Live my life 33.

(Bill)

Po příjezdu jsme si víceméně už každý zalezli po párech do své ložnice. Ještě předtím jsme dali psiskům misky se žrádlem a vodou do kuchyně a tam jsme je plánovali nechat i spát, jelikož tam bylo hezky chladno. Rozhodili jsme jim pelechy na volné prostranství a nechali na nich, jak si to zařídí.

Byl jsem tak utahaný a líný, že se mi nechtělo ani sprchovat. S Tomem jsme po sobě pokukovali a bylo vidět, že má stejně jako já myšlenky na úplně jinou činnost, kterou bychom mohli pokřtít tuhle místnost, a hlavně tedy její dominantu – postel. Shodili jsme ze sebe aspoň boty, ponožky a kalhoty a zalezli si pěkně do měkoučkých voňavých peřin a přitulili se k sobě. Vyměňovali jsme si polibky a užívali si, že se konečně můžeme jeden druhého plnohodnotně dotýkat a ne jen pořád číhat, když se nám zdá, že to není moc nápadné.

„Dokážeš si představit, jaké to bude, až třeba pojedeme na dovolenou sami dva?“

„Mhm, vlastně dost dobře. Budu si s sebou muset vzít nafukovací kruh.“

„Hm? To nechápu. Nehodlám tě topit… no… možná trošku.“ Ušklíbl se Tom.

„Nemyslím na plavání, ale na sezení. Protože budeš řádit každou noc a já budu mít zadek ne na dvě, ale na čtyři části.“ Zasmál jsem se a můj partner se vyloženě rozchechtal jako blázen.

„Ale Billi… ty mi umíš číst myšlenky?“

„V tomhle to není až tak těžké, věříš?“

„Tss… co to máš o mně za mínění?“

„Jaké mínění, právě jsi přiznal, že je to realita!“

„Mmm… možná trochu.“

„Prý trochu.“

„Trochu víc… tak jo, hodně… ale stejně za to můžeš ty.“

„Aháá, takže já budu mít místo zadku studnu a je to moje vina?“

„Aaaano.“

„A prozradíš mi, jak to?“

„Protože jsi ten nejúžasnější a nejkrásnější kluk na světě.“

Začervenal jsem se.

„Lichotníku… takhle mě uplácet.“

„Neuplácím… je to pravda.“

Skrz otevřené balkónové dveře sem mírný větřík dofoukl příjemně vlažný noční vzduch s vůní květin ze zahrady. Cítil jsem, jak se mi mírně zježily chloupky na těle a uvelebil jsem se pěkně na zádech s polštářem pod bedry. Sledoval jsem Toma, jak z batohu vytáhl lubrikant a oddělal víčko od té posvátné tekutiny. Pěkně si promnul mazlavou látku mezi prsty, aby nebyla příliš chladná, a nanesl mi ji mezi půlky. Přivřel jsem oči a spokojeně oddychoval. Hladil mě u toho po stehnech a sem tam mi na ně vtiskl polibek, čímž jsem se snadněji a rychleji uvolňoval. Po chvíli už jsem cítil, jak se do mě dobývá jeden z jeho prstů a neměl to zrovna těžké. Olízl jsem si rty a začal ho pozorovat. Udržovali jsme oční kontakt a mně to přišlo nadmíru vzrušující.

Přirození mi začínalo tvrdnout, jak se vyžíval v bádání v mých útrobách. Sklonil hlavu a jazykem začal přejíždět po mé chloubě. Při tom se mi stále díval do očí, jako by mě chtěl ujistit, že se za to vůbec nestydí. Na důkaz přidal další prst a citlivě prohmatával stěny mého otvůrku. Když jsem ucítil kmitání, trochu jsem sebou slastí škubnul a vypustil z úst vzrušený sten. Začínal jsem se neskutečně těšit, až přejde tohle nádherné mučení a on mě jako milosrdný pán zbaví mého utrpení a zničí mě svým kopím. Polykání už nebylo vůbec snadné, protože jsem měl celou dutinu ústní slušně vyschlou.

„Mhm… Tome?“

„Hmm?“ Broukl a vzhlédl ke mně.

„Už tě chci uvnitř, prosím.“

„I s tak malou přípravou?“

„Právě proto.“

Pousmál se a narovnal.

„Tvé přání je mi rozkazem.“

Nanesl si dostatek gelu a nasměroval si ho přímo do mě. Nebyl jsem úplně roztažený, takže mi svaly pracovaly, ale bylo to vzrušivější, než kdybych byl povolený úplně. Užíval jsem si, jak do mě po kouskách zajížděl a nezapomínal jsem mu to dávat najevo. Když se do mě dostal nadoraz, úplně mi naběhla husí kůže. Skousl jsem si ret a položil si nohy na jeho ramena. Pousmál se a chytil si mě za boky. Bylo mu jasné, že dnes to budu chtít maličko divočejší.

Zakroutil provokativně pánví a zamručel jako medvěd pochutnávající si na plástvičce medu. Pak začal aktivně s pohyby vpřed a vzad. Musel se trochu víc snažit, protože jsem schválně udržoval zadeček stažený. Těsnější tření mě přivádělo k šílenství. Pobídl jsem ho, aby začal přirážet a on ochotně poslechl. Byl jsem rád, že postel nevrže, protože jinak by to byla doslova symfonie.

Nedokázal jsem odhadnout, jak dlouho mohlo to nádherné spojení trvat, ale bylo to úžasné. Tom se pak rozjel a pěkně plnou parou mě ojížděl, dokud to na něj nepřišlo a on mi hrdě nepostříkal bříško. Uculil jsem se a nechal jsem se od něj dodělat pěkně rukou a ústy. Oběma se nám zvedl adrenalin, a tak jsme se zchladili ve sprše, abychom pěkně čistí a vysílení padli.

(Tom)

Tohle místo v sobě mělo cosi magického. Možná to bylo tím, že jsme byli daleko od domova, v krásným prostředí a zblbnul nás středozemský vzduch. Ale v té ložnici jsem prostě cítil, jak se všechno uvolnilo a jediné napětí, co zůstalo, bylo to sexuální. Vypadalo to, že Bill je na tom stejně, což mě ohromně těšilo. A netrvalo to dlouho, než mi to potvrdil. Nejdřív jsme si jen povídali, popichovali se. I takhle byla rekreace samozřejmě skvělá, ale v momentě, až bychom tu byli úplně sami, by to jistě bylo jiný.

Každopádně už teď se mi na něj sbíhaly sliny a on úspěšně provokoval, čímž to podpořil. Neváhal jsem a pustil se do příprav. Kochal jsem se pohledem na jeho tvář, jak se roztékal pod mými doteky. Překvapilo mě, když mě vybídl k zásunu už po dvou prstech, ale musel jsem uznat, že mi to nevadilo, sám jsem byl dost slušně rozdivočelý. Dychtivě jsem jeho nabídku přijal a rozplýval se blahem.

Jak jsme získávali praxi, přišlo mi každé naše milování lepší a lepší. V duchu jsem si říkal, do jakého bodu to může dojít, aby mě jednou z té slasti nekleplo. Vypustil jsem sperma na jeho tělíčko a postaral se, aby k němu přibylo i to jeho. Ještě chvilku jsme se mazlili a pak se šli umýt, abychom si nezadělali tu čerstvě povlečenou postel. Potom už jsme byli oba tak vyčerpaní tím celodenním shonem, že jsme svorně ulehli a v objetí se oddali spánku.

(Bill)

Všichni jsme docela vyspávali. Nejen my, ale dokonce i rodiče. Vyhrabali jsme se skoro před polednem, a tak jsme vyrazili rovnou do města na něco mezi snídaní a obědem, plus jsme vezli tašky na pláž, kam jsme zamířili potom. Vyskočili jsme z vozu a společně se psy uháněli k moři. Pumba koukal jako blázen, tolik vody pohromadě ještě nezažil, a navíc ho v čumáku lechtal slaný vzduch. Opatrně se přibližoval k vlnám, a jak mu jedna smočila packy, upaloval zpátky k nám. Smáli jsme se, jak to po chvíli šel zkusit zase znovu, tentokrát za doprovodu svého zkušenějšího kolegy. Ten pro změnu chňapal hubou po vlnkách, jako by se je snažil zastavit, aby se nevrátily zpátky.

Shodili jsme oblečení a vrhli se za nimi. Plácali jsme se na břehu a uskakovali, aby se nám to nedostalo do nosu nebo očí. Psiska se pak běžela napít na deku a my postoupili víc do hloubky. Položil jsem se na hladinu, zavřel oči a nechával se unášet. Cítil jsem, jak na mě Tom zespod přiložil ruce a pousmál se.

„Myslíš, že bych šel jinak ke dnu?“

„Mm… jsi přece poklad… nikdy nevíš.“

Koukl jsem se na něj a přitáhl si ho za šíji k polibku. Někdy jsem až nevěřil, jaká krásná slova dokážou z jeho úst vyjít. Totálně mě tím vždycky odrovnal a dostal do takové rozněžnělé romantické nálady, kdy mě pak dojímalo úplně všechno.

A bylo to nádherný.

autor: Neilinka