Pretty Little Secrets 1.

autor: Saline A.

Přeji krásný dobrý den 🙂

Saline A.

Byla jedna z temných berlínských nocí, během nichž obyvatelé raději zůstávali uvnitř svých domů, než aby se potulovali ulicemi. Jedním z těch lidí byl i mladý muž, ačkoliv večer netrávil tak, jak by chtěl. Seděl v pokoji pěti hvězdičkového hotelu, ale ani přepych dýchající na něj ze všech stran, ani skvostný výhled na celé město ho nepřiměly uklidnit se a užívat si to. Byl naštvaný, téměř až do nepříčetnosti.

Uplynulo už několik hodin od chvíle, kdy měl dorazit jeho společník, ale pokoj zůstával stejně prázdný, jako když sem dorazil. Byl zvyklý čekat, ačkoliv mu to nedělalo žádnou radost. Anis byl svou nedochvilností proslulý, ale tohle bylo poprvé, co ho nechal čekat tři hodiny. Čtvrt hodiny se dá přežít, ale hodiny tři jsou vrchol, který si zaslouží trest. Kdyby Bill nebyl tak pomstychtivý, už dávno by odešel a nechal tu Anise na pospas samotě, ale tentokrát mu to chtěl dát sežrat. Ačkoliv mezi nimi nikdy nešlo o nějaký hlubší vztah, stále existovala určitá pravidla, jichž by se měl držet. Především toho, že Bill Kaulitz opravdu z celého srdce nenávidí čekání a následná konfrontace se rovná kruté a bolestivé smrti.

Když se konečně ozvalo klapnutí dveří, z Billových očí šlehaly blesky, ale zároveň začínal být unavený. Byla jedna hodina v noci. „Jdeš pozdě,“ zavrčel skrze pevně semknuté rty dřív, než Anis vůbec stačil dojít ke dveřím.

„A ty tu stále čekáš,“ ozval se pobavený smích, načež snědý muž se s rukama založenýma na hrudi opřel mezi dveřmi a s úsměvem pohlížel na chlapce, který pomalu brunátněl vzteky. Byl rozkošný jako čertík v krabičce.

„Abych ti rovnou z plných plic řekl, co si o tobě myslím!“ zasyčel pohotově.

„Anebo ses na noc se mnou těšil tak moc, že i přes všechen vztek jsi tu na mě čekal jako štěně na svého páníčka, abys náhodu nepřišel o mou společnost,“ usmál se povýšenecky.

„Samozřejmě,“ usmál se Bill líbezně, zatímco vstal a přešel ke křeslu, na které si dříve odložil své věci. „Právě proto teď můžu jít, když už jsem tě viděl,“ naskládal si pár drobností zpět do kabelky a otočil se znovu k Anisovi. „Třeba si příště rozmyslíš, jestli přijdeš pozdě nebo ne,“ zavrčel. Dokonce ani pohled na Anise v obleku ho neobměkčil. To bylo zlé.

„Bille, prosím tebe, přestaň dělat scény, na to fakt nemám náladu. Protáhla se mi akce, tak promiň,“ Anis otráveně protočil očima. Nechápal, proč se mladší muž tak zlobil – vždyť mu přeci říkal, že možná přijde později!

„Nedělám žádné scény, jen chci jít domů. Jsem docela unavený, protože jsem tři hodiny čekal na někoho, kdo se ani neuráčil mě informovat o svém zpoždění!“

„Říkal jsi, že ti nemám psát, pokud to nebude smrtelně důležité,“ pokrčil rameny. „A já neumíral. Stejně tohle tvoje pitomé pravidlo nechápu. Není nijak těžké zamknout si telefon tak, aby se ti do něj Tom nedostal, nebo si ty zprávy rovnou mazat.“

„Proboha Anisi, teď nejde o to, proč nechci, abys mi psal, ale o to, že nejsem žádná tvoje kurvička, abych na tebe poslušně čekal, než se uráčíš přijít!“ Bill vzpurně pohodil hlavou, až se mu ofina zatřepala.

To Anise pobavilo a vzrušilo zároveň. Přešel k chlapci na vzdálenost několika centimetrů, pevně uchopil mezi prsty jeho bradu. „Opravdu nejsi moje kurvička?“ naklonil se k němu. „Jsi tak rozkošný, když se vztekáš. Mohl bys to dělat denně.“ Černovlásek vzdorovitě ucukl, ale starší muž mu znovu pevně stiskl bradu a přitáhl ho blíž k sobě. „Svlékni se,“ poručil mu tiše.

„Ne. Jdu domů,“ pokusil se vzdorovat, ačkoliv jeho odhodlání i vztek rychle polevovaly. Odjakživa mu imponovala Anisova autorita a neoblomnost, jeho síla…

„Svlékni se, maličký,“ zabručel Anis a pomalu mu sundal kabelku z ramene, načež přešel k posteli, na kterou se posadil, a černovláska pozorně sledoval. Patřilo to k jeho nejoblíbenějším aktivitám, pokud nepočítáme samotný milostný akt. Ať už Bill dělal cokoliv, jeho pohyby byly plné elegance a ladnosti. I svlékání se z kabátu Anise vzrušovalo.

Bill neurčitě protočil očima, ale přeci jen se pousmál a začal se lenivě svlékat. Nejprve bundička padla k Anisovým nohám, hned vzápětí následována tričkem. Z hrdla staršího z mužů se ozvalo přidušené zasténání, když Bill pár kroky přešel k posteli. „Co kdybys mi se zbytkem pomohl?“

„S tím nemám absolutně žádný problém,“ spokojeně zamručel. Rty lenivě bloudily po chlapcově alabastrové pokožce, zatímco drsné ruce zbavovaly tělo posledních kousků oblečení. Muž přesně věděl, jak chlapce před ním dostat do varu – jeho tělo znal tak dokonale, že by všechno mohl dělat se zavřenýma očima a se třemi promile v krvi a účinek by byl stejný – chlapec by se svíjel slastí.

Jakmile byl kompletně nahý, usadil se Bill obkročmo na Anisovi, poprvé spojujíc rty v divokém polibku. Okamžitě ucítil partnerovo rostoucí vzrušení, jak ho přes dvojitou vrstvu oblečení tlačí do zadečku. Nejraději by z něj šatstvo zuřivě strhal, a vzápětí ho osedlal, ale to mu nesedělo do jeho plánů. Za to, že ho Anis nechal čekat, zasluhoval tvrdý trest a on přesně věděl, co udělat, aby si Anis nějaké zpoždění příště rozmyslel.

Svezl se z jeho klína na zem, s uličnickým úsměvem se pohodlně usazujíc na kolenou, načež už hbitými prsty rozepínal kalhoty a stahoval trenýrky

„Tak už přeci něco udělej,“ Anis ho netrpělivě popoháněl, když stále seděl a k ničemu se neměl.

„Zavři klapačku a nech to na mně,“ odsekl Bill pobaveně. Dlouhou chvíli přejížděl jazykem mučivě pomalu nahoru a dolů, vychutnával si Anisovo rostoucí vzrušení i netrpělivost. Obemkl rty celou špičku, jen aby slyšel Anisovo vzrušené zasténání následované zavrčením. Rostla v něm frustrace. Perfektní. „Lehni si,“ poručil Bill dominantně, zatímco se od něj lehce odtáhl, aby mohl odhodit stranou nepotřebné svršky, přičemž Anis mu to ulehčil a kompletně nahý se rozvalil v peřinách.

Bill si při pohledu na snědé svalnaté tělo neodpustil spokojené mlasknutí. Věděl, že má přede všemi přednost, protože nikdo mu neposkytl lepší sex. A vědomí, že je v tomto ohledu Anis jeho, Billa hřálo na prsou. Pomalu se usadil na jeho stehnech, pečlivě promýšlel následující postup. Sám začínal být netrpělivý, což mu situaci rozhodně neulehčovalo, ale nakonec se sklonil, a zatímco nehty Anise škrabkal po celé délce jeho pyje, znovu nabral mezi rty špičku, předstírajíc, že jde o obrovské lízátko. A pokud by existovala soutěž v této disciplíně, Bill by vyhrál.

„Bille, kruci, jak dlouho mě chceš ještě mučit?“

„Jak dlouho jsi mě nechal čekat?“ oplatil mu otázkou, přičemž při té příležitosti rovnou odtáhl hlavu od chlouby svého milence. Viděl, jak se mu hrůzou rozšířily oči, když si uvědomil, že Bill je opravdu naštvaný, a to vždycky znamenalo problémy.

„Dobře, udělal jsem chybu, jsem si toho vědom a omlouvám se,“ okamžitě se začal kát. Bill byl nejspíš jediný, kdo dokázal z jeho úst vyloudit omluvu. „Slibuju, že už se to nikdy nestane, už nikdy tě nenechám čekat tak dlouho.“

„To bys neměl,“ souhlasně přitakal černovlásek, zatímco se zadečkem přitiskl na Anisův klín, a obličej sklonil k jeho. „Protože příště už by tě to mohlo přijít hodně draho. A ty moc dobře víš, že v tomhle nežertuju.“

Anis přimhouřil oči. Pomalu mu docházelo, v jaké situaci se ocitl. Dával Billovi možnost převahy nad ním samým, a to se mu nelíbilo. Hbitě se nad něj přetočil tak šikovně, že Bill samým překvapením na okamžik znehybněl. Anis toho okamžitě využil; pevně ho přidržel za zápěstí, a zatímco se mu nekompromisně natěsnal mezi stehna, sklonil se k chlapcovu obličeji. „A ty zase moc dobře víš, že nemám rád, když mi někdo vyhrožuje nebo poroučí,“ zašklebil se. Volnou rukou chvatně natřel svůj penis i vstup do Billova těla gelem. „Malí kluci tuplem. Ti si pak zaslouží trest.“

Tentokrát se hrůzou rozšířily oči Billovi. Obvykle byl Bushido ohleduplný milenec, ale občas neznal své hranice a uměl být opravdu hrubý. Dřív, než stačil prosebně žadonit, ucítil, jak se do něj Anisův penis ztěžka dere. A rozhodně ne pomalu. Do očí mu vhrkly slzy bolesti, jakmile v něm byl Anis až po kořen a se slastným zavrčením poprvé přirazil.

„Pro příště si pamatuj, že já jsem ten, kdo tu rozkazuje,“ zasyčel mu Anis nekompromisně do ucha, když se pokusil zazmítat. Věděl, že za pár okamžiků nejhorší bolest pomine, ale nechtěl čekat. Odpovědí mu bylo silnější stisknutí zápěstí a další rázný příraz. Bolestně zaskučel. Ačkoliv byl na Anisovu velikost zvyklý, úplně bez přípravy se to nikdy neobešlo.

„Anisi, ty jeden bastarde!“ zariskoval s malou nadávkou, jen aby si alespoň trochu ulevil od svého utrpení. V reakci na to se pokojem rozezněl Anisův upřímný smích, ale přeci jen dosáhl malého vítězství – ruce mu byly propuštěny ze zajetí. Okamžitě toho využil a uštědřil Anisovi facku. Chyba.

Pohyby rázem ustaly a Anis na něj naštvaně pohlížel. To, co si ten kluk k němu dovoloval, bylo nepřípustné. Rychle z něj vystoupil a prudce ho otočil na břicho, jen aby do něj mohl znovu, na jeden příraz, proniknout a silně ho zatahat za vlasy. Bill bolestně vykřikl. Tohle už bylo těsně před jeho hranicí a bál se, že by ji snad jeho společník mohl překročit. „Měl by sis uvědomit, kdo z nás dvou tu má převahu, ty jedna malá mrcho. Dneska sis dovolil víc než dost a já ti to trpět nebudu, rozumíš?!“ zlostně mu syčel do ucha, zatímco do něj tvrdě přirážel.

„R-rozumím,“ vykoktal roztřeseně. Oči se mu zalévaly slzami ponížení. Ačkoliv to bolelo jako čert, jeho tělu se to ale líbilo – pocit podřazenosti, adrenalinu. Nejraději by nafackoval sám sobě.

„Jsi jen malá kurvička, která miluje, když jí někdo šuká pořádně. Vždycky jsi takový byl, tohle se nikdy nezmění,“ Anis pobaveně odfrkl a pevně stiskl Billovy boky, naléhavě zrychlujíc. Byl vydrážděný na maximum a jeho vzrušení rostlo do závratných výšin, blížil se ke svému vrcholu. Tentokrát ho ani nezajímalo, jak je na tom Bill – divoce přirážel do toho úzkého těla tak dlouho, dokud s hlasitým výkřikem neexplodoval. Hned na to vyčerpaně dopadl vedle Billa, pochvalně ho plácajíc po zadečku.

„Jsi hovado, Bushido,“ pohlédl na něj chlapec úkosem, než se spěšně vyhrabal z přikrývek a jal se oblékat. Netoužil po ničem jiném, než stát pod horkou sprchou a smývat ze sebe veškeré dotyky uplynulé hodiny.

„Děláš, jako kdyby sis to neužil,“ rapper se spokojeně ušklíbl. Dal tomu klukovi co proto, ukázal mu, kdo je tu ten, kdo rozhoduje a poroučí, ačkoliv to znamenalo, že mladík v příštích dnech bude nejspíš vzdorovitý a veškerá setkání bude odmítat. Za tohle to tedy rozhodně stálo.

„Táhni ke všem čertům, ty jeden zasranej muslime!“ prskl na něj vztekle a odporoučel se pryč, nezapomínajíc za sebou pořádně hlasitě třísknout dveřmi. Muž uvnitř se rozesmál.

autor: Saline A.