Lost to be found 49. (1/2)

V Setově pokoji bylo snad poprvé za celou dobu, co bydlel s Trümperovými, živo. Jindy se z jeho ložnice linulo jen ticho, při kterém obyvatelé přemýšleli, jestli je muž vůbec uvnitř. Dnes tomu ale bylo jinak. Nashromážděné věci, které v podivném pořádku ležely na stole, byly připravené na sbalení. Starší omšelá taška byla položená na židli u psacího stolu a Set opatrně bral do rukou komínky poskládaného oblečení, které v jedné řadě umístil na dno tašky. Zbylý prostor vyplnil svojí obuví, hygienickými potřebami a v neposlední řadě přijal nabídku Trümperových odnést si z domu něco na památku, proto do tašky ukládal 2 obrazy a 3 knihy. Ani jedna z položek nepředstavovala žádné závratné bohatství. Měly spíše sentimentální povahu, a kdyby je tu musel přece jen nechat, nic moc by se nestalo. Sbalené zavazadlo položil na postel a rozhlédl se, zda nic nezapomněl. Jedním dlouhým pohledem se rozloučil se svojí ložnicí, ve které strávil velkou část svého života, a poté vyšel na chodbu, nechávaje dveře od pokoje otevřené, když už nebylo třeba uchovávat soukromí jeho obyvatele.

V předsíni stáli Gordon, Simone, Bill i Tom nastoupení v řadě jako vojáci. Bylo krátce po obědě, tím pádem čas loučení. Set trval na tom, že opustí dům hned ráno, ale Simone jej nechtěla nechat odjet bez pořádné snídaně a oběda.

„Vezmu vám tašku a počkám v autě,“ promluvil Gordon k muži a vzal mu zavazadlo z rukou.

„Děkuji.“

„Co jsme si, to jsme si,“ ušklíbl se Bill pobaveně a nabídl starému muži svoji pravačku. Set ji s úsměvem přijal.

„Měl jsi odvahu, to se musí nechat. Máš dobré srdce, Bille, nikdy nenech nikoho, aby ti ho vzal.“

„Na to už je pozdě. Já už se ho vzdal. Dobrovolně. A myslím, že je v dobrých rukou,“ usmál se drobně a zároveň se Setem na chvíli zavadili pohledem o Toma.

„Pak je všechno v nejlepším pořádku. Buď šťastný a dávej na sebe pozor.“

„Vy taky.“

Set přešel k Simone.

„Řeknu to pravděpodobně znovu vašemu manželovi, ale ani tak si to nemohu odpustit. Děkuji vám mnohokrát, že jste mi dovolili zůstat a tolerovali mě i přes ty perné začátky našeho společného soužití. Budu vám nadosmrti vděčný,“ stiskl Set Simoninu ruku a jejich spojené dlaně ještě překryl svojí levou rukou.

„Nemáte zač. Tohle je pro vás,“ řekla Simone a podala muži bílou obálku. Byla trochu vypouklá, ale od pohledu moc nevážila. „Něco málo do začátků. Je tam také telefonní číslo a naše adresa, kdybyste se s námi chtěl někdy spojit,“ vysvětlila mu.

„Děkuji mnohokrát. Opatrujte se,“ popřál ženě a otočil se k odchodu. Tom jej beze slov následoval, zatímco Bill se Simone zůstávali uvnitř, ponechávajíc oběma mužům trochu soukromí.

Zastavili se až před domem, kde Gordon už seděl v autě připravený vyrazit. Set se otočil na mladíka před sebou, kterému se v očích zračily drobné slzy. Nikdy neměl k muži bůhvíjak blízko, ale byl součástí jeho rodiny. Viděl v něm dědečka, kterého nikdy neměl, proto se neubránil emocím.

„Tome, já vím, že jsme spolu neměli nijak vřelé vztahy, ale věř, že jsem pro tebe chtěl vždycky jen to nejlepší, i když jsem to nedával najevo. Nikdy jsem tě nechtěl litovat, protože lítost není to, co potřebuješ. Snažil jsem se pro tebe vždy udělat, co bylo v mých silách. Odcházím s klidným srdcem, protože vím, že budeš v dobrých rukou. Simone a Gordon – jistě ti plně vynahradí rodinu a poskytnou ti to, co jsme ti my nemohli poskytnout tady. Vytvoří ti ten správný milující domov a konečně se budeš moct volně nadechnout. A Bill? Jsem si jistý, že bude stát vždycky po tvém boku, ať už jako tvůj mladší bráška, kterého jsi nikdy neměl, dobrý kamarád, na kterého se budeš moct vždycky spolehnout, nebo jako věrný oddaný partner, který ti poskytne druh lásky, která ti byla tolik let upírána. Buď na sebe opatrný v tom velkém světě,“ pohladil Tomovo rameno a vřele se na chlapce usmál. Pořád v něm viděl toho malého uličníka, kterého bylo tak těžké udržet uvnitř domu, když jej jeho dobrodružné srdce táhlo ven mimo zdi sídla.

„Děkuji vám za všechno, co jste pro mě dělal, jak jste se o mě staral. Vím, že jste nemusel. Budu moc rád, když o sobě dáte někdy vědět. Buďte zdravý, šťastný a užijte si života,“ popřál mu Tom a sklonil se k muži, aby jej krátce objal.

