autor: elvisfan
Jakmile Bill otevřel dveře, okamžitě byl zvednut ze země. Zasmál se a zahákl kotníky kolem Tomových boků.
„Někdo je tady šťastný, že mě vidí,“ zamumlal, když Tom po chvíli pustil jeho spodní ret.
„Zlato, těch věcí, které se s tebou chystám tohle léto dělat,“ Tom za sebou jedním kopnutím zavřel dveře a zmáčkl Billův zadek. „Mám v plánu tě opustit totálně vyčerpaného.“
„Tome…“
„Pro začátek příštích čtyřiadvacet hodin neopustíme tvou postel.“
„Tome!“
Tom se zamračil nad vykuleným pohledem svého přítele a úsměvem, který se pomalu šířil přes celý jeho obličej. Ohlédl se přes Billovo rameno a tak trochu neohrabaně jej pustil na zem.
„Zdravím, kluci,“ trhl sebou a rozpačitě jim zamával.
„Uhm… čau,“ dostal ze sebe Andy.
„Rád tě zas vidím,“ dodal Gustav a taky mu zamával. „Nejsem nijak traumatizován, alespoň ne teď.“
Bill tiše zamručel, když propletl prsty kolem Tomova pasu a ukrýval úsměv do zad svého přítele.
„Uhm, za tohle se omlouvám,“ odpověděl Tom. „Jsem jen… trochu šťastný, že jsem tady.“
„Samozřejmě,“ přikývl Gustav. „Jak je to dlouho? Celé čtyři dny?“
„Rozhodně nejdelší čtyři dny Tomova života,“ zamumlal Andy. „Dobře, jsem připraven na tři blahodárné netraumatizující měsíce s mou rodinou.“
„A já ho odvezu na letiště,“ dodal Gustav. „Mohl bych se zdržet tak… řekněme, dvě hodiny? Je to dost na to, abyste se vyřádili, Bille, Tome?“
Tom se pokoušel ze sebe dostat alespoň nějakou odpověď, pak se jen ušklíbl Gustavovu pokusu o bezstarostný humor. Oba blonďáci opustili byt a Bill s Tomem se smáli celou cestou do Billova pokoje.
///
Bill očekával, že během představování svého přítele bude u večeře dusno a nepříjemné ticho.
Co neočekával, byl jeho nevlastní bratr, který zíral přes stůl na Toma, jako by byl samotný Bůh.
„A ten grif, cos udělal v Connecticutu!“ zvolal Josh. „Chlape, to bylo skvělé!“
„Díky, chlape,“ usmál se Tom.
„Hej, budeš na Olympiádě?“
„Tak to nevím.“
„Tati?“ Bill obdařil svého otce prosícím pohledem.
„Joshi, tohle je večeře na počest Billových narozenin,“ varoval Gordon svého nevlastního syna. „Není to nejvhodnější doba na křížový výslech jeho nového přítele.“
„Jo, jak k tomu vlastně došlo?“ odfrkl si Josh. „Zasloužíš si něco mnohem lepšího, T-AU! Mami, Bill mě kopnul!“
„Zasloužil sis to,“ sykl Bill.
„Omluv se, Joshi,“ povzdechla si Denise.
„Ale on…“
„Joshi!“
Josh zíral přes stůl a nakonec zamumlal opravdu neupřímné „promiň.“
„Omlouvám se za něj,“ řekl Bill mužovi po své pravici.
„To je v pohodě,“ ujistil jej Tom a konejšivě omotal paži kolem ramen svého kluka. „A nebuď na něj tak tvrdý,“ uculil se. „Je to fanoušek.“
Bill se ušklíbl a plácl Toma po noze.
„Na čí straně vlastně jsi?“
„Takže, Tome.“ Gordon se usmál na jejich hosta. „Kam máš namířeno?“
„Vlastně…“ Tom pohlédl na Billa předtím, než svou pozornost znovu věnoval Gordonovi. „Pokud tím nenaruším nějaké rodinné plány na dovolenou, doufal jsem, že bych si mohl Billa na několik dní ukrást.“
„Oh?“ zeptala se Denise. „Co máš v plánu?“
„Uhm, jo,“ zopakoval Bill. „To bych taky rád věděl.“
Bill vypískl a utíkal před Tomem, který jej honil po pláži až k jejich soukromé vile. Už byl téměř u posuvných prosklených dveří, když se jeho chodidla najednou odlepila od podlahy a brzy zjistil, že leží v Tomově náručí na nadýchaném kulatém divanu na verandě.
