autor: Misa Sugar
První a jediný
„Jsi si jistý, že tohle chceš?“
Bill se zhluboka nadechl, přikývl a přitom se kousal do rtu. Tom mu odhrnul vlasy z čela. „Jsi si jistý? Třeseš se.“
„Jen se trochu bojím, abych byl upřímný.“
Tom jej jemně políbil na bledé čelo. „Je v pořádku se bát. Není v pořádku být nejistý. Nechci, abys toho litoval, takže se ptám znovu. Jsi si naprosto jistý, že tohle je to, co chceš? A že já jsem ten, se kterým to chceš?“
„Kdyby to nebylo s tebou, nebylo by to s nikým,“ odpověděl Bill a jeho tón nezanechával žádný prostor pro dohady. „A tvé naléhání, jestli se cítím pohodlně, mě v tom jen ujišťuje. Nikdo jiný by neměl takový zájem o mé blaho.“
Tom konejšivě pohladil jeho černé vlasy. „Jsi nervózní. Musíš se uvolnit.“
Bill přikývl a zavřel oči, zhluboka se nadechl a uvolnil své tělo. „Okay. Jsem připravený.“
„Nejsi,“ ušklíbl se Tom lehce. „Ale budeš.“
„Co-“ Billova otázka byla přerušena, když se Tomovy rty přitiskly k těm jeho, jedna jeho ruka klouzala po Billově těle a druhá se zabořila do jeho vlasů. Bill vydal tichý, spokojený zvuk; uhnízděný v Tomově náruči na zahřátých přikrývkách ucítil na hrudi příjemnou tíhu. Dodalo mu to touhu dostat se k Tomovi ještě blíž, což bylo nemožné, protože byli k sobě přitisknutí tak blízko, jak jen mohli. Tiše zanaříkal, jak Tomův jazyk poškádlil jeho vlastní, teplo jejich těl a úst splývalo dohromady a on si přál, aby stejně tak mohl splynout s Tomem, dokud by nebyli pouze jedna entita.
Tomovy rty opustily ty jeho, jen aby se vydaly směrem za ucho, kde se tiskly a sály k jemné kůži, zatímco jednou rukou kreslil cestičky na Billově hrudi. Bill zakňučel se zavřenýma očima, jak mu pokožka brněla a pod dlouhými tahy Tomových prstů se stávala vzrušivě citlivá.
„Mmm… co to… děláš?“ Zamumlal Bill, zatímco mu Tom vtiskával polibky na jeho jemné, bílé hrdlo.
„Uklidňuju tě,“ pousmál se Tom. „Pšš…“ Sál Billův krk, a zároveň mu přejel palcem přes bradavku, která pod jeho dotekem tvrdla. Přesunul se víc na Billovo tělo, aby měl lepší přístup k oběma, a pohrával si s nimi, dokud obě nebyly tvrdé, zatímco dál zpracovával Billovo hrdlo svými rty, jazykem i zuby. Poté bradavky jemně stisknul a roloval je mezi prsty.
Bill znovu zakňučel; bylo to, jako by měl struny vzrušení natáhnuté od bradavek až k teplu ve svém podbřišku. Lehce se pod Tomem prohnul v zádech a podvědomě zakroutil boky.
Tom se zasmál a přejel jazykem po Billově klíční kosti. „Ty to opravdu potřebuješ, co? Sotva jsem začal a tvé tělo už po tom doslova volá.“
„V-volá po čem…?“
„Po čem myslíš?“ Ušklíbl se Tom.
Bill se na něj zadíval s očima plnýma chtíče. „… Chci, abys mě ošukal.“
Tomovo obočí vyskočilo vzhůru. „Ošukat tě? Nevěděl jsem, že jsi schopný takové vulgarity.“
Bill se zazubil a Tom se rozesmál. „Vsadím se, že máš pod tou stoickou, filozofickou tvářičkou schovanou špinavou, oplzlou pusu,“ dobíral si jej a políbil ho.
