
Začalo to polibkem… a skončilo kouřením.
Bill a Tom vždycky věděli, že nejsou jako ostatní děti jejich věku. Byli speciální, protože měli něco, co nikdo jiný neměl – duševní pouto. Byla to pravda a Bill věřil, že Tom by zmlátit každého, kdo by nesouhlasil. Možná, že si nemohli technicky číst vzájemně myšlenky, ale Bill cítil všechno, co cítil Tom a Tom vždycky věděl, když ho Bill potřeboval. Mělo to dost blízko k dokonalosti, pro ně.
Také byli odlišní, protože si byli jisti, že ničí rodiče se nehádali tak jako jejich vlastní. Většinu času Tom ležel tiše ve své posteli nad Billovou a snažil se rozeznat tlumená slova. Někdy nemohl, ale často ano. Většinou se hádali kvůli penězům a také kvůli němu a jeho dvojčeti. Bylo mu smutno, když si pomyslel, že oni jsou příčinou hádek jejich rodičů, ale nebyl si jistý, co dělají špatně, takže nevěděl, jak to spravit. Každý večer, když se hádali, Tom cítil, kdy se Bill začíná probouzet, a tak Tom vždy vytlačil smutek ze své hlavy, protože věděl, že jakmile se jeho malý bratr probudí a uslyší hádku, bude potřebovat, aby byl pro něj Tom silný. A každou noc, vteřiny poté, co ucítil probuzení svého bratra, uslyšel zašeptání: „Tomi?“ do tmy jejich pokoje a zvedl okraj své přikrývky, jak se Billova hlava objevila nad okrajem horního lůžka.
Postupem času se hádky stávaly horšími a horšími, hlasitějšími a hlasitějšími. Věci začaly být fyzičtější a Bill začal spát méně a méně. Tom si těžko vzpomínal na nějaké podrobnosti z toho dne, kdy jim jejich matka sdělila novinky o rozvodu a o tom, že jejich otec nepřijde domů. Jediná věc, která z toho dne vyčnívala, bylo, jak Bill začal plakat, a on to nemohl – nedokázal – zastavit. Jejich matka jim to oznámila v odpoledních hodinách a až do večeře Tom zkoušel všechno, co jej napadlo, aby se jeho bratr cítil lépe, ale nic nefungovalo. Bylo mu mizerně. Jako by selhal jako syn, který nedokázal udržet své rodiče pohromadě, a jako bratr, když se jeho dvojče necítilo lépe. Dokonce i jejich duševní pouto bylo tentokrát k ničemu.
Bill nikdy nepochopil, proč to Tom udělal, i když Tom by později tvrdil něco o instinktu a duševním poutu, protože věděl, že to bylo to, co Bill potřeboval, ale Tom rychle přitiskl své rty na Billovy. Nešikovně, držel je tam, ani jeden z chlapců se nepohnul, ani jeden z nich nedýchal. Jako zázrakem, když se odtáhl, uviděl oči svého bratra bez slz. Stále ještě byly zarudlé a napuchlé, ale vodopád byl zastaven. Šťastný, že našel něco, co se zdálo, že funguje, přitiskl Tom svá ústa zpět na rty svého dvojčete, tentokrát vtáhl Billův spodní ret mezi jeho vlastní. Bill si povzdechl – šťastně, ale vyčerpaně – a objal svého bratra, aby si jej přitáhl tak blízko, jak jen to bylo možné.
„Už je ti líp?“ Zeptal se Tom, když se znovu odtáhl, vítězně se usmál, když spatřil, že je dokonce ještě méně slz na Billově tváři a v jeho očích. Bill jen přikývl a nacpal obličej zpátky do ohbí Tomova krku.
Když Bill selhal v testu a vrátil se domů se slzami v očích, protože věděl, že dostane domácí vězení, Tom jej utěšil nedbalým polibkem a propletenými prsty. Když Bill přišel za Tomem a prosil ho, aby zmlátil děti, které jej strčily do bláta, protože Bill byl ´hloupější´ než oni, Tom mu slíbal slzy a použil trochu i jazyk pro uklidnění. Pak když jim jejich otec zapomněl poslat přání k jejich třináctým narozeninám, Tom uklidnil svého bratra jemným hlazením, které se proměnilo v celoplošné tření, jež je oba zanechalo s ulepenými kalhotami – vyděšené a nadšené a toužící po více.
