autor: Saline A.
30. listopadu 2007, Leipzig
Billovy dny začínaly utíkat na jeho vkus až příliš rychle. Od chvíle, kdy dostal řidičské oprávnění, jako by si najednou uvědomil vlastní dospělost a skutečnost, že je v maturitním ročníku. Jako každý rok, i letos se pro maturitní ročníky měl konat zimní ples, který pro něj osobně byl absolutní tečkou, milníkem v jeho životě. Po něm se všechno změní.
Nechtěl tam jít.
Anis si samozřejmě Billovy rozmrzelosti, kdykoliv o zimním plesu začal mluvit, všiml. Několikrát se z něj snažil dostat, co se děje, ale vždy upovídanému Billovi jako by v tu chvíli někdo zašil pusu. Proto se rozhodl zlepšit mu náladu a 30. listopadu, kdy ostatní studenti ze třídy byli na školním výletu, Billa vyvezl do Leipzigu. Město leželo pod mírným nánosem sněhu, přičemž hlavní náměstí už se pomalu připravovalo na tradiční trhy. Všude to hýřilo barvami, a oproti obvyklým, světu známým, německým standardům, téměř všichni se tu smáli a byli veselí.
Bill pochopitelně roztál téměř okamžitě, když co si koupil punč a Anis ho obdaroval malinkým zvonečkem. Tulili se k sobě u malého stolku s výhledem na celé náměstí. „Tak co, už se cítíš líp?“ Bushido studenými prsty chlapci upravil čepici na hlavě.
„O čem to mluvíš? Víš, že s tebou je mi vždycky dobře,“ zmateně k němu Bill vzhlédnul. Dvěma loky dopil svůj punč a s Anisem propletl prsty, dal se do loudavé chůze. Chtěl si to tu prohlédnout.
„Takže si můžeme promluvit o zimním plesu?“ Bill se zamračil a trucovitě našpulil rty. „No tak, o co jde? Proč kdykoliv začnu mluvit o plesu, ty se okamžitě zabejčíš? Jen mi řekni, co se děje.“
„Proč tolik chceš, abych tam šel?“ rozčílil se Bill. Pustil Anisovu ruku a s rukama založenýma na hrudníku od něj odstoupil. „Budeš tam jako dozor! A i kdybys nebyl, stejně tě nemůžu vzít za ruku, zatancovat si nebo ti dát pusu. Dokonce bych s tebou pořádně ani nemohl mluvit, protože by ostatním přišlo divné, že se na plese zdržuju s učitelem, zatímco bych měl pít punč říznutý vodkou.“
Anisovy rysy okamžitě zněžněly. „Tak o tomhle to celou tu dobu bylo?“
„Ano. Ne. Taky,“ s povzdechem rozhodil rukama. „Je spousta důvodů, proč tam nechci jít, a štve mě, že ty místo abys mě podpořil, pořád jenom vyzvídáš.“
„Protože bych rád věděl, v čem je problém, než tě podpořím,“ Anis k chlapci se shovívavým úsměvem přešel a nekompromisně ho objal kolem pasu. „Tak mi to zkus všechno rozumně vysvětlit, abych tu pro tebe mohl být.“
Bill si něco zabručel pod nos, ale s povzdechem se o Anise opřel, chytaje ho za paže. „Prostě jen… Celou dobu jsem si říkal, že tam půjdu s někým, koho… mám rád. Ale s tebou tam jít nemůžu a s nikým jiným tam jít nechci. A teď když vím, že tam s tím, koho mám rád, jít nemůžu, došlo mi, co všechno se tím plesem změní. Po něm už na škole budeme jen pár měsíců a pak co?“ vzhlédl k němu. „Měl bych jít někam na vysokou, ale ty zůstaneš tady a…“
„Přestaň mluvit,“ skočil mu Anis něžně do řeči. Bill dotčeně zaklapl pusu a uhnul pohledem. „Jestli se bojíš, co bude s náma, tak nemusíš. V Magdeburgu je spousta dobrých škol, a kdyby sis třeba vybral školu jinde… No, nemám problém za tebou kamkoliv jezdit.“
