autor: firelucy
Pondělí
Řeč těla je snadno použitelná a srozumitelná všemi lidmi a skládá se z různých pohybů s různými významy. Jazyk je většinou lidí používán nevědomě a majoritní část lidstva registruje řeč těla, aniž by na toto téma více přemýšlela. Nicméně, kvalitní umění čtení osobních emocí a skutečných myšlenek tím, že sledujete, jak komunikuje jejich tělo, je mnohem obtížnější úkol.
Člověk během dne komunikuje více svým tělem než čímkoliv jiným. Ve většině případů si ani není vědom toho, co o něm jeho tělo vypovídá. Být schopní rozumět celému tajemství řeči lidského těla je užitečný dar a pomůže vám to lépe přečíst vaše blízké. Pravděpodobně přijdete na to, že ačkoliv slova říkají jednu věc, tělo vypráví zcela jiný příběh?
Nejdůležitější věc k zapamatování je, že číst řeč něčího těla, znamená najít skutečnou podstatu věci. Tělo člověka, který o této věci nic neví, vám nikdy nebude lhát, pokud víte, jak mu důkladně porozumět.
„Ta knížka je vážně praštěná.“ Tom zívl a natáhl si ruce nad hlavu. Sluneční světlo proudilo skrz střešní okno nad palandou a vytvářelo na jeho posteli hřejivé teplo. Pohlédl na Billovu postel a spatřil tam nasupenou podobu svého mladšího bratra, který na něj nepřítomně zíral. Bill našpulil rty ještě víc a Tom se rozesmál. „Co se děje, Bille, kočka ti ukousla jazyk?“
Bill se na něj zamračil a sevřel svůj polštář, s cílem hodit jej na Toma, který se rozesmál ještě víc, jak mu narazil do hlavy. Udělal velkou scénu z načechrávání polštáře a vložení si jej za vlastní záda.
Bill vydal tichý bručivý zvuk a Tom se uchechtl, obrátil svou pozornost zpět ke knize a své posteli. Nemyslel si, že by mu to přišlo tak zajímavé, ale po pravdě řečeno, zjistil, že jej obsah knížky zajímá.
První kapitola mu představila celé téma a on se cítil připraven přijmout ten úkol a ponořit se do světa řeči těla. Ne, že by Tom snad nebyl obeznámen s tělesnou komunikací, balil holky už pár let. Ale tato kniha měla trochu jiný pohled na věc. Podle ní tady byla možnost čtení lidského těla, i když osoba sama si nebyla vědoma toho, že by ji používala, a to Toma vzrušovalo.
Pokud by se naučil jemnější detaily, pak by možná dokázal říct, kdy mu lidé lžou, nebo zjistit, jestli má někdo před ním nějaké tajemství. Věděl, že se to vše nenaučí za jeden den, ale byl si jistý, že do konce tohoto týdne bude o tomto tématu dobře informovaný.
„Jen ty bys mohl být schopný ignorovat ten zlostný pohled.“ Tom vzhlédl, zrovna když Georg ukazoval na Billa, který na Toma vší silou zíral, a Tom se ušklíbl.
„Nepromluvil ani slovo od chvíle, kdy se vzbudil, a to bylo už před dvěma hodinami, ale brzo asi praskne.“ Bill zahučel a vstal z postele, zamířil raději do kuchyně.
„No, bav se s tou tvou knihou.“ Georg se zazubil a vydal se za Billem, s největší pravděpodobností obtěžovat jej ještě víc tím, že bude odmítat mluvit přímo na něj.
„Oh, myslím, že budu.“
oOoOoOo
Tom slezl ze své palandy, když bylo na hodinách téměř dvanáct, a to jen proto, že byl tak zatraceně hladový. Uvědomil si, že si při čtení nemůže udělat sendvič, a tak musel knihu neochotně odložit.
Byl asi v polovině první kapitoly, která mluvila o způsobech, jak zjistit, jestli vám lidé lžou. Tomovi to přišlo hrozně zajímavé a nemohl se dočkat, až bude moct vyzkoušet tyto své znalosti na spoluhráčích z kapely.
„Jak pokračuješ s knížkou?“ Gustav se posadil ke stolu v kuchyni a posunul se vedle Billa. Bill byl celé dopoledne zticha a zdálo se, jako by spal celý autobus, když jej nevyplňoval Billův hlas.
„Dobře, je to zábavné.“ Tom se posadil a sledoval zmateně, jak se na ně Bill zamračil, očividně se snažil je svým zíráním umlčet.
