autor: Starling011
Souhlas
Když dorazili domů, Bill ukázal Sarah, kde je sprcha a Simone jí tam přinesla nějaké oblečení. Nepasovalo jí přesně, ale bylo lepší než téměř průhledné bílé roucho, které nosila. Ačkoliv se Simone nikdy nesetkala s Jörgem, byla smutná, že muž, který pomohl jejímu dítěti, je mrtvý.
Kdy Sarah vyšla v Simoniných světle hnědých kalhotách a růžové halence, dali se do hovoru o tom, jak je Sarah příliš hubená, přesně jak Bill předpovídal, a musela slíbit Simone, že s ní půjde brzy k doktorovi na kontrolu, aby se ujistili, že je dítě v pořádku, a že Sarah začne užívat prenatální vitamíny.
„Mohla bych… zavolat mamince?“ zeptala se Sarah, když jí Simone přinesla na talíři sendvič s hranolky.
„Znáš číslo?“ zeptala se Simone.
„Moje mamka jen tak zvyky nemění. Měli jsme stejné telefonní číslo, co pamatuju,“ odvětila Sarah a Simone jí podala svůj bílý telefon. Sarah třesoucími se prsty vytočila číslo a dala si sluchátko k uchu. První zvonění ji vylekalo, ale pak se zachichotala, když si uvědomila, že leknutím poskočila. Kousala se do rtu, zatímco zvonění pokračovalo. Bill uslyšel kliknutí, když telefon konečně někdo zvedl.
„Haló?“
„Um… ahoj, mami, tady Sarah,“ řekla dívka tenkým vystrašeným hlasem. Nejdřív bylo na druhém konci ticho, pak něco zapraskalo, a pak Bill uslyšel výkřik. Sarah sebou škubla, až odtáhla telefon dál od ucha.
„Sarah, dítě, kde jsi?“ ptal se hlas naléhavě.
„Bille, zlato, potřebujeme s Gordonem zajet do města něco nakoupit. Budete tady vy tři v pohodě?“ ptala se Simone tiše a Bill přikývl.
„Jsem tady s přáteli a v pořádku, jen jsem si myslela, že bych ti měla dát vědět,“ řekla Sarah.
„Neozvala ses několik měsíců. Co se stalo? Sam ti ublížil? Bil tě?“ její matka neměla daleko k hysterickému záchvatu.
„Sam mi nic neudělal, nebil mě. Sam a já jsme se ne-… můžu ti to vysvětlit později, mami? Jen jsem tě chtěla slyšet a říct ti, že jsem v pořádku,“ odpověděla Sarah tiše.
„Zlato, chtěla bych tě vidět, prosím, řekni mi, kde jsi?“ hlas v telefonu už byl klidnější, když bylo jasné, že její dítě nestrádá. „Tvůj pokoj je stejný, jako když jsi odešla, a Sam o tobě pořád sní a čeká, až se k němu vrátíš.“
„Bože, mně se po vás tak stýská,“ řekla Sarah a Bill viděl slzy stékající z její tváře. „Já se jen bojím, že mě nebudete chtít zpět.“
„Proč bychom tě neměli chtít zpět?“
„Stala se spousta věcí, mami. Zlých věcí, a já si nejsem jistá, jestli se můžu vrátit do svého starého života,“ řekla Sarah.
„Mluv se mnou, dítě.“
Bill vklouzl svou rukou do její a ona mu sevřela prsty, jako by byly záchranná vesta a ona se topila uprostřed oceánu. Sarah s mnoha přestávkami, když se jí vrátil hlas do normálu, vyprávěla svůj hrozný příběh zakončený záchranou a následujícím voláním. Na druhém konci bylo ticho a pláč Sarah byl slabý, jen s několika škytavými nádechy.
„Kde jsi?“ ozvala se nejistá otázka.
„Blízko, mami. Přijedu později,“ odpověděla Sarah.
„Ne, řekni mi, kde jsi?“ zavelela žena na druhém konci telefonu. Bill napsal volnou rukou adresu na bloček papírků a podal ho Sarah. Ta ji přečetla matce a pak se rozloučily.
„Jsi připravená se s nimi setkat?“ zeptal se Bill.