Bill se do polibku zachichotal, jak jej Tom hravě kousl do rtu. „Jestli ano, tak je to tvoje chyba. Ty mě nutíš říkat nemravné věci. Já vím, že mě přinutíš křičet tvé jméno, dokud nepřijdu o hlas. Přinuť mě brečet v extázi. Ošukej mě tak tvrdě, že by si všichni ve škole přáli, aby to věděli, pokud by věděli dost na to, aby si to přáli. A já to chci a miluju, že to chci.“
„Tohle je někdo, kým bys byl, pokud bys nebyl tím, kým jsi?“
Bill se rozesmál. „Já nejsem nikdo, Tome. Jsem jen tvárná fantazie, tvaruju se podle přání lidí kolem mě.“
„Řekni mi, že se jen nesnažíš být tím, co chci já.“
„To je nemožné. Nemůžu se přinutit být tím, co chceš ty.“
„Proč ne?“
„Protože
ty jsi to, co chci já…“ Zašeptal Bill a naklonil se, aby znovu přitiskl jejich rty k sobě.
Byla to pravda. Nemohl se přinutit být cokoliv, po čem Tom možná toužil, nemohl jej klamat způsobem, jakým mohl všechny ostatní. Nedokázal snést pomyšlení, že by Tom miloval něco, co by byla pouhá iluze, Tom si zasloužil víc, i když iluze mohla být mnohem zábavnější. Chtěl, aby jej Tom miloval, ne navzdory jeho chybám, ale kvůli nim. Toužil po tom, po čem toužili všichni lidé: být opodstatněný ve své existenci.
Tom neodpověděl, ne verbálně. Jeho polibky a doteky byly dostatečnou odpovědí. Kvůli mně nemusíš být ničím, Bille. Už teď jsi vším.
Pod Tomovými jemnými, škádlivými prsty mohl Bill cítit, jak teplo proudí jeho žilami jako svůdný jed, tělo se mu třáslo a pokožka brněla vzrušením. Ve tváři cítil horko a věděl, že jeho lícní kosti musí mít růžový odstín, jak jej Tom zpracovával do třesoucího se stavu vzrušení.
„T-Tome…“ zakňoural, potřeboval mu sdělit, že je více než připravený. Nemusel to dokončit. Tom to pochopil.
„Lubrikant?“
„Noční stolek…“
Během několika okamžiků byla lahvička venku a Tom ji použil, aby navlhčil své prsty. Naklonil se, aby opět jemně sál Billův krk, zatímco kroužil kolem jeho vstupu pomalými, mučivými pohyby. Lehce jej políbil na klíční kost a dál dolů po jeho hrudi, jen aby se zastavil a vsál levou bradavku, zatímco jeden prst vklouzl do Billova těla a zase ven. Bill zakňučel, jeho tělo toužilo po více lahodné stimulace a boky houpal pomalu vzhůru pokaždé, kdy byl Tomův prst vtlačen dál dovnitř, spolu s odpovídajícími vlnami tepla, které se mu přelévaly přes podbřišek. Nikdy tohle sám na sobě nezkoušel a bylo to tak divné, ale tak dobré, mít v sobě jeden takový prst.
Jako by mu mohl číst myšlenky, Tom zamumlal: „Jaké to je?“
„… Divné,“ odpověděl Bill upřímně se zavřenýma očima.
„Dobře divné nebo špatně divné?“
„No, většinou je to-“ Bill prudce otevřel oči a s povzdechem prudce trhnul boky vzhůru, když se prst přitiskl uvnitř něj na něco, co mu poslalo do podbřišku horkou vlnu rozkoše. „DOBRÉ. Rozhodně dobré,“ lapal po dechu. „Co to bylo?“
„Co?“ Zeptal se Tom nevinně. „Tohle?“ Znovu zatlačil, silněji, až sebou Bill prudce škubnul a vykřikl v extázi.
