autor: elvisfan
Gustav se dovlekl do obýváku a rozespalým pohledem se zahleděl na svého naprosto vzrušeného spolubydlícího a jejich kámoše Andyho. Andy otevřel oči na dost dlouho, aby stihl zvednout ruku a zamávat, vzápětí nechal svou hlavu znovu klesnout na opěradlo pohovky.
„Nikdy jsi netestoval mou náklonnost vůči tobě v takovém rozsahu, Bille,“ poznamenal Gustav a padl do hnědého křesla. „Ještě jednou mi připomeň, proč jsem vlastně tady.“
„Abys mi zabránil ve vyšilování, Gusi!“ vykřikl Bill.
„A proč tady musím být já?“ zeptal se Andy, aniž by otevíral oči.
„Sakra, teď potřebuji své kámoše!“ Bill hřbetem ruky plácl Andyho po noze. „A zatraceně, jediné, co jsem chtěl, byla vaše přítomnost. Klidně jsi mohl odjet domů už před několika hodinami a já bych tě nemohl zastavit.“
„Ha!“ Gustav se nevěřícně zasmál. „Zatloukl bys dveře, jen abys ho tady udržel.“
„Jsem rád, že jsem tady, Bille.“ Aby si ověřil, že jsou všichni doopravdy vzhůru, Andy se posadil a protřel si oči. „Ale proč to musí být zrovna ve tři ráno?“
„V šest mám přednášku,“ připomněl jim Gustav.
„Protože Rusko je o jedenáct hodin před námi a bohužel jsem nebyl zapojen do plánování té zatracené Olympiády,“ odpověděl Bill, nedokázal pochopit, proč u svých přátel nenachází větší podporu.
„Víš, že sis to mohl všechno nahrát, že?“ zeptal se Andy.
„Nebo se podívat na záznam ve zprávách,“ dodal Gustav a zívl. „Jsem si jistý, že by ti to Tom odpustil.“
„Fajn. Kašlu na vás,“ Bill trucovitě našpulil rty. „Vy idioti můžete jít klidně zpátky do svých postelí.“ Ze stolu popadl mísu popcornu a rozmrzele se usadil. „Já tady budu sedět a sledovat svého kluka.“
Andy s Gustavem si vyměnili pohledy, poté Gustav vstal a přesunul se ke gauči. Když se posadil, něžně pohladil Billa po vlasech.
„Fajn Bille, jsme tu s tebou,“ řekl. „Bude to skvělé. Máme spoustu kofeinu a dobrůtek…“
„A není to, jako bychom se dívali na společenské tance nebo jinou hovadinu,“ přidal se Andy. „Myslím tím, snowboarding je cool. Bude to legrace.“
„Až to skončí, můžu se ještě trošku prospat,“ uzavřel Gustav. „Takže jo, je to v pohodě.“
„Díky kluci,“ Bill se okamžitě rozzářil. „Mrzí mě, že jsem se choval jako idiot.“
„Odpuštěno,“ odpověděl Andy.
Bill se usmál a natáhl se pro telefon, na chvíli se zamyslel nad tím, jestli je Tom zrovna někde poblíž toho svého.
hodně štěstí!
vyťukal miluju tě!opravdu jsi v téhle chvíli vzhůru?
Tom hned odpověděl.samozřejmě!
taky tě miluju
„Takže, kdy uvidíme Toma?“ zeptal se jej Gustav.
„Uhm…“ Bill se nervózně zahleděl na své přátele. „Někdy během příštích tří hodin.“
///
„Ne!“ Bill vyskočil na nohy. „Ne ne ne ne ne! Ugh!“ Znechuceně dopadl zpátky na gauč. „Ten hajzl.“
„Je to Shaun White, Bille,“ připomněl mu Gustav. „Američan? Na naší straně? Bude úplně v pořádku, když vyhraje?“
„Jsem si jistý, že je to Tom nebo nic,“ hádal Andy. „Alespoň pro Billa.“
„Konečně to někdo pochopil,“ zamumlal Bill, v očekávání se třásl na kraji pohovky.