„Opravdu musíme už zítra odjet?“ Bill vykouzlil psí pohled. „Ještě jsme ani neměli sex v naší jacuzzi.“
„Sex v jacuzzi je ve skutečnosti hodně přeceňován,“ řekl Tom. „Ale jestli ti to udělá radost, pořád nám zůstává ještě čtyřiadvacet hodin k tomu, abychom to zvládli.“ Pozoroval šťastný úsměv, který se rozlil po Billově obličeji. „A stejně, to že nechceš zítra odjet, neznamená náhodou, že máš v plánu si těch posledních pár dní pořádně užít?“
„To si piš!“ Bill jemně poškrábal Tomovu paži předtím, než si položil hlavu na jeho rameno. „Tři dny na pláži s tebou k narozeninám? Může to být více vzrušující?“
„Vlastně se mi tak trochu ulevilo, že tohle říkáš,“ přiznal Tom. „Nebyl jsem si zcela jistý… tím, abychom spolu někam odjeli.“ Pokrčil ramenem nad Billovým zmateným pohledem. „Ještě to nejsou ani čtyři měsíce, víš? Chtěl jsem ti dát k narozeninám něco velkého, ale jedna část mého já měla strach…“
„Že je příliš brzo?“
„Vlastně, jo.“
„Bylo by to snad poprvé, co se něco mezi námi děje rychle?“ položil Bill řečnickou otázku. Byl překvapen smutnou, nejistou stránkou svého jinak sebevědomého přítele, něžně propletl jejich prsty. „Když jsi mi řekl, co máš v plánu, ani na chvíli jsem nepomyslel na to, že jsme spolu jen pár měsíců,“ řekl mu. „Chtěl jsem, abychom si pospíšili a dostali se sem. A ne proto, že bych chtěl jet na pláž,“ dodal s vědomím, že Tom má připravenou sarkastickou poznámku. „Chtěl jsem jen být s tebou, bez mé rodiny, Gustava nebo Andyho kolem.“
„Někdy je těžké získat soukromí,“ souhlasil Tom.
„Krom toho,“ usmál se Bill. „Jsem v tomhle vztahu o rok déle než ty.“
„Víš, nemyslím, že bys mi někdy vyprávěl tenhle příběh.“
„Není moc co vyprávět.“ Bill vysedl na Tomův klín a omotal mu nohy kolem boků. „Jednoho dne Gustav přepínal kanály a náhodou jsem věnoval pozornost televizi, zrovna když jsi tam byl ty a pohrozil jsem mu, že mu vyškrábu oči, pokud to přepne na jiný kanál.“
„Už tehdy jsi byl do mě blázen, co?“ usmál se Tom a stiskl Billovy boky.
„Sakra, viděls přeci mou sbírku časopisů.“
„A jistý plakát na zdi u postele.“
„Jsem jen milující fanoušek,“ usmál se Bill. „Bože, kdybys viděl, jak jsem vyváděl, když jsem získal tvůj autogram, nikdy bys mě nechtěl poznat.“
„Opravdu?“ Tomovo pobavení bylo více než evidentní.
„Možná jsem tak trochu poskakoval nahoru a dolů.“
Bill sebou trhl, když uslyšel sám sebe říkat tohle přiznání a ukryl tvář do dlaní. Snažil se bránit Tomovým pokusům odtáhnout mu ruce od obličeje, ale marně. Byl překvapen, když spatřil, jak si Tom nervózně okusuje spodní ret. S jistými obavami se díval, jak Tom pevně stiskl víčka a zhluboka se nadechl.
„Myslel jsem, že Andy je tvůj kluk,“ vyhrkl Tom. Pomalu otevřel oči a spatřil Billova ústa formující úsměv, který tak moc chtěl být nepříjemným. „Opravdu,“ přiznal. „Předtím, než jsme se setkali, ses o něm několikrát zmínil a… myslel jsem, že spolu možná randíte. A byl jsem… tak směšně šťastný, když jsi řekl, že jste jen přátelé.“
Tom obrátil oči v sloup, když Billovo pobavení konečně vyplulo na povrch.
