autor: Becs
Ahoj všichni,
chtěla bych Vám všem moc poděkovat za krásné komentáře. Jsou pro mě pokaždé inspirací pro další vývoj příběhu. Miluju, že o povídce píšete, jako by to opravdu byla realita a hádáte, co bude dál. Původně měla mít jen pár dílů, ale díky Vám přibývají další a další. Takže rozhodně ještě nekončíme. Užijte si dnešní dílek. Doufám, že Vás potěší, je totiž obzvlášť peprný.
Becs
„Tomi, koukni na toho kluka. Není fakt sexy?“ zakřičel hubený kluk, v náručí držel hromadu zmuchlaného prádla. Křičel, protože osoba, na kterou volal, se momentálně nacházela před domem a vytahovala z auta další a další krabice. Hlavní dveře byly otevřené dokořán, aby mohl chodit dovnitř a ven a nemusel si pokaždé otvírat.
„Říkals něco? Až ven jsem tě neslyšel,“ zeptal se Tom a v náručí nesl tak velkou krabici, že přes ni prakticky neviděl na cestu. Odhodil ji ke zdi ke všem ostatním.
„Bille, co to děláš?“ vyhrkl vzápětí, když uviděl svého bratra. Ten stál uprostřed místnosti zaplněné pouze krabicemi a televizí. Donutil Toma vybalit a zapojit ji, aby při stěhování měl nějakou zábavu. Zvedl hlavu a podíval se do bratrovy zachmuřené tváře.
„Vybaluju,“ zkusil to opatrně a nervózně se usmál.
„Pokud vím, měl jsi odnosit všechny tyhle krabice do pokojů v patře a ne se přehrabovat ve svém oblečení,“ zamračil se Tom a založil si ruce v bok.
„Já… víš… Byla mi zima. Tak jsem hledal mikinu a pak jsem do toho tak nějak spadnul. Nezlob se,“ omlouval se Bill a upřel na Toma psí pohled. Spěšně upustil vše, co držel. Tom jen zavrtěl hlavou, popadl první bednu, která mu přišla pod ruku, a odnášel ji nahoru do patra.
„Cos to předtím říkal?“ objal Billa zezadu kolem pasu, když se za pár vteřin vrátil zpátky. Nasál jeho omamnou vůni a vtiskl mu polibek na zátylek.
„Ten kluk,“ zopakoval Bill a kývl směrem k televizi, kde právě běžel nějaký hudební pořad. „Je sexy.“
„Hmm,“ zahučel Tom a okamžitě spustil ruce podél těla. „Kdo je to? Justin Bieber?“ řekl nabručeně a nakrčil čelo.
„Pane bože, ne. Viděls vůbec někdy Justina Biebera?“ rozesmál se Bill.
„Asi ne,“ odpověděl úsečně Tom.
„Tak líbí se ti, nebo ne?“ otočil se Bill a hravě šťouchl bratra do břicha. Z očí mu svítily rošťácké jiskřičky.
„Já nevím, Bille. Nejsem na kluky,“ odsekl Tom. Vzal do rukou další krabici a znovu se vydal po schodech nahoru.
„Nejsi na kluky?“ rozřehtal se Bill a jako pejsek ho následoval.
„To, že šukám tebe, neznamená, že jsem gay,“ vysvětlil a upustil náklad ve svém pokoji. Plácl Billa přes plochý zadeček a vracel se zpět do obývacího pokoje. Bratr se opět vydal za ním.
Když došel až do přízemí, opřel se bokem o barový pult, který rozděloval kuchyni s obývacím pokojem.
„Takže takhle to je,“ pronesl Bill a se založenýma rukama si měřil svého staršího bratra, který momentálně sbíral jeho rozházené svršky a házel je na jednu kopu.
„Jo,“ pokrčil rameny Tom, zanechal uklízení a přešel přes místnost za ním. Chytil Billa za boky a donutil ho zacouvat až ke kuchyňské lince.
„A jestli budeš očumovat sexy kluky, postarám se o to, aby sis na tu svoji prdelku už nikdy nesedl,“ zavrčel smyslně, až Billovi naskočila husí kůže.