„Myslel jsem si, že se ti to bude líbit.“ Gustav si četl celé dopoledne a nyní si udělal přestávku od všech autorů, o kterých jeho kniha mluvila. Bylo to suché čtení, ale on si to užíval.
„Zaseklo se to.“ Georg vešel do místnosti a zíral na svou ruku s prstenem, který ji zdobil. „Ta zatracená věc nejde sundat.“
„Jsi prostě příliš přitažlivý.“ Tom se ušklíbl a přemýšlel, proč všichni fanoušci mluvili o Billově zženštilosti, ale o Georgovi se příliš nezmiňovali. „Nechce se rozloučit s vílí princeznou.“
„Drž hubu, Tome, vsadím se, že nosíš tohle oblečení jen proto, abys skryl své ženské křivky.“ Georg napřáhl svou ruku ke Gustavovi a bubeník ji zkoumal.
„Přines mýdlo.“ Georg následoval Gustavovy instrukce a podal mu mýdlo z kuchyňské linky. Gustav poté nalil trochu na Georgův prst kolem prstenu.
„Gustav potřel Georgovy prsty substancí…“ začal Tom mluvit tichým vypravěčským hlasem, až se jeho mladší bratr začal otřásat potlačovaným chichotáním. „Když je konečně spokojen, v jeho rysech se objeví soustředění, jak se připravuje na to, co má přijít.“ Bill už to nemohl déle vydržet a rozchechtal se, jak Tom pokračoval ve vyprávění svého poněkud perverzního příběhu.
„Tome, zavři hubu.“ Georg byl rudý jak rajče a odmítal pohlédnout na Gustava, který se snažil vykroutit prsten z jeho prstu.
„Je to tak těsné.“ Bill zařval smíchy a Tom se přikrčil, když se po něm Georg ohnal svou volnou rukou. „Gustav neví, jestli to zvládne.“
Gustav dostal také červený nádech na tvářích, ale zoufale se snažil dostat prsten z prstu svého kamaráda dřív, než se Georg rozhodne zaútočit na dredaté dvojče.
„Au,“ zakňučel Georg, když Gustav zatáhl za prsten trochu drsněji.
„Georg vydal přiškrcený zvuk, jako by jej to bolelo, ale všichni víme, že to není tento případ.“ Bill smíchy brečel a Tom ze sebe téměř nemohl dostat slova přes své pochechtávání. Prsten začal z prstu sklouzávat. „Georg se odtáhl s vítězným výrazem ve tváři a Gustav je uspokojen dokončeným úkolem.“
Jakmile byl prsten dole, Tom odsprintoval do koupelny s červeným a zuřícím Georgem v patách. Basista bouchal na dveře, ale Tomovi se podařilo vzít si sebou svou knihu a byl připravený být tam zabarikádovaný na nějakou dobu.
Mohl slyšet Billovo pokračující chichotání a Gustava, jak říká zpěvákovi, ať jde do prdele. Byl šťastný ze skutečnosti, že to byl on, kdo způsobil, že se Bill tak smál, bylo to pěkné.
oOoOoOo
Na téma lhaní toho kniha Toma naučila hodně. Čas, který strávil v koupelně, využil k tomu, aby přečetl celou kapitolu a zapamatoval si signály, které by měl hledat.
Červenání není okamžitě spojováno se lhaním, ale může prozradit skutečnost, že i když člověk řekne například, že to neudělal, mohl to stejně dobře udělat. Strach z červenání je to, co v první řadě červenání nastartuje a strach z toho být přistižen při lhaní, většině lidí způsobuje silné červenání.
Nicméně červenání naznačuje také další věci, jako jsou rozpaky a sexuální vzrušení, o kterém budeme hovořit později. Důležité je vidět, v jakém kontextu dojde k červenání.
Když většina lidí, kteří lžou, začne být nepatrně, pokud ne příliš, ve stresu, je to nejjistější způsob, jak poznat nepoctivost. Je-li osoba nervózní, nebo mluví rychle, s největší pravděpodobností se snaží něco skrýt.
Někteří lidé mají také typickou charakteristickou činnost, kterou nevědomky provádí, když lžou, jako třeba škrábání na nose, nebo záškuby v oku. A i když většina lidí nemá jednu konkrétní věc, kterou dělají, většina lží je následována malými pohyby. Často je to poškrábání se na tváři, nebo tahání se za vlasy. To znamená, že osoba se snaží, aby působila přirozeně, a tím dokazuje, že není.
Tom pomyslel zpět na chvíli, když Georg zčervenal kvůli prstenu, což byly definitivně rozpaky. Nicméně Gustavovo červenání bylo více kontrolované, a ačkoliv byl vtip zaměřený i na něj, Tom na něj tolik nedorážel jako na Georga.