„Jsi statečný mladý muž s krásným srdcem a čistou duší. Bojuj, co ti budou síly stačit, aby sis tuhle svoji stránku zachoval navždy. V dnešním světě je to dar. Sbohem, Tome,“ odklonil se od mladíka, povzbudivě stiskl jeho ramena a s posledním pohledem na něj se otočil, aby mohl nasednout do startujícího auta. Dveře spolujezdce klaply a Gordon se písčitou cestou rozjel z pozemku pryč, dokud neutichly poslední ozvěny vrnícího motoru auta v dálce.

Tom se otočil a s pocitem, který rval jeho srdce na kousky, se vrátil do domu, kde v hale stále postával Bill i jeho máma. Mlhavý odlesk v jeho očích byl neklamnou známkou toho, že jediné, co teď potřeboval, bylo objetí a pořádný kus lásky.

Bill odlepil od podlahy svá chodidla, přešel ke skleslé postavě ztrápeného muže, kterého opustil poslední člověk, na kterého byl od malička zvyklý, a schoval si jeho tělo do náruče. Objal jeho široká ramena a počkal, dokud se Tom neschoulí do jeho objetí. Hlava klesla na jeho rameno a mužné ruce se ovinuly kolem jeho štíhlého těla.

„Jsem tady, Tomi. Držím tě,“ pověděl mu Bill polohlasem a v objetí jej stiskl. Tom tiše zakňučel a schoval obličej do Billova krku.

Simone, která celou situaci sledovala, si nepomohla pomoct od zbloudilé slzy, která vyklouzla z jejích dojatých očí. V první řadě soucítila s Tomem, jehož smutek cítila téměř stejně silně jako mladík sám, a pak ji také zahřálo u srdce chování jejího syna. Nemohla uvěřit, jak krásně se Bill zachoval. Že dokázal vycítit Tomovu potřebu a obejmout muže bez ohledu na to, zda je jeho rodič na blízku či ne. Její syn pootočil hlavu na stranu, aby mohl druhého muže políbit do vlasů a pak se od něj odklonil, aniž by si odpustil ještě krátké pohlazení Tomovy tváře. Simone vykročila vpřed k dvojici mladíků a mateřsky Toma pohladila po zádech.

„Pojďte. Postavím nám na čaj a tobě, Tome, prozradím všechny věci, které Bill vyváděl jako malý. Budeš mít co dělat, aby ses smíchy nepočůral do kalhot,“ zasmála se Simone a Tom se chtě nechtě uchechtl, když viděl Billův vražedný pohled.

„Ani se neopovažuj, matko,“ zavrčel varovně, ale stejně omotal paži kolem Tomova pasu a zamířil s ním do kuchyně.

*

Odpolední siesta u horkého čaje Tomovi zvedla náladu, čemuž přispěly i všechny historky z Billova dětství, díky nimž mladík seděl za deskou stolu, zíral do svého klína a nechával svoji mámu, aby Tomovi prozradila všechny hloupé příhody, které jej akorát tak zesměšnily nebo rovnou ztrapnily, ale Tom se usmíval a vypadal poctěn, že mohl alespoň z vyprávění poznat malého Billa, a tak Bill mlčel a nechal mámu lovit v paměti příběhy z minulosti, které už dávno odvál čas. Při některých se musel sám pousmát, zvlášť kdy se mluvilo o jeho eskapádách a žertících ve škole, kdy dával pořádně zabrat nejen svým spolužákům ale i učitelům.

Krátce před tím, než se Gordon vrátil z Freiburgu, Simone sklidila ze stolu prázdné šálky od čaje i konvici a vrátila se k oběma mladíkům. Bila se do hlavy, že jen co se jí podařilo Toma rozveselit, tak hodlá vypustit z úst něco, co nejspíš vrátí jeho náladu na bod mrazu ne-li ještě níž.

„Kluci, já vím, že je ještě docela brzy,“ začala opatrně, „ale ráno budeme vstávat opravdu brzy, takže by bylo dobré, kdybyste si šli sbalit všechny věci a pak hned šli spát,“ pověděla jim uklidňujícím hlasem. Koutky Tomových rtů povadly a Bill měl sto chutí po mámě něco hodit, ale nemohl, protože věděl, že i tohle byla součást odjezdu a nedalo se nic dělat. Hlasitě si povzdychl.

„Snesu nám pak věci dolů do haly,“ nabídl se Bill.

„Budete chtít, abych vás přišla ráno vzbudit, nebo si, Bille, nastavíš budík na mobilu?“

„Ne, ne, žádné buzení!“ vyhrkl Bill rychle. Potřeboval dnes večer držet mámu od jejich pokoje tak daleko, jak jen to půjde. „V kolik budeme odjíždět?“

„Gordon chce vyjet nejpozději v šest hodin, aby byly silnice v rámci možností ještě volně průjezdné,“ vysvětlila.

„Takže v kolik musíme vstávat?“

„To záleží na vás, co budete mít ráno ještě na práci. Musíte se stihnout obléct, nasnídat, dobalit věci, které budete ještě potřebovat dnes večer, a pokud se budete chtít ještě před cestou osprchovat, tak je potřeba si ten čas rozvrhnout nějak tak, abyste to stihli.“

„Dobře já… nějak to naplánuju,“ pokýval Bill hlavou.

„Můžete teď jít nahoru, pobalit všechny věci a pak přijďte na večeři.“ Bill souhlasně pokýval hlavou a ruku v ruce s Tomem z kuchyně odešli do jejich pokojů ve východním křídle.

„Půjdu nejdřív s tebou,“ pověděl mu a nezastavoval, dokud nedošli až k Tomovi.