„Ano! Tohle!“
Tom se jen usmál a pomalu vpracovával dovnitř druhý prst, zatímco je oba otíral o toto zvláštní místo, dokud Bill nebyl naříkající, třesoucí se hromádka. Nevědomky přirážel proti Tomovým prstům, zoufale toužící po více. Byl to tak dobrý pocit pokaždé, kdy jej Tom zasáhl na tomto místě, které posílalo celé jeho tělo do nádherné křeče, a ještě lepší bylo, když jej Tom roztáhl ještě víc a přidal další prst do toho těsného otvoru. Bill si vždycky myslel, že to roztažení bude bolet, ale dokonce i mírné nepohodlí bylo příjemné. Až do této chvíle nevěděl, že být otevřený by mohlo být tak erotické a vzrušující, nedokázal si vzpomenout, že by někdy ve svém životě byl tak vzrušený. Svíjel se a naříkal a Tom vytáhl své prsty ven, protože věděl, že nemůže nechat Billa čekat o mnoho déle. Natřel sám sebe lubrikantem, připravil se do správné polohy a zíral do jeho touhou zamlžených, jantarových očí.
„Poslední šance, Bille,“ zašeptal. „Po tomhle si to už nemůžeš rozmyslet. Jakmile budu uvnitř, tvoje panictví bude pryč a není cesty zpět. Tohle je tvá poslední šance vycouvat. Pochopím, když to uděláš.“
Bill zvedl ruku, objal Toma kolem krku a přitáhl si jej dolů, dokud se svými rty lehce neotřel o jeho ucho.
„Chci, abys to byl ty, Tome. Chci, abys byl můj první. Můj první a jediný.“
Tom se přitiskl k Billovu krku a lehce jej na něj políbil. „Miluju tě… Jsi na mě připravený?“
„Jsem na tebe připravený už celé roky,“ zamumlal Bill. Tom se mu do krku usmál, zabalil Billa do náruče a jemně zatlačil.
Bill nejdříve trochu zakňučel a snažil se nenapínat se, ale Tom pevnou rukou hladil jeho erekci a Bill se prohnul v zádech a ochotně se uvolnil. Tom si pomalu vypracovával svou cestu dovnitř, dokud nebyl zcela uvnitř štíhlého těla. Pohladil Billa po vlasech a zašeptal: „Jsi v pořádku?“
Bill přikývl a pomalu dýchal skrz pootevřené rty. „Jo… jsem v pořádku.“
Tom položil svou hlavu vedle Billovy, nos zabořil do jeho vlasů a vydal ze sebe tiché zasténání. „Ty jsi tak těsný…“
„Jsem panic.“
Tom se zasmál. „Už ne.“ Pomalu se odtáhl a znovu zatlačil.
Bill zalapal po dechu, jak Tom opět zavadil o jeho dobré místo a poslal tak výboj do jeho těla. „Nnng…! Přesně tam!“
Tom trochu změnil úhel, takže když znovu přirazil, stlačil právě to místo. „Tady?“
Bill zakňučel a zalapal po dechu, celé jeho tělo se třáslo a cukalo od toho neúprosného tlaku. „P-přestaň! J-já nemůžu… Já budu…“ Tom se stáhl a uculil se, než znovu přirazil nazpět. Bill se prohnul v zádech a vykřikl, jak se Tom opět přesně trefil. „A-ach! T-Tome!“ Tom neodpověděl, jen jej políbil na krk a pomalu se dál pohyboval dovnitř a ven. Billovy výkřiky sílily s každým jeho přírazem a na každou vlnu rozkoše reagoval zakloněním hlavy, zavřením očí a otevřením úst. Omotal paže pevněji kolem Tomových ramen, když se jeho výkřiky proměnily do ječení v extázi, jak volal Tomovo jméno a cítil, jak napětí v jeho břiše sílí a blíží se k bodu zlomu.
„T-Tome… Tome!“ Vykřikl Bill a vlna vzrušení projela celým jeho tělem, když byl pouhé vteřiny od uvolnění. Už to déle nemohl vydržet a s konečným rozechvělým zalapáním po dechu mezi jejich těly tvrdě vyvrcholil.