„To je tak sladké!“ zavrkal Bill.
„Skvělé,“ odfrkl Tom. „Teď jsem pateticky sladký.“ Přitáhl si Billa blíž, hladil jej po zádech. „Mohu dostat zpět svou mužnost tím, když řeknu, že jsem tehdy v Aspenu opravdu zoufale zíral na tvůj zadek?“
„Myslím, že jsem to cítil,“ usmál se Bill. Jemně kousl Toma do čelisti, když jej pohladil po bocích a zlomyslně se ušklíbl, když Tom pomalu zavřel oči. „Nikdy bych nevěřil tomu, že jen o několik měsíců později s tebou budu sdílet soukromou pláž.“
Když podruhé sklouzl rukama po jeho bocích, Bill se naklonil k dalšímu kousnutí, místo toho byl strhnut do hlubokého spalujícího polibku, když Tom zachytil jeho ústa. Zasténal, když Tom vklouzl dlaní pod tenkou látku jeho malých plavek. Stáhl je dolů jen natolik, aby mohl klouzat prsty po záhybech Billova zadečku.
„Nebo sát tvůj penis na tomhle gauči přesně jako minulou noc,“ zavzdychal Bill.
„Nebo mě prosit, abych tě pomiloval v naší baldachýnové posteli jako dnes ráno?“
Tom si jej přitáhl do dalšího hlubokého, zkoumavého polibku, jeho jazyk hladil každičký milimetr Billových poddajných úst. Jedním prstem pomalu pracoval na Billově dírce, nutil jej kňučet a houpat se na jeho ruce tam a zpět. Tom jej držel a nechal Billovo tělo tlačit se na jeho ruku pořád víc a víc, dokud se jeho prst neponořil do Billova těla. Bill se na něm pomalu zhoupl. Vzápětí ze sebe Tomův prst vytáhl a nechal jej třít okolí jeho vstupu, než jej znovu vzal do sebe. Bill okusoval Tomův krk a funěl, když se Tom vytáhl na nohy. Zahákl kotníky kolem Tomova pasu a nechal se odnést do baldachýnové postele.
Koncem července jeli Bill s Tomem do domu Tomovy matky v Big Bear v Kalifornii. Zatímco Tom pomáhal své mamce s večeří, Bill si prohlížel rodinné fotografie na krbové římse. Na zdi visela svatební fotografie velmi mladé Simone a muž vedle ní musel být Tomův otec. Vedle ní byla další, na které byl Tom ve svém snowboardovém oblečení, ale zbytek tvořily fotografie z jeho dětství. Na střední měl zjevně světlé dredy a nejroztomilejší byla fotka malého Toma na snowboardu, na které se hrdě usmíval po boku muže, který byl jeho zrcadlovým obrazem. Usmál se, když ucítil, že Tom stojí za ním.
„Nemusíš mít strach,“ řekl mu Tom. „Řekla, cituji ´je roztomilý´.“
„A kdo se bál?“ zeptal se Bill poněkud nepřesvědčivě.
„Zjevně ty.“
„Tohle jsi ty a tvůj táta?“ zeptal se Bill a ukázal na fotku.
„To byl den, kdy to všechno začalo,“ povzdechl si Tom, jeho paže se omotaly kolem Billových ramen. „Máma nás vyfotila hned poté, co jsem sjel z kopce, aniž bych spadl. Myslím, že byl táta mnohem nadšenější než já.“
„Jsi mu podobný.“
„Tak moc, až je to děsivé, co?“ Tom ustoupil a chytil Billa za ruku. „No tak. Máš hlad?“
Po večeři seděl Tom na gauči se svou matkou a jejím fotoalbem, Bill se k němu tulil z druhé strany.
„A tahle… bylo to v Connecticutu, Tome?“ zeptala se Simone.