„Moc věcí stejně nemám,“ špitl Tom.

„To nevadí.“

„Nikdy jsem se nebalil. Je tu nějaký postup?“

„No nejlepší bude, když si na posteli uděláš dvě hromádky. Doprava odlož všechno, co si s sebou chceš odvést a vlevo si nech věci, které budeš ještě potřebovat. Sprchový gel, kartáček na zuby, zubní pastu, ručník a oblečení, které si budeš chtít vzít zítra na sebe, ale jestli ti do toho můžu mluvit, nachystej si něco pohodlného. Nejlíp tepláky nebo tak. Bude to dlouhá cesta, tak aby tě nic netlačilo. Zbytek věcí zabalíme ke mně a ráno k nim přihodíme už jen těch pár drobností. Dojdu k sobě pro kufr,“ řekl mu a s polibkem na Tomovu tvář z pokoje odešel. Tom přinutil svoje nohy k pohybu a otevřel skříň, kde měl uložené své oblečení. Podle Billových rad z ošacení vybral dva kousky svršků – tričko a tepláky, které odložil na levou stranu postele. Mikinu měl na sobě, tu si vezme na sebe a nic víc snad nebude potřeba. Kdyby bylo chladno, Billův otčím v autě určitě zatopí, aby mu jeho rodina po cestě neumrzla.

„Tak jsem tady,“ zahalekal Bill a vjel do pokoje s jedním ze svých kufrů. „Můžu to začít dávat dovnitř?“ zeptal se, když viděl, jak Tom na postel hromadí své věci.

„Ano. Smím si s sebou odvést i svoje knížky? Jsou docela těžké,“ podal encyklopedie z poličky na zdi.

„Vezmi si, cokoli budeš chtít. Auto to uveze,“ usmál se Bill vřele a klekl si ke kufru, aby ho otevřel. Postupně začal do kufru rovnat perfektně srovnané kupky oblečení, které prokládal knížkami, aby při cestě nepřišly k nějakému úrazu.

Tom opravdu moc věcí neměl. Bill sotva zaplnil půlku prostoru zavazadla.

„Je to všechno? Nechceš si třeba odvést něco dalšího, co ti třeba připomínalo Alindu?“ nabízel mu Bill.

„Ne, všechno, co chci mít u sebe, už je sbalené,“ zavrtěl Tom hlavou.

„Dobře. Tak já to vezmu k sobě a připravím se na noční můru.“

„Můžu pomoct?“

„Nemusíš, ale pojď se mnou,“ vybídl jej a pokoj společně opustili.

„Hlavně pak nesmím zapomenout věci, které mám u tebe v tom starém pokoji. Co jsem tam natahal? Oh! Laptop! Pro ten radši půjdu ještě před večeří. Pak ještě… hmmm… jo deka. Tu si vezmeme do auta, abychom se do ní mohli zabalit. Svíčky tam necháme, přímotop ráno vrátím zpátky, ještě něco?“ obrátil se na Toma pro pomoc.

„No… jsou tam ještě… uhm… ty věci na… uhm… však víš,“ sklopil pohled a mírně se začervenal.

„Oh! Ty můžu zabalit až ráno, nebo…“ odmlčel se a posadil se vedle Toma na matraci. „Nebo chceš, abych je zabalil už teď? Vím, že toho na tebe dnes bylo moc, takže pokud dnes večer nechceš, pochopím to,“ usmál se láskyplně. Tom sebou škubl.

„Ne prosím. Já… chtěl bych. Víš, včera… dokázal jsem konečně chvíli myslet na něco jiného, a pak se mi tak krásně spalo. Zabalíme to až ráno, že ano? Prosím,“ našpulil Tom mírně rty. Na Alindu tenhle sladký kukuč vždycky zabíral, když chtěl čokoládu ještě před večeří.

„Mmm, myslím, že to dneska ještě budeme potřebovat, takže to zabalíme až ráno,“ pronesl Bill s vážnou tváří a poté se tiše rozesmál, když viděl, jak si Tom oddychl. Bill se vyšplhal Tomovi do klína a objal jeho tělo jak dolními, tak i horními končetinami. Přitiskl se svým nosem k tomu protějšímu.

„Dneska budu jen a jen tvůj. Přesně tak, jako jsi byl ty můj včera,“ prozradil mu.

„A budu moct…?“ Prst na jeho rtech ho umlčel.

„Budeš , cokoli jen budeš chtít,“ špitl Bill a poté se vpil do Tomových rtů, které byly už příliš dlouho tak blízko a zároveň tak daleko. Sklouzl svým tělem víc do Tomova klína, aby se jejich hrudníky potkaly a žádostivě zasténal do tepla úst druhého muže, který mu vyšel vstříc vlastním jazykem, prohlubuje tak jejich naléhavé spojení.

*

Po brzké večeři si zbylí obyvatelé domu popřáli dobrou noc a rozešli se ke svým pokojům. Bill si ve svém pokoji vyzvedl plně nabitý mobil kvůli budíku, a pak se s Tomem odebrali do západního křídla čistí a voňaví z právě dokončené večerní očisty.

Tomovi bylo nevolno. Jeho žaludek se podivně kroutil a on měl pocit, že je jen jeden krok od potřeby zvracet. Také se mírně třásl, čehož si Bill všiml díky dlani, kterou svíral ve své.

Když došli do Tomova pokoje a zajistili vchod, Bill už se nevydržel nezeptat.