Tom zasténal, když sledoval Billův bouřlivý projev a ucítil těsné svaly, které se kolem něj sevřely. Ještě několikrát přirazil a sám vyvrcholil jen o něco později. Přitáhl si Billa blíž, přitiskl obličej do jeho ramene a lehce se třásl, zatímco z něj opatrně vyšel. Bill se mu přitulil k hrudi a Tom je přetočil, takže leželi na boku, stočení jeden do druhého. Bill se přitiskl k Tomovu krku a promluvil tichým hlasem.
„Jestli jsi mě napálil a celou tu dobu mě jen využíváš, tak budu velmi znepokojený.“
Tom se rozesmál. „Samozřejmě, že tě jen využívám, Bille.“
Bill mu v náruči ztuhl.
Tom s úsměvem pokračoval. „Využívám tě, protože dělat tě šťastným dělá i mě šťastným. Držet tě a líbat tě a milovat tě mě nutí cítit se být kompletní. Využívám tě, protože tě potřebuju a potřebuju tě vidět šťastného.“
Bill na něj zíral a oči mu zvlhly. „Ach, Tome… Myslel jsem, že jsi byl vážný…“
„Jsem vážný.“ Tom se usmál. „Miluju tě.“
Bill znovu zabořil obličej do Tomova krku. „Taky tě miluju…“
„Copak si opravdu myslíš, že bych tě chtěl využít, abych ti ublížil?“
„Nikdy si nemůžeš být příliš jistý… Lidé jsou vrtkavé bytosti.“
„Stále tak cynický o lidské rase.“
„Ty jsi hodný člověk, Tome. Ale nezměnil jsi svůj názor, že lidstvo je od přírody kruté. Pouze, že tady existují anomálie.“
„Bille, na co čekáš, až ti svět dokáže? Že jsi měl ve všem pravdu a laskavost neexistuje?“
„To už je prokázáno. Já čekám, až mi dokáže opak.“
„Já se ti to snažím dokázat. Ale dokonce i tak to stále odmítáš vidět. Bille, jak tě můžu zachránit?“
„Zachránit mě? Prosím tě, neříkej mi, že celou tu dobu jsem byl jen nějaký charitativní případ.“
Tom si odfrkl. „Bille, připadám ti jako typ člověka, který chodí kolem a vyhledává charitativní případy, jen aby pohladil své vlastní ego?“
Bill mlčel.
Tom si povzdechl. „Nebyl jsem někdo svatý, kdo hledal někoho, koho by mohl zachránit. Byl jsem cynik, který nehledal vůbec nic. To, co jsem našel, byl někdo ještě více zbavený iluzí, než jsem byl já, a ve snaze dát mu naději, jsem našel i svou vlastní naději. Bille, já prostě…“ Vzal Billovu tvář do dlaní a pohlédl mu do očí. „Ani nevím, co říct. Stejně tak, jako jsem se tě snažil zachránit z pekla, do kterého ses táhnul čím dál hlouběji, na oplátku jsi ty zachránil mě od toho mého. I když to možná bude znít banálně… dal jsi mi něco, pro co žít.“
„A co se stane, až mě zachráníš?“ Billovy oči byly téměř černé, jeho hlas ostrý a vyzývavý. „Co se stane, až budu vyléčený a můj svět bude navždy samé slunce a kytky? Když se moje deziluze přemění v inspiraci? Co se stane pak, Tome? Tvůj zájem opadne, když už mě nebudeš muset dál osvěcovat? Opustíš mě, až se naučím milovat lidstvo pro jeho povrchní krásu? Co se stane, až tě už nebudu potřebovat?“
„Je pravda, že se možná jednoho dne naučíš nechat svůj cynismus a bolest za sebou,“ řekl Tom tiše. „Ale, Bille… přijde někdy den, kdy už mě nebudeš potřebovat?“
Bill byl na okamžik zticha, jak zvažoval svou odpověď.
