autor: ophelia_seven
Sex ANEB všechny způsoby, jak Tom přivádí Billa k šílenství
Byl to jeden prostořeký komentář u večeře… ale Billa to přivádělo k šílenství.
„Tvůj pokoj je tak nudný,“ řekl Tom po večeři, když přišel do Billova pokoje pro svou tašku do sprchy a našel Billa, jak sedí uprostřed postele se svým deníkem. „Měl by sis sem dát plakáty nebo tak něco.“ V tom okamžiku Bill zahučel, obrátil oči v sloup a sklopil hlavu ke knize, doufal, že Tom nepoznal, co to bylo, protože by si z něj určitě dělal legraci. Poté, co Tom odešel, zjistil, že se rozhlíží po pokoji a přemýšlí, co by mohl udělat, aby to trochu vylepšil.
„Tahle show je hloupá,“ postěžoval si Tom později, když se přišel posadit do obývacího pokoje k Billovi, jeho vlasy a pokožka byly ještě částečně vlhké od sprchy. Bill místo odpovědi zavrčel, ale rychle přepnul kanál. Tajně se styděl za to, že byl přistižen při sledování reality show. Té stejné, kterou rád sledovat každý pátek večer, když nebyl s Andym.
„Jsi příliš hubený,“ poznamenal Tom jen tak mimochodem, když přišel druhý den ráno vytáhnout si z batohu zubní kartáček a přistihl Billa, jak si převléká tričko. Bill si rychle stáhl tričko dolů, zneklidněně, aby zakryl své břicho a odtlačil Toma z cesty, jak odešel z místnosti a zamířil na snídani. Nedbale se zastavil u vysokého zrcadla na konci chodby a úkosem se na sebe podíval, nejprve vtáhl břicho a poté jej vystrčil tak daleko, jak jen mohl. Když uslyšel Toma šourajícího se do chodby, Bill rychle odvrátil oči a pokračoval v chůzi.
Bill byl v polovině své misky s ovocnými kroužky, než si uvědomil, že to byla jen další věc, za kterou jej Tom mohl zkritizovat, ale už bylo příliš pozdě s tím něco udělat, protože Tom se právě objevil v kuchyni. Pohlédl do Billovy misky, aby viděl, co má, a Bill se napjal. Opravdu tvrdě se snažil, aby mu bylo jedno, co si Tom myslí, ale zdálo se, že Tom měl názor na všechno, takže bylo docela těžké se tomu vyhnout. „Pokud řekneš jedinou poznámku o mých cereáliích, ubodám tě k smrti,“ pohrozil Bill, jeho hlas zněl dokonce i vážně.
Tom se na něj podíval s vykulenýma očima, jeho ruka se zastavila ve vzduchu, jak se natahoval po krabici ovocných kroužků na lednici.
„Cože?“
„Slyšel jsi mě,“ vyzval jej Bill. Tom spustil ruku a zíral na svého mladšího bratra, jak se stále snažil zjistit, odkud se ta výhružka vzala.
„C-“ začal a pak se odmlčel se zmateným povzdechem. Bill na něj zíral a čekal, až udělá tu chybu a řekne něco zlého, aby ze sebe mohl vypustit všechny ostré odpovědi, které si v hlavě formuloval. „Můžu si dát taky?“ Zeptal se nakonec Tom a zíral na krabici cereálií, kterou měl na dosah.
To nebylo to, co Bill očekával, a okamžitě pokrčil rameny a podíval se zpátky dolů do své misky mléka. Koutkem oka sledoval Toma, jak si vytahuje misku ze skříňky a připravuje si do ní snídani u kuchyňského pultu. Tom se k němu nečekaně obrátil a Bill rychle vrátil svou plnou pozornost ke své vlastní snídani. „Můžu mít taky nějaké mléko?“ Zeptal se Tom s nádechem posměchu v hlase.