„Tome, je ti něco? Vypadáš… no… vlastně ani nevím,“ nakrčil čelo.

„Uch. Je mi zvláštně,“ připustil Tom.

„Bolí tě něco?“

„Ne, to ne. Jen… chvěje se mi žaludek.“

„Myslíš na ten odjezd?“ Tom zavrtěl hlavou a stočil pohled k podlaze.

„Myslím… já… když ti to řeknu, nebudeš se zlobit?“

„Proč bych měl? Samozřejmě, že se nebudu zlobit. Povídej,“ pobízel jej.

„Nemůžu si pomoct. Myslím na to, co… ti budu dnes večer dělat,“ začervenal se a studem se otočil k Billovi zády. Bill vševědoucně rozšířil oči a drobně se zahihňal. Přistoupil k Tomovu otočenému tělu a natiskl se na jeho dlouhá záda.

„Cítíš to tady?“ zeptal se a přiložil dlaň na Tomův žaludek. Dostalo se mu přikývnutí. „A ten pocit pomalu směřuje sem?“ sjel rukou na jeho ploché pevné bříško. Další přikývnutí. „A pak to chvění sklouzne sem?“ promnul rozevřenou dlaní podbřišek. Pokývání hlavou bylo už trhanější. „A nakonec to cítíš tady?“ Dlaň sjela do Tomova klína a opatrně stiskla všechno, co se nacházelo pod ní.

„Bille,“ vydechl Tom souhlasně a zatřásl se.

„Víš, co to znamená?“

„Nevím,“ připustil.

„Znamená to, že se na mě těšíš. Že se nemůžeš dočkat, až se mě budeš dotýkat a až se já budu dotýkat tebe.“

„Takže mi není špatně z večeře?“ ujišťoval se Tom nevinně. Bill se decentně zasmál.

„Ne není ti špatně z večeře.“

„To je dobře,“ oddychl si Tom. Byl tak moc rád, že Billa má. Jeho tělo se chovalo legračně, Tom sám mu nerozuměl, i když bylo jeho vlastní, a díky Billovi si už nemusel dělat starosti, že je s ním něco špatně.

Bill Toma vzal za ruku, otočil jej k sobě a společně zalezli do připravené postele, která přímo volala po tom, aby se do ní dvojice položila. Mladší z nich se ujal přikrývání jejich těl a na chvíli se zdálo, že se chystá uložit ke spánku. Bill se natáhl přes Tomovo tělo, sáhl pod polštář a vyndal zbylé kondomy společně s krémem nahrazujícím lubrikant. Položil věci Tomovi na hrudník a mazlivě se usmál.

„Dnes to budeš potřebovat ty,“ pověděl mu. Tom věci odložil stranou, přetočil Billa na záda a přitiskl se k němu.

„Takže mám dělat to, co ty včera?“

„Můžeš, ale nemusíš,“ prohodil Bill. „Dělej to, co chceš zkusit, nebo to, co cítíš a hlavně… příliš nepřemýšlej,“ zabrumlal Bill a povzbudivě se usmál. Druhý muž vstřebal Billova slova a rozhodl se konat. Zbavil se svého trička na spaní a to samé se rozhodl provést s Billem. Svlékl veškeré jejich oblečení, dokud nezůstali na matraci nazí. Tom na rozdíl od Billa potřeboval více času, aby si zvykl na jejich společnou nahotu a byl schopný ji bez výčitek sdílet. Chtěl se Billa zeptat, zda se může položit na něj, ale sotva otevřel ústa, chystaje se k prosbě, Bill zavrtěl hlavou.

„Neptej se, nepotřebuješ moje svolení. Už dávno ho máš. Když budeš chtít, abych něco udělal, jen to řekni. Nepros.“

„Dobře,“ přikývl Tom srozuměně a něžně položil dlaně na mladíkova kolena, která opatrným tlakem odsunul od sebe do stran, vytvářeje si mezi nimi prostor. Bill pochopil jeho záměr a sám nohy začal roztahovat. „Uhm. Pokrč prosím nohy,“ požádal Tom nesměle a pohladil natažené dlouhé nohy svého společníka. Bill učinil, co se po něm chtělo, a rozevřel pro Toma stehna ještě o něco více. Tom hlasitě polkl, když viděl Billovo všechno a stydlivě cukl pohledem, když zjistil, že se na něj Bill dívá, jak si jej prohlíží na intimních místech.

„Nevadí mi, že se díváš, ale můžeš se i dotknout,“ mrkl na něj lišácky. Tom pokýval hlavou, ale pro teď se rozhodl, že potřebuje uklidňující polibky, aby si na celou situaci zvykl. Po kolenou se přeplazil k Billovi, umístil dlaně po stranách jeho těla, kde je zabořil do matrace, aby se podepřel a spojil své tělo s Billovým v oblasti jejich klínů. Proto žádal Billa, aby pokrčil nohy. Potřeboval se svými boky napasovat do toho správného místa, aby k sobě krásně přilnuli, a jeho stehna mu bránila v přepadávání do stran. Opatrně klesal dolů, spojuje jejich horká břicha a hrudníky, dokud se nevznášel jen kousíček nad Billovým krásným usměvavým obličejem.

„Nejsem moc těžký?“ strachoval se, ačkoli stále část své váhy přenášel na ruce.

„Jsi perfektní,“ dostalo se mu odpovědi. Tom se radostně usmál a chystal se započít sladké líbání, když jej Bill zastavil rozevřenou dlaní, která se přitiskla k horní části jeho hrudníku.