„Tak jako tak, Tom má stříbro,“ upozornil Gustav a přešel do svého analyzujícího režimu. „Ještě pořád má před sebou svou druhou jízdu, plus taky ještě ten Kanaďan a Rus. Jen Kanaďan se zdá být jedinou opravdovou kon…“ Gustavův hlas zeslábl pod sílou Billova smrtícího pohledu. „Chci říct, je jasné, že jen Tom vyhraje celou Olympiádu.“
„Myslím, že udělají speciální platinovou medaili jen pro něj,“ odfrkl si Andy.
„Oba vás udusím ve spánku,“ oznámil jim Bill s naprostým klidem, jeho oči ani na vteřinku neopouštěly televizi i přes škádlení jeho přátel sedících vedle něj. „Vážně.“
///
„Svatá dobroto!“
„Sakra, to byla síla!“
„Dokázal to!“ zaječel Bill. Vyšplhal se Gustavovi do klína a sevřel jej v medvědím objetí, nohama za jeho zády nadšeně šermoval. „On to sakra zvládl!“
„Počítal jsem správně?“ zeptal se Gustav a zpod Billovy paže sledoval záznam. „Čtyři? Čtyři otočky?“
„Jsem si jistý, že byly čtyři, chlape,“ potvrdil Andy. „A pak se zdál být úplně v pohodě, když přistál, i když měl mít zasranou závrať. Ten kluk je dobrej, to je jistý.“
„Dobře, ticho!“ Bill se vrátil na své místo na kraji pohovky. „Ti dva mají svá vystoupení ještě pořád před sebou, teprve pak budu moct jásat.“
„Tohle ještě nebylo jásání?“ zeptal se Andy Gustava.
///
@bill_trumper: @tkaulitz92
v téhle chvíli jsem na tebe tak pyšný! miluju tě, lásko!Jakmile u hlavy zaslechl ústřední melodii Olympijských her, Bill předpokládal, že někdo nechal puštěnou televizi. Poté otevřel oči a uvědomil si, že je ve své posteli a zvoní mu telefon. Popadl jej a zaskřehotal ahoj.
„Vzbudil jsem tě, že ano?“ zeptal se Tom. „Omlouvám se, myslel jsem, žes možná zůstal vzhůru.“
„To nic,“ odpověděl Bill. „Jen mě napadlo, že bych si mohl trošku odpočinout, když jsi skončil.“ Pohlédl na své hodiny a široce se usmál, když si vzpomněl, co se Tomovi podařilo dosáhnout pouze před pár hodinami. „Vyhráls stříbrnou medaili, zlato!“
„No, vlastně jsem tak pozdě v noci medaili nedostal, ale… jo. Pořád si nejsem jistý, jestli tomu věřím.“
„Tvoje máma je asi nadšená, co?“
„Ještě nikdy mě žádná žena v mém životě neobjala tak silně,“ zasmál se Tom. „Ona možná tak trošku poskakovala nahoru a dolů.“
„Oh, buď zticha,“ zamumlal Bill. „Bože, byl jsem tak nervózní, když jsem tě sledoval, musels být zoufalý!“ Čekal na Tomovu odpověď. „Tome?“
„Myslel jsem na tátu,“ ozval se Tom. „Těsně před začátkem obou závodů jsem myslel na něj a na to, jak moc bych si přál, aby tam mohl být a… najednou jsem byl tak klidný, Bille. Bylo to divné. Už jsem víc nebyl nervózní.“
„Díval se na tebe.“
Bill silně stiskl víčka, jakmile ucítil hrozící slzy.