„Přestaň se mě ptát, jestli můžeš mít nějaké věci,“ odsekl Bill, zvedl svou misku a zanesl ji do dřezu, kde vylil zbytek do odpadu. „Bydlíš tady, takže si vem, co chceš.“ Bill mohl říct, že je na hraně, že neuvažuje jasně. Byl prostě po celou dobu tak na hraně, že to z něj začínalo vysávat všechny racionální myšlenky.
„Stala se z tebe opravdová diva, víš to?“ řekl Tom s úšklebkem, neohromen Billovým výbuchem, zatímco si naléval mléko na své cereálie, než vrátil nádobu zpátky do lednice.
Billovi poklesla čelist překvapením. Už byl dříve nazván různými jmény, ale nikdy mu nikdo neřekl, že je diva. Dalo mu zabrat víc, než by rád přiznal, aby dal dohromady své myšlenky způsobem, kterým by vypadal jako ne-diva.
„Ty jsi prostě tak nesnesitelný!“ Křikl na svého staršího bratra, který nyní seděl u stolu s miskou ovocných kroužků. Bill se snažil udržet ruce pryč ze svých boků, jak mluvil.
Tom se ušklíbl a vzhlédl k němu od stolu. „Já nic neudělal,“ odůvodnil, ale Bill se nechystal přijmout tuto výmluvu. Samozřejmě, že udělal spoustu věcí.
„Ukradl jsi mi peníze!“ vykřikl Bill první věc, kterou mohl vymyslet z toho, co Tom udělal. Byla to jen jedna z mnoha, ale bylo to velké.
Tomova tvář na chvíli zvážněla a zvedl prst, když se jeho úsměv vrátil. „Ale dal jsem ti většinu toho zpátky.“
„Řekl jsi, že jsem mimino,“ vypálil Bill nazpět a snažil se ignorovat skutečnost, že velmi dobře ví, že se právě chová jako mimino.
„Neřekl,“ protestoval Tom, ale Bill to očekával a vyčítavě pokyvoval hlavou dřív, než Tom dokonce domluvil.
„Jo, včera u večeře jsi řekl, že jsem vždycky byl mimino.“
Tomovi v očích zablikalo poznání a přikývl. „A ty jsi řekl, že tě nezajímá, co si myslím,“ odsekl arogantně se zvednutým obočím a připravený k hádce.
Billovi docházely argumenty, kterých by se mohl zachytit. Jeho bratr vyzdvihl velmi dobré, opodstatněné skutečnosti. Býval schopný nad ním v argumentování vyhrát, ale zdálo se, že po čtyřech letech trochu vyšel ze cviku. „Nezajímá,“ odpověděl a snažil se udržet své nervy v klidu a hlavu vzpřímenou. Bylo to velmi těžké, ale snažil se.
Úšklebek na Tomově tváři vzrostl, když se zeptal. „Tak proč vedeme tento rozhovor?“ Bill zápasil s odpovědí a Tom trpělivě čekal, dokud si nebyl jistý, že Bill už nemá v úmyslu s čímkoliv přijít. „Myslím, že bys měl znovu pozvat Andrease,“ navrhl a vložil si do úst lžíci cereálií.
Bill rozhořčeně zahučel. „Proč?“ Chtěl to vědět. Netrpělivě čekal, než Tom polkne, aby mohl promluvit.
„Protože ty, bratříčku, potřebuješ sex.“
Tom to řekl tak ležérně a Bill musel bojovat, aby zadržel zalapání po dechu, které mu hrozilo. Ucítil v těle mírný třes, když si pomyslel, jak blízko byli k tématu, které je na prvním místě rozdělilo. Bylo to, jako by všichni kolem toho tématu tancovali. Bylo to tam jako přetrvávající spící věc, kolem které všichni našlapovali po špičkách.
Místo toho ze sebe Bill vydal pronikavý výkřik frustrace, který způsobil, že se Tom rozesmál, zatímco se objevila jejich matka s veselým a netečným: „Dobré ráno, kluci.“
Ani jeden z chlapců neodpověděl. Tom zaměstnal sám sebe svými cereáliemi, zatímco Bill na něj rozhořčeně zíral. Na způsobu, jakým se Tom projevoval, bylo něco k zešílení. Byl si tak jistý sám sebou, tak domýšlivý, tak… měl pravdu v tolika věcech a to samo o sobě bylo špatné.