Kdyby vložil tento incident do této kapitoly, znamenalo by to, že Georg lhal, když chtěl, aby Tom držel hubu, a Gustav se snažil zakrýt fakt, že se mu líbí hrát si s Georgovými prsty.
To pomyšlení Toma rozesmálo, byl si docela jistý, že Georg ten příběh už nikdy v životě nechtěl znovu slyšet.
Opatrně se vydal ven z koupelny a ujistil se, že je čistý vzduch, než se vyplížil ven s knihou pevně v rukách. Slyšel z kuchyně Billův hlas a Tom nahlédl dovnitř a spatřil, že je Bill na telefonu a legálně mluví k osobě na druhém konci, počítáno s faktem, že ta osoba volala Billovi.
Bill se usmál a zamával na něj, než pokračoval ve svém rozhovoru s někým, o kom Tom předpokládal, že to je jejich matka. Pokračoval dál po špičkách a nakoukl do společenské místnosti, kde spatřil Georga a Gustava, každého na jedné straně stolu.
„Ne, ale vážně, ta holka kouřila.“ Georg ve vzduchu gestikuloval a snažil se Gustavovi vysvětlit, jak žhavá ta dívka ve skutečnosti byla.
„Jsem si jistý, že ano, Georgu, myslíš někdy i na něco jiného, než jen na vzhled?“ Gustav připravoval šachovnici a Tom se málem rozesmál nad představou Georga hrajícího šachy.
„Ne.“ Tom se podíval na basistu, který se poškrábal za uchem a očima cestoval po místnosti. O tom jej kniha naučila také, odmítání očního kontaktu obvykle znamenalo nepoctivost nebo nejistotu. Velmi pochyboval o tom, že by byl Georg nejistý ohledně něčeho, týkajícího se jeho sexuality. Tom mohl předpokládat pouze to, že Georg lhal a ve skutečnosti viděl na holkách něco víc než jen sexy zadek.
„Prase, mám bílé.“ Gustavovi se podařilo vše připravit a pohnul jednou malou figurkou, již Tom neuměl pojmenovat, po desce.
„Já prostě nevidím nic špatného na umění ocenit dívčí tělo.“ Bylo to tam znovu, Georg se podrbal za uchem. Ale to mohlo znamenat, že přemýšlí nad hrou… jo, určitě.
„Víš,“ Gustav pohnul další figurkou, „jedním z příznaků, že si je někdo nejistý svou sexualitou, je, když přísahá bohu, že není.“
Tom se uchechtl, takže Gustav také viděl znamení, která Georg vysílal. Georg vypadal na okamžik zmateně, než se na bubeníka rozdurdil.
„Já nejsem gay.“ Okay, tak tentokrát neudělal nic, co by naznačovalo, že nemluví pravdu. Tom se cítil trochu zklamaný, bylo by vtipné, kdyby byl Georg ve skutečnosti teplý.
„Neřekl jsem, že jsi, pouze jsem na něco poukázal.“ Gustav přesunul vysokou figurku doprostřed šachovnice. „Mohl bys být bi, co já vím.“
„Já nejsem… Gustave, buď hodný… já nejsem bi, okay.“ Gerorg přesunoval figurky
a vytvářel si před sebou malou zeď. „Proč máme tento rozhovor? … není to tvůj způsob, jak se přihlásit ke své orientaci, nebo ano?“
Tom téměř zařval smíchy, když Gustav zčervenal a nakrčil nos. „Ne, ty pitomče, to není. Jen jsem si myslel, že to je něco, o čem bychom si měli promluvit, když už máme v autobuse Billa.“
Georg se zahihňal a Tom je chtěl oba plácnout po hlavě, jeho bratr nebyl gay. No, alespoň si Tom nemyslel, že by byl, bude se jej muset později zeptat.
V tu chvíli Tom ucítil ruku na rameni a chystal se vyšilovat, když mu jemné prsty překryly rty. Cítil, jak jej někdo otočil a spatřil za sebou Billovu zubící se tvář.
„Vyděsil jsi mě,“ Tom se naklonil a zašeptal Billovi do ucha. Bill svraštil obočí a láskyplným pohlazením Tomovy brady mu pověděl, že jej to mrzí.
Na tuto řeč těla Tom nepotřeboval knihu, aby ji pochopil, a usmál se, aby dal Billovi vědět, že je mu odpuštěno, než se otočil zpět k rozhovoru mezi Géčky. Georg se mračil, protože Gustav vraždil jeho malou armádu.