„Vždyť už teď za mnou pořád jezdíš. Je mi to trapný…“
Anis s úsměvem vzal chlapcovu hlavu do dlaní a něžně ho políbil. „Přestaň se pořád kvůli něčemu stresovat, Bille. Nestojí ti to za to, je to zbytečné. Kdybych nechtěl, tak nic z toho, co dělám, nedělám, jsem rád, když ti můžu udělat radost.“
„Já vím,“ Bill ho pevněji chytil za paže. „Já jen nechci, aby to vypadalo, že se nechávám vydržovat.“
S hlasitým smíchem Anis chlapce popadl kolem boků a krátce s ním zatočil. „Bille, ty jsi blázen. Kdybych tě měl vydržovat, ta tě raději pustím řekou po proudu.“
Bill se krátce zasmál. „To je dobrý vědět.“
„Bože, jak já tě miluju.“
Bill vykulil oči a prudce k němu vzhlédl. „Co jsi to…?“
Bushido rozpačitě přešlápl. Věděl už dlouho, že chlapce miluje, ale stále čekal na ideální příležitost k tomu, aby mu to řekl. Chtěl, aby to bylo perfektní. A teď to bylo tady. Nebylo to na perfektním místě ani v perfektní čas, ale… „Miluju tě,“ zašeptal. Sledoval vějířky kolem očí, jež se Billovi tvořily, zatímco ústa se mu roztahovala v širokém úsměvu.
Billovo srdce bušilo jako splašené, nedivil by se, kdyby mu z hrudi vyskočilo. „Taky tě miluju.“
„Nech to nádobí být,“ Bill něžně políbil Anise na rameno. „Já ho umyju, ty jsi vařil. Ať jsme fér.“
Anis se krátce zasmál, ale bez protestů si místo s Billem vyměnil. Zezadu ho objal kolem pasu a opřel si hlavu o jeho rameno. „Nechce se mi tě vozit domů…“
„Tak nemusíš,“ Bill na něj koutkem oka pohlédl. „Říkal jsem mámě, že se vrátíme pozdě. Sama navrhla, že jestli chci a ty nebudeš proti, abych tu zůstal. Prý to bude bezpečnější.“
„Tvoje máma je naprosto geniální,“ Anis s úsměvem odhrnul jemné vlasy. Sotva byl chlapcův krk odhalený, pomalu na něj vtiskával drobné polibky. „Sice ze začátku budila hrůzu, ale teď myslím, že bych s ní dokázal najít společnou řeč.“
Chlapec se s přivřenýma očima krátce zasmál a konečně odložil poslední umytý talíř. „Stejně bych to setkání raději ještě o nějakou chvíli odložil.“
„S tím nemám vůbec žádný problém,“ prsty zlehka přejížděl po jemné pokožce chlapcova bříška. Bill tiše vzdychl a pevněji se opřel do jeho náruče. Anis dál rty zkoumal štíhlý krk, přičemž dlaní levé ruky sjel pod jeho kalhoty. Bill mělce zasténal. Otočil se a přitiskl rty na Anisovy v naléhavé prosbě o polibek. Anis bez námitek vyšel Billovým rtům vstříc. Zajal je ve vášnivém polibku, během kterého si chlapce vysadil na linku. Nechal si omotat nohy kolem boků a zabořit ruce do vlasů. Z vřelého polibku se stával vášnivý, Anisovy dlaně lačně zkoumaly mladíkovo tělo.
Bill se k muži silně přitiskl, klínem se otřel o jeho. Měli celou noc jen sami pro sebe a on chtěl, aby se ho dotknul. Chtěl jeho ruce cítit všude. Anis jako by mu četl myšlenky, si chlapce zvedl a, neustávaje líbat jeho rty nebo krk, ho přenesl do postele. Dřív než Bill dolehl, si stihl sundat tričko, jen aby na sebe znovu mohl strhnout Anise a hluboce ho políbit. Vnímal hrubé prsty bloudící po celém jeho hrudníku, načež začaly směřovat až k jeho podbřišku. Bez problémů překonaly hradbu z opasku a proklouzly k chlapcovu klínu. Šikovně se mu ale vyhnuly a otřely se rovnou o vstup do jeho těla. Bill se prohnul v pase a slastně zasténal.