Vysadil bratra na linku a hladově se vrhnul na sladké rty před sebou. Líbali se tak zběsile, že každou chvilku ťukly zuby o sebe. Jejich jazyky se proplétaly v divokém tanci. Tom přitiskl dlaně na bratrova horká záda a jemně po nich začal přejíždět. Bill omotal ruce kolem Tomova krku a musel se k jeho rtům trochu sklánět, protože seděl o kousek výš. Ochutnávali své vlhké jazyky a dech se jim začal postupně zkracovat. Tom sjel rukou do bratrova klína a potěšeně zavrčel, když zjistil, že jej vítá tvrdý penis. Promnul jej přes tenkou látku tepláků, až Bill hlasitě zasténal.
„Tomi, za chvilku přijedou stěhováci s nábytkem,“ zafuněl Bill, překryl však Tomovu dlaň svou vlastní a donutil ho přitlačit silněji.
„Tak to si asi budeme muset pospíšit,“ pronesl smyslně Tom a zatlačil ještě trochu víc do bratrova rozkroku, nepřestávaje jej masírovat.
„Už máš vybalenou svoji kosmetiku?“ zeptal se po chvíli, když Bill nekontrolovaně cukal boky dopředu a vycházel tak vstříc jeho pohybům.
„Ne, ale je to ta krabice támhle,“ koktal Bill mezi lapáním po dechu. Tom na nic nečekal a vydal se k místu, na které Bill ukazoval prstem. Strhl lepicí pásku z víka a zběžně se prohrabal obsahem. Radostně se ušklíbl, když našel modrou lahvičku. Vrátil se k Billovi a lubrikant postavil na desku vedle něj.
Mladší chlapec okamžitě natáhl ruce a chtěl jej znovu uvěznit ve svém objetí. Tom však jen s úsměvem zakroutil hlavou, popadl Billa za zápěstí a stáhnul jej dolů na zem.
„Na tohle není čas,“ vysvětlil a otočil bratra zády k sobě. Chytil ho v pase, zatlačil mu na záda a donutil ho tak, aby se předklonil a předloktími se opřel a tmavé dřevo před sebou. Ještě oblečený se natiskl na jeho zadeček a párkrát se přes něj přetřel. Bill jen rozkoší zavrčel, když se bratrův tvrdý penis otřel o jeho půlky.
„Bože Tomi, nechali jsme otevřené hlavní dveře,“ vyhrkl vyděšeně, když si na to vzpomněl.
„Tak to vážně bude rychlovka,“ dýchl mu Tom na krk a stáhl mu tepláky pod zadek, ty mu však sjely až k roztřeseným kolenům. Billovy vnitřnosti olízl plamen vzrušení a jeho penis ztvrdl ještě víc, pokud to vůbec bylo možné.
„Nejdřív si tě pěkně připravím,“ zašeptal Tom a hmátl po lahvičce. Nabral si pořádnou dávku a rozetřel ji. Jedním prstem začal masírovat pevný kroužek svalů mezi Billovými půlkami, aby jím následně lehce vplul dovnitř.
„Ale radím ti, abys byl připravený rychle, protože se s tím nebudu moc párat,“ šeptal dál a Billovi se zatmívalo před očima. Miloval upovídaného Toma.
„Nejdřív jeden prst,“ vypočítával a krouživými pohyby se dostával hloub dovnitř.
„Pak druhý,“ řekl a následně i provedl. Projížděl bratrovu úzkou prdelku dvěma prsty a užíval si příjemné teplo, které ho obklopovalo. Bill roztáhl prsty a dlaně přitiskl na plochu pod sebou, snažil se tak získat alespoň trochu stability, protože nohy se mu chvěly očekáváním. Přešlápl a trochu víc se rozkročil, aby mohl líp dosedat na bratrovy prsty.
„Tak je šikovný,“ pochválil ho Tom, přidal třetí prst a pohyboval se v Billovi až mučivě pomalu. Ten každou chvilku hlasitě usykl.
„Třetí prstík máme vevnitř, teď už stačí jen trochu zrychlit, abys byl pro svého hodného staršího brášku pěkně nachystaný.“
Tom zrychlil tempo, potěšený, když se mu občas podařilo narazit do Billovy prostaty, ten pokaždé hlasitě vyjekl a sevřel se kolem Tomových prstů.
„Myslím, že to je tak akorát,“ zamumlal si Tom spíš pro sebe, protože Bill pomalu ztrácel schopnost vnímat.
„Teď si namažu péro a hezky ti ho zasunu do prdelky,“ popisoval Tom, aby měl Bill představu o tom, co dělá, když k němu stál zády a nemohl si užívat výhled jako on.
