Started with the kiss 1.

autor: ophelia_seven

Zuzu translate o.p.s. vám přináší další twincestní potěšení 🙂 Tentokrát si Zuzu vybrala povídku, která byla na THF publikovaná v roce 2009. Má 32 kapitol a prozatím bude na blogu dvakrát týdně, a to ve středu a v sobotu. Jako vždy velké díky Zuzu a vy se pusťte do čtení. J. :o)

Sprav to polibkem, ANEB jak Bill může od Toma dostat cokoliv

Začalo to polibkem… a skončilo kouřením.

Bill a Tom vždycky věděli, že nejsou jako ostatní děti jejich věku. Byli speciální, protože měli něco, co nikdo jiný neměl – duševní pouto. Byla to pravda a Bill věřil, že Tom by zmlátit každého, kdo by nesouhlasil. Možná, že si nemohli technicky číst vzájemně myšlenky, ale Bill cítil všechno, co cítil Tom a Tom vždycky věděl, když ho Bill potřeboval. Mělo to dost blízko k dokonalosti, pro ně.

Také byli odlišní, protože si byli jisti, že ničí rodiče se nehádali tak jako jejich vlastní. Většinu času Tom ležel tiše ve své posteli nad Billovou a snažil se rozeznat tlumená slova. Někdy nemohl, ale často ano. Většinou se hádali kvůli penězům a také kvůli němu a jeho dvojčeti. Bylo mu smutno, když si pomyslel, že oni jsou příčinou hádek jejich rodičů, ale nebyl si jistý, co dělají špatně, takže nevěděl, jak to spravit. Každý večer, když se hádali, Tom cítil, kdy se Bill začíná probouzet, a tak Tom vždy vytlačil smutek ze své hlavy, protože věděl, že jakmile se jeho malý bratr probudí a uslyší hádku, bude potřebovat, aby byl pro něj Tom silný. A každou noc, vteřiny poté, co ucítil probuzení svého bratra, uslyšel zašeptání: „Tomi?“ do tmy jejich pokoje a zvedl okraj své přikrývky, jak se Billova hlava objevila nad okrajem horního lůžka.

Postupem času se hádky stávaly horšími a horšími, hlasitějšími a hlasitějšími. Věci začaly být fyzičtější a Bill začal spát méně a méně. Tom si těžko vzpomínal na nějaké podrobnosti z toho dne, kdy jim jejich matka sdělila novinky o rozvodu a o tom, že jejich otec nepřijde domů. Jediná věc, která z toho dne vyčnívala, bylo, jak Bill začal plakat, a on to nemohl – nedokázal – zastavit. Jejich matka jim to oznámila v odpoledních hodinách a až do večeře Tom zkoušel všechno, co jej napadlo, aby se jeho bratr cítil lépe, ale nic nefungovalo. Bylo mu mizerně. Jako by selhal jako syn, který nedokázal udržet své rodiče pohromadě, a jako bratr, když se jeho dvojče necítilo lépe. Dokonce i jejich duševní pouto bylo tentokrát k ničemu.


Bylo zbytečné, aby jejich matka ten večer Billa uložila do postele, protože jakmile zavřela dveře, odkopal přikrývku a zalezl pod Tomovu. Stále popotahoval a bojoval proti slzám, když omotal své tělo kolem Toma a nacpal obličej do bratrova krku. Tom se snažil vymyslet něco, co dosud neudělal; aby uklidnil svého bratra, přitiskl pevně rty na vrchol Billovy hlavy, a zavřel oči, když ze sebe Bill vydal přidušený vzlyk.
„Co jsem udělal špatně?“ Vykřikl Bill a natlačil tvář hlouběji do Tomova krku. „Proč mě opustil?“ Slzy jeho bratra mu namáčely límec trička, ale nedokázal se přinutit, aby mu to vadilo.
„Nás,“ opravil ho Tom pevně. „Jsme tým. A neudělali jsme nic špatného,“ řekl Tom nahlas, ale uvnitř přemýšlel sám pro sebe, jestli udělal něco, proč je jejich otec už nechtěl.
„Ale on nás už nemiluje,“ řekl Bill, jeho slova byla tlumená proti teplu Tomovy kůže.
„Hej,“ řekl a odtáhl se od svého mladšího bratra, jemně odtlačil jeho tvář, aby se na něj mohl řádně podívat. Lámalo mu srdce vidět svého bratra – svou druhou polovinu – tak smutnou. Slzy mu stále vytékaly z očí a Tom uvažoval, jestli je možné, aby slzy někdy došly. Pokud ano, Bill tomu byl asi opravdu blízko a potřeboval si schovat to, co zbývalo, na později. Ale Tom nikdy neplakal, takže ho napadlo, jestli by mohl dát svému bratrovi některé z těch jeho, pokud by Billovi někdy došly. „Já tě pořád miluju, a na tom záleží. Okay? „
Bill zaváhal, než přikývl, další slzy se mu vyhrnuly ze skelných očí. Ale přikývnutí Tomovi nestačilo. „Řekni to,“ naléhal Tom. „Pověz mi to.“
„Miluješ mě,“ Bill popotáhl a otřel si nos rukávem košile. „A na tom záleží.“