„Mami, letím vzduchem,“ Tom si ji láskyplně dobíral. „Mohlo to být kdekoliv.“
„Díky za pomoc, srdíčko,“ odpověděla Simone a poplácala jej po líci, přičemž ji vůbec nepřekvapilo jeho strniště. „Opravdu bych měla začít psát dolů štítky, odkud jsou jednotlivé záběry. Bille, doufám, že tě tímhle vším nenudím.“
„To vůbec ne!“ ujistil ji Bill. „Toma možná ano, ale mě to baví!“
„Nesnáší, když před lidmi dělám kvůli němu takový povyk,“ vysvětlovala. „Ale kolik matek se může chlubit tím, že jejich synové pojedou na Olympiádu.“
„Mami!“
„Počkat, cože?“ Bill zíral na Toma, který se smutně krčil mezi svým přítelem a svou matkou. „Opravdu?“
„Ještě to není definitivní,“ vysvětlil Tom.
„Bude,“ dodala Simone vševědoucně. „Hned, jak si to lidé, co to mají na starost, všechno promyslí.“
„Mami, nechtěl jsem to nikomu říct, dokud to nebudu vědět stoprocentně.“
„Proto jsem to taky nikomu neřekla,“ Simone zavřela své album a položila jej na stůl. „A krom toho, myslím, že Bill není jen tak někdo.“
Simone poplácala svého syna po koleni a odešla do kuchyně pro trochu kávy. Bill pořád zíral na Toma, který jej chytil za ruku a odvedl na zadní dvorek na cigaretu. Bill zvedl hlavu, aby se podíval na něco nad Tomovým ramenem a Tom dobře věděl, na co se dívá.
„Tohle zůstalo z mého starého domku na stromě,“ odpověděl Tom a díval se na něco, co bylo kdysi podlahou jeho dětského úkrytu. „Můj táta byl zrovna uprostřed bourání, když zemřel. Jednou se vyšplhám nahoru a dokončím to, ale budu to muset udělat, když máma nebude doma, protože by nejspíš zešílela, kdyby mě uviděla na stromě.“
„Je trochu úzkostlivá?“ hádal Bill.
Tom jen pokrčil rameny a kývl hlavou. „Chtěl jsem tě překvapit,“ řekl a náhle odbočil od tématu. „Až si tím budu jistý.“
„Ale je tu šance?“ zeptal se Bill. „Myslím, velká šance? Že se dostaneš na zatracenou Olympiádu?“
„Vypadá to tak.“ Tomovy rty se konečně zkřivily v úsměvu, ale pořád nechtěl dát příliš najevo svou naději. Uhasil cigaretu o popelník, který tam pro něj dala máma, a přitáhl si Billa do objetí. „A když se mi to povede… Bože, budu tak nervózní, vzrušený a… posraný strachy najednou.“
„To budeme oba,“ zamumlal mu Bill do čelisti. Vzhlédl ke staré dřevěné podlaze na stromě. „Myslím, že by byl na tebe pyšný.“
Tom odpověděl silnějším objetím Billa.
„To doufám.“
Simone se dívala skrz pootevřené okno kuchyně a usmála se při pohledu na svého syna a chlapce, který pro něj zjevně znamenal opravdu hodně. Zamrkala slzy, deroucí se jí do očí a zhasla světlo, než opustila místnost.
Bill se přes stůl díval na mladého chlapce, kterého předtím viděl pouze na videu, a na rusovlásku po jeho boku, do které byl očividně blázen.
„Takže vidíš, Bille,“ usmál se Chris. „Stejně tak jako Tom touží po mně, mám já oči pouze pro tuhle dívku.“ Klouzal rukou po ramenou své přítelkyně. „To je důvod, proč má Tom tebe,“ pokračoval. „Abys mu pomohl zapomenout na bolest z mého odmítnutí.“
„Mohl bys kecat ještě větší blbosti?“ zeptal se Tom svého přítele a hodil po něm hranolku.
Uhnul před vlhkým kouskem hlávkového salátu, když se Bill se Sabrinou, Chrisovou přítelkyní, na něj opatrně dívali.
„Abych odpověděla na tvou otázku, ano,“ usmála se Sabrina na Billa. „Když jsou spolu, vždycky se chovají nějak takhle.“
O tři týdny později Tom zapnul knoflík na svých kalhotách a zadíval se smutným pohledem na toho, jehož postel znovu opouštěl.
„Víš, že neodjíždím proto, že bych chtěl,“ řekl.