„Hlavně dělej,“ dokázal ze sebe těžce dostat Bill, hlavu měl svěšenou mezi rameny. Přivřenými víčky sjel pohledem na svůj ztopořený penis, když v tom ucítil, jak do něj Tom bez okolků proniká špičkou. Ucítil známý tlak a užíval si pocit, když do něj bratr opatrně vstupoval. Nic lepšího neznal. Vzápětí však frustrovaně vydechl, když z něj celý vystoupil. Užuž se chtěl otočit a seřvat bratra na tři doby, když jej přes pravou půlku prudce pleskla Tomova dlaň.
„Au,“ stihl jen vykřiknout, než do něj bratr prudce vstoupil polovinou své délky. Párkrát se v něm krátce zasunul dovnitř a zpátky ven, než dalším prudkým pohybem přirazil až na doraz. Bill se prohnul jako kočka a hlavu zaklonil dozadu.
„A teď si tě pořádně ošukám, protože si nic jiného ty a ani ta tvá nevymáchaná pusa nezasloužíte,“ zavrčel zhrublým hlasem Tom a jak řekl, tak udělal. Lehce se rozkročil, kolena mírně pokrčil a uchopil Billa pevně za boky, aby mohl kontrolovat i jeho pohyby.
Prudce a bez jakýchkoliv ohledů začal do Billa přirážet. Tělem mu okamžitě projela slastná vlna, nebylo nic lepšího, než být až po kořen vnořený do bratrova úzkého zadku.
„Ach bože, víc,“ zasupěl Bill, jak ho v pravidelných intervalech oblévalo horko.
„Tak ty chceš víc, ty malá drzá potvoro,“ zasmál se pekelným smíchem Tom, znovu plácl Billa po zadku a zabořil se ještě o kousek víc do zpoceného těla před sebou. Zdálo se, že je to tak akorát, protože Bill začal vydávat nesmyslné zvuky, jak Tom ve stále stejném rytmu narážel do jeho místečka.
„Ach ano, tam, tam,“ blábolil pořád dokola. Tom jej jednou rukou stále držel za bok, druhou však prosmýkl před jeho tělem a chytl ho kolem pasu, aby ho k sobě mohl tisknout ještě víc.
„Tak se ti to líbí? Když to dělám tvrdě?“ zamručel Tom a ucítil první záchvěv známého brnění, které ohlašovalo blízký orgasmus.
„Pomoz mi trochu,“ dokázal těžce zasténat Bill, chytil bratrovu ruku a nasměroval ji na svůj penis. Tom ho okamžitě sevřel v dlani a začal zpracovávat. Bill vykřikoval útržky slov, které v konečném důsledku nedávaly žádný smysl.
„No tak, zlato, udělej se,“ zašeptal Tom a pracně se snažil ovládat svoje vlastní vzrušení. Billovi už stačily jen tři krátké přírazy a pár zmáčknutí penisu, než se s hlasitým výkřikem udělal částečně na skřínku před sebou a částečně na Tomovu ruku. Na chvilku se úplně zastavil a snažil se popadnout dech.
„No tak, prdelko, teď nepřestávej,“ zakňučel Tom a k Billově nelibosti sevřel cíp jeho trička, takže do něj prakticky utřel všechno sperma. Bill nečekal na další pobízení. Znovu se prohnul a vystrčil zadeček proti Tomovu klínu. Když jej opustilo napětí z právě prožitého orgasmu, dokázal se soustředit a nadbíhal Tomovi do jeho přírazů.
„Ach, do prdele,“ zaklel Tom, když se o slovo znovu začalo hlásit i jeho uspokojení.
„Ano, přesně tam, Tomi. Ošukej mě. Udělej mi to tvrdě,“ pomáhal Bill Tomovi uspíšit vrchol i svými slovy.
„Miluju, když mi to děláš zezadu. Jsem jen tvůj,“ brebentil dál.
„Nepřestávej,“ vydechl Tom.
„Nepřestanu. Budu se tady před tebou kroutit, dokud se do mě neuděláš,“ vzdychal Bill, co mu slina na jazyk přinesla. Měl chuť přitisknout zpocené tělo na chladivé dřevo před sebou, tím by ale ztratil dobrý úhel, ve kterém se pohybovali.