Bill nikdy nepochopil, proč to Tom udělal, i když Tom by později tvrdil něco o instinktu a duševním poutu, protože věděl, že to bylo to, co Bill potřeboval, ale Tom rychle přitiskl své rty na Billovy. Nešikovně, držel je tam, ani jeden z chlapců se nepohnul, ani jeden z nich nedýchal. Jako zázrakem, když se odtáhl, uviděl oči svého bratra bez slz. Stále ještě byly zarudlé a napuchlé, ale vodopád byl zastaven. Šťastný, že našel něco, co se zdálo, že funguje, přitiskl Tom svá ústa zpět na rty svého dvojčete, tentokrát vtáhl Billův spodní ret mezi jeho vlastní. Bill si povzdechl – šťastně, ale vyčerpaně – a objal svého bratra, aby si jej přitáhl tak blízko, jak jen to bylo možné.

„Už je ti líp?“ Zeptal se Tom, když se znovu odtáhl, vítězně se usmál, když spatřil, že je dokonce ještě méně slz na Billově tváři a v jeho očích. Bill jen přikývl a nacpal obličej zpátky do ohbí Tomova krku.

Od té chvíle si Tom nastavil cíl, nikdy nenechat svého bratra být tak zahlceného smutkem, že by nemohl zastavit slzy. Tom měl tajnou zbraň, polibek pro pohodlí, a nebál se ji použít. Ale postupem času nevinná pusa nestačila. Vzhledem k tomu, že malé problémy rostly do větších problémů, komfort potřeboval být silnější, mocnější.

Když Bill selhal v testu a vrátil se domů se slzami v očích, protože věděl, že dostane domácí vězení, Tom jej utěšil nedbalým polibkem a propletenými prsty. Když Bill přišel za Tomem a prosil ho, aby zmlátil děti, které jej strčily do bláta, protože Bill byl ´hloupější´ než oni, Tom mu slíbal slzy a použil trochu i jazyk pro uklidnění. Pak když jim jejich otec zapomněl poslat přání k jejich třináctým narozeninám, Tom uklidnil svého bratra jemným hlazením, které se proměnilo v celoplošné tření, jež je oba zanechalo s ulepenými kalhotami – vyděšené a nadšené a toužící po více.

Vše se změnilo to odpoledne, kdy Bill přišel k Tomovi zdevastovaný, protože nějaké děti jej zahnaly v uličce do kouta, volaly na něj teplouši a tahaly jej za shluky černých vlasů na hlavě. Byla pravda, že Bill nebyl jako všechny ostatní děti, ale nebyl žádný teplouš, a Tom měl v úmyslu svého bratra pomstít. Ale Bill na něm visel, prosil ho, aby ho neopouštěl, aby jim neubližoval. Tom viděl rudě. Oni napadli jeho malého bratra a Bill nechtěl, aby jim ublížil.

„Tomi,“ prosil Bill. „Jen, prosím. Prosím… sprav to polibkem.“ Zamumlal poslední slova do Tomova krku a tiskl svůj rozkrok proti Tomově noze. Nebylo to poprvé, kdy Tom cítil proti sobě Billovu tvrdost, ale tentokrát to vypadalo, jako by jej Bill žádal, aby se vydal tam, kam ještě nikdy dříve – pod pás.

Tom se podíval do bratrových vlhkých očí pro potvrzení. Za neustálého očního kontaktu Bill znovu otřel svůj rozkrok proti Tomově noze a naklonil hlavu na stranu, jak ze sebe vydal malý sten. „Sprav to polibkem,“ zopakoval tentokrát šeptem, tak tichým, že to Tom slyšel jen díky jeho bratrským duševním schopnostem.