„Musím ti něco říct,“ začal Bill a Tom zaujatě naklonil hlavu, když si všiml, že kořen nosu a tváře mladíka pod ním podezřele zrůžověly. Bill se nikdy nečervenal, když mluvil o sexuálních věcech, proto Toma náramně zajímalo, co mu potřebuje říct, že se najednou chová tak stydlivě. „Já… no… jsem si jistý, že budeš opravdu dobrý, takže asi budu hlasitý,“ přiznal se. Tom se usmál.

„To nevadí.“

„A… budu nadávat a nejspíš i klít,“ dodal poníženě.

„Dobře,“ vzal Tom na vědomí.

„Takže… se předem omlouvám za všechna sprostá a pohoršující slova, která vypustím z pusy.“

„Předem odpuštěno.“

„Fajn,“ vydechl Bill úlevně. „Tak teď když už víš všechno, tak mi můžeš dát tu pusu,“ usmál se jako andílek.

„Rád,“ přikývl Tom a položil se svými rty do předem připravených úst, která jej zvala k sobě. Jejich jazyky se potkaly téměř okamžitě a Tom si nemohl pomoct od drobného ušklíbnutí, když se mu při setkání těch kluzkých částí jejich úst podařilo z Billa dostat spokojené zamručení, které po jeho neustálých nájezdech později už ani nepřestávalo. Bill cítil horko, které sálalo z Tomova klína, a proto podvědomě nadzvedával pánev, narážeje do té Tomovy, doufaje, že druhý muž pochopí, co by chtěl. A nemusel čekat dlouho. Šťouchání Billova penisu do toho Tomova bylo až příliš příjemné na to, aby na něj Tom nijak nereagoval. Připíchnul svými boky ty Billovy, které se stále odpichovaly od postele, k matraci a nechal svoji váhu ještě více klesnout. Zatímco se pokoušel krotit Billova ústa, aby se jej v rámci jejich žhavého líbání nepokusil rovnou sníst, začal pohybovat svými boky mezi jeho stehny a různou intenzitou tlačil na oblast mezi Billovýma nohama. Chvílemi kroužil pánví na místě, otíraje o sebe jejich mužství, chvílemi třel nejen jejich klíny, ale celá těla, když začal jezdit svým tělem nahoru a dolů, klouzaje po Billově rozehřátém těle, které se stále snažilo vzpínat k tomu jeho.

„Oh Tomi, ano!“ zasténal Bill spokojeně, nabral potřebný vzduch a znovu se položil do horoucích polibků, které s Tomem sdílel. Vypadalo to, že víc dráždění ani nebude potřebovat. Bude stačit, když se na něm Tom ještě párkrát zhoupne a bude připravený naprosto na cokoli. Odpíchl chodidla od prostěradla a složil je do tureckého sedu na Tomových bedrech, čímž jej uvěznil v sevření, protože jeho ruce už dávno bloudily po jeho nahých zádech, kde pohlazení střídalo zatínání prstů do hladké kůže podle toho, co Tom prováděl se svým jazykem. Oběma však začínal docházet vzduch, proto Bill musel násilně polibek ukončit a natočit tvář stranou, přičemž vzpínal hrdlo k Tomovi, když vnímal jejich tvrdnoucí penisy, jak po sobě neustále kloužou a všemožně do sebe šťouchají. Odhalená část labutího krku Tomovy rty přitáhla magickou silou téměř okamžitě. Zkoumavými polibky putoval od Billova ucha po straně krku až ke klíční kosti. Nechtěl se zdržovat. Chtěl se dostat k bradavkám, které mu posledně přinesly tak krásné pocity. Brzy také pochopil důvod té lesklé ozdoby, která byla píchlá v Billově levé bradavce. Sotva ji obkroužil jazykem, vydoloval z Billa hlasité vyjeknutí, které následovalo vyřknutí ne příliš lichotivého slova, ale Tom nemohl říct ani popel, protože byl předem varován. Pomalu se přesouval rty níž a níž, dokud se celým tělem neocitl schoulený mezi Billovými stehny, které musely propustit jeho tělo, aby se obličejem dostal k podbřišku, a dál do Billova rozkroku, který byl stejně vzrušený jako jeho vlastní.

Tomova dlaň nejistě zamířila do vzrušeného klína a rty se přitiskly k hladké kůži na tetování hvězdy, jejíž spodní cípy sahaly až do slabin.

„Kruci kruci,“ zanadával Bill vzrušeně a opřel se do Tomova dotyku. „Tomi,“ oslovil muže, když cítil, jak se nervózně přesouvá svými ústy k jeho vzrušení.

