autor: elvisfan
Už je to dlouho, co Sabča poslala překlad prvních dvou dílů téhle povídky, a od té doby se neozvala. Psala jsem jí dva mejly, co se děje, ale ani jednou nereagovala, tak netuším, co s ní je. Nezbylo mi, než požádat Zuzu, jestli by povídku pro vás nedokončila, takže tady máte další díl. Velké díky Zuzu. J. :o)
If You’re Ever In Orlando… 1/2
„Dvě stě padesát sedm dolarů!“
Barmani v Blue Martini, v místě, kde to v Orlandu aktuálně nejvíce žilo, se tísnili kolem jednoho konce baru a třídili dýška z dnešního večera.
„Já nevím, člověče,“ zamračil se Georg na svého nejlepšího přítele. „Dýška, co nejdou do sklenic na spropitné, by neměla být povolena.“
„A pročpak, Geo?“ Tom se zazubil a zamával svazkem bankovek Georgovi pod nosem. „Žárlíš, protože dostávám bokem něco navíc?“
„Ano, upřímně řečeno, ano. Máš holky, které s tebou celou noc flirtujou, zatraceně dobře vědí, že s žádnou z nich domů nepůjdeš, a přesto dostáváš ty své malé bonusy, zatímco my ostatní se musíme spokojit se…“ Georg znovu rychle spočítal své spropitné, „sto osmdesáti sedmi dolary.“
„A dvěma kondomy,“ připomněl mu Tom.
„Jo, co to vůbec je? Kdo dává kondomy do sklenice na dýška?“
„Hádám, že opilci,“ odpověděl Andy a zívl.
„A Geo, ty máš… taky docela slušné štěstí s dámami.“ Ušklíbl se Tom, zapálil si cigaretu a poprvé za šest hodin se posadil. „Jdeme někam na jídlo, kluci?“
„Tome, vypadáš unaveně,“ odpověděl Georg.
„Ne, já jsem v pohodě.“
„No vážně, měl bys jít domů. Odpočinout si. Dát si na chvíli nohy nahoru.“
Tom nevěděl, zda by jej měl úšklebek na Georgově tváři znepokojovat, nebo ne.
„Chápu,“ odpověděl Tom a seskočil ze židle. „Nechceš na sebe vyvíjet ještě větší nátlak tím, že bys se mnou musel soutěžit o pozornost i po práci, je to tak?“
„Přesně tak, Tome,“ Georg předstíral uraženost. „Prostě ti nedokážu konkurovat. Teď už jen vyjdi těmi předními dveřmi, běž domů a… bav se.“
„Děláš mi starosti, Geo.“
Nicméně Tom si vytáhl cigaretu, mávl svým spolupracovníkům na rozloučenou a zamířil ke dveřím.
„A ať tě ani nenapadne po mně chtít, abych to za tebe zítra vzal na více než… tři hodiny,“ zavolal za ním Georg.
Jak se Tom snažil rozluštit tu poslední poznámku, málem minul osobu opřenou o černý Nissan zaparkovaný přímo před klubem. Pohlédl směrem k té osobě, zachytil její usměv, zatímco odcházel, a pak se zastavil uprostřed kroku. Pomalu se otočil a nemohl uvěřit tomu, kdo to před ním stojí.
„Vypadáš trochu překvapený, že mě vidíš, Tome.“
„No… jo, myslím, že jsem,“ odpověděl Tom naprosto ohromený, že mu tato osoba opět vstoupila do náruče.
Jeho úsměv byl stejný a i stejně voněl.
Byl to Bill, stál před ním, sedm měsíců poté, co se rozloučili v Denveru.
„Co… tady děláš?“ Zeptal se Tom s vědomím, že zírá jako blázen, a ani v nejmenším se o to nestaral.
Billovy oči se rozšířily. „Měl jsem… raději nepřijít?“
„Ale ne! Ne! Jsem opravdu rád, že jsi tady.“ Tom si Billa znovu přitáhl k sobě a jen ho držel, zatímco vdechoval jemu známou kombinaci cigaret, šamponu a kolínské. „Jsem jen… naprosto v šoku.“
„To je dobrá věc, ne?“ Zeptal se Bill, s hlavou položenou pohodlně na Tomově rameni.
„Jo, to je skvělá věc.“
„Tome?“ Bill zabořil nos do Tomova trička a zachytit závan tělového spreje Axe, který si pamatoval, a usmál se.