„Vím.“ Bill se posadil a objal si kolena, spodní polovina jeho těla byla přikryta dekou. „Během léta jsme spolu strávili spoustu času, ale teď se musím vrátit do školy a ty musíš přestat s flákáním své práce.“
„Byl jsem tady kvůli důležitým věcem.“ Tom se posadil na kraj postele, tiše se zasmál, když Bill omotal paže kolem jeho ramen a opřel se o jeho záda. „Ale jo, musím se k tomu vrátit. David se kvůli tomu chová jako vůl, ale má pravdu. Pokud se chci příští rok dostat do Ruska, měl bych na snowboardu trávit o něco více času.“
„K čertu s tebou a tvými vznešenými ambicemi,“ trucoval Bill.
„Mrzí mě, že nemůžu být větší lenoch.“
Bill odstranil zbloudilý pramen Tomových vlasů a pokrýval jeho krk drobnými vlhkými polibky.
„Musím jít,“ připomněl mu Tom. Natáhl se dozadu a popadl zadní stranu Billových nahých stehen. „A jsem si jistý, že by Gustav ocenil, kdybys měl na sobě alespoň kalhoty, až mě půjdeš doprovodit ke dveřím.“
Oblékli se a Bill měl v tom hezkém slova smyslu zlomené srdce, když pro něj Tom otevřel svou náruč.
„Nic se nemění,“ slíbil mu Tom a políbil jej na čelo. „Budeme spolu tak často, jak jen to bude možné.“
„Vím.“ Billovi se podařilo vykouzlit drobný, smutný úsměv i přesto, že bojoval se slzami. „Miluju tě.“
„Taky tě miluju.“
Bill se na svém sedadle nervózně vrtěl a nehty poklepával po laptopu. Věděl, že se může jednoduše připojit a zjistit, jak to všechno dopadlo, ale chtěl počkat a slyšet to od Toma. Kdyby si jen mohl pospíšit a zavolat a konečně ukončit to napětí!
Uběhlo dalších třináct bolestivých minut, než se Billův telefon rozsvítil a on jej popadl a vyběhl zadními dveřmi z přeplněné přednáškové haly.
„Bille?“ Tom zněl poněkud roztřeseně a zadýchaně. „Zlato… sakra! Vydrž.“ Zaječel na někoho, aby alespoň pět vteřin držel zatraceně klapačku a poté byl zpátky. „Bille?“
„Jsem tady, jsem tady!“ Bill se snažil nekřičet. „Co se děje?“
„Zvládl jsem to, lásko.“ Tom se usmál, jakmile zaslechl Billův tichý vzrušený pískot. „Zatraceně, dokázal jsem to.“
„Ne, že bych jen na vteřinku zapochyboval, ale můj Bože!“ Bill si připlácl ruku na pusu, když mu došlo, že je pořád hlasitější. „Jsem na tebe tak hrdý, zlato!“
„Ježíši, nemůžu tomu uvěřit.“ Tom se opřel zády o blízkou zeď, pořád trochu omámený. „Olympiáda. Věříš tomu?“
„Ovšem že ano,“ ujistil jej Bill, jako by byl Tom blázen, když to zpochybňoval. „Protože jsi neuvěřitelný. Nikdy jsem nepochyboval.“
„To jsou jen řeči fanouška,“ škádlil jej Tom.
„Fanouška, podporujícího přítele… a sakra, každého, kdo má alespoň nějakou představu o snowboardingu a o tom, kdo je Tom Kaulitz. Zasloužíš si to, zlato.“ Bill zaslechl v pozadí ten samý rozruch, co před chvílí. „Co se tam děje?“ smál se.
„To jen začala oslava. Je tady celý tým. Jsem rád, že mi vůbec dali pár minut a dovolili mi zavolat tobě i mámě.“ Odehnal Georga, když se snažil získat jeho pozornost. „Co děláš?“
„Zrovna jsem skončil dvouhodinovku interaktivních médií.“
„Vynecháváš přednášku kvůli mně? Tví rodiče budou mít pocit, že mám na tebe špatný vliv.“
„Jako kdybych se dneska vůbec soustředil,“ ušklíbl se Bill. „Utíkej oslavovat. A později mi zavolej. A gratuluju!“
Když hodiny odbily půlnoc Nového roku a všichni kolem nich začali šílet, Tom s Billem se drželi blízko u sebe. Tom jej jemně políbil předtím, než palcem setřel slzy stékající po jeho tvářích. Bill zamrkal další slzy a slabě se usmál.