„… Ne, nikdy.“
Venku, pod oknem Billova pokoje číhal stín, který slyšel vše, co se dělo nad ním. V bezměsíčné tmě Andreas tiše pěnil.
autor: Misa Sugar
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
To snad ne, takže Andreas Billa špehuje, aby mu o něm neunikla jediná věc? Zajímalo by mě, jestli slyšel opravdu všechno. To nejspíš ukáže další díl. Doufám, že se mu s Tomem postaví a Tom ho dokáže ''zneškodnit''. Děkuji za překlad a jsem zvědavá na další díl.
Trošku mě mrzí, že Bill Toovi neřekl všechno, protože mi to tak trošku přišlo, že Toma využil. Vím, že by to stejně kluci dříve či později udělali a jsem za to opravdu ráda, jen mi přišlo, že Bill se do toho vrhnul po hlavě jen proto, že mu Andreas vyhrožoval. To je to, co mě na tom trošku mrzí a mám strach, že to ani teď Bill Tomovi neřekne. Na boj s Andreasem by se měli oba dva pořádně připravit, protože se fakt bojím, co si Andreas ještě zmyslí.
A Andy je opravdu padlý na hlavu! Takhle špehovat Billa..Jen se prostě bojím toho, že teď, když ví, že Bill udělal přesně to, co nechtěl, začne spřádat nějaký pomstychtivý plán..
Tak se budu modlit, aby šlo všechno hladce a Andyho se zbavili co nejdřív.
Moc se těším na pokračování a děkujiza překlad! 🙂
Krasny dilek. Mela jse. Strach, ze vsechno bude pusobit az moc umele, protoze oni se na sexu pri o domluvili…jako by to Billa obtezovalo, coz asi jo, protoze diky tomu ho Andreas vyuzival, ale v tomhle dilku byla jen cista pravda. Teda stve me, ze to Andreas zjistil nejak mov brzo, na muj vkus. Doufam, ze se nestane nic zleho…ani Tom a ani Bill si to nezaslouzi…zaslouzi si milovat a byt milovani. Diky za preklad.
O Billa sa teraz bojìm, dufam, že mu Andreas nič neurobì, a ani Tomovy.
Ďakujem za preklad.
No, teď to teprve bude zajímavé. Super díl. Díky za překlad.
Mám husí kůží z Andrease doufám že se Billovi nic nestane.
Díl velmi nádherný je pravda že se teď opravdu bojím o Billa a hrozně,,,, uvidíme co nám přinese další díl moc děkuji a těším se na další
Tak pěkné to bylo, ale ta poslední věta mi úplně zkazila náladu. Takže Andreas už ví, co se odehrálo a druhý den ve škole bude připravený rozpoutat peklo. Jsem napjatá, jak to proběhne, protože jeho výhrůžky byly velmi konkrétní. Doufám v zázrak.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Snad se těm dvěma podaří se z toho nějak dostat, ten Andreas je tam prostě navíc a sám si to neumí přiznat.
V tak krásný vztah mezi Billem a Tomem jsem zpočátku ani nedoufala, jsem skutečně ráda, že si k sobě našli cestu.
Takže som sa zmýlila a oni to urobili… bolo to krásne a som rada, že sa to stalo tak pekne, ale prečo tam musel byť aj ten kretén a všetko to počuť??? mám strach, že sa mi Andyho reakcia nebude páčiť:(
Ďakujem za dychberúci preklad…
No páni. Takže nakoniec Tom Billovi jeho žiadosť splnil. Som rada, že sa na začiatku ešte uisťoval, či to Bill myslí vážne a nakoniec to bolo fakt krásne.
len ma štve, že to ten idiot Andreas všetko počul (holt mali zavrieť okno :D). Ale nie, Andreas je proste sviňa, ktorá Billa špehuje, aby vedel o každom jeho kroku a mohol ho ovládať. Teraz sa bojím jeho ďalšej reakcie, lebo tá mierna určite nebude.
Ďakujem za preklad.
Moc krásný dílek, jsem zvědavá co Andreas podnikne…
Díky za překlad:)
Kvůli mně nemusíš být ničím, Bille. Už teď jsi vším. ❤️❤️