S Anisem tohle dělali už několikrát a Bill se stále nemohl nabažit. Zamiloval se do způsobu, jakým Anis prsty přirážel do jeho těla, zatímco se o něj horlivě otíral. Jakmile byl ale tentokrát nahý a proti svému penisu poprvé ucítil Anisův, věděl, že chce víc.
„Vezmi si mě,“ zasténal sotva slyšitelně. Anis k němu přesto tázavě vzhlédl. Bill ho chytil kolem ramena a neochvějně se přirazil na jeho prsty. „Chci, aby sis mě dnes v noci vzal, Anisi. Teď. Prosím.“ Anis na něj zíral s očima dokořán, než se naklonil a tvrdě ho políbil. Stačil mu jeden jediný pohled, aby opustil jeho rty a vydal se na cestu dolů, k jeho vstupu. Bill s vykulenýma očima hlasitě vykřiknul a prohnul se v zádech tak silně, až ho Anis musel chytit po stranách boků, zatímco ho jazykem laskal. „Anisi!“ zakňučel prosebně, zmítán slastí.
Muž se s polibky pokrývajícími chlapcovo tělo vytáhnul zpět nahoru, zatímco do jeho těla znovu vstoupil prsty. „Ještě chvilku vydrž, maličký,“ zamumlal do jeho krku. Byl šílený touhou a odkládaným okamžikem, ale potřeboval Billa co nejlépe připravit. „Bude to lepší, uvidíš.“
„Ale já už to nevydržím!“ Bill zoufale zaúpěl, zatímco Bushido přidal čtvrtý prst. Táhle zasténali. Bill zaryl nehty do Anisových ramen, silně se na něj přitiskl. „Prosím,“ zasténal tiše.
Anisovi v rozkroku mocně zacukalo z tak naléhavé žádosti. Lehce roztřesenou rukou si gelem potřel penis a nasadil si kondom, a zlehka se otřel o chlapcův vstup. Teplo, které z něj sálalo, a úzkost obklopující jeho prsty zrychlovaly jeho srdeční tep na maximum. Vysunul prsty, Bill zafňukal nad náhlou prázdnotou. Anis ho konejšivě políbil na klíční kost, než ho políbil přímo na rty. Nechal je zamknuté v polibku, zatímco pomalu začal pronikat do Billova těla. Z úzkosti Billova panického vstupu se mu zatočila hlava. Ačkoliv ho předtím roztahoval čtyřmi prsty, chlapec byl stále tak neuvěřitelně úzký! Cítil, že chlapec se v jeho náruči nejistě třese. Pevněji ho objal a ještě kousek do něj vstoupil, než se zastavil a nechal Billa přivyknout si novému pocitu.
Bill Anisovy polibky přijímal víc než vděčně, jako alespoň malé rozptýlení od nepříjemného tlaku, který přicházel z dolní poloviny těla. Věděl, že to bude bolet, a věděl, že by to bolelo mnohem víc, kdyby ho Anis důkladně nepřipravil. Proto byl vděčný, že kromě nepříjemného pocitu a mírného štípání ho nic nebolelo. Navíc pocit, že si jsou s Anisem natolik blízcí, že konečně splynuli v jedno tělo, ho naplnilo takovou euforií, že tlak se dal hodně rychle na ústup. „Pohni se,“ zašeptal.
Anis zlehka přejel po jeho pase, načež ho znovu políbil. Vášnivě s chlapcem proplétal jazyk, čehož využil a do Billa poprvé přirazil. Oba muži současně zasténali, slast je téměř připravila o dech. Bill křečovitě omotal nohy kolem Anisových boků a prosebně se o něj otřel. Anis by se nejspíš nad jeho náruživostí normálně pozastavil, ale vzhledem k tomu, že ho těsné sevření Billova těla téměř mučilo, rukou se zapřel vedle jeho hlavy a přirazil. Oči se mu protočily, jako by mu krví proudila elektřina. Vděčný, že v Billově tváři už nezbyla ani stopa po bolesti, začal konečně přirážet tak, jak jeho tělo toužilo už od samého začátku.