„Ano?“

„Lehni si ke mně na bok. Hlavou směrem k mým nohám,“ nakázal mu udýchaně a sám se položil na levý bok. Tom se tedy nechápavě přesunul do Billem požadované pozice, dokud se obličejem neocitl zpět u Billova klína, zatímco Billovy rty okamžitě zaútočily na ten jeho. Překvapením vyjekl, když se ocitl ve známém teple. Potom, co se vzpamatoval, zjistil, o co Billovi šlo. V téhle pozici mohl Billovi dělat to samé ve stejný čas. S myslí zamlženou potěšením, které mu způsoboval Billův jazyk na jeho špičce, otevřel ústa a se soustředěním vepsaným ve tváři si zasunul cizí penis do pusy. Nebylo to špatné. Bylo to horké, tvrdé a klouzalo to proti jeho jazyku. Nečekaně zamručel kolem vrcholku, když piercing v Billově jazyku obkroužil citlivou kůži nahoře, zatímco zbytek Billovy ústní dutiny vytvářel kolem mužství podtlak. Tom zavřel oči a snažil se svoji mysl odprostit od všeho, co se dělo v jeho rozkroku, aby se mohl zaměřit na vlastní činnost. Kočičími olíznutími dráždil vrchní část penisu a zkoušel, co si může dovolit. Vrčení, které vibrovalo kolem něj, bylo neklamnou známkou toho, že si muž v jeho klíně jeho počínání užívá. Byl zvědavý, kam až bude schopný Billa pustit, protože nebyl nijak zanedbatelné velikosti, a už teď se rty sevřenými kolem špičky, měl Tom pocit, že je jeho pusa plná. Přesto se odhodlaně nadechl, rozevřel ústa a pomalu začal po tvrdém údu sjíždět obličejem k Billově pánvi. Zastavil se zhruba v polovině. Cítil, že s trochou soustředění by mohl sklouznout ještě níž, a pak už by stačilo jen pár centimetrů, aby se dotkl špičkou nosu Billových varlat, ale nechtěl pokoušet své štěstí. Měl za to, že na svoji úplně první ústní práci si vedl výborně už s tím, co udělal do teď. Při dalším tréninku bude mít možná víc odvahy k tomu, aby Billa pustil hlouběji do krku, ale pro teď byl spokojený s tím, čeho dosáhl.

S intimní a velmi citlivou části těla milovaného člověka v ústech začal jazykem a rty zkoumat, co všechno by mohl Billovi udělat, aby se cítil hezky. Nějakou chvíli jen naříkal, protože Billova ústa jej nutila cítit nevídané věci a bylo těžké odprostit se od vlastního potěšení, aby se mohl věnovat druhému muži. Se semknutými víčky nasál ztopořený penis a jazykem začal hladit kůžičku na povrchu. Všude, kam zrovna dosáhl.

Billovy pohyby byly záměrné a zkušené. Snadno by mohl Toma dovést k vrcholu jen za pomoci svých úst. Tom na druhou stranu na Billovi pracoval opatrně, zkoumavě a rozvážně. To když se spojilo se sexuálním půstem, který Bill držel už delší dobu, tak bylo naprosto jedno, jak si Tom v jeho klíně počíná, protože každý dotek znamenal další krok k vrcholu.

„Stačí,“ ozvalo se tichem pokoje. V jednom okamžiku oba muži opustili intimní partie toho druhého, aby mohli promluvit a zarazit tak pečlivou péči, protože mravenčení v jejich těle předznamenávalo první vlny uvolnění. Tom se přetočil zpět do přirozenější pozice a společně se s Billem zasmáli, jak jim to vyšlo.

„Tomi,“ vydechl Bill, když se Tom vrátil mezi jeho stehna. „Jestli jsi takhle dobrý ve všem, co děláš poprvé, tak se nemůžu dočkat, až budeš ve mně,“ broukl Bill natěšeně a zároveň zvědavě. Tom se mu zasmál do krku a rozpoutal ještě jednou vášnivé líbání, při kterém nechal svoje dlaně bloudit po štíhlém těle pod sebou.

„Opatrně,“ oddálil se od něj Tom, když Bill nedočkavě přirážel pánví proti té nad sebou.

„Prosím, Tomi, už,“ zaskřípal a šmátral po posteli, dokud nenašel krém. Vtiskl jej do Tomovy ruky a oddaně čekal, až se Tom chopí přípravy. „Postupně přidávej po jednom prstu, jako jsem to dělal já,“ instruoval jej. Tom trhaně přikývl a slezl z Billova těla dolů. Ležící mladík z vlastní iniciativy podložil svůj zadeček polštářem, aby Tom mohl pohledem kontrolovat, co dělá, a na matraci se uvolnil. Jeho doširoka roztažené dolní končetiny roztahovaly i obě hýždě, takže měl Tom k jeho vstupu perfektní přístup.

Náhražkou lubrikantu pokrytý ukazováček se plíživě přemísťoval k místu, ke kterému měl Tom zatím přišpendlený pouze pohled.

„Přilož špičku na můj vstup a krouživými pohyby to místo masíruj,“ naváděl Bill bez dechu a čekal, dokud Tom nezareaguje podle jeho návodu. Brzy se teplý kluzký prst přitiskl ke kroužku stažených svalů a Bill hlasitě polkl. Tomova levá ruka se pro podporu přitiskla k Billovu stehnu a nevědomky jej hladila od kolene ke kyčli a zpět ve velmi pomalých tazích. Bříško Tomova ukazováčku začalo v pravidelném rytmu roztírat drobnou dávku lubrikantu v okolí Billova citlivého místa, přesně kopíruje okraj svraštělé kůže.

„To je ono,“ zamručel Bill spokojeně. „Až budeš připravený, nastav prst kolmo ke mně a začni ho tlačit dovnitř.“ Tom tak učinil téměř okamžitě. Co si pamatoval, měl by to být spíše Bill, kdo by se měl cítit připravený. Ne Tom. Levá dlaň se ustálila na Billově boku kvůli stabilitě, aby při vnikání prstu dovnitř Billovo tělo neucuklo a Tom mu ještě nějak neublížil. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak Billovo tělo hltá Tomův prst postupně po všech třech článcích, dokud uvnitř nezmizel až po kloubek. Mužovo tělo se kolem předmětu ve svých útrobách podvědomě okamžitě stáhlo.