„Miluju, když se do mě uděláš a při tom křičíš moje jméno. Pojď, Tome. Dokonči to. Udělej se pro mě.“
Všechna slova měla na Toma ten správný účinek. Zaryl své nehty hluboko do Billovy kůže, drtil tak pod prsty jeho pánev. Stačil jeden hluboký příraz, než se s hrdelním zachroptěním udělal. Pár vteřin setrval ve stejné poloze, než se zhroutil na Billova záda, zpocené čelo si opřel o jeho ještě zpocenější tričko a hlasitě oddechoval. Měl dojem, že uběhlo několik dlouhých minut, než byl schopen uklidnit své divoce bušící srdce a jeho dech se aspoň trochu zklidnil. Pomalu z bratra vystoupil, natáhl si kalhoty a ztěžka dosedl na podlahu. Bill jej okamžitě napodobil. Chvilku jen seděli naproti sobě, vzájemně si hleděli do očí a zhluboka dýchali.
„Hádám, že jsme právě pokřtili kuchyň,“ zazubil se Tom a hřbetem ruky si opět otřel zpocené čelo. Bill se jen zmohl na slabý úsměv a přikývnutí.
„Možná že by ses mi líbil jako blonďák,“ předstíral Tom hluboké zamyšlení a přejížděl si palcem a ukazováčkem po bradě. Narážel tak na předchozí rozhovor a na kluka, co se Billovi tak líbil.
„Ale prosím tě,“ odmávnul mu to Bill, nicméně myšlenka už se usídlila v hlavě a červíček začal hlodat.
„Mimochodem, měl by sis po sobě uklidit,“ zachechtal se Tom a ukázal na sperma, které pomalu stékalo po dvířkách skřínky. Bill se zamračil, přetáhl si přes hlavu už tak znečištěné tričko a několika tahy setřel štědrou nadílku. Po čtyřech se připlazil k bratrovi a vtiskl mu na rty vlhký polibek.
„Musím do sprchy. Štěstí že už jsem začal vybalovat své oblečení,“ zakřenil se. Tom jen protočil oči a začal se sbírat na nohy. Podal Billovi ruku, aby mu také pomohl se postavit.
„Jako by mi nebylo dávno jasné, že budu všechno stejně dělat já,“ zakroutil hlavou.
V tom uslyšeli hlasité zaklepání a následné zvolání: „Tome? Jste tady? Jsme tu s tím nábytkem.“
Bill vypískl, vyskočil snad metr do vzduchu a rychle pádil po schodech nahoru.
„Dones mi pak ručník, prosím,“ slyšel Tom ještě volání, když se vydal přes obývací pokoj za přicházejícími hlasy.
Tom se probudil velmi brzy. Když rozlepil víčka a pohlédl z okna, vypadalo to, že teprve před chvílí slunce vystoupilo nad obzor. Ale něco jako by bylo jinak. V těch prvních vteřinách po probuzení si uvědomoval, že toto ráno bylo jiné než všechny předchozí, ale nedokázal si plně uvědomit proč. Postel najednou byla pohodlnější, paprsky slunce jako by byly zářivější než dřív a i vzduch se mu zdál sladší. Zvedl ruce nad hlavu, protáhl se jako lenivý kocour a nehlasně zívl. Chystal se otočit na bok, aby si dopřál ještě pár hodin spánku, když v tom zavadil hřbetem ruky o tělo vedle a polekaně sebou škubl.
Tři vteřiny mu trvalo, než jeho mozek zvládl zpracovat, že je to Bill a jak se do jeho postele dostal. Úlevně vydechl, když zjistil, že jeho drobný manévr bratra neprobudil. Lehl si čelem k němu, dost daleko, aby to nebylo divné, kdyby se třeba probudil, a zadíval se do jeho klidné tváře. V Tomových očích byl Bill dokonalý. Řasy se mu jemně třepotaly, jak se mu za víčky odvíjel nějaký sen. Růžové rty měl lehce pootevřené, a když k nim Tom sjel pohledem, měl hroznou chuť ty sladké polštářky políbit.
Jak už to bylo dlouho, co Billa nelíbal? Ani si nedokázal vybavit poslední střetnutí jejich rtů. Tom předpokládal, že to byl nějaký rychlý, krátký polibek, ukradený ve spěchu. Rozhodně nic co by ho kdysi rozvášnilo. Jenže teď když tady ležel a jeho bratr byl tak nedosažitelný jako nikdy v životě, dal by i za tento krátký dotek rtů všechno, co měl.