„Máma říkala to samé,“ Tom se na chvíli odmlčel a Bill zaslechl jeho hluboký nádech. „Jdi zase spát,“ řekl najednou. „Později tě čeká přednáška. Za pár dní se uvidíme.“
„Jsi si jistý?“ mračil se Bill. „Chtějí snad, abys…“
„Zlato, rozhodně tady nemusím a ani nechci zůstat trčet další týden a půl a čekat na závěrečnou ceremonii,“ ujistil jej Tom. „Než odjedu, navštívíme s mámou ještě několik památek a budu u tebe zrovna na Valentýna.“
„Tak to už se nemůžu dočkat,“ Bill si k sobě přitulil polštář a povzdechl si. „Miluju tě. Pozdrav ode mě Simone.“
„Taky tě miluju. A pozdravím. Teď utíkej spát.“ Tom se snažil, aby to vyznělo co možná nejpřísněji. „Tentokrát to myslím vážně. Chystám se zavěsit.“
Bill se do telefonu zachichotal, čímž v Tomovi probudil pocit ještě většího stesku, a rozloučil se.
///
Tom byl s rukou ve vzduchu připraven zaklepat, když se dveře najednou rozletěly a on byl pozpátku veden Billem ke dveřím na druhé straně předsíně. Bill mezi nimi neudržoval ani minimální vzdálenost, s povzdechem se přitulil k Tomovu krku.
„Taky tě rád vidím, zlato,“ usmál se Tom. „Ale pokud tví spolubydlící otevřou dveře, skončím na zadku.“
„Nikdo tam není,“ řekl Bill tiše. „Jen buď potichu.“
„Všechno v pořádku?“
„Teď je všechno skvělé.“ Billovy paže se silněji omotaly kolem Tomova krku. „Jen tady chci chvíli takhle zůstat.“
Tom si Billa přitiskl silněji, láskyplně přejížděl nosem po Billově jemné kůži. Zhluboka se nadechl, přičemž nasál všechny tóny Billovy vůně; mandlové mýdlo, kolínská, jejíž jméno si nedokázal zapamatovat, cigarety a Bill. Tomovi to chybělo víc, než myslel, že je vůbec možné.
Bill zvedl hlavu a zadíval se Tomovi hluboko do očí. Rukou vklouzl do jeho dredů a jemně poškrábal Tomovu kůži.
„Miluju tě,“ šeptl.
„Taky tě miluju,“ odpověděl Tom, stejně tiše.
Láskyplně přitiskl jejich nosy k sobě předtím, než začal jemně líbat muže ve svém náručí. Bill se usmál a se šťastným povzdechem se opřel hlavou o Tomovo rameno. Tom vzhlédl ke Gustavovi stojícímu ve dveřích, který se zdál být trochu znepokojen.
„Je v pořádku,“ řekl mu Tom.
Gustav přikývl a zavřel za sebou dveře, aby jim dopřál soukromí.
autor: elvisfan
překlad: B-kay
betaread: J. :o)
original
Chtěla bych téhle spisovatelce nechat postavit sochu, vážně. Tahle povídka nemá nijak extra dramatický děj, ale je úžasná. Ty drobné momenty co mezi sebou kluci mají mě úplně rozechvívají. Vždycky se ve středu modlím aby přibyl další díl. Tohle je prostě Top. Rozhodně je to ten typ povídky kterou budu číst dokola a nikdy se mi neomrzí.
Děkuji za překlad.
Ooo, zatlačuji slzičky…krásné. Jsou to úžasní človíčci. 😊 Díky za překlad.
Krásna povídka Ty dva jsou tak krásně zamilovaný.
Úplně Billa vidím při tom sledování přímého přenosu. Gustav a Andy z něho museli být na prášky… Nebo si to ohromně užívali, protože Bill musel být úplně mimo. 😀
Děkuji za překlad. Super povídka.
Tom je vážně šikula! Jsem na něj stejně pyšná jako Bill! 😉 Tajně doufám, že nás čeká ještě velká spousta dílů, protože tuhle krásu bych mohla číst pořád a pořád dokola! 🙂
Mockrát děkujiza překlad! 🙂
Strašne moc ďakujem za preklad. Aj táto kapitola ma nesklamala, stále sa milujú a nikto nikomu neublížil a ja takéto poviedky zbožňujem.