„Zatraceně!“ zasípal Bill.

„V pořádku?“ nakrčil Tom obočí.

„Oh, zatraceně v pořádku,“ dostalo se mu odpovědi. „Hýbej s ním, prosím. Uvolni mě,“ požádal Bill a úmyslně kolem Tomova prstu stiskl svaly. Cítil, že moc uvolňovat nepotřeboval. Jeho tělo bylo na Toma tak natěšené, že se pro něj samo otevíralo, ale zdání klamalo. Přesné datum posledního sexu si Bill už ani nepamatoval, takže by byl hloupý, kdyby přípravu podcenil a nechal do sebe Toma vstoupit hned. Jeho mozek možná křičel, aby Toma už pustil dovnitř, ale byl si jistý, že jeho zadek by mu ve chvíli proniknutí a následující ráno moc nepoděkoval.

„M-můžeš přidat další,“ poručil si, zatímco se na matraci kroutil jako had, pomáhaje Tomovi najít ten správný úhel, ve kterém by snadno našel jeho prostatu. „Roz- kurva! Ngh,“ zasténal, když v sobě ucítil další prst. „Roztahuj je do strany a… ahh. Ano přesně takhle!“ pochválil Toma a stiskl víčka. Neměl nejmenší tušení, jak dlouho bude ještě schopný Tomovi udílet rady, protože mu docházel dech a začal se pomalu ale jistě ztrácet ve vlastním potěšení.

Když Tom dlouho nezaznamenal žádné další instrukce a jen sledoval, jak Bill kvílí, rozhodl se přidat ještě třetí prst, protože přesně tolik jich měl předchozí večer v sobě on sám. Byl něžný, jak jen mohl, protože si vzpomínal, jak bylo nejdřív nepříjemné přijmout do sebe třetí prst. V tomhle případě ale jeho prst vklouzl ke dvěma tak snadno, že Tom neměl šanci jej zasunovat pomaleji. Brzy Billovo tělo tančilo kolem třech prstů, které se uvnitř něj pohybovaly spíše nekoordinovaně. Bylo vidět, že Tom netuší, jak by měl rukou pohybovat, aby to bylo druhému muži co nejvíc po chuti, proto byl rád, když zaznamenal Billovu vlastní iniciativu, při které sám přirážel svoje tělo na prsty, nebo kroutil boky, aby sám sebe uvolnil. Starší z nich se snažil najít tu věc, která jej málem připravila o rozum, když se jí Bill dotkl, ale ať šmátral prsty, jak chtěl, nebyl úspěšný. Jednak nevěděl, kde přesně hledat a jednak před ním Bill sténal pokaždé stejně, ať už svými prsty udělal uvnitř cokoli, takže si myslel, že se jeho bodu dotkl, ale nevěděl o tom.

„Stačí, Tomi,“ vypískl Bill, když cítil, že bude schopný přijmout Tomův vzrušený penis. Vysíleně se podepřel na loktech a zkušeným okem sledoval, jak Tom zápasí s balíčkem kondomu, dokud se neprobojoval dovnitř. Prose Billa pohledem, aby ho kontroloval, si vybavil Billovu činnost s tou gumovou věcí a více méně úspěšně si zvládl kondom nasadit hned napoprvé. Bill souhlasně zamručel a zamumlal něco v náznaku pochvaly. Krém už si na penis zvládl Tom nanést sám, aniž by potřeboval dozor.

Odkládaje tubu stranou se přemístil do přímé blízkosti Billova zadečku. Nervózně se podíval mladšímu muži do očí a skousl si spodní ret.

„Děje se něco?“ zeptal se Bill.

„Uhm… mám trochu strach,“ broukl Tom a hladil vnější strany Billových roztažených stehen.

„Nemusíš mít. Jen přiložíš špičku a pomalu budeš tlačit dovnitř.“

„Bojím se, že ti ublížím. Že budu moc rychlý nebo tak.“ Bill dovolil svým nohám se mírně natáhnout, když se odpíchl zády od matrace a naklonil se k Tomovi. Beze slova zajmul jeho rty svými, aby odvedl pozornost od zbytečných obav. Polibky Tom uvítal. V jednu chvíli dokonce začal tlačit na Billův trup, aby se zády znovu položil a Tom mohl vklouznout mezi jeho stehna, ale Bill se rukou zapřel za svými zády a nedovolil Tomovi ten okamžik oddalovat.

„Když budu potřebovat, abys udělal něco jinak, řeknu ti to. Slibuju. Chci tě v sobě, Tomi. Opravdu moc,“ zašeptal do jeho rtů žádostivě a posunul se zadečkem ještě blíž k Tomovu rozkroku.

„Můžeme to udělat společně?“ poprosil Tom.

„Pro tebe cokoli,“ usmál se Bill. „Stiskni moje boky,“ řekl a podsadil pánev. Sáhl mezi jejich klíny a sevřel Tomův kluzký penis u kořene. On sám nejlíp věděl, kam ho má navést, proto Tomův úd přidržel špičkou u vchodu do svého těla a pokynul Tomovi, aby zatlačil špičku dovnitř. Ta se v něm ztratila bez nejmenších potíží.

„Teď už jen pomalu přisunuj boky ke mně. Neboj se,“ pověděl Bill a uložil se zpět na záda, vraceje nohy do původní polohy. Daleko od sebe s koleny nahoru.