Hlavou mu projela troufalá myšlenka. Co kdyby přece jen na chvilku spojil jejich rty. Jen se o ně nakrátko otřel. Nebyl tento nápad až příliš šílený? Co kdyby se Bill vzbudil? Jak by asi reagoval? Tom by mohl předstírat, že spí a že to udělal nekontrolovaně ze spánku. Prostě náhoda. Spal, zdál se mu sen, myslel si, že vedle něj leží nějaká dívka a políbil ji. Byla by to dostatečná výmluva? Tom se rozhodl, že ano. Za to potěšení mu to rozhodně stálo. Opatrně se nadzvedl a opřel se o ruku. Snažil se dělat co nejméně pohybů, aby nehýbal postelí. Mezi ním a bratrem bylo jen pár centimetrů, ale Tomovi to připadalo jako několik kilometrů, když se pomalu sunul blíž a zmenšoval mezeru mezi nimi.
Když už je dělil prostor menší než vlas, začaly Toma silně brnět rty. Zlehka se nadechl, aby si dodal odvahy a lehce se přetřel o bratrovy rty. Nebyl to skutečný polibek, téměř se ani nedotkl. Ztuhl a čekal, jestli jeho počínání nevyvolá v Billovi nějakou reakci. Tělem mu projela úleva, když se jeho bratr ani nepohnul. Potlačil strach, který se mu usídlil v žaludku a plně přitiskl rty proti Billovým. Měl pocit, jako by mu v břiše vybuchnul ohňostroj, který posílal jiskry až do jeho klína. Spěšně se odtáhl a lehl si zpět na své místo, oči doširoka otevřené.
Nemohl uvěřit, že obyčejný polibek na rty může být tak erotický. Zvlášť když druhá osoba o něm nemá ani tušení. Jeho tělo na to však mělo jiný názor. Žádalo si víc polibků, víc doteků, víc Billa. Tom se frustrovaně položil na břicho a natisknul tak svůj tvrdý penis proti matraci. Tak tímhle si vůbec nepomohl. Jak se Billovi podívá do očí po tom, co tady zkoušel? Bude se teď vedle něj cítit ještě více nepříjemně než doteď. Stisknul víčka k sobě a k jeho velké úlevě se mu podařilo znovu usnout. Když se o pár hodin později probudil, místo vedle něj bylo prázdné.
Bill seděl u kuchyňského pultu na barové stoličce a prstem ťukal do Tomova notebooku. Svůj vlastní položený hned vedle. Kuchyní se linula omamná vůně čerstvé kávy. Popadl hrníček do štíhlých rukou a opatrně z něj usrkl. Oči nespouštěl z obrazovky před sebou. Byl příliš zahleděný na to, aby si všiml, že do kuchyně vstoupil i jeho bratr.
„Dobré ráno,“ pozdravil Tom a Bill sebou škubl tak, že se málem opařil horkým nápojem.
„Dobré,“ zaskřehotal. „Půjčil jsem si notebook. Doufám, že ti to nevadí. Ten můj je chráněný heslem,“ vysvětlil spěšně. Nevěděl, jestli to nebude Tom brát jako velký vpád do jeho soukromí. Ten však jen zakroutil hlavou, pousmál se a otevřel Billův počítač. Naťukal do něj šest písmen a podal jej Billovi.
„Znáš moje heslo?“ podivil se a pohlédl na bratrovu tvář.
„Jasně. Je to BigTom. Bez mezery. Ale klidně můžeš používat můj, stejně jsi to dělal pořád,“ otočil se zády k Billovi a chystal si svůj vlastní hrnek kávy.
„Big Tom?“ zazněla Billova otázka. Tom se na něj otočil a uviděl, že Billovo obočí vystřelilo vzhůru.
„Jo, to je náš osobní vtípek. Ale ten bych ti teď těžko vysvětloval,“ zamumlal Tom. „Na co se vůbec díváš?“ zeptal se honem, aby utnul nepříjemnou konverzaci.
„Na nějaká videa na youtube,“ objasnil Bill. „Vidím, že stále rád mluvíš o svém penisu. Z některých věcí se nedá vyrůst, co?“ řekl vesele a myslel si, že vtípkem prolomí napjatou atmosféru.
