autor: Becs
„Rio,“ pronesl Tom varovným tónem.
„Co je?“ vyštěkla na něj a střelila po něm vražedným pohledem. Tom jen kývl hlavou směrem za její rameno. Tam ťapkala svými drobnými krůčky Bell a nohy se jí bořily do písku. Zamířila si to rovnou k rozvlněnému moři a radostně mávla rukama ve vzduchu.
Ria jen protočila oči a zvedla se: „Mohls pro ni dojít ty.“
„Strávil jsem s ní včera celý den, když jsi byla na focení. Myslím, že tě to nezabije,“ zavolal za ní ještě, už mu však nevěnovala žádnou pozornost. Popadla holčičku do náruče a několikrát ji vyhodila do vzduchu. Pak ukázala na malé hejno racků a pomalým krokem se vydaly podívat se na ně zblízka.
„