„Bille?“
„Letěl jsem přes celou zemi, abych tě viděl. Nedostanu alespoň…“
Tom zachytil Billovy měkké růžové rty v polibku tak jemném, a přitom tak opojném, že měl Bill pocit, jako by v Tomově náruči skoro tál. Jejich jazyky se setkaly, nejdříve opatrně, a poté se zamotaly dohromady tak svůdně, že to mohlo vyústit jen v jediný výsledek. Tom byl první, kdo prolomil polibek kvůli tolik potřebnému vzduchu.
„Bylo by strašně troufalé se zeptat, jestli chceš jít se mnou domů?“ Zeptal se.
„Vůbec ne,“ Bill se usmál, naklonil se a políbil koutek Tomových úst. „Mám své auto. Chceš, abych jel za tebou?“
„To zní dobře.“ Tom nechal Billa jít, ale na okamžik zaváhal. „Ty ne… nezmizíš, jakmile odejdu, že ne?“
„Budu hned za tebou, slibuju.“
Tom zavřel přední dveře, opřel se o ně a se zájmem sledoval, jak Bill někomu zuřivě vyťukává textovou zprávu.
„Komu to píšeš?“ Zeptal se nakonec.
„Kamarádovi Gustavovi. Je ve městě se mnou.“
„A on je vždycky vzhůru ve tři ráno?“
„Ne,“ pokrčil Bill rameny a hodil telefon zpátky do batohu. „Ale poté, co jsem mu řekl o Denveru, se tak nějak vyděsil a začal být celý ochranářský, že bych měl strávit noc s někým úplně neznámým, a tak řekl, že jestli dnes večer skončím u tebe, tak mu mám napsat adresu.
„On… přijde?“
„Ne, ale takhle bude vědět, kam poslat policii, jestli mě zavraždíš ve spánku.“ Bill ignoroval Tomovo pobaveně odfrknutí, když se rozhlížel kolem. „To je hezký byt, Tome. Všechno je tak… sladěné. Vždycky jsem chtěl dům ve městě, ale jsou tak drahé. „
„Můžou být,“ souhlasil Tom. „Ale takhle se nemusím starat o nepříjemné sousedy nade mnou nebo pode mnou.“ Bill stál pouhých několik centimetrů od něj a tak sepjal ruce kolem spodní části jeho zad. „Takže chystáš se mi říct, jak ses jen tak náhodou ocitl na místě, kde pracuju, přesně v okamžiku, kdy jsem odcházel?“
„Zmínil ses, že pracuješ v baru s názvem Blue Martini, a když jsem se tam dostal, tvůj kamarád Georg mi pomohl,“ Bill se usmál. „Kupodivu se zdálo, že ví, kdo jsem.“
„Možná, že jsi byl zmíněn poté, co jsem se vrátil domů z Denveru,“ přiznal Tom. „Pokračuj.“
„Navrhl, že by to nemusel být tak skvělý nápad, abychom se pokoušeli dohnat ztracený čas, když pracuješ a že bych se měl vrátit kolem 2:30, kdy obvykle končíte s úklidem.“
„No, to vysvětluje, proč byl tak neústupný, abych se po práci nikde nezdržoval.“
„Ale viděl jsem tě, když ses vrátil do práce. Podařilo se mi chytit stůl vzadu a chvíli tě sledovat.“
„Tys mě špehoval?“ Tom povytáhl obočí, když mu Billovy ruce sklouzly na zadek.
„Jo.“ Bill jemně stiskl a přitiskl se blíž. „Jsi jeden velký flirt, Tome.“
„Ve flirtování jsou dobré peníze.“
Bill si užíval pocit Tomových rukou na jemné kůži jeho zad, když mu vklouzly pod košili, než se naklonil, aby opět poškádlil Tomův piercing ve rtu.
„A jen si pomysli,“ odpověděl s uličnickým úsměvem. „Já tě mám zadarmo.“ Vzal Toma za ruku a vedl ho ke schodům. „Předpokládám, že tvoje ložnice je nahoře?“
Prakticky závodili směrem nahoru po béžovém koberci na schodišti a Bill se na místě zarazil vedle postele.
„Chápu to dobře, že sáňové postele schvaluješ?“ Zamumlal Tom, ruce mu sklouzly na Billovo břicho.