„Stýská se mi po mamince a Samovi,“ odpověděla a utřela si tvář. „Bože, já jsem tak v pytli.“
„Máš plné právo být v pytli z toho všeho, co se až do dneška semlelo,“ řekl Bill. „Nikdy jsi mi neřekla, že jsi z Washingtonu.“
„Nejsem překvapená, že mě neznáš. Ve škole jsem chodila o dva ročníky níž než ty. Byla jsem ve fotografickém a uměleckém klubu. Taky jsme chodili společně na umění a obědy, když jsem byla v prváku. Odjakživa jsem do tebe byla zamilovaná. Byla jsem hodně překvapená, když jsem tě tenkrát viděla ve sprchách. Věděla jsem, že mě nepoznáš, byla jsem jen šedivá myš ze zadních lavic třídy, co kreslila návrhy na vlastní kalhoty,“ řekla Sarah. Tom sledoval, jak Bill přemýšlením nakrčil obočí.
„Oh můj bože,“ řekl Bill.
„To je pekelná náhoda, že jste spolu vy dva chodili na střední,“ řekl Tom a vtáhl si Billa do náruče.
„Chceš taky zavolat mámě?“ zeptal se Bill, když byl vtažen z objetí na Tomův klín.
„Pochybuju, že by to mou matku zajímalo. Naposledy, když jsem ji viděl, byla tak závislá na koksu, že nevěděla, kdo jsem,“ řekl Tom.
„To je mi líto,“ řekl Bill, když zazvonil zvonek u dveří. „To je pro tebe.“
„Pojď se mnou,“ požádala Sarah a Bill se vymanil z Tomova klína a vzal její nataženou ruku. Tom šel za nimi a posadil se na pohovku, odkud mohl sledovat dojemné shledání. Sarah váhala a dívala se na kliku dveří, jako by ji mohla sníst. Tom si všiml, že Bill měl párkrát stejný problém, když odcházel ráno z jejich pokoje.
Bill otevřel dveře a ustoupil stranou. Jakmile žena spatřila Sarah, vykročila k ní a pevně ji objala. Sarah jí to i přes lehké přidušení oplatila. Když žena uvolnila Sarah a rozhlédla se, všimla si Billa. „Vy musíte být Bill, ten mladý muž, který zachránil mou sladkou Sarah,“ popadla Billa a objala ho také.
Bill v jejím objetí strnul. Tom viděl, jak by se nejradši odtáhl pryč; Bill neměl rád, když se ho dotýkali cizí lidé. Někdy se dokonce vyhýbal objetí se členy vlastní rodiny a občas i s Tomem. Muselo být pro něj těžké nechat se objímat maminkou Sarah. „Moc mě to mrzí, já jsem tak neslušná,“ řekla a pustila ho. „Jsem Margaret,“ představila se.
„Měla jste pravdu, já jsem Bill a tohle je Tom,“ řekl Bill, a Tom při jeho slovech vstal a došel k Billovi. Chytil se ho za ruku, když přišel až k němu. Sarah a mladý muž, o kterém se domníval, že je Sam, si povídali u dveří.
„Dva odvážní mladí muži, kteří zachránili moji Sarah,“ řekla, ale Tom o krok ustoupil, když se přiblížila, aby ho objala.
„Byl jsem uvnitř téměř čtyři roky a je mi nepříjemné, když se mě někdo dotýká, omlouvám se,“ vysvětlil.
„Samozřejmě, mělo mě to napadnout, promiňte,“ řekla Margaret.
„Dali byste si čaj?“ zeptal se Bill.
„Myslím, že čaj by byl milý,“ odvětila Margaret.
„Sarah,“ řekl Bill a Sarah vzhlédla. „Půjdeme do kuchyně udělat čaj. Jestli chcete vy dva sedět tady venku, mohu vám to sem přinést.“
„Ne,“ odvětila Sarah a ihned se přesunula od Sama směrem k Billovi. Tomovi bylo Sama líto, ale doufal, že bude schopen porozumět tomu, že Bill je jediná osoba, která byla k Sarah laskavá, zatímco byla v zajetí.
*~*
Seděli v kuchyni a pili čaj, zatímco Sarah mluvila se svou maminkou a přítelem. Zdála se být opravdu šťastná, že je vidí, ačkoliv se držela blízko Billa, jako by ji mohl opustit, jakmile ho spustí z očí. Simone a Gordon byli rádi, že se setkali s Margaret a Samem, když se vrátili. Povídali si až do večera a zůstali na večeři.
„Sarah, zlato, jsi připravená se vrátit domů?“ zeptala se Margaret a Sarah přelétla pohledem k Billovi.
„Můžeš tu zůstat, jestli chceš,“ řekl Bill.