„Umph,“ vyprskl Tom, jak mu káva vletěla nečekaně do krku. Rozkašlal se, až mu začaly slzet oči. Bill pochopil, že něco řekl špatně, takže se už o další žertování nepokoušel. Otočil se k obrazovce a kliknul na další video. V duchu si nadával do idiotů. Nevěděl, jak se má chovat, aby se kolem něj jeho bratr cítil pohodlně.
„Opravdu jsem toho zmeškal hodně. Spousta koncertů, vystoupení. Ještě jsem se ani neproklikal k našemu novému albu,“ mumlal si spíš pro sebe.
„Nemusíš na nic spěchat. I doktor říkal, že na to musíme pomalu,“ řekl Tom a posadil se na vysokou židličku vedle něj. Billa zahřálo u srdce, když Tom použil množné číslo. Najednou se c
ítil trochu méně nevítaný.
„Mám hrozný strach, že se mi nebudou líbit,“ přiznal rychle, než ztratil odvahu. A krátce pohlédl na své dvojče.
„Tím se netrap. Když nebudou, tak nebudou. Turné je za námi. Pracujeme na nových věcech, takže teoreticky, i kdyby se ti nelíbily, ničemu to vadit nebude. Už je nebudeš muset zpívat tak často, jako kdybychom měli na turné teprve jet,“ pronesl Tom uklidňujícím hlasem, ale Bill v něm stejně slyšel ublížený podtón. Bylo to, jako by kritizoval jeho dítě.
„Tome, já to nemyslel špatně. Spíš, že se mi nebude líbit, co jsem já napsal. Nebudu znát příběh těch songů a nebudu k nim mít takový vztah jako ty. Toho se bojím,“ rychle vysvětloval. Připadal si dnes opravdu jako slon v porcelánu. Cokoliv řekl, bylo špatně. Chtěl se s Tomem sblížit a teď tady kritizuje něco, co stvořil. Skvělá práce, Bille, nadával si v duchu.
„Vložili jsme do toho hodně energie.“ pokrčil Tom rameny a dál to nekomentoval. Popadl krabičku cigaret, co ležela před ním, a vyšel ven na prosluněnou terasu.
Bill krátký okamžik přemýšlel, jestli nemá jít za ním a omluvit se. Pak si však řekl, že by to všechno mohl ještě zhoršit a vrátil se očima k videu. Projížděl si různé rozhovory a všechno mu to přišlo naprosto neuvěřitelné. Díval se na sebe a připadalo mu, jako by to nebyl on, ale jeho dvojče. Což byl samozřejmě nesmysl, protože jeho dvojče vždy při těchto situacích sedělo po jeho boku. Bylo to jako se dívat na dvojníka. To byl lepší výraz. Zakroutil nad svými zmatenými myšlenkami hlavou a myší sjel na další video. Už ho nebavilo dívat se pořád dokola na ty stejné rozhovory, které vedli. Ani tohle se za těch pět let nezměnilo. Moderátoři měli stále ty samé hloupé otázky.
Všiml si příspěvku, který nesl název: Bill a Tom. Na vteřinu pozvedl oči k bratrovi, který stál na terase a dopřával si ranní dávku nikotinu. Povzdechl si a zmáčkl přehrávání. To, co uviděl, však nebyl další rozhovor. Byl to sestřih více záběrů. Na začátku byl Billův krátký proslov o tom, jak si s bratrem rozumí, dělají všechno společně a jsou propojeni. Jak jeden bez druhého nemohou žít. Chlapec jen svěsil ramena a hlavou mu blesklo: „Kéž by.“
Autor se ve videu zaměřoval hlavně na sestřihy interview a koncertů, kde byli jen on a Tom. Po pár vteřinách mu došlo, na co se to vlastně dívá. Bylo to jedno z těch videí, které mělo naznačovat, že jsou s Tomem milenci. Dřív je vídal docela často a vždy byl velmi znechucený. Už se chystal vypnout prohlížeč, když jej něco zarazilo. Tom na obrazovce právě něco vykládal pěkné reportérce před sebou, ale to nejhlavnější bylo, co se odehrávalo na jeho vlastní tváři. Téměř nábožně skenoval Tomův obličej a přikyvoval jako blázen. Kdyby tento výraz viděl na někom jiném, označil by ho jako zamilovaný.