„Zbožňuju sáňové postele.“
Bill se pokusil otočit, ale Tom ho zastavil, místo toho jej držel zády k sobě a pomalu mu stáhl košili. Bill si položil hlavu na Tomovo rameno a povzdechl si, jak se teplé dlaně potulovaly po jeho hrudi, palec poškádlil jeho bradavku, než se odvážily až na břicho. Téměř zadržel dech, když Tom rozepnul knoflík na jeho džínách a rozepnul zip. Plně od Toma očekával, že jej vezme do dlaně a pomalu přivede do extáze, ale byl poněkud překvapen, když si Tom za ním pouze klekl, stáhl mu džíny a pomohl mu z nich vystoupit, než opět vstal.
„Lehni si,“ zašeptal mu Tom do ucha. „Na břicho.“
Bill poslechl a ohlédl se přes rameno, aby viděl, jak si Tom stáhl svou vlastní košili. Jeho ruce se přemístily na knoflík džín a zastavil se, když Billa přistihl, jak jej sleduje.
„Zavři oči,“ přikázal.
Bill je zavřel a slyšel zvuky kalhot dopadajících na podlahu, nějaké šustění kolem čela postele a pak ucítil, jak se matrace pohnula, když se k němu Tom přidal na modrošedé přikrývce. Ucítil teplý dech na krku, vteřinu před tím, než jej Tom na stejném místě políbil a zakroužil tam svým jazykem, než se přesunul, aby věnoval stejnou pozornost i místu na druhé straně.
„Chyběl jsem ti?“ Zeptal se Tom, zatímco líbal vlhkou cestičku na zadní části Billova krku.
„Chyběl,“ vydechl Bill a zachvěl se, když ucítil rty na své lopatce.
Nemohl si pomoct, aby se tiše nezahihňal, když se Tom dostal na jeho bok a jazykem kroužil po citlivé pokožce.
„Někdo je tady lechtivý,“ poznamenal Tom a přesunul se, aby olízl pruh uprostřed Billových zad.
„Někdo tady provokuje,“ opáčil Bill a ze rtů mu uniklo zakňučení, když Tom políbil malý důlek těsně nad jeho zadkem.
„Není to provokování, pokud máš v úmyslu dokončit to, co jsi začal.“
Všechny souvislé myšlenky opustily Billovu mysl, jakmile ucítil Tomův jazyk dál na svém zadku. Roztáhl nohy mírně od sebe a doufal, že Tom pochopí tu narážku, ale místo toho cítil, jak Tomův jazyk kreslí kruhy na obou jeho půlkách. Tom dále přejel jazykem po místě, kde se jeho zadek setkával se stehnem, a pak pokračoval v polibcích na zadní straně jeho nohou. Bill se na posteli zavrtěl, jakmile Tomův jazyk dosáhl zadní strany kolena a vydal ze sebe roztřesené: „Ach bože“ těsně předtím, než mu Tom řekl, aby se otočil.
Ve stejném okamžiku Tom divoce srazil jejich ústa dohromady a jazykem pohladil majetnicky Billovy rty. Bill zakňučel, odpověděl na Tomův útok a rukama mu klouzal po zádech. Tom polibek náhle přerušil a oba na sebe zírali, hruď se jim oběma prudce zvedala, jak lapali po dechu.
„Už jsi měl dost?“ dobíral si ho Tom.
Bill jen stěží zavrtěl hlavou a zalapal po dechu, když Tom sevřel rty kolem jeho bradavky a přejel přes vrcholek svými zuby. Zopakoval stejnou akci i na druhé straně, a pak si olízl cestičku dolů, na Billovo břicho, kde mu zavířil jazykem kolem pupíku. Cítil, jak mu Billovy ruce sevřely copánky, když postupoval po břiše níž a uslyšel zalapání po dechu, jak přejel přes lesknoucí se hlavičku Billova penisu jen špičkou svého jazyka. Sevřel ztuhlý sval v ruce a jemně vsál špičku, než jej vzal celého do úst.
„Oh, sakra!“ Bill se zapřel o lokty a kousal se do rtu při pohledu na Tomovy krásné rty pohybující se nahoru a dolů po jeho pulzující erekci. „Tome…“
Tom se odtáhl a posadil na kolena, zvedl z postele lahvičku lubrikantu a rychle si navlhčil prsty, očima přitom ani na okamžik neopustil ty Billovy. Pomalu vklouzl prstem do Billova těsného tepla a sledoval, jak druhý muž zavřel oči a vtiskl hlavu zpět do polštáře. Něžně jej uvnitř hladil a přidal i druhý prst, když Bill zakňučel a začal se na posteli svíjet. Díval se, jak jeho prsty kloužou dovnitř a ven z Billova těla, slyšel jeho sténání a už to déle nemohl vydržet. Vytáhl prsty a rychle si nasadil kondom na svou vlastní bolavou erekci, natřel se lubrikantem a navedl svůj penis k Billovu vstupu.