„Radši bych zůstala tady. Ještě nejsem připravená se teď vrátit domů.“
„Dobře, zlato, dobře, uvidíme se zítra,“ řekla Margaret. „Přineseme ti na sebe něco z tvých starších věcí.“
„Zařídila jsem Sarah na zítra prohlídku. Nevěděla jsem, k jakému doktorovi předtím chodila, ale doktorka Jackie je velmi dobrá a určitě bude k Sarah ohleduplná. Tady je objednací kartička a myslím, že je to spíš vaše než moje záležitost,“ řekla Simone a vytáhla kartičku z tašky.
„Znám doktorku Jackie, je skvělá, chodíme k ní také,“ řekla Margaret. „Souhlasíš, Sarah, že?“
„Jistě, mám ráda doktorku Jackie,“ odpověděla Sarah.
„To je dobře,“ řekla Margaret. „Dobře, už začíná být pozdě, tak my už radši vyrazíme,“ vtiskla dceři Margaret polibek do vlasů a sevřela ji v pevném objetí. Sam ji také objal a Sarah ho políbila na tvář.
„Stýskalo se mi po tobě,“ řekl.
„Mně po tobě taky,“ odpověděla.
*~*
„Tak co to bylo, co ti Georg předtím řekl?“ zeptal se Tom, když Bill vešel do místnosti s vlasy ještě vlhkými ze sprchy.
„Pamatuješ se, jak mě vzali na představení?“ zeptal se Bill, když se posadil na postel a Tom mu vzal hřeben a začal mu jemnými tahy pročesávat vlasy.
„Jak bych na to mohl zapomenout? Cítil jsem se tak hrozně, že jsem tě neochránil. Nechal jsem je, aby mi tě znovu vzali. Rval jsem se s nimi tak tvrdě, že mě zase zbili, zatímco jsi byl pryč,“ odpověděl Tom.
„Dobře, Georg byl ten večer můj… mistr a on mi to připomněl a řekl, že mě to bude už navždycky pronásledovat, protože ty mi to nikdy neuděláš tak jako on,“ Bill zatnul prsty do měkké látky trika, které nosil s tenkými tepláky do postele.
„Má pravdu, já se už nikdy nemusím uchýlit k tak hrozným metodám,“ řekl Tom, aniž by ho to vyvedlo z klidu.
„Tak proč ses mě nedotkl od té doby, co jsme utekli?“ chtěl Bill otočit hlavu k Tomovi, ale nechtěl, aby se mu kartáč zapletl do vlasů.
„Nevěděl jsem, jestli mě chceš. Zkouším být trpělivý. Záleží mi na tobě a vím, že po tom, čím sis prošel, to s kýmkoliv může být těžké,“ odvětil Tom, zatímco sčesal Billovi mokré vlasy z krku, aby mohl políbit jeho tetování. „Necháš si ho?“
„Myslím, že jo. Odstranění laserem je drahé a bolestivé, a navíc to můžu skrýt pod vlasy. Vážně mi to tetování nevadí,“ řekl Bill.
„Chceš, abych se tě dotýkal?“ zeptal se Tom, zatímco odložil kartáč stranou, věděl, že Bill rozuměl otázce. Tom se držel zpátky a nedotýkal se Billa tímto způsobem od jejich návratu, ale jestli Bill chtěl, pak to Tom nehodlal dál zadržovat. Bill přikývl, jeho vlhké vlasy polechtaly Tomovu nahou hruď. Tom lehce kousl do Billova tetování, za což se mu dostalo překvapeného zalapání po dechu, a pohladil Billovy boky, než se natáhl a zhasl světlo. Přitáhl si Billa čelem k sobě na klín a spojil jejich rty v líném polibku. Bill nadšeně odpovídal.
Tom olízl jazykem Billovy rty, aby prohloubil polibek a Bill omotal rukama Tomův krk a prsty se mu probíral prameny vlasů na zátylku. Tomovy ruce obemkly tenký pas a přitáhly si Billa proti sobě. Když Tom ucítil úžasné teplo šťastně reagujícího Billova těla proti sobě, nemohl uvěřit, že to nedělali už od začátku.
Tom položil Billa dolů na peřiny, aniž by jen na vteřinku přerušil kontakt jejich rtů. Když jeho ruce vyjely nahoru pod Billovo spací triko a palce přejížděly přes tmavé bradavky, Bill si skousl ret a olízl Tomův piercing ve rtu. Tom v tu chvíli málem umřel potěšením. Rozdělili se jen na tak dlouho, aby Tom stáhl Billovi triko a pak se mohli opět líbat.
