„Bezpochyby jde někdo po tobě, měli bychom se podívat na případy, co jsme vyřešili, taky na příbuzné obětí a lidi, co jsi naštval.“ Tom jen přikyvoval, nemohl uvěřit, že tohle celé je jeho vina.
„Vrhneme se na to, Anita s Mischou zkusí jít druhým směrem. Raději posil Billovu ochranu.“ Byl jako ve snu, jako by vše kolem něj jen tak prošlo a vůbec se ho to netýkalo. Netušil, že může mít až takový strach o někoho, a už vůbec nemohl uvěřit tomu, že byl takový blázen a vystavil Billa nebezpečí. Jenže kdyby ho teď nechal jít, co by tím vyřešil? Nic. Neznámý zná povahu jejich vztahu a taky ví, že Tom udělá vše, aby Billa ochránil.
Tom se Salem dlouho do noci procházeli staré případy, nahněvané příbuzné, všechny, které kdy Tom dostal do vězení, ale na nic zásadního nepřišli. Harold jim pomáhal vyhledávat informace o předčasně propuštěných a všech lidech, které Tom za posledních deset let potkal. Byla to spousta jmen a spousta práce. Domů se dostal až krátce před půlnocí, chtěl dát vědět Billovi, že přijde pozdě, ať se nebojí, jenže telefon se vybil a jako naschvál nabíječka zůstala doma. V domě již byla tma a Tom předpokládal, že Bill spí, dokud nepřišel ke vstupním dveřím. Dveře byly otevřené a za nimi ležel mrtvý jeden z policistů, co Billa hlídali. Tom vytáhl zbraň a opatrně se vydal do obýváku, prohlídl obývák i s kuchyní, kde našel druhého strážníka těžce zraněného. Dostal se až do patra, kde nad schodama ležel mrtvý třetí ze strážníků a dveře k ložnici byly vykopnuté, okno v ložnici vysklené. Tom si nedokázal představit hrůzu, co se zde odehrála, protože okraje skla byly potřísněny krví. Bylo jasné, že neznámý je dávno pryč, takže přispěchal ke strážníkovi v kuchyni, zprovoznil mobil a hned volal záchranku a posily. Mezi tím než dojela záchranka a Tom udržoval strážníka při životě, několikrát zazvonil telefon. Byl tak zaneprázdněný, že si toho všiml, až se vrátil od sanitky zpět k sobě do kuchyně, kde již byl Sal. Tom popadl telefon a přeci jen zkusil vytočit Billa. Telefon vyzváněl jen krátce, než ho někdo vzal.
„Bože Bille! Jsi v pořádku?“ Tom slyšel hodně hluku kolem Billa, a tak usoudil, že je někde venku.
„Ano, co se děje? Zníš vystrašeně.“
„Taky že jsem k smrti vyděšený, přišel jsem domů a našel dva mrtvé strážníky, ty nikde.“
„O můj bože!“ Tom téměř mohl slyšet, jak si Bill dává ruku před pusu.
„Prosím, řekni, že jsi v pořádku.“
„Jsem v pořádku, hned budu zpět. Volala mi Nicole, chtěla si se mnou popovídat, šel s námi jeden ze strážníků, jsme v kavárně hned za tvým domem. Vydrž minutku, jen zaplatím.“ S tím Bill položil telefon a Tom vyběhl na ulici. Jen co doběhl ke kavárně, Bill s Nicole už vycházeli a Bill se mu vrhl do náruče. Tom ho silně tiskl k sobě a šeptal mu do ucha.
„Bože, jsi v pořádku. Měl jsem takový strach, Bille. Měl jsi mi napsat, že jdeš ven. Proč s vámi šel jen jeden?“ Chrlil jednu otázku za druhou.
„Já ti volal, spadlo to do hlasovky, musíš tam mít zprávu. Šel s námi jen tady Jack, ostatní zůstali v domě a okolo domu.“ Tom pohlédnul na Jacka.
„Kdyby neznámý chtěl na pana Trumpera zaútočit venku, bylo by záhodnější, kdybychom byli rozmístěni kolem, než ho pronásledovali všichni čtyři.“ Tom jen přikývnul, protože Jack měl pravdu.
„Váš parťák je těžce raněný, právě ho odvezli do nemocnice. Jediný přežil. Detektiv Zweigel tam pojede, jeďte s ním.“ Strážník na Toma kývnul a odešel. Asi bude lepší, když půjdem do jednoho z bezpečných domů.
„Slečno Schaning, nechám vás doprovodit domů, ano?“ Nicol jen přikývla, objala Billa, rozloučila se a se strážníkem nastoupila do auta.
„Pojď.“ Tom vlítnul do ložnice, aby sbalil jen to nejnutnější, zatímco Bill čekal dole. Tom nechtěl, aby viděl další mrtvoly. Během pěti minut už sbíhal k autu a odjížděl spolu s Billem do bezpečného domu.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11
Ježíši, to byla klika. Škoda těch mrtvých policistů, umřeli naprosto zbytečně. Jen mě těší, jak musel být ten "neznámý" naštvaný, když tam Billa nenašel.
Jen aby ten vrah nebyl taky policajt (nějaké náznaky už tu byly), protože pak ani v bezpečném domě nebudou v bezpečí.
Díky, těším se na pokračování.
A kurňa! Tá teória, že vrah ide po Tomovi – priznávam, že ma to napadlo, ale len tak letmo, že som to skoro hneď aj zabudla. Ale teraz to vyzerá dosť reálne.
Som vážne zvedavá, kto je ten vrah, že má k Tomovi taký prístup. Dokáže ho sledovať, vlámať sa mu do domu a ešte aj zabiť 2 policajtov a tretieho zraniť! To nebude len tak niekto! Ako napísala Nade, je možné, že to bude niekto z policajtov a potom by neboli v bezpečí ani v tom bezpečnom dome. Dnes mali len to šťastie, že Billa náhodou vytiahla von z domu Nicol.
Ďakujem za časť.
To je nervák ještě že se Billovi nic nestalo mám pocit že v tom má prsty ten první policajt co chtěl Billa dat zavřít.
Tak z tohohle mě tady mrazí!
Jsem na tom stejně jako Kirsten, jen na malou chvilku mě napadlo, že by to mohlo být kvůli Tomovi, jenže tím, že se to všechno pořád točilo kolem Billa, jsem to okamžitě zazdila a spíš uvažovala o to, zda je Bill ten vrah nebo ne. 😀 Takže když pak dneska přišli s tou teorií, jen jsem kulila oči a pravděpodobně to asi bude ono.
A ten závěr. Jejda, ten vrah se prostě nezastaví před ničím! To je šílené, kolik lidí už zemřelo. A hlavně, kdo to sakra je? mně ta netrpělivost nedá spát, tyjo!!!
Děkuji za další díl! 🙂
Normálně čtu povídky až cécéá od 15. dílu, protože nemám ráda čekání na další kapitolu, člověk plno věcí zapomene a musí to číst znovu… každopádně jsem to nevydržela, tak ti tu teď budu prudit dokud nebude další 🙂 nápad super, miluju detektivky. Trošku mi chyběla více rozepsaná ta scéna, kdy Tom najde ty poldy, myslím pocitově…jinak fakt boží, takže prosím prosím další :))