„Všechna místa, kde jsi dnes mohl být,“ začal. „A ty jsi tady s mými šílenými přáteli.“
„Chtěl jsem být jen s tebou.“ Tom jej znovu políbil a zazubil se, když se odtáhl. „A tví přátelé nejsou nic ve srovnání s těmi mými.“
Jako důkaz toho, že se Tom mýlil, Andy proběhl kolem a zařval na ně šťastný nový rok a Bill zahlédl Gustava sdílet trapný francouzský polibek s dívkou, se kterou chodil na kriminologii.
„To se mi nezdá,“ tvrdil. „Moji přátelé jsou hodně… speciální.“
Tom se zasmál, když Andy vyběhl z pokoje, vzápětí se ale zamračil při pohledu na mrzutého Billa ve svém náručí.
„Je to jen měsíc,“ připomněl mu.
„Měsíc a deset dní,“ opravil jej Bill. „Nejdéle od chvíle, co jsme se poznali.“
„A až veškeré to šílenství skončí, vrátím se k tobě. Protože tě tak trochu miluju a tak dál.“ Tom se dotkl přívěsku, který byl vánočním dárkem pro Billa, třpytivého černého medailónku na zlatém řetízku a palcem pohladil hladký povrch. „A teď mě budeš mít pořád u sebe.“
„Pěkně troufalé vložit do něj svou vlastní fotku, Tome,“ škádlil jej Bill.
„No, vždyť víš.“
„Raději buďte úžasný, pane Kaulitzi.“ Bill se konečně opravdově usmál. „Je mi jedno, že je to tvoje práce, co tě odvádí ode mě… očekávám zlatou medaili. Nic jiného. Měl bys raději vytáhnout… já nevím, něco, o co se ještě nikdy nikdo ve snowboardingu nepokusil a udělat to perfektně.“
„To je vlastně můj plán,“ zasmál se Tom. „Ale díky za to, že na mě
i ty děláš nátlak.“
„Kdykoliv.“
autor: elvisfan
překlad: B-kay
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 38
Tenhle díl byl moc roztomilý, bylo krásné, jak spolu strávili prázdniny a je super, že se Tom dostal na olympiádu. Jsem zvědavá, jak to bez sebe zvládnou tak dlouhou dobu. Děkuji za překlad.
Roztomilý dílek. Celou dobu jsem se usmívala a usmívala a usmívala. Díky za překlad.
Ach to je tak krásné. Čtu to už po druhé a je to ještě lepší než na poprvé. Už se těším až si to přečtu potřetí. To je taková nádhera až je mi z toho smutno. Taky bych chtěla takového Toma. Děsím se dne kdy u téhle povídky uvidím slovo Konec. Nemohla by být nekonečná prosím?
Moc děkuji za překlad.
Moc pěkný dílek, totálně pohodový. Všechno je tak super, že očekávám nějaký drobný zádrhel. Blíží se Olympiáda, spousta trénování, tlak, stres a bůhví co ještě. Doufám, že to překonají ve zdraví.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Krásna kapitolka.
Další skvělý díl! Ačkoli se přiznám, že pokaždé, když Tom odejde, nějak se mi divně sevře srdce a čekám, jestli se něco nepokazí. Líbí se mi, jak idylické to mezi sebou mají, a že to všechno tak hezky zvládají. Stejně ale pokaždé čekám, co se stane a kdy se něco pokazí.
Doufám, že to klukům takhle vydrží i nadále a já si tak budu moct číst tyhle krásné chvilky a jen se umívat. Moc děkuji za překlad! 🙂
Aj ja mám zakaždým strach, keď Tom odíde, že sa niečo pokazí… ono sa asi aj tak niečo stane, lebo o čom by potom bola poviedka, ale zatiaľ si vychutnávam tie prekrásne chvíle ktoré spolu Tom a Bill zažívajú. Ďakujem za skvelý preklad♥
To bylo taaak sladke :)))) Opravdu doufam, ze Tom vyhraje zlatou a nejak se tem dvema podari se spolu zabydlet. Uplne citim Billovu uzkost z toho, ze mesic Toma neuvidi.
Dekuji za preklad 🙂