autor: Misa Sugar
Změna větru
Další den u oběda Tom zamířil na židli vedle Kayly jako den předtím. Bill ho zastavil.
„Ne, Tomi. Nyní sedíš tady,“ ukázal na židli po jeho levici.
Kayla na Toma zazírala v úžasu. „Z fialové na oranžovou za jednu noc? Co jsi udělal?“
„Nic,“ odpověděl Tom upřímně. Kayla se zatvářila otráveně, zřejmě ji ani nenapadlo, že jí Tom říká pravdu.
Tom pokrčil rameny a zvedl své věci, aby je přenesl a usadil se na místo vedle Billa.
„Bille, co je tohle?“ Zeptal se hlas za Tomem znějící zoufale. Tom se otočil a spatřil Yoko. Bývalou ´oranžovou´. Nevypadala šťastně. Ale Bill nezůstal u moci tím, že by rozrušoval své následovníky. Zřejmě věděl, co v této situaci dělat.
„Yoko…“ zapředl, vzal ji za ruku a políbil ji. „Nedělej si starosti, můj sladký sakurový kvítku. Pojď sem.“ Poplácal si na nohu a na její tváři se objevil úsměv. Posadila se mu na klín a on ji objal kolem pasu, čímž se jí dostalo pěti závistivých pohledů a jednoho vědoucího úšklebku.
„Není třeba být naštvaná,“ zamumlal Bill a láskyplně ji políbil na tvář. „Ty víš, že jsi pořád má oblíbená dívka.“
„Ale Bille, pro tebe není žádný rozdíl, jestli jsem holka, nebo ne.“
„Je to zásadní rozdíl,“ odpověděl Bill hladce. Obrátil její tvář, aby si mohli hledět do očí. „Myslíš, že nedokážu ocenit jemný půvab krásné dívky?“
Yoko se začervenala a sklonila hlavu. Tom si odfrkl. „To je součást tvé prodejní taktiky, Bille?“
Bill na něj mrkl a přitiskl si prst na rty. Yoko zmateně vzhlédla. „Cože?“
„Jen soukromý vtip.“ Bill se na ni povzbudivě usmál.
Yoko našpulila rty. „Ty máš přede mnou tajemství?“
„Pouze v zájmu toho, abych vypadal o to záhadněji.“
„Držení tajemství kvůli udržení tajemství, jinými slovy,“ ušklíbl se Tom.
Yoko se na něj zamračila. „Nemyslím si, že potřebujeme tvoje komentáře.“
„Ne, ne, ne,“ zasáhl Bill rychle. Obrátil její tvář znovu k sobě. „Ššš, ššš, vůbec si ho nevšímej.“ Přitiskl se k její tváři a políbil ji do vlasů, a zároveň poslal Tomovi pohled, který jasně říkal: ‚přestaň, nebo to posereš.‘ Tom v obraně omluvně zvedl ruce, ale stále se mírně ušklíbal. Bill zavřel oči a soustředil se na svou manipulaci. Šeptal Yoko do ucha, zatímco ona se chichotala a červenala a Tom obrátil oči v sloup.
* * * * *
Ke konci oběda dal Bill jasně najevo, kdo s ním bude trávit noc. Toma to tolik neobtěžovalo, věděl, že to vše bylo součástí Billovy metody nadvlády. Vstal připraven k odchodu, a ve chvíli, kdy procházel dveřmi z jídelny, cítil, jak jej někdo odtáhl stranou.
„Potřebuju s tebou mluvit,“ řekl mu James polohlasem. „Můžeš být po škole v jídelně?“
„Ehm, jo, jasně.“ Tom se tvářil překvapeně nad Jamesovým tajemným chováním. Dokonce jej ještě nikdy dříve ani neslyšel promluvit.
„Dobře. Uvidíme se pak.“ A s tím James odešel a zanechal Toma zcela zmateného.
* * * * *
Bill byl ve výborné náladě. Ačkoliv jeden noční odpočinek nestačil k tomu, aby vymýtil veškeré jeho dosavadní vyčerpání, rozhodně to byl rozdíl. A netypická energie a dobrá nálada z něj vyzařovala a způsobila tak, že minimálně jeden student s ním uzamkl svůj pohled, který mu vrátil s velmi nečekaným úsměvem.
„Bille,“ řekl Andreas v těsném závěsu za ním. „Ten kluk s tebou právě navázal oční kontakt. Měl bych mu rozdrtit jednu oční bulvu?“
„Věřím, že to není nutné,“ odpověděl Bill. „Ale nechám to na tobě, abys rozhodl.“
Andreas na něj zíral s nedůvěrou, než se otočil a na chvíli zmizel. Nikdo se nezdál být obzvláště rozrušený výkřiky, které o chvíli později zaplnily halu.
Andreas Billa brzy dohnal a srovnal s ním svůj krok.
„Nechal jsem jej z toho vyjít lehce. Jen pár zlomených prstů.“ Andreas vzhlédl ke svému vůdci, který neřekl nic.