„Jak se ti v noci spalo, Tome?“ zeptala se jejich matka a začala tak přátelskou konverzaci, když si nalévala šálek kávy. Byla stále ještě v pyžamu, jelikož byla sobota a nemusela do kanceláře a Bill jí málem záviděl to, že se cítila dostatečně pohodlně, aby celý den vypadala jako vandrák. Bill dokonce i ve svých volných dnech cítil potřebu vyoblékat se a udělat si vlasy a make-up – kromě předchozího dne, kdy byl příliš unavený, než aby se tím zaobíral. Napadlo ho, jestli jejich matka také někdy bývala citově vyčerpaná, jako byl on posledních pár dní. Pokud byla, nedávala to najevo.
„Dobře,“ řekl Tom. „Ten gauč je docela nepohodlný.“
Bill se na něj zamračil ze svého místa u kuchyňského dřezu. Věděl přesně, kam tím jeho bratr mířil a věděl, bez jediného stínu pochybnosti, čí stranu jejich matka zaujme. Proto se rozhodl do toho skočit dřív, než bude daný argument vůbec předložen.
Řekl první věc, která mu přišla na mysl. „Hádám, že ses teda neměl nechat vykopnout od táty.“ Opravdu nepřemýšlel, než to řekl, a věděl, když Tomovy oči vzteky zamrkaly, že to neměl říkat. Měl říct něco o tom, že neměl ukrást bratrovy peníze, nebo se nechovat jako kretén, ale neudělal to. Okamžitě šel pro úder pod pás.
„Taky hádám, že jsem se neměl nechat vykopnout odsud, protože pak bys kolem mě nebyl pořád tak zasraně nervózní.“
Bill otevřel ústa, aby reagoval něčím, čímkoli, ale neměl tušení, co na to říct. Tom měl pravdu, ale také mluvil o té jediné věci, o které on sám nemluvil s nikým a tak dlouho, že si nebyl jistý, jestli odpovídající slova jsou ještě vůbec relevantní. Zhluboka se nadechl těsně předtím, než do toho vstoupila jejich matka.
„O minulosti nemluvíme,“ řekla pevně a dívala se střídavě mezi oběma kluky. „Rozumíte mi?“
„Jak myslíš,“ přišla Tomova okamžitá odpověď a Simone pohlédla na Billa pro potvrzení, ale Bill nemohl najít svůj hlas. To, uvědomil si, by mělo být dostatečné potvrzení samo o sobě, ale ona se na něj dál dívala, dokud se necítil tak nepohodlně, že už tam nedokázal stát ani o chvilku déle. Popadl bundu z opěradla prázdné židle a zamířil rovnou ke dveřím.
„Kam jdeš?“ zavolala za ním Simone, když se řítil přes obývací pokoj tak rychle, jak jen mu to jeho roztřesené nohy dovolily.
„K Andymu,“ uslyšel Tomovu odpověď.
„Jdi do prdele,“ vyprskl na svého bratra těsně předtím, než za sebou zabouchl dveře. Necítil žádnou potřebu to vysvětlovat nějak hlouběji, protože všichni tři věděli, že to je přesně to místo, kde skončí.
Bill znal Andrease už téměř dva roky. Byli přátelé, dříve, než začali být cokoliv jiného, a když si Bill uvědomil, že Andreasova ústa byla stejně dobrá, ne-li lepší, než ústa ostatních náhodných kluků, které si kdy přivedl domů, rozhodl se si jej udržet. Oficiálně spolu chodili skoro rok a Andreas se stal dobrým výpustním ventilem, i když ne vždy nechal Billa se oprostit od toho, od čeho se chtěl oprostit. Andreas se nebál pokaždé upozornit na jeho sračky, a ačkoliv se to Billovi nelíbilo, respektoval Andyho za to, že to dělal.