Tom sklopil pohled dolů a nepouštěje Billovy boky, začal svůj penis nořit do těla pod sebou. Sledoval, jak kousek něj centimetr po centimetru mizí hluboko v Billově horkém těle, které ho svíralo nevídanou silou. Bill se zhruba ve třech čtvrtinách silně kousl do jazyka, aby odolal pokušení Tomovi říct, aby chvíli zastavil. Raději se kolem Toma zkroutil a povolil tělo, jak jen mohl. Zadržovaný dech vypustil teprve ve chvíli, kdy se jeho kůže setkala s tou Tomovou a hlouběji se Tom už svým vzrušením nemohl dostat.

„Dej mi chviličku, abych si zvyknul. Jsi velký, ale tak dobrý uvnitř,“ zašeptal blaženě a se zavřenýma očima vnímal každý kousíček tvrdého údu v sobě, jak tlačí do stěn zadečku, které se naopak tlačily na něj a obepínaly jej.

„Je to těsné a úzké,“ vydechl Tom.

„Ano, ano,“ přikývl Bill. „Líbej mě, Tomi, prosím,“ požádal Bill a zpoza mírně pootevřených víček sledoval, jak jedna dlaň pustila jeho bok, láskyplně se přitiskla k jeho napjatému břichu a Tomův obličej se zjevil nad tím jeho. Billovy ruce se okamžitě omotaly kolem Tomových širokých ramen a zad a pravá noha se zvedla z prostěradla a obejmula Tomův bok, pokládajíc se na jeho bedra. Spojeni v jedno tělo spolu rozehráli vášnivý souboj polibků, při kterém kradli vzduch tomu druhému z úst, nahrazuje jej tím svým. Bill nepřestával Toma líbat tak dlouho, dokud se jeho rty neleskly pod nájezdy lačného jazyka a nedostalo se jim plnosti a růžovosti díky hravému kousání zubů.

„Pomiluj mě, Tomi,“ zasténal Bill a připravil se na nejkrásnější část celého jejich počínání. Tom, nespouštěje pohled z Billovy tváře plné očekávání, opatrně odsunul pánev a znovu ji přisunul zpět. „To je ono,“ pochvaloval si Bill. Bylo mu fuk, že má Tom perfektní výhled na jeho výraz stažený rozkoší, hlavní bylo, že se v něm pomalu hýbal.

Tlak, který vyvíjelo Billovo tělo, dalo Tomovi konečně poznat, proč je to tak úžasný pocit, být ponořený v jiném těle.

„Bože ano! Uch,“ vyhekl Bill. „Rychleji, prosím. Silněji,“ zakňučel a úlevně zasténal, když se Tom podvolil jeho požadavkům. Dvojité sténání zaplnilo tichý pokoj a k šeptání Tomova jména se připojilo i to Billovo, ve kterém se nesl ale především nádech nekonečné lásky a důvěry.

„Bille, Bille, oh,“ opakoval Tom daleko diskrétněji než Bill, který neváhal dát vědět, co mu dělá dobře. Tomův penis v pravidelných přírazech pronikal do Billova těla, otvíral jeho vchod, třel jeho svaly, dokud v jednom okamžiku špička úspěšně nenarazila na jeho prostatu.

„Kurva ano!“ vykřikl Bill a propnul se v zádech. „Tam tam, Tome!“ hýkal horečně a sám vycházel Tomovým přírazům vstříc.

„Billi,“ zanaříkal Tom a silně stiskl čelisti, když pocítil ten známý pocit ve svém podbřišku, se kterým jej Bill seznámil teprve nedávno a který byl pro něj stále nový a překvapující. „Já…“ naznačil.

„Já vím, já vím. Tak blízko,“ sykl Bill a sám vyhledal svůj nateklý penis, který silně sevřel v dlani. Tom zrychlil své boky, schovávaje tvář do Billova krku, jak očekával ten silný pocit, který se pomalu plazil přes jeho tělo. Jeho vnitřnosti se sevřely a on poprvé o mnoho hlasitěji vykřikl do Billovy pokožky na krku, jak dosáhl vrcholu. Hýbal boky ve stejném, jen o něco pomalejším rytmu dokonce i tehdy, kdy ucítil něco teplého, co v jeden okamžik zasáhlo jeho břicho.

Vyčerpaně se zhroutil na tělo druhého mladíka a zabořil polovinu obličeje do prostěradla, vydechuje horký vzduch vedle Billova ucha. Ten přijal Tomovo těžké tělo do své náruče a omotal kolem něj všechny čtyři končetiny. Jeho váhu si prozatím neuvědomoval, protože sám teprve sestupoval ze svého vrcholu.

V náhlé vlně energie, kterou pohánělo čiré štěstí a pocit uspokojení, sevřel Tomovo nehybné tělo a přetočil se s ním. Spojení v oblasti klínů, Bill klesl na mužův hrudník a unaveně začal pokládat motýlí polibky podél uvolněné čelisti, na Tomovy tváře, bradu, čelo a nos. Ústům se vyhýbal, protože ty byly momentálně pootevřené, jak Tom do svých plic nasával chybějící množství kyslíku.

„Tomi, to bylo tak nádherné,“ zašeptal do ucha svému milenci. „Cítím se tak krásně, a to díky tobě. Jsem celý tvůj,“ pověděl mu oddaně a štěstím zakníkal, když ho Tom sevřel v náruči, aniž by bylo potřeba slov.