Bez jediného pohybu se dodíval na video až do konce. Takových obličejů tam bylo víc. Jeho tvář těsně vedle bratrovy na koncertě, zpívající song jako by jen pro něj. Jeho tvář dychtivá po každém Tomově slově. Olizování rtů. Jejich ruce položené na opěradle křesla těsně vedle sebe. Všechny ty doteky. Žhavé pohledy z očí do očí. Kradmé úsměvy. Tohle rozhodně nebylo video, na jaké obvykle narazil. Tohle působilo velmi skutečně.
Cukl sebou, když mu Tom položil ruku na rameno. Vůbec si nevšiml, že se bratr vrátil do místnosti.
„Jsi v pořádku? Zíráš na spořič obrazovky,“ zeptal se ho Tom a v očích se mu zračily obavy.
„Jasně,“ přikývl Bill a spěšně notebook zaklapl. „Půjdeme pak na oběd někam ven? Rád bych si prohlédl okolí,“ snažil se zakrýt své momentální rozpoložení.
„Pokud chceš,“ souhlasil Tom, starostlivý výraz v jeho očích však nezmizel.
autor: Becs
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 7
Jsem zvědava jestli si vzpomene po tom videu jak to doopravdy je mezi nimi.
Flashback úžasný, ale to potom… 🙁 Mě je jich obou tak strašně moc líto, jak se v tom plácají a ani jeden neví, jak se chovat a jak z toho ven… Kdyby si raději padli do náruče a v klidu a dlouze si promluvili, hned by bylo určitě líp!!!
To je bobek ten Bill..chudák má už dost s tím, že si nic nepamatuje, nezná jejich písničky a sám sebe nepoznává na videích, a pak ještě musí narazit na video, které mu v hlavě všechno pomíchá ještě více. Trošku mě píchlo u srdce, když jsem si četla, jak se Bill u takových videí dříve jen znechutil. Úplně jsem dostala strach, že by na tom mohl být Bill takhle i teď. Celou dobu jsem si nějak bláhově myslela, že když Toma miloval před úrazem, určitě si dříve nebo později vzpomene a že ty city v něm nějak hluboko musí stále přetrvávat. Co když se tím ty city ale úplně zabily a Billa tyhle videa a představy budou znechucovat i teď? Opravdu doufám, že ne, protože to bych Tomovi nepřála ani za nic..
Jednoznačně ale u popisu současnosti trpím. Je mi líto Billa i Toma a nemám tušení, kterého více. Oba dva tápou a neví, co si mohou ke druhému dovolit..a když si pak čtu tu nádhernou minulost, nechápu, jak moc se to mezi nimi změnilo..o to více je mi to pak líto, protože si vzpomenu na Toma, který z toho v nitru musí být na dně. Už s tím polibkem to bylo děsně smutné. Chtěla bych oběma moc pomoci, ale nevím jak, a to mě na tom štve asi ze všeho nejvíce. 😀
Jsem ale neuvěřitelně ráda, že se současnost střídá s minulostí. Přijde mi to jako dobrý nápad a především když si čtu tak smutné řádky, ráda se pak vrátím k minulosti, kdy bylo všechno fajn a nabije mě to zase pozitivní energií, že se to po čase určitě spraví. Dnešní minulost byla naprosto úžasná, četla jsem to ani jsem nedýchala. 😀
Moc děkuji za další díl. Moc jsem si tuhle povídku oblíbila! ♥♥
Flashbacky jsou tak krásné a současnost je prostě k uzoufání. Bylo by skvělé, kdyby mu ty fanarty, na které Bill narazil, pomohly vrátit vzpomínky. Nebo by zatím postačilo, kdyby mu do hlavy nasadily toho správného broučka, aby se zamyslel, co by na tom mohlo být pravdy. Uvidíme, jestli to nějak zabere.
Děkuji a těším se na pokračování.
Tak som chcela aby Bill ten Tomov ranný bozk cítil aby mu ho prirodzene podvedome vrátil… potom by mohol premýšľať… no nestalo sa a mňa to strašne mrzí ako sa Tom trápi. Je mi ľúto aj Billa, chudák cíti sa stratený ale Tom to má určite ťažšie. Som zvedavá či Billovi tie videá niečo naznačili. Teraz som dostala chuť pozrieť si zopár takých real twc videí:) Ďakujem za kapitolu.