„No, nechme to být, není to téma, které chci probírat.“ Gustav vzhlédl a jeho pohled se uzamkl s Georgovým na dlouhou chvíli. Oba se evidentně snažili přijít na to, o čem ten druhý přemýšlí, Tom nemohl odolat.
„Rozhostilo se nad nimi ticho, přerušované pouze tlukotem vílího srdce, jak si toužebně vzájemně zírali do očí.“ Oba chlapci se otočili směrem za Tomovým hlasem, ale dvojčata už sprintovala do kuchyně.
oOoOoOo
Tom strávil zbytek dne schováváním se před Georgem a poflakováním se svým dvojčetem. Stejně tak, jak moc miloval ticho, chyběl mu Bill a jejich vtipné konverzace.
„Bille?“ Bill k němu vzhlédl a Tom přemýšlel, jestli by od něj bylo fér, vyzkoušet na něm některé ze svých nových poznatků.
„Jsi… gay?“ Tom sledoval, jak úsměv na tváři jeho dvojčete vzrostl a Bill zavrtěl hlavou, než se připlazil blíže z místa, kde seděl v nohou Tomovy palandy.
Bill se pohodlně usadil v indiánském stylu před Tomem a jejich kolena se k sobě přitiskla. Bill nasadil tázavý obličej a Tom si uvědomil, že se jeho bratr ptá proč.
„Já nevím, jen prostě, že někdy… Prostě se o tebe bojím.“ Tom sklopil hlavu a zjistil, že analyzuje svou vlastní reakci namísto Billovy. Podvědomě od Billa odvrátil pohled a to znamenalo, že se buď cítil nepříjemně, nebo lhal.
Billova ruka našla jeho bradu a zvedla mu hlavu. Tom si byl jistý, že jej to téma jen znervózňuje, nelhal, když řekl, že má o Billa obavy.
Bill se naklonil dopředu a dal Tomovi sladkou pusu na čelo, něco, co dělávali, když byli mladší a říkal tak Tomovi, že všechno je okay.
„Takže jsme v pohodě?“ Bill se na něj usmál a přikývl, než jej objal na dobrou noc a žuchnul sebou na svou vlastní postel. Tom ležel nějakou dobu vzhůru a přemýšlel, co jej kniha naučí dalšího.
Také přemítal nad jeho vztahem s Billem a zjistil, že mu jeho bratr téměř nikdy nelhal, a to Toma dělalo šťastným.
autor: firelucy
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
original
Dobre som si pamätala, že je to zábavná poviedka.
Tomovo analyzovanie situácií podľa reči tela.. A hlavne to komentovanie situácie medzi Georgom a Gustavom! No nemám slov.
Excelentná hra so slovami, Zuzu 🙂
Ďakujem za preklad.
Bože, tohle bude skvělá povídka!! 😉 🙂 Těšíme, že Tom skutečně vnímá a hlavně používá, co se v nové knize naučil. Těším se na další dílek. Díky za překlad.
Paráda! Napadlo mě, že by nebylo od věci si něco takového taky nastudovat. 😀
Tom začíná analyzoval lidi kolem sebe, což je dost zábavné. Ty jeho průpovídky ke Géčkům jsou taky k popukání. Doufám, že ho za to Georg nezahluší. Jsem zvědavá, a co Tom při svém samostudiu přijde.
Díky, těším se na pokračování.
Já jsem ohromně šťastná ze vztahu dvojčat! Strašně se mi líbí, jak nemají problém se obejmout, dát si pusu. Vždycky se u toho culím jak blbeček, jak rozkošné mi to přijde! 😀
Akorát mi přijde, že se povídka ještě ani nerozjela a už bude za chviličku končit. 😀 Škoda! 🙁 Protože si strašně užívám ty Tomovy průpovídky na Georga s Gustavem. 😀 😀 On to ještě vždycky řekne tak vtipně spisovnou a knižní mluvou, která se mi k němu vůbec nehodí, ale prostě to v ten daný moment zní perfektně! 😀
Jinak jsem ráda, že se Tomovi ta kniha zalíbila. Já když čtu knihy podobného rázu, mám pak chuť to dělat taky, jenže pak až moc analyzuju a slustředuju se na kraviny, takže to ve výsledku nemá žádný smysl. Tak snad Tom nedopadne jako já! 😀
Moc děkuji za překlad a těším se zase na další díl! 🙂
To je parádní povídka.
Úžasný preklad. Smiala som sa jak šiši, pri tom Tomovom komentovaní Gustavovej a Geovej činnosti:) A nemý rozhovor medzi dvojčatami bol nádherný. Zbožňujem ich súlad a blízkosť.
Ďakujem za kapitolu:)