Problém, který si Bill toho rána uvědomil, byl ten, že Andreas neměl tušení, co šlo před čtyřmi lety tak špatně, že to jejich matku přinutilo, aby dvojčata rozdělila. Snažil se vyptávat v první fázi jejich přátelství, ale Bill mu za to pokaždé málem ukousnul hlavu a poté jej několik dní ignoroval. Nakonec se Andreas přestal snažit a Bill nikdy nepocítil potřebu podat mu podrobnější informace. Neuvědomil si, téměř rok zpátky, že by dokonce ještě mohli být spolu.
Bill se snažil sám sebe připravit, zatímco šel k domu svého přítele a kouřil jednu cigaretu za druhou, na to, kam bude nadcházející rozhovor směřovat. Upřímně, neměl tušení. Byl si jistý dvěma věcmi: Tom jej kompletně přiváděl k šílenství a potřeboval uvolnění ze svého napětí.
Jeho plán byl vidět Andrease, vykouřit několik cigaret, zatímco vyventiluje vše ze svého systému (nebo alespoň tolik, kolik může) a pak se vrátit domů a vyhýbat se svému bratrovi za každou cenu. Ale když mu Andreas otevřel dveře, naklonil hlavu na stranu a arogantně se jej zeptal: „Takže mě koneckonců potřebuješ, co?“ Bill musel sebrat všechny své síly, aby z něj neserval oblečení přímo na místě. Místo toho se na něj vrhl, přitáhl si jej za tričko blíž k sobě a drtivě přitiskl své rty na jeho. Andreas ze sebe vydal malý povzdech, když si uvědomil, co se děje těsně předtím, než se jejich rty srazily, ale nebylo tady nic, co by s tím mohl udělat.
Andreas Billa nechal, aby jej chvíli líbal, než jej se zasyčením odtlačil pryč: „Moje máma!“
To byl další problém. Ačkoliv spolu ti dva chodili už téměř rok, Andreasova matka nevěděla – odmítala vzít na vědomí, ačkoliv zde byly všechny signály – že její syn je gay. Andy nikdy nepopíral, že by byl gay, nebo že by Bill byl jeho přítel, ale nikdy jí to nevpálil přímo do obličeje, jako to dělal Bill se svou matkou. A jeho matka se rozhodla být v blažené nevědomosti.
„Nahoru,“ vydechl Bill a snažil se vysílat naléhavost, kterou náhle pocítil ve svých kalhotách.
„Mami, Bill je tady. Budeme nahoře,“ zavolal Andreas okamžitě, zatímco je Bill začal vést směrem nahoru a snažil se vyhnout jakémukoliv tělesnému kontaktu, dokud nebudou za zavřenými dveřmi. V Andreasově domě bylo příliš mnoho komplikací, a to byl důvod, proč se zde Bill zřídkakdy zastavil. Jejich společná činnost, ať už sexuální nebo ne, byla téměř vždy u Billa doma nebo, ve vzácných příležitostech, na veřejnosti.
„Bille!“ objevila se Andreasova matka náhle ve dveřích. „Jak se máš?“ Tvrdě, chtěl odpovědět, ale věděl, že kdyby to udělal, Andreas by mu už v žádném případě nechtěl pomoct s jeho problémem.
„Fajn,“ řekl místo toho monotónním hlasem.
„Zůstaneš na oběd?“ Chtěla vědět stejně jako jeho matka, ale zcela určitě to nebyla jeho matka.
Bill se snažil ignorovat zklamání v očích jeho přítele, když zdvořile odmítl. Andreas měl vždycky takový pohled v očích, když si uvědomil, že to bude jen další šuk a odchod. Nikdy si nestěžoval, ale Bill pokaždé dokázal říct, že chtěl.
„Já jen opravdu potřebuju mluvit s Andym,“ vysvětlil a doufal, že pochopí. Bylo trapné stát před přítelovou matkou s erekcí, a ještě trapnější, když si ani nebyla vědoma, že její syn je gay.
