Chyť mě, když to dokážeš 6.

Z čista jasna mi přiletěla facka a hned po ní polibek. Jak jsem si to uvědomil, sevřel jsem ho ve své náruči a odmítal ho pustit.
„Vzduch, Tome.“
„Mmm.“ Odtáhnul jsem se, aby se mohl nadechnout a pohlédl na něj.
„Odpuštěno?“
„Pro teď!“ Usmál se a věnoval mi další polibek.
„Co takhle usednout k večeři?“ Na posledy jsem ho líbnul na tvář a odsunul mu židli, aby se mohl posadit. Nalil jsem nám víno a sedl si naproti němu.
„Tome, tohle všechno jsi udělal pro mě?“
„Bille, musel jsem se ti omluvit, nikdy jsem neměl dovolit, aby ti někdo ublížil, a už vůbec né já. Už nikdy nedopustím, aby se to stalo.“ Podíval jsem se mu zpříma do očí, aby věděl, že to myslím vážně.
„To, ale nemusíš. Dokážu se o sebe postarat.“ Zavrtěl hlavinkou.
„Na to zapomeň.“
„Takže proto jsi mě dnes pronásledoval ze školy a do školy?“ Uchichtl se a já zčervenal.
„Ty sis všiml?“
„Agent 007 zrovna nebudeš.“ Zasmál se.
„Víš co? Raději jez, ty agente.“ Zasmál jsem se s ním.

Mohlo mě napadnout, že si mě všimne. Má oči všude. Divím se, že mu nejdou šejdrem. Oba jsme se dali do jídla. Možná ze mě bude kuchař.
„Kuchař z tebe asi nebude.“ Zasmál se Bill.
„Hele! Náhodou to ujde.“
„Jo, ujde. Jenže rozdíl mezi tebou a dvouhvězdičkovou restaurací jsou tak tři hvězdičky.“ To už jsem se začal smát taky.
„Ty jsi grázlík.“ Dojedli jsme už v tichosti a musím uznat, že i když to byl můj nejlepší kulinářský výtvor, kuchař ze mě nebude.
„Co máš v plánu teď.“ Zadíval se na mě.
„No, vlastně jsem nepočítal s tím, že mi odpustíš, takže nic.“ Bill mi pomohl sklidit ze stolu a společně jsme se odebrali do obýváku. V televizi zrovna běžel nějaký seriál a Bill ho děsně žral. Fakt, čekal jsem, že mu každou chvíli ukápne slina. No dobře, možná jsem nečekal, až bude slintat, a prostě si ho jen prohlížel. Kdo by to byl řekl, že je tak krásný. Možná jsem místo této fantastické večeře měl vyrobit obří ceduli s vyznáním lásky, pověsit ji na školu a čekat, než tam dojde. To bychom si totiž byli kvit, miláčku. Při téhle představě jsem se uchechtnul a Bill si toho samozřejmě všimnul.

„Čemu se tlemíš?“ Střelil po mně pohledem, ale na tváři mu hrál úsměv.
„Představil jsem si tvůj výraz, kdybych ti vyrobil obří ceduli s vyznáním lásky a pověsil ji na školu.“ To už jsem se začal tlemit.
„Haha, Tome. Já myslel, že chceš, abych ti odpustil.“ Stáhl rty do úzké linky. A kurva.
„To byl jen vtip, nikdy bych to neudělal, Bille.“ Proboha! Já to zase posral! Budu muset klohnit další večeři, škubat další kytky a Bill žrát další svíčky. Jenže to už Bill vyprsknul smíchy.
„Ty jeden malej, prťavej…“ Skočil jsem po něm a začal ho lechtat.
„Néé, Tomi, přestaň! Prosím, nee!“ Řehtal se jak ředkvička na celé kolo.
„Budeš už hodný?“ Na chvíli jsem přestal a čekal na odpověď.
„Nejhodnější na světě.“ Zářivě se na mě usmál.

Jak jsem na něm tak ležel, začali jsme se přibližovat k sobě. Bill se otřel nosem o ten můj a čekal, co udělám. Co já vím, co mám dělat? Bill na tohle čekal celé dva roky, ale co já? Jsem teplej? Nejsem! Jsem. Odvážil jsem se a překonal tu vzdálenost. Dlouze jsem ho políbil, a že on líbá mega dobře. To kdybych věděl dřív… Rukou šmátralkou jsem ho hladil po boku a opatrně zajížděl pod tričko. Jemně jsem mu stisknul bok a na oplátku mi Bill zasténal do úst. Sám se chopil iniciativy a svléknul mi triko. Já na to jdu, blbec, pomalu a on hned takhle. Ok, možná jsem z toho dost posranej, ale nezahálel jsem a triko mu svléknul taky. On je boží! Polibky jsem zahrnoval nejdříve jeho krk a klíční kost. Bill přitom zaklonil hlavu a pootevřel ústa. Boží. Pomalu jsem rukama zajížděl k jeho kalhotám, a když ani při rozepínání pásku nic nenamítal, svléknul jsem mu je úplně.
„Tomi, prosím, nech mě se tě dotýkat.“ Zaprosil a zadíval se mi do očí. Na souhlas jsem ho dlouze políbil a přenechal mu pole působnosti. Převalil mě na záda a obkročmo si na mě sednul. Rukama jezdil nejdřív po mém břiše a jemně zatínal nehty. Stydlivě mě políbil na rty a potom na krku. Když mezi zoubky jemně stiskl moji kůži na krku a současně zaťal nehty do mého boku, neudržel jsem se a slastně zavzdychal. Bill se jen pousmál a pokračoval. Rozepnul mi kalhoty a svlékl mi je. Nehtama přejížděl po mém stehně a pusinkoval mi bříško. Nebezpečně zajel až k mým boxerkám, jak rukou, tak pusou.

„Bille.“ Měla to být prosba, ale vzešel z toho spíše vzdych. Bill chytil lem boxerek a stáhnul mi je dolů, potom stáhl i ty svoje a lehl si na mě. Sem tam mě líbnul na krk a hladil po rukách. Já schoval svůj obličej do jeho krku a hladil ho po zádech. Něco tak intenzivního jsem ještě nikdy s nikým nezažil. A já byl takový vůl. Cítím, že je Bill vzrušený, a pokud aspoň z části tak jako já, tak tato poloha není vůbec vhodná. Cítím ho na sobě. Leželi jsme si takhle ještě chviličku, než ta náhlá vášeň nevyprchala.
„Tome, nechtěl bys dnes spát se mnou?“ Zvednul ke mně Bill oči.
„Moc rád.“ Políbím ho na nos a přitáhnu zpět k sobě. Tak je mi nejlíp.

autor: Bína