Zatímco se jejich nahá pokožka o sebe třela, Tom se za Billova protestování stáhl. „Potřebujeme lubrikant, než zajdeme dál,“ zdůvodnil, když se jej Bill snažil dál líbat. Bill zvedl oči v sloup a natáhl se k nočnímu stolku, aby vytáhl láhev lubrikantu. „Už jsi šťastný?“ zeptal se Tom a sklonil se, aby jejich rty znovu spojil. Vklouzl rukama pod lem Billových spacích tepláků a stáhl je společně s boxerkami. Bill se zavrtěl při spolupráci na jejich sundávání, dokud nespadly na podlahu.
„To není fér,“ řekl Bill bez dechu a zatahal za opasek Tomových kalhot. Tom je rychle shodil k dalšímu oblečení na podlahu a začal Billa pomalu líbat a lehce kousat od bradavek až dolů k vytetované hvězdě. Zato se mu od Billa dostalo tichého sténání, přestože se snažil nebýt hlasitý kvůli rodičům v patře nad nimi a Sarah vedle v pokoji pro hosty. Tomův oblíbený moment nastal, když vzal Billovu erekci do úst a ten zabořil hlavu do polštáře a začal sténat.
Tom vyhrabal lubrikant ze zmuchlaných peřin, natřel si jím ukazováček a lehce s ním přejel přes Billův malý zvrásněný vstup. O chvilku později zatlačil a prst dovnitř vklouzl jen s velmi malým odporem. Když už měl Tom v Billovi bez potíží tři prsty, vytáhl je. Bill by nespokojeně zakňučel, kdyby nevěděl, že bude následovat něco lepšího. Tom lubrikantem natíral svůj penis, zatímco se snažil neudělat se Billovi na stehno. Když svůj penis opatrně protlačil kroužkem těsných svalů, rychle se naklonil dolů a Billa políbil. Když v něm byl plně zabořený, dal
Billovi čas si na sebe chvilku zvyknout. Jakmile Bill zasténal a zkusil se pod Tomem zavrtět, Tom se v něm začal pohybovat. Nejdříve pomalu a mělce, zatímco si s Billem vyměňovali dech a polykali navzájem svá sténání, pak pomalu zrychlil, vychutnávaje si těsné teplo, ve kterém byl zabořený. Bill vydával slabé tlumené zvuky, když Tom změnil úhel přirážení a on v tu chvíli uviděl hvězdičky.
Jak jejich rychlost pomalu stoupala, Bill se přitiskl k Tomovu krku, zatímco jeho prostata dostávala s každým přírazem přesný zásah. Když se oba rychle přiblížili k vyvrcholení, líbali se tvrdě a vášnivě. Jakmile Tom cítil, že je Bill blízko, sáhl mezi ně a začal Billa honit. Bill se udělal o chvilku později a mohutným výstřikem zasáhl Tomovu ruku a obě jejich těla. Sevřel při tom Toma tak těsně, že ten se udělal tvrdě hned po něm a vysíleně klesl na hubené tělo pod sebou.
„Tohle mi tak chybělo,“ vydechl Bill a Tom se pochechtával, zatímco sdíleli měkký polibek.
„Dobře, doufejme, že už nebudeme muset znova čekat tak dlouho,“ odvětil Tom, zatímco opouštěl jeho tělo.
„Doufejme,“ souhlasil Bill.
autor: Starling011
překlad: Janule
betaread: Zuzu
original
Jsem ráda, že Sarah má rodinu, která ji podrží. Bill může stále zůstat jejím přítelem a až bude připravená, vrátí se domů. Naopak je mi líto, že Tom se nemá kam vrátit, ale na druhou stranu, určitě zůstane s Billem. Teď, když překonali případnou překážkou, která by mezi ně mohla vrazit klín, si myslím, že všechno bude v nejlepším pořádku.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Snad už budou mít pokoj.
Ulevilo se mi, že je opravdu všechno v pohodě. Pořád mám nějak strach, že se něco semele a kluci budou zase v ohrožení, ale snad už ne. 🙂
Za Sarah jsem ráda, že má tak skvělou rodinu, protože věřím, že ji podrží a bude se mít fajn, což bude potřebovat.
A Bill s Tomem..konečně nádhera! 🙂 Jen aby jim to vydrželo. 🙂