„Řekl mi, že tvůj bratr je zpátky?“ Pověděla a oči se jí náhle rozsvítily nad tím novým poznatkem. Samozřejmě, pro ni to byly dobré zprávy. Identická dvojčata se opět shledala po čtyřech letech. Bohužel, pro Billa ty zprávy nebyly až tak skvělé, ale stejně přikývl a opravdu chtěl Andrease popadnout za ruku a odtáhnout jej nahoru. „To je úžasné, a jak to zatím jde?“
Bill se usmál se sevřenými rty. „Dobře,“ řekl, ačkoliv z jeho hlasu neodkapávala ani kapka dobra.
Zdálo se, že Andreasova matka konečně pochopila a uchechtla se. „No, kluci, nechám vás už jít,“ řekla a odkráčela kamkoliv, odkud dříve přišla, aniž by věděla, na co se opravdu chystali jít. „Dej mi vědět, pokud si to rozmyslíš s tím obědem.“
Bill přikývl a pak rychle vyskákal schody s Andreasem v patách. Jakmile se za nimi zavřely dveře, otočil se a přišpendlil ho ke dveřím, jejich obličeje se ocitly blízko u sebe. „To bylo tak zatraceně trapné,“ vydechl podrážděně.
Andreas se zamračil. „Jenom nás na minutku zastavila. Nechápu, co je na tom za problém,“ pokrčil rameny. Bill přitiskl svým rozkrokem do stehna svého přítele, v jehož očích se rychle objevilo porozumění a ústa vytvaroval do ´O´, než se zatvářil znechuceně. „Ty vole! Tys měl právě rozhovor s mou matkou, zatímco jsi byl-„
Bill zavrčel a přerušil jej přitisknutím svých úst na jeho, než se přestěhoval na krk, který sál a kousal, přičemž přitiskl boky k bokům svého přítele. „Tak strašně tě potřebuju,“ vydechl proti kůži blonďatého chlapce a Andreas zasténal, než se natáhl za sebe a zamkl dveře, jak to Bill vždy požadoval. „Bylo by to o tolik jednodušší, kdybys jí to už kurva řekl,“ zabručel Bill a odtáhl se, ale nepřerušil jejich kontakt od pasu dolů.
„Nemůžu,“ zamračil se Andreas. „Ona není jako tvá máma. Tvoje máma je v pohodě s čímkoliv,“ řekl a Bill se nad tím cynicky hlasitě zasmál. Musel si připomenout, že Andreas nevěděl – nemohl vědět, jak přesně jeho matka není v pohodě s čímkoliv.
Což mu připomnělo, proč vlastně na prvním místě přišel. Potřeboval dát průchod svým pocitům, potřeboval běsnit a vztekle vykřičet vše o Tomovi někomu, kdo se automaticky nepostaví na stranu jeho bratra. Snažil se mluvit, vytvářet slova, ale jediná věc, která mu přicházela na mysl, bylo, jak nepříjemně se začal cítit mezi svýma nohama a jak dobře vypadal Andyho krk s pomalu objevujícími se růžovými skvrnami.
Až když Andreas převzal vedení, odtlačil Billa k posteli a dal mu vše, co měl, Bill začal nacházet slova, tvořící se mu na špičce jazyka. Leželi nazí, bok po boku, na Andreasově dvojité posteli, jejich kůže byla vlhká a jejich dýchání se pomalu vracelo do normálu.
„On je takový malý arogantní debil,“ pronesl Bill nahlas.
Andreas si okamžitě zakryl tvář a zasténal, důrazně přitiskl své nahé tělo proti Billovi. „Musíme mluvit o tvém bratrovi právě teď?“
„Ano,“ řekl Bill vážně a zíral do stropu. „On je důvod, proč jsem úplně hotový.“ Bill otočil hlavu a pohlédl na Andrease, který měl pobavený úsměv na tváři.
„Myslel jsem, že já jsem ten důvod, proč jsi byl před okamžikem hotový,“ škádlil jej hravě.