Vše se změnilo to odpoledne, kdy Bill přišel k Tomovi zdevastovaný, protože nějaké děti jej zahnaly v uličce do kouta, volaly na něj teplouši a tahaly jej za shluky černých vlasů na hlavě. Byla pravda, že Bill nebyl jako všechny ostatní děti, ale nebyl žádný teplouš, a Tom měl v úmyslu svého bratra pomstít. Ale Bill na něm visel, prosil ho, aby ho neopouštěl, aby jim neubližoval. Tom viděl rudě. Oni napadli jeho malého bratra a Bill nechtěl, aby jim ublížil.
„Tomi,“ prosil Bill. „Jen, prosím. Prosím… sprav to polibkem.“ Zamumlal poslední slova do Tomova krku a tiskl svůj rozkrok proti Tomově noze. Nebylo to poprvé, kdy Tom cítil proti sobě Billovu tvrdost, ale tentokrát to vypadalo, jako by jej Bill žádal, aby se vydal tam, kam ještě nikdy dříve – pod pás.
Tom se zachvěl. Za celých svých třináct let takový úkon nikdy neviděl. Samozřejmě, že byl obeznámen s tím, jak to funguje, ale neměl tušení, co dělat. Co když to udělá špatně? Co když svému malému bratrovi ublíží? Co když –
Bill viděl zaváhání a podrážděné nakrčení jeho obočí, a odtáhl se, trochu v rozpacích nad odmítnutím. „Víš co, nech to být,“ rozdurdil se, popadl kalhoty a začal je tahat zpět nahoru. Pokud se o něj nepostará Tom, půjde do koupelny a postará se o sebe sám.
Tom sklopil hlavu a rty se lehce dotkl špičky. Bill škubnul nohou nad tím pocitem a vrazil s ní do Tomovy hlavy. Tom byl příliš nervózní, aby mu to vadilo. Sotva se ho dotkl, a dostal takovou reakci. Přemýšlel, co by se stalo, kdyby ho olízl. Aniž by Billa varoval, nad čím přemýšlí, ačkoliv s jejich duševním spojením měl Bill představu, přitiskl ústa zpět a tentokrát povystrčil jazyk, stejně jako při každém líbání s jazykem v minulosti.
Naklonil se dopředu ještě jednou, a vzal špičku bratrova penisu do úst. Cítil, jak se tělo pod ním otřáslo a způsob, jakým se Billovy prsty zatnuly do jeho vlasů, mu dodal odvahu, aby pokračoval. Pustil svá ústa tak daleko, jak jen to šlo a Billova kolena se uzamkla kolem jeho hlavy, aby jej tam silou udržela. Stáhl hlavu zpátky, proti tlaku Billových kolen, a jeho zuby škrábly citlivou pokožku. Nevěděl, že to by neměl a Bill vykřikl něčím, co znělo jako bolestí, uvolnil kolena a nehty bolestivě zaryl do Tomova skalpu.
„Co to děláte?!“ vykřikla jejich matka a přitiskla si třesoucí se ruce na obličej.
autor: ophelia_seven
"Prostě na to dej pusu" :DDD Bill je frajer… 🙂
Moc dobrý začatek. Sice to s rozvodem jejich rodičů bylo smutné, ale kluci si umí poradit. Akorát jsem zvědavá, co teď bude dělat Simone…
Autorka aj názov mi niečo hovorí, ale dej zatiaľ nie, takzevelmitakzeie som ista, či som to už čítala alebo nie. A ak aj áno, tak si to vôbec nepamätám. 🙂
Ale inak je Bill fakt trieda, že "dej na to pusu" a "dej to celé do pusy". Sa nejako vyznal 😀 Chudák Tom sa snaží brata vždy utešiť a spraviť mu radosť a Bill mu dáva takéto úlohy 😀
A ten koniec… no som fakt zvedavá, ako bude Simone ďalej reagovať.