Pokojem se začaly šířit slastné steny občas protnuté tichými výkřiky nebo zalapáním po dechu, přičemž mezi jednotlivými přírazy si sem tam vyměňovali nešikovné polibky.
„Anisi, už mi nezbývá moc,“ zasténal Bill, slabě se prohýbaje v zádech. Vzápětí ucítil ve svém klíně silnou Anisovu dlaň, která se starala o jeho vzrušení. Nepotřeboval mnoho – Anisovo přirážení a zároveň ruční péče ho přivedly k varu neuvěřitelně rychle. S výkřikem se silně prohnul v zádech, dlaní svíraje peřinu, zatímco byl kompletně polapen v žáru slasti.
Anis se okamžitě vrhnul na chlapcovo bříško pokryté jeho vlastním spermatem. Nepřestávaje přirážet, jazykem důkladně očistil potřísněnou pokožku. Objal ho pevně kolem pasu a se rty přitisknutými na ty jeho opakovaně pronikal do jeho těla tak dlouho, dokud naprostá extáze nedošla i do jeho mozku.
Zadýchaně se opřel o chlapcovo rameno, užívaje si poslední okamžiky doznívajícího orgasmu. Bill ho vláčnými pažemi objal kolem ramen a políbil ho na spánek. Anis k němu starostlivě vzhlédl. „Nebolí tě nic?“
Bill s něžným úsměvem zavrtěl hlavou. „Je to trochu divný, ale jinak je mi dobře,“ pohladil ho po tváři. Nespokojeně se zašklebil, když z něj muž pomalu vystoupil. Jeho tělo bylo najednou nepříjemně prázdné. Okamžitě se po příteli žádostivě natáhl a vtiskl se mu do náruče.
Anis se pohodlně uvelebil, chlapci přejel prsty po páteři, když je přikryl peřinou. Kompletně mu došla slova.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
Hehe 😀 konecne se Bill vzdal sveho panictví a my si to mohly uzit v tehle skvele povidce. Doufam, ze na ten ples pujdou a zatanci si jako Justin a Brian <3 och 🙂 ale chapu, ze u nich je to dost blbost, to by uz kazdy ve skole vedel, ze spolu chodi. A jak si dnes krasne rekli, ze se milujiiii :))) sladke ^^
Moc dekuji za cast 🙂
Krásna kapitolka.
To jsem zvědavá, jak to teda s tím plesem vyřeší, když spolu tam být nemůžou a nikoho jiného si tam Bill určitě vodit nebude… Leda, že by tam tanncoval s Tomem, ale to mi v téhle povídce určitě taky nedopřeješ a zřejmě by jim to tam taky jako sourozencům neprošlo 😀
Ale vyznání bylo krásné a stejně tak milování 🙂
Tak se nakonec oba dočkali a určitě to stálo za to! Anis je k Billovi strašně milý, skoro bych se do něho taky… Néééé, kdepák! 😀
Bylo to moc pěkné, těším se na další kapitolku.
Mám jednu výhradu: Přirážel a současně mu olizoval potřísněné bříško? Nevěděla jsem, že Anis je hadí muž! 😀
[1]: Svým způsobem se ani nevzdal, on ho vyloženě odhodil. 😀 Čekání se vyplatilo!
Ples určitě nějak vymyslíme, Anis už má něco málo naplánováno, tak uvidíme, jak mu to klapne :))
Děkuji za komentář! :*
[2]: Děkuji za komentář! 🙂
[3]: Anise něco napadlo, co jsem slyšela, tak uvidíme. Nápad to není špatný, jen realizace zatím pokulhává. Ale ještě máme chvilku čas! 😀 🙂
Děkuji za komentář :*
[4]: Kdo si počká, ten se dočká – o to nadšenější z toho teď oba budou 😀
Hadí muž není 😀 Bill měl bříško potřísněné spíše nahoře, a v tom případě to… není tak těžké. 😀
Děkuji za komentář! :))