„Proč jsem přišel. On je důvod, proč jsem sem přišel, bože,“ odsekl Bill. Věděl, že to není Andreas, kdo jej přivádí k šílenství, ale věděl, že čím více času stráví kolem svého přítele, tím více ze sebe dostane to napětí.
„Promiň,“ zamumlal Andreas a odsunul se. V žádném případě se nemohl Billa úplně přestat dotýkat v tak malé posteli, ale dostal se, co nejdál to šlo, aniž by spadl z postele. Někdy býval Bill po sexu přítulný, a někdy nechtěl nic víc než dostat se dovnitř a pak vypadnout. Andreas předpokládal, že nastane jedna z těchto variant, ale když se Bill okamžitě neoblékl, Andreas se ocitl v naději, že nastane první varianta. Ale nevrlý Bill, který stále ležel nahý v posteli – to bylo něco, s čím se nedokázal vypořádat.
„Dohání mě k šílenství,“ zakňučel Bill a vzhlédl zpátky ke stropu. „Ukradl mi všechny peníze a poté opustil město, ale ve skutečnosti ho neopustil a druhý den se vrátil, aby mi většinu vrátil.“
„To od něj bylo hezké,“ vložil se do toho Andreas, a Bill se na něj ostře podíval.
„A řekl, že jsem příliš hubený,“ zamračil se Bill a vrátil se pohledem ke stropu.
„To jsi.“
Bill toto potvrzení ignoroval a pokračoval. „A řekl, že jsem jako mimino. No věříš tomu?“ Pohlédl na Andrease, který na něj bezvýrazně zíral. „On má tu drzost přijít do mého domu, přinutit mě chovat se k němu mile a poté mě nazvat miminem.“
„Bille…“
Bill věděl, co by Andreas řekl, a tak jen zavrčel a spěšně vstal z postele. Rychle sebral své oblečení z podlahy a oblékl se, zatímco nenašel nic dalšího, co by Andreasovi mohl říct. Andy jej pozoroval a nevěděl, co na to odpovědět, aniž by Billa ještě více nerozzuřil. Dokázal říct, že už byl docela na hraně.
Bill se posadil na okraj postele a sklonil se, aby si zavázal boty. „A dnes ráno řekl, že možná se tenkrát neměl nechat vykopnout, protože bych pak v jeho přítomnosti nebyl tak nesvůj.“
Andreas mu zíral na záda ze své pozice na posteli. Bylo zřejmé, že Bill chce, aby se k němu připojil k nadávání na jeho bratra, ale opravdu nechápal, v čem byl tak velký problém. „Jsi v jeho přítomnosti nesvůj?“ Zeptal se a snažil se získat nějaké odpovědi.
„To není podstatné,“ připomněl mu Bill sladce a otočil hlavu na stranu. „Jak se o tom opovažuje mluvit? To je podstatné.“
„Jak se opovažuje mluvit o důvodu, proč jste byli jako kluci rozděleni?“ Jen se to snažil pochopit, ale nedokázal tak úplně sledovat myšlenkový pochod svého přítele.
„Ano!“ Sykl Bill a vstal, aby si vložil ruce v bok.
„Bille, to je směšné.“ Bill na něj za ten komentář zazíral. „No, co to bylo s tím dnem, že o tom nechceš mluvit?“ Pokusil se o jiný přístup pomocí soucitných slov. Dokázal vidět, jak se Billův pohled přímo před ním mění z hněvu přes frustraci až na bolest.
„Všechno.“ Řekl to, jako by to byla ta nejzřejmější věc na světě. „Byl to nejhorší den mého života.“ Bylo to poprvé, kdy to Bill vyslovil nahlas, ale definitivně si to myslel po celé poslední čtyři roky. Spolčili se proti němu nějací tyrani za to, že byl podle nich gay a poté byl jeho bratr, jeho ochránce poslán pryč. To nebylo fér. To bylo vše, na co dokázal pomyslet jako první, jak to bylo nespravedlivé, že jediný člověk na světě, kterému mohl důvěřovat a který se za něj vždy postavil, byl poslán pryč, když ho nejvíce potřeboval.