Ďakujem za preklad, Zuzu a za tvoju fenomenálnu prácu 🙂
[2]:
* dej zatiaľ veľmi nie, takže si nie som istá… Píšem na tablete a ten mi občas robí hentakú skomoleninu zo slovíčok.
Uf, ani som nečakala taký rýchly rozbeh. Mám strach, čo s nimi urobí Simone. Pošle jedného preč?
Bill bol podarený:) väčšinou je ten požadovačnejší Tom, toto je zaujímavá zmena.
Strašne moc ďakujem za ďalší preklad Zuzu. Si úžasná. A máš skvelý vkus na poviedky. Verím, že aj táto bude dobrou voľbou:)
Vypadá to zajímavě…jen si nejsem jistá, jak by to mohlo pokračivat dál…co se teď stane?! A už předem je mi za všechno, co je potká, kluků velmi líto…protože, no všechno není tak lehké, jak se zdá…díky za překlad.
Dvojčecí povídce já prostě neodolám 🙂
Pěkně, moc pěkně to začíná 🙂
To, jak Tom přemýšlel, jestli by mohl bratrovi dát svoje slzy, mě úplně dojalo… I to, jak mu řekl, že ho miluje…
A pak následovaly pěkně horký chvilky, hihi 🙂
No, ale ta Simone nakonec… To bude asi pěknej průser… Bojím se o to, co bude dál… Doufám, že kluky nerozdělí nebo tak něco, to bych nepřežila!
Strašně moc děkuju za překlad a těším se na pokračování 🙂
jooo tak to nevím jak tohle budou vysvětlovat 😀 Ale tady se Bill ukázal jako ten dominantnější, to se mmi líbí 😀 :3 určitě to bude super povídka ^^ moc děkuju zuzu :3
Doufám že jej nerozdělí netrpělivě čekám na další díl.
Začátek byl super sladký! 🙂 Strašně miluju, když je už takhle malý Tomi citlivý a oddaný bráškovi a chce jej za každou cenu utišit. Jak mu dal první pusinku a slíbával slzy, to bylo něco rozkošného! A samozřejmě s tím, jak kluci postupně stárnou, tím se i jejich potřeby mění a nějaká dětská pusinka nemůže spravit problémy. Každopádně Bill mě fakt rozesmál! 😀 Jak Toma nutí dělat tyhle věci a dělat čím dál víc a víc. 😀 Tom v tom chudák nemá vůbec prsty, to jen Bill! 😀 Jsem strašně překvapená, že se v tomhle díle projevoval Bill jako ten dominantnější a jsem rozhodně zvědavá, zda to takhle bude pokračovat nebo ne.
Ovšem teď mám docela strach, co Simone udělá. Neumím si představit, že mám děti a načapám je při něčem takovém spolu. 😀 😀 No, jen se budu modlit za to, aby nehtěla kluky rozdělit!!!
Moc děkuji za překlad a moc se už těším na další pokračování! 🙂
Přidávám se k Mischulce, že vždycky miluju malýho citlivýho Tomiho, co udělá pro brášku cokoli 🙂
Utnout to v takový okamžik je hřích! 😀 puknu zvědavostí jak bude Simone reagovat!
Každopádně si vždycky přijdu jako pedofil, když se chlípně usmívám nad dospívajícíma dvojčatama, co objevují svět sexu 😀 ale zbožňuju to!! 😀
Zuzu, moc děkuju za další perfektní překlad!
Tak tohle je skutečně trefa do černého! Musím se přiznat, že jsem si v jednu chvíli pohrávala s myšlenkou, jestli se náhodou Bill nenechává bít úmyslně, ale potom to opadlo. Jak již bylo zmíněno, Billova dominance je jenom vítaná. 🙂 A ten ochotný Tom, který udělá vše, co po něm bráška žádá, je roztomilý.
Děkuji za překlad i betaread, dobrá práce.