Bill vzdychl jeho jméno a on se přesunul nad něj, aby jej znovu políbil, když vklouzl dovnitř. Pomalu se zhoupnul a byl u vytržení z pocitu Billova těla všude kolem sebe. Zakroužil boky a Bill se pod ním svíjel a zvedl své vlastní boky, přicházel mu naproti s každým Tomovým přírazem. Bill zakňučel jeho jméno a natáhl ruku, aby hladil svůj penis v souladu s Tomovými pohyby.
„Je to dobré?“ Zeptal se Tom zadýchaně.
„Bože, tak dobré!“ Supěl Bill, protože věděl, že už je blízko.
„Líbí se ti, jak tě šukám, viď?“
„Miluju… miluju to, jak mě šukáš!“
Bill zakňučel, svíjel se na posteli a cítil, jak se začíná blížit jeho orgasmus. Tom se pohyboval rychleji, přirážel do Billova těla tvrději a tvrději. Billovy výkřiky sílily s každým tahem, jak zuřivě pumpoval svůj penis.
„Tome… kurva!“
„Už budeš?“
„Ano! Bože, nepřestávej!“
Tom zasténal a sklonil hlavu, aby kousl do Billovy bradavky a vsál ji do úst a Bill se pod ním okamžitě prohnul a vyvrcholil mezi jejich těly. Tom sám se otřásl a udělal se, než se zhroutil na Billovo tělo, když ho jeho paže už déle neunesly.
Brzy znovu našel sílu k pohybu a převalil se, aby si sundal kondom, než se obrátil zpátky k Billovi. Bill se okamžitě s povzdechem stočil proti němu a Tom mu zabořil nos do rozcuchaných vlasů a políbil ho na čelo, než spolu bez dalšího slova usnuli.
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 24
Úplně jsem na tuhle povídku, ale přitom je tak skvělá!! Díky, že tu bude i nadále…už se těším na dalśí dílky. Hlavně, jak to mezi kluky dopadne. Díky za překlad.
Som strašne rada, že preklad tejto poviedky bude. Zuzu, veľmi pekne ďakujem za úžasný preklad. nemôžem dýchať, je to dokonalé. Som rada, že Bill napriek tomu, že to neplánovali ani sa nijako nedohodli, predsa len prišiel a pohľadal Toma. Taká príťažlivosť predsa nemôže byť odignorovaná. Veľmi sa teším na pokračovanie:) Ďakujem Janule a Zuzu, že ste nenechali tento príbeh nepreložený♥
Jsem ráda že povídka pokračuje moc dík za překlad.
Sakra, úplně jsem na tuhle povídku zapomněla! A přitom to setkání na letišti bylo tak skvělé a vzrušující. 😀
Díky za pokračování.
Jéé! Upřímně jsem na tuhle povídku už zapomněla a musela si připomenout první 2 díly, protože jsem si ani nebyla jistá, zda jsem to četla. Pvšem stačilo prvních pár vět prvního dílu a hned jsem věděla, o čem že povídka je! 🙂
Říkala jsem si, jaké by asi mohlo být pokračování, když se už pravděpodobně kluci neuvidí a ejhle! Bill si doletí za Tomem! 🙂 Naprosto chápu, že byl Tom prvně v šoku, protože bych byla i já. Teď jsem jen zvědavá, co bude dál! 🙂
Moc děkuji za překlad, Zuzu! 🙂 Budu se těšit na další díly! 🙂
Taky jsem mela totalni vypadek, co to je za povidku, ale po pripomenuti s radosti prijimam dalsi dil. Zuzu je proste bezkonkurencni jednicka! A kluci se hezky znovu sesli, to je dobre. Jesteze si Bill pamatoval na jmeno baru, kde Tom pracuje. Chm, cisnici v Americe maji rozhodne uzasnou praci, tolik tuzeru…
Dekuji za preklad 🙂
Úplně jsem na tuhle povídku zapomněla. A jsem opravdu ráda, že se toho Zuzu ujala a přeloží nám další díly. Jinak parádní díl. 🙂 děkuju za něj 🙂
Úplne som na túto poviedku zabudla, že tu vôbec je, ale som rada, že sa tu znova objavila. Bola by strašná škoda, kebyže ostane preklad nedokončený.
Takže ďakujem Janule, že ťa napadlo opýtať sa Zuzu a tebe, Zuzu za to, že si sa obetovala a doprekladáš to 🙂