Andreas volil slova moudře, protože věděl, že Bill je jako na horské dráze a on opravdu nechtěl být tím, kdo si jej rozhází. Chtěl jej pevně držet, dokud nebude po všem, ale také nechtěl, aby toho Bill zneužil jen proto, že mohl, jak to často dělal.
„Nemělo by pak být opětovné shledání ta nejlepší věc?“
Billovy temné oči jej na okamžik propalovaly, když přemýšlel o tom, co Andreas řekl. Nakonec zavrtěl hlavou, když se rozhodl. „Na to je příliš pozdě. Příliš mnoho se změnilo.“
autor: ophelia_seven
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 6
Vždycky se strašně směju, když má Tom na Billa nějakou poznámku a ten si to takbere k srdci a přemýšlí o Tomových slovech. Přčemž věřím tomu, že Tom něco z toho říká naprosto naschvál, aby bratra poškádlil.
Zatím nějak nemám ponětí, jak si k sobě ti dva můžou najít cestu, protože mi přijde, že ve svém vztahu zatím vůbec nepostoupili ani o krůček. Akorát se nazvájem umí naštvat. Vím, že to pro oba musí být bolestné, ale stejně si myslím, že by si oba měli sednout a promluvit si o jejich dřívějším vztahu a o tom, jak to prožívali a co se dělo po Toově odchodu. Mám pocit, že to mezi nimi všechno stále nějak leží a dokud to nepořeší, nic se mezi nimi nezmění. Možná se mýlím a žádné probírání nepotřebují, ale momentálně mám ten pocit.
Andyho je mi opravdu líto. Bill se k němu nechová moc čestně! Podle všeho jej vůbec nemiluje, jen je mi s ním dobře a Andy pro něj vždy udělá všechno, co Bill chce a tak s ním Bill je. Nejhorší na tom je, že Andy je zcela jasně do Billa až po uši zamilovaný. Bude to pro něj jednou pravděpodobně velká rána, až se s ním Bill rozejde, ale možná to stejně v hloubi duše cítí, že je pro Billa jen přechodnou stanicí.
Moc děkuji za překlad a těším se na další díl! 🙂
Nevím co mám víc napsat Mischulko napsala jsi to naprosto přesně.
V minulej kapitole sa už zdalo, že by možno mohli urobiť nejaký ten krôčik k sebe… aj keď, Bill si stále Tomove slová berie k srdcu a verí im. A strašne chce vyzerať v Tomových očiach dobre:) čo znamená, že mu na ňom záleží… Veľmi ma zabolelo, keď na Andreasove slová, že by mala byť tá najlepšia vec, že sa Tom vrátil, zareagoval tým, že je už neskoro. Dúfam, že si začne uvedomovať, akú mal Andreas pravdu. Andy je skvelý kamarát. Je mi ho ľúto. Bill ho používa len ako svoj ventil.
Ledva čakám na chvíľu, keď sa už vzťahy začnú dávať doporiadku.
Ďakujem za preklad.
Mischulka to všechno krásně shrnula, nemám co dodat 🙂
Děkuju moc za překlad a těším se na pokračování, tahle povídka je opravdu super 🙂
Tak už to začíná pořádně houstnout, říká se, že mezi nenávistí a láskou tenká hranice 😀 jsem zvědavá, kam až jejich přestřelky dosáhnou. Taky mi přijde, že to Tom dělá schválně, ale nadruhou stranu Billa fakt vytočí každá kravina. Super super 🙂 díky
Páči sa mi, ako Tom Billa provokuje rôznymi poznámkami a Bill si ich až príliš berie k srdcu 😀
Zatiaľ to medzi chalanmi nevyzerá vôbec ružovo, tak som zvedavá, akým spôsobom si k sebe znovu nájdu cestu.
A aj keď sa na tých dvoch bavím, tak mi je zase ľúto Andyho. Očividne Billa miluje, ale ten ho bohužiaľ v podstate len využíva 🙁 A hlavne teraz, keď má nervy z Toma.
Ďakujem za preklad.