„Bille,“ začal opatrně. „Jsi… okay?“
„Je mi báječně. Proč se ptáš?“
Andreas se odmlčel, nejistý, jestli by měl pokračovat, ale nikdo neignoroval přímou otázku od Billa Kaulitze.
„Jen se zdáš být… veselejší? Víc než obvykle?“
„Pro mě není okay být veselý?“
„Tak to není,“ řekl Andreas rychle a ustoupil. „Chci říct… Bille, shovívavost není tvůj obvyklý styl. A nikdy nikoho nenecháváš, aby za tebe dělal rozhodnutí. Co se děje?“
„Ještě je příliš brzy něco říct,“ odpověděl Bill zamyšleně. „Ale je možné, že vítr se mění.“
Andreas to v tomto bodě vzdal, protože si uvědomil, že Bill se rozhodl jít do ultra-mysteriózního režimu.
„Andy, kde je teď Tom?“
„Ehm…“ Andreas vytáhl ven složku a zalistoval v ní, dokud nenašel kopii Tomova rozvrhu. „Místnost 134.“
„Děkuju ti.“ Bill se obrátil směrem do chodby, kterou obvykle nechodil v tuto denní dobu.
„Ty nejdeš na hodinu?“
„Od kdy je cokoliv z toho, co dělám, tvoje starost?“
Andreas sebou trhl. „Není.“
„Správně. Ale abych ukojil tvou zvědavost, budu tě informovat, že bych se měl vrátit do třídy ještě před koncem hodiny.“ Odešel a nechal tak Andrease, aby na jejich hodinu zamířil sám.
Učitel se zdál být překvapený, že vidí Andrease vstoupit bez Billa.
„Pan Kaulitz dnes nepřijde?“
„Má nějakou záležitost, o kterou se musí postarat, jak věřím. Řekl, že se vrátí později.“
„Aha, dobře. Děkuji, Andreasi.“
Andreas přikývl a posadil se, přemýšleje, co se to děje s Billem.
* * * * *
Nebylo to proti pravidlům, přátelit se s lidmi mimo skupinu, dokonce od toho ani nebylo odrazováno. Bill nebyl hloupý a věděl, že vztahy se širokou veřejností by mohly přijít vhod, i když je neměl osobně. Dokonce i vztahy osobnější povahy by mohly být dovoleny, pokud by je Bill nejprve schválil. Díky tomu se Tom stále přátelil s Gustavem, který toho plně využíval, aby o ´Kaulitzovi´ zjistil vše, co mohl.
„Takže, jaké to je?“ Zeptal se bez dechu, když stáli u své lavice a čekali na začátek hodiny.
„Jaké je co?“
„Být s Kaulitzem!“
Tom pokrčil rameny.
„Byli jste spolu, že?“
„Jistě. Včera v noci jsem šel k němu domů.“
„Vážně?“
„Jo. Není to zas tak velká věc, víš.“
„Samozřejmě, že je! Viděl jsi ho nahého?“
„To je vše, nad čím přemýšlíš, když myslíš na Billa?“
Gustav náhle zbledl a sklopil oči k podlaze. „N-ne, přemýšlím o něm jako o moudrém a krásném a půvabném vůdci naší školy…“
„O čem to mlu-“ Tom se zarazil, jakmile ucítil paži, která mu vklouzla kolem pasu. Otočil se a setkal se s Billovýma sametově hnědýma očima, jen několik centimetrů od něj. „Aha. To vše vysvětluje.“
Bill se usmál. „Mluvíte o mně?“
„O představování si tebe nahého, zřejmě.“
„Rozkošné,“ odpověděl Bill přezíravě, zatímco Gustav hleděl na Toma s hrůzou v očích. „Řekni svému příteli, že to beru jako kompliment.“
„Jak víš, že jsem to nebyl já, kdo si to představoval?“
Bill se usmál. „Jednoduše proto,“ zapředl a přitiskl své tělo k Tomovi. „Že ty to nepotřebuješ.“
Gustav vytřeštil oči.
„Což je důvod, proč jsem si s tebou přišel promluvit. Minulou noc-„
„Neužil sis to?“
„Ach, užil. Bylo to naprosto úžasné a já ti chci dát najevo své uznání.“
Gustavovy oči se ještě víc rozšířily.
„Jsem si jistý, že rozumíš té záležitosti s Yoko. Je to nezbytné. Ale zítra večer… no, myslím, že můžeme hádat, s kým budu chtít sdílet svou postel, ano?“
Gustavovi poklesla čelist.
Tom se ušklíbl. „A když budu zaneprázdněný?“
„Jsi?“
„Ne.“
„To jsem si myslel.“ Bill se usmál a políbil Toma na tvář. „Uvidíme se tedy zítra.“
Gustav zíral na Toma, jakmile Bill odešel. „Ty jsi s ním spal?“
„Nic jsme nedělali.“
„Tak mi to nepřipadalo.“ Gustav si povzdechl. „Ty mi kecáš, Tome.“
Tom obrátil oči v sloup a posadil se, jakmile se objevil učitel a hodina začala.