Tom se zachvěl. Za celých svých třináct let takový úkon nikdy neviděl. Samozřejmě, že byl obeznámen s tím, jak to funguje, ale neměl tušení, co dělat. Co když to udělá špatně? Co když svému malému bratrovi ublíží? Co když –

Jeho myšlenkový pochod byl přerušen zvukem Billova zipu. I když se těžce snažil ubránit, Tomovy oči cestovaly až ke zdroji toho zvuku. Bill si udělal to potěšení vytáhnout sám sebe, jeho spodní prádlo a džíny byly staženy dost daleko dolů, aby měl prostor. Pomalu pohyboval rukou nahoru a dolů po své erekci. Když se Tom vrátil pohledem zpět k očím svého bratra, spatřil zoufalství a možná pár slz.
„Prosím, Tome,“ prosil Bill. „Opravdu to bolí.“ Tom to věděl. Byl tvrdý už dříve, ale byl plně schopen postarat se o to sám. Bill vypadal, jako by se v každém okamžiku chystal rozsypat.
„Já nevím jak,“ připustil ostýchavě.
„Prostě… na to dej pusu,“ vysvětlil Bill a Tom si všiml, podrážděně, jak nonšalantní jeho bratr v té věci byl. Věděl, že to Bill ve skutečnosti nikdy nedělal, ale zdálo se, že to někde viděl. Možná, že Bill byl ten, kdo by to měl předvést, pomyslel si rozhořčeně.

Bill viděl zaváhání a podrážděné nakrčení jeho obočí, a odtáhl se, trochu v rozpacích nad odmítnutím. „Víš co, nech to být,“ rozdurdil se, popadl kalhoty a začal je tahat zpět nahoru. Pokud se o něj nepostará Tom, půjde do koupelny a postará se o sebe sám.

Bolest v Billových očích stačila, aby si to Tom rozmyslel. „Ne, ne,“ zarazil svého bratra, než se mohl nasoukat zpátky do kalhot. Pohlédl mu do očí a snažil se skrýt strach v těch svých. „Jen mi řekni, co mám udělat, okay?“
Bill přikývl, jeho tělo se uvolnilo od posledního výbuchu a Tom mu vtiskl polibek do koutku úst, než sestoupil níže po těle svého bratra. Bill měl ruku zpátky a pevně to svíral, ačkoli rukou nehýbal, zatímco to Tom sledoval. Žaludek měl napjatý nervozitou. Bill sundal ruku ze svého penisu a položil ji na Tomovu hlavu v uklidňujícím gestu. „Prostě na to dej pusu,“ povzbuzoval ho.

Tom sklopil hlavu a rty se lehce dotkl špičky. Bill škubnul nohou nad tím pocitem a vrazil s ní do Tomovy hlavy. Tom byl příliš nervózní, aby mu to vadilo. Sotva se ho dotkl, a dostal takovou reakci. Přemýšlel, co by se stalo, kdyby ho olízl. Aniž by Billa varoval, nad čím přemýšlí, ačkoliv s jejich duševním spojením měl Bill představu, přitiskl ústa zpět a tentokrát povystrčil jazyk, stejně jako při každém líbání s jazykem v minulosti.

Tentokrát sebou Bill trhl vzhůru, tlačil svůj rozkrok do Tomova obličeje a zasténal. Tom ke svému bratrovi pobaveně vzhlédl. Pro tuto chvíli Bill zapomněl na všechny ty děti v uličce, a to stálo Tomovi za to.
„Dej to celé do pusy,“ naváděl jej Bill, jeho hlas byl chraplavý a velmi, velmi tichý.
Tomovi se rozšířily oči nad žádostí jeho bratra. „Nemůžu-“ Podíval se na to. Bylo to moc – to by ne- „Já…“
„Jen tak, jak to půjde,“ prosil Bill, a to Tomovi stačilo, aby mu vyhověl.

Naklonil se dopředu ještě jednou, a vzal špičku bratrova penisu do úst. Cítil, jak se tělo pod ním otřáslo a způsob, jakým se Billovy prsty zatnuly do jeho vlasů, mu dodal odvahu, aby pokračoval. Pustil svá ústa tak daleko, jak jen to šlo a Billova kolena se uzamkla kolem jeho hlavy, aby jej tam silou udržela. Stáhl hlavu zpátky, proti tlaku Billových kolen, a jeho zuby škrábly citlivou pokožku. Nevěděl, že to by neměl a Bill vykřikl něčím, co znělo jako bolestí, uvolnil kolena a nehty bolestivě zaryl do Tomova skalpu.

Tom se okamžitě cítil špatně, ale nebyl čas zareagovat, protože předtím, než mohl dokonce pohnout obličejem od rozkroku svého bratra, ozvalo se zaklepání na dveře, dveře se otevřely a jejich matka strčila hlavu dovnitř se starostlivým: „Kluci?“
Bylo příliš pozdě na zakrytí důkazů, vypadala znechuceně a Tom věděl, že jsou definitivně v maléru, ale Billův obličej byl stále sevřený bolestí a on byl na hranici v rozhodování se mezi odskočením daleko od místa činu a přitisknutím úst na bratrova, aby se cítil lépe.

„Co to děláte?!“ vykřikla jejich matka a přitiskla si třesoucí se ruce na obličej.

„Ach můj bože,“ Tom si nebyl jistý, kdo z nich to řekl, ale byl si jistý, že to platilo pro všechny tři.

autor: ophelia_seven

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

11 thoughts on “Started with the kiss 1.

  1. "Prostě na to dej pusu" :DDD Bill je frajer… 🙂
    Moc dobrý začatek. Sice to s rozvodem jejich rodičů bylo smutné, ale kluci si umí poradit. Akorát jsem zvědavá, co teď bude dělat Simone…

  2. Autorka aj názov mi niečo hovorí, ale dej zatiaľ  nie, takzevelmitakzeie som ista, či som to už čítala alebo nie. A ak aj áno, tak si to vôbec nepamätám. 🙂
    Ale inak je Bill fakt trieda, že "dej na to pusu" a "dej to celé do pusy". Sa nejako vyznal 😀 Chudák Tom sa snaží brata vždy utešiť a spraviť mu radosť a Bill mu dáva takéto úlohy 😀
    A ten koniec… no som fakt zvedavá, ako bude Simone ďalej reagovať.
    Ďakujem za preklad, Zuzu a za tvoju fenomenálnu prácu 🙂

  3. [2]:
    * dej zatiaľ veľmi nie, takže si nie som istá… Píšem na tablete a ten mi občas robí hentakú skomoleninu zo slovíčok.

  4. Uf, ani som nečakala taký rýchly rozbeh. Mám strach, čo s nimi urobí Simone. Pošle jedného preč?
    Bill bol podarený:) väčšinou je ten požadovačnejší Tom, toto je zaujímavá zmena.
    Strašne moc ďakujem za ďalší preklad Zuzu. Si úžasná. A máš skvelý vkus na poviedky. Verím, že aj táto bude dobrou voľbou:)

  5. Vypadá to zajímavě…jen si nejsem jistá, jak by to mohlo pokračivat dál…co se teď stane?! A už předem je mi za všechno, co je potká, kluků velmi líto…protože, no všechno není tak lehké, jak se zdá…díky za překlad.

  6. Dvojčecí povídce já prostě neodolám 🙂
    Pěkně, moc pěkně to začíná 🙂
    To, jak Tom přemýšlel, jestli by mohl bratrovi dát svoje slzy, mě úplně dojalo… I to, jak mu řekl, že ho miluje…
    A pak následovaly pěkně horký chvilky, hihi 🙂
    No, ale ta Simone nakonec… To bude asi pěknej průser… Bojím se o to, co bude dál… Doufám, že kluky nerozdělí nebo tak něco, to bych nepřežila!
    Strašně moc děkuju za překlad a těším se na pokračování 🙂

  7. jooo tak to nevím jak tohle budou vysvětlovat 😀 Ale tady se Bill ukázal jako ten dominantnější, to se mmi líbí 😀 :3 určitě to bude super povídka ^^ moc děkuju zuzu :3

  8. Začátek byl super sladký! 🙂 Strašně miluju, když je už takhle malý Tomi citlivý a oddaný bráškovi a chce jej za každou cenu utišit. Jak mu dal první pusinku a slíbával slzy, to bylo něco rozkošného! A samozřejmě s tím, jak kluci postupně stárnou, tím se i jejich potřeby mění a nějaká dětská pusinka nemůže spravit problémy. Každopádně Bill mě fakt rozesmál! 😀 Jak Toma nutí dělat tyhle věci a dělat čím dál víc a víc. 😀 Tom v tom chudák nemá vůbec prsty, to jen Bill! 😀 Jsem strašně překvapená, že se v tomhle díle projevoval Bill jako ten dominantnější a jsem rozhodně zvědavá, zda to takhle bude pokračovat nebo ne.

    Ovšem teď mám docela strach, co Simone udělá. Neumím si představit, že mám děti a načapám je při něčem takovém spolu. 😀 😀 No, jen se budu modlit za to, aby nehtěla kluky rozdělit!!!

    Moc děkuji za překlad a moc se už těším na další pokračování! 🙂

  9. Přidávám se k Mischulce, že vždycky miluju malýho citlivýho Tomiho, co udělá pro brášku cokoli 🙂
    Utnout to v takový okamžik je hřích! 😀 puknu zvědavostí jak bude Simone reagovat!
    Každopádně si vždycky přijdu jako pedofil, když se chlípně usmívám nad dospívajícíma dvojčatama, co objevují svět sexu 😀 ale zbožňuju to!! 😀
    Zuzu, moc děkuju za další perfektní překlad!

  10. Tak tohle je skutečně trefa do černého! Musím se přiznat, že jsem si v jednu chvíli pohrávala s myšlenkou, jestli se náhodou Bill nenechává bít úmyslně, ale potom to opadlo. Jak již bylo zmíněno, Billova dominance je jenom vítaná. 🙂 A ten ochotný Tom, který udělá vše, co po něm bráška žádá, je roztomilý.
    Děkuji za překlad i betaread, dobrá práce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics