autor: Misa Sugar
Vyzývání autority
„Ahoj,“ řekla dívka sedící vedle židle, na kterou byl nasměrován Tom. „Jsem Kayla.“
„Tom.“
„Já vím.“ Přikývla Kayla. Byla to bruneta s malýma vlnama ve vlasech, které mohly být vytvořeny pouze v kadeřnictví. „Jsi fialová.“
„Jsem co?“
„Fialová. Hodnost tvé pozice. Používali jsme čísla, ale Yoko řekla, že by bylo hezčí používat barvy, a Bill souhlasil.“ Řekla jméno Yoko s více než trochou pohrdání, a Toma napadlo, jestli spolu nevycházely.
„Co jsi ty?“
„Modrá. Jessica a Rachel jsou obě zelené, James je žlutá, Yoko je oranžová a Andreas je červená.“
Duha šílenství. „A co Kau- ehm, Bill? Má nějakou barvu?“
„Jeho barva je černá, samozřejmě.“
Samozřejmě
. Tento podivný systém byl celkem zajímavý. „Co se stane, když je příliš mnoho lidí, a vám dojdou barvy?“„Já nevím. To se nikdy předtím nestalo. Myslím, že Bill by prostě přidal více barev. „
Tom se ohlédl a viděl, že jej Bill pozoruje. „Jasně… Co určuje tu barvu? Je to trvalé? „
„Ne, neustále se mění. Pokud se hodnost tvé pozice změní, tvoje barva taky.“
„Jo, ale, co určuje hodnost tvé pozice?“
„V podstatě to, jak moc tě Bill má rád. Nebo jak moc je na tebe naštvaný.“
„Takže on nás nemá rád, nebo je na nás naštvaný?“
„Ani jedno,“ přerušila jej jedna z dvojčat. Byly identické, a Tom je od sebe nedokázal rozeznat. „Není to tak, že Bill Kaylu nemá rád. Jen prostě nás ostatní má rád víc,“ zachichotala se a Kayla jí věnovala prostředníček.
„No tak, Rachel, není třeba být nepříjemná,“ pokáral ji jemně Bill na druhém konci stolu. „Kaylu zbožňuji.“ Usmál se na zbožňovanou, která se začervenala a hodila triumfálním úsměvem na dvojče, jež byla zřejmě Rachel. Poté se Kayla obrátila zpátky k Tomovi.
„Nedělej si starosti o své postavení, je to jen dočasné, dokud se nerozhodne, jak moc tě má rád. Nejspíš to zítra změní.“
„To není moc času na rozhodnutí,“ poznamenal Tom.
„Je to dost času, věř mi,“ ušklíbla se Kayla, zrovna když Bill znovu promluvil.
„Tome, viděl jsem tě minulé úterý mluvit s Mariettou. Mohu se zeptat, o čem jste vy dva diskutovali? „
Měl jsem vědět, že to nakonec přijde… „O tobě,“ řekl Tom krátce.
„Co říkala?“
Uvidíme, co tohle udělá s hodností mé pozice… „Že jsi ztělesněný ďábel.“
Bill se usmál. „To zní jako Marietta.“
„Já nevím, proč ji necháš tě takhle urážet,“ zavrčel Andreas.
„Nezapomeň, Andy, že Marietta byla kdysi jednou z nás.“ Odpověděl Bill lehce. „Nechceme zapomenout na naše přátele.“
„Přátele?“ Andreas se ušklíbl. „Nezasloužila si být jednou z nás, ta děvka.“
„Jamesi!“ Řekl Bill ostře, a James, tichý, tmavovlasý chlapec, o kterém si Tom myslel, že nedává pozor, se náhle ohnal a udeřil Andrease tvrdě přes tvář. Andreas bolestně vykřikl.
„Neurážíme Mariettu, Andy. Ty to víš,“ řekl Bill tiše.
„Ach, ale necháme ji, aby urážela nás,“ zamumlal Andreas tiše a držel se rukou za tvář. Zřejmě ne dost tiše. Billovy oči zaplály. „Andreasi,“ řekl a jeho hlas ochladl. „Nepokoušej mou trpělivost.“
Andreas sklopil pohled a sklonil hlavu. „Promiň, Bille.“
„Vsadím se, že Andy má strach, že přebereš jeho místo.“ Zašeptala Kayla Tomovi. „Nenávidí soupeření.“
„Což je důvod, proč nemá rád Mariettu.“
„Přesně tak. A taky důvod, proč nebude mít rád ani tebe. Myslím si, že Billův zájem o tebe je větší, než jen zájem o novou hračku.“
Tom se naježil, nelíbilo se mu být nazýván hračkou. „Je pěkné vědět, že jsem víc než jen nová hračka,“ řekl sarkasticky. „Proč si to vlastně myslíš?“
„Možná díky skutečnosti, že Bill z tebe jen stěží spustil oči od chvíle, kdy ses posadil?“
Tom se podíval na Billa, který vypadal, že mluví s Yoko po jeho levé straně, ale jeho oči byly upřeny na Toma.
„Okay, to je prostě děsivé,“ řekl Tom a otočil se zpátky ke Kayle.
„Děsivé?“ Zasyčela zpátky. „Děláš si srandu? Bože, jak já bych si přála, aby se takhle díval na mě.
„A ne snad my všichni?“ Ušklíbla se jedna z dvojčat, která si Tom už opět popletl.
„A co já?“ Zeptala se druhá z dvojčat a předstírala, že trucuje. Její sestra se natáhla a pohladila ji po tváři.
„Aww nemusíš žárlit. Ty víš, že nejvíc miluju tebe.“
Její sestra se zazubila. „Jo, já vím. A dělám si srandu, toužím po Billovi stejně jako všichni ostatní.“ Obě se otočily a pohlédly na Billa s totožnými úsměvy na tvářích.
„Nechci vypadat jako ignorant,“ pronesl Tom polohlasem ke Kayle. „Ale jak od sebe dvojčata rozeznáš? Pořád si je pletu.“
„Nerozeznám,“ řekla prostě. „Jen Bill je dokáže rozeznat.“
Tom obrátil oči v sloup. „Samozřejmě, úžasný Bill dokáže cokoliv, nebo ne? Tak jak je on od sebe rozezná?“
„Já nevím. Pokud se budeš cítit lépe, nebyl schopný je od sebe rozeznat první den, kdy se k nám přidaly.“
„Aha, ale dokázal to druhý den?“
„Jo. Myslím, že po hlase; pokud se na ně podívá, aniž by je slyšel promluvit, nerozezná je od sebe.“
„Ale obě dvě zní naprosto stejně.“
„Okay, tak navrhni lepší teorii.“
„Nebo se ho prostě zeptám.“
Zírala na něj s očima dokořán. „Neptáme se Billa na otázky.“
„Já se ptám Billa na otázky.“
Ještě chvíli na něj zírala a pak se usmála. „Aha, myslím, že už vím, proč tě Bill nechal se připojit.“
„Ach, to nebylo jen díky mému ničivě dobrému vzhledu?“ Zeptal se Tom sarkasticky.
„No, to taky. Ale kromě toho.“
„Tak co teda?“
Kayla se usmála. „To je tajemství. Nejdřív chci vidět, jestli mám pravdu.“
„Jasně, jak myslíš. Proč mu nemůžeme klást otázky? „
„Není to tak, že nemůžeme, jen, že to neděláme, většinou. Jen Andy to dělá. A Marietta, když tu byla.“
„Proč oni dva?“
„Marietta proto, že se nebála. Andy proto, že si myslí, že má větší autoritu, než ve skutečnosti má,“ ušklíbla se Kayla.
„Může nás slyšet?“
„Andy? Ne, ale Bill může.“
Tom vzhlédl a uviděl, jak mu Bill poslal rychlý úsměv.
„Vidíš?“ Řekla Kayla. „Pokud jsi s Billem ve stejné místnosti, pravděpodobně tě slyší.“
„Je upír nebo tak něco?“
Kayla se zahihňala. „Ne. On je prostě tak úžasný.“
„No, protože to vše vysvětluje.“
„To ano.“
„Jasně…“ Tom protočil oči, jak Bill znovu promluvil.
„Tome, dnes večer jsi očekáván v mém domě.“
Tom zvedl obočí. „A co když jsem zaneprázdněný?“
„Nejsi.“
„Jak to víš?“
„Nevím. Ale nejsi zaneprázdněný.“
Tom pokrčil rameny. „Ne, nejsem. Ale co kdybych byl?“
„Nebyl bys.“ Billův hlas měl konečný tón a Tom vzdal snahu jej přimět, aby dával smysl.
„Jasně, jak myslíš. Kdy očekáváš, že půjdu domů?“
„Zítra ráno.“
Tomovo obočí znovu vystřelilo vzhůru. „Žádáš mě, abych s tebou strávil noc?“
„Já bych to nenazýval žádostí. Ale ano, v podstatě ano.“
„Co když se vůbec neukážu?“
„To je tvá volba.“ Bill se postavil a přehodil si tašku přes rameno. „Ale ty se ukážeš, takže možná to až tak moc volba není.“ Usmál se na Toma a odkráčel pryč.
„Ty rád vyzýváš autority, viď?“ Zeptala se Kayla a ohromeně Toma pozorovala.
„Je to student, Kaylo, stejně jako my ostatní,“ řekl Tom, zatímco sledoval Billa odcházet. „Není autorita.“
Bill se zastavil a vrhl na Toma přes rameno svůj pohled. Výraz v jeho očích poslal nedobrovolné zachvění po Tomově páteři.
„Myslím, že nesouhlasí,“ řekla Kayla tiše, když Bill opustil jídelnu.
autor: Misa Sugar
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
To je sranda, jak tahle parta uctívačů ďábla působí najednou v pohodě, když s nimi Tom sedí u jednoho stolu. Přirozeně do okamžiku, než někdo něco neplácne a soused mu jednu nevrazí. A neodpustím si podotknout, že je Bill kapku pokrytecký, když trestá Andrease za to, že o Mariettě mluví špatně, ale znetvořit jí obličej a škodit ji ve studiu mu připadá v pořádku…
Bylo by správné, kdyby se Tom na to Billovo pozvání vykašlal, čistě proto, aby mu ukázal, že se z něj nepodělá, ale to se asi nestane. Takže jsem zvědavá, co má přesně Bill v plánu a jak se k tomu Tom postaví. Doufám, že bude mít pořád tak nevymáchanou papulu, protože tím zjevně dělá na velkého šéfa dojem. A nejen na něj…
Díky za díl
Tak uvítací ceremonii máme za sebou. Proběhlo to celkem v klidu a potěšilo mě, že Andy dostal přes hubu. Ten kluk se mi z nich líbí ještě méně než Bill.
Díky, jsem zvědavá, jak proběhne ta noc.
Božíí, tohle se čte samo, juž dlouho jsem nečtla tak zajímavou povídku 😉 Už se těším na jak Bill roztaje 😀
Mě tahle povídka tak baví! Jsem zvědavá, co bude Bill s Tomem dělat:D Těším se na další díl! 🙂
Podle mě je tato povídka opravdu jiná a zajímavá, na mě teda působí kladně všichni tu mají jaksi negativní komentáře ale každému se holt líbí něco jiného u mě teda opravdu velká spokojenost děkuji za dílek a těším se na další 👍👏👐
Haha, dlouho jsem nic lepšího nečetla. Je to čím dál tím lepší, vážně. Skvěle vymyšlené charaktery 😀
Myslím, že konečně se někam dostáváme a to se mi líbí. 🙂 Díky za díl.
Jsem zvědavá kdo z nich dvou bude na koní.
Tá Tomova drzosť, či skôr úprimnosť sa mi páči 😀 Vyzerá to tak, že na niečo také tí elitní príslušníci nie sú zvyknutí a Bill už vôbec nie. Možno preto ho Tom tak láka 🙂
A k tomu akože pozvaniu.. no bolo by zaujímavé, kebyže Tom naň nepríde, v čo však veľmi neverím. Verím však, že sa tentoraz nenechá Billom ovládnuť tak, ako na tej inšpekcii. Dúfam, že Tom Billovi jeho maniere trpieť nebude a rozhodne nebude skákať ako on píska.
A hlavne sa teším na Billovu reakciu, ak by sa také niečo stalo 😀
Ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie.
Mě tahle povídka prostě bavííí! 😀
Andyho nemám ráda snad od první chvíle, co se v povídce objevil a koukám, že se to ani pravděpodobně nezmění. Prostě mi nesedí naprosto celkově.
Bill je pro mě pořád záhadou..a občas trochu děsivou. Snad si uvědomuje, jakou moc nade všemi má v rukou! Pořád se strašně těším na to, až se o něm dozvím více. O jeho životě, názorech, prostě celkově o jeho osobě. Byla bych nejraději, kdyby za tím Tom přišel a celou noc je mluvili… 😀 A já se tam o Billovi dozvěděla spoustu věcí. 😀 Ovšem mám pocit, že tohle není zrovna to, kvůli čemu Bill pozval Toma k sobě domů.
Nooo, jsem na to zvědavá! Noc s Kaulitzem! 😛 Co se bude díít? 😀 Už aby tu byl další díl! 😛
Jooo, a ještě jsem chtěla říct, že se naprosto ztotožňuji s názorem, že najednou..když je Tom uvnitř toho jejich spolku, tak to všechno nevypadá až tak děsivě a zvláštně. Dokonce vypadají skoro jako normální studenti! Ovšem na to šílené zbožňování Billovy osoby..to je fakt mazec! 😀
Tak snad tam Tom s nimi všema pořádně zatočí! 🙂
Děkuji za báječný překlad! ♥
[8]: Moje slova. 😀
Čo sa mne na Billovi napáči ( okrem toho, čo robí Mariete ) je fakt, že ostatnych ovláda aj cez sex. Má okolo seba hárem a byť v háreme… Nie, rozhodne nie dobrá predstava. Dnes sa zahrám s tebou, zajtra s tebou… Ale Tomovi to, zdá sa, až tak nevadí. No, uvidíme.
Som rada, že sa Tom z Billa nejde plaziť po zemi a že prejavuje akú takú svoju vôľu. Ale Bill mi parádne vadí. Dúfam, že sa to jeho divné nadradené správanie nejako vysvetlí a ja ho pochopím aby som si ho mohla obľúbiť, lebo naozaj nemám rada, keď niektoré z dvojčiat nemilujem:)