„Hej, Tome,“ zašeptal Gustav a naklonil se. „Myslíš, že bych mohl… Nevadilo by ti, kdybych…“
„Co?“
Gustav se kousl do rtu, jako by si nebyl jistý, zda se má zeptat, než to ze sebe v rychlosti vysypal. „Mohl bych olíznout tvou tvář? Však víš, tam, kde tě políbil?“
Tom na něj nevěřícně zíral. „Ehm, ne? Fuj?“
Gustav se opřel s povzdechem zklamání. „To není fér, Tome. Ty máš všechno to sladké, šťavnaté Kaulitzovo maso a ani se nerozdělíš.“
Tom pocítil nával vzteku nad touto čerstvou vulgaritou a nebyl si jistý proč.
„Ty mě nikdy nepřestaneš znechucovat, Gustave,“ odsekl a po zbytek hodiny jej ignoroval.
autor: Misa Sugar
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Fakt je to čím dál tím lepší…vážně se u téhle povídky bavím. 🙂 Jsem zvědavá, kam to povede. Díky za překlad.
Zevnitř je pohled na všechny ty věci trochu jiný. I když mě pořád nepřestává překvapovat ta surovost, s jakou reaguje Andreas na tzv. prohřešky a divím se, proč ho v tom Bill podporuje (nebo mu to trpí, nevím). Doufám, že to má jiný důvod, než že se to Billovi líbí.
Díky, těším se na pokračování.
PS: Gustav je vážně posedlý. 😀
Tak se mi zdá, že se mi to začíná líbít… 🙂
Bill na tom musel být opravdu dost mizerně, když mu jedna noc strávená v Tomově přítomnosti dokázala tak zvednout náladu. Tom nám povýšil a jestli si takhle povede i dál, tak se začne ve škole blýskat na lepší časy. Osobně bych byla nejradši, kdyby se mu nějakým způsobem povedlo zatnout tipec Andreasovi. Ten týpek je jak zlej sen. Rozdrtit někomu oční bulvu? To si dělá srandu?!
A Gustav to na závěr úplně zabil… Chechtám se jak blázen.Jenom ta představa, jak olizuje Tomovi tvář 🙂
Díky moc za díl
Dál, dál, dál.. Nevydržím čekat! Dokonalost. Po dlouhé době povídka která je úplně jiná než ostatní.
Začíná to byt moc zajímavé.
Wow jak tam na sebe mezi sebou začínají žárlit a ten Gustav 😀😀😀 to je kus moc super dík začíná se to rozjíždět jen tak dál děkuji za překlad těším se na další dílek 😊
Wow, hned druhý den se Tom takhle ''povýšil''. 😀 Tenhle díl se mi líbil, stejně tak, jako všechny předchozí. Děkuji za překlad a těším se na další díl.
Tahle povídka se mi líbí od samého začátku, ale je pravda, že od doby, co se Tom stal členem elity, mě baví ještě víc! 😀 🙂
Gustavův výslech Toma a jeho otázka na olíznutí Tomovy tváře mě skutečně pobavila a to hodně! Chechtám se ještě teď! 😀 Nechápu, jak moc je Gustav zmagořený a posedlý Billem, ale fakt mě to baví!!!! 🙂
A strašně mě i těší, jak se Tom jen díky jedné ´upovídané´ noci takhle vyhoupl nahoru!Na Billovi šlo vidět, jak si Toma oblíbil a jak se mu zvedla nálada a byl najednou šťastný. Pro jeho vlastní dobro mu přeju, aby s ním Tom trávil těch nocí více, protožepak je i Bill příjemnější a veselejší. A ve skrytu duše doufám, že se Tomovi podaří Billa nevědomky změnit k lepšímu a sesadit Andrease, protože ten klučina mi svou agresivitou doslova pije krev.
A věřím, že jednoho krásného dne užbude Billovi jedno, co na to okolo říká jeho partička a v posteli už nikdy nebude chtít nikoho jiného, než Toma! 🙂
Moc děkuji, Zuzu!! 🙂
Vyzerá to, že sa nám začínajú diať zmeny – a to je Tom v elite len druhý deň! Páči sa mi, ako sa rýchlo vyšvihol vo farebnom rebríčku a je vážne zaujímavé, ako Billovi jedna noc oddychu zmenila náladu.
Ale ostatní začínajú žiarliť a Andy rozhodne nebude ľahký oriešok. Myslím, že s ním bude najväčší problém.
Gustav to na konci úplne dorazil! Vraj či môže olízať Tomovi tvár!! Bože, ten je Billom inak posadnutý 😀
Ďakujem za preklad a som zvedavá, čo chce ten James od Toma.
Moc moc díky, vypadá to úplně úžasně. Díky.
Gustav ma pobavil:D olíznuť tvár:DDD to bolo skvelé. Bill je tak strašne divný. Som zvedavá ako ho Tom bude meniť. Zdá sa, že to už pomaličky mikroskopickým krokom začalo, keďže nechal rozhodnutie mučiť ľudí na Andreasovi… bola by som radšej keby s tým prestali… Som zvedavá na Ďalšie stretnutie Billa s Tomom. Tá Yoko mi liezla na nervy.
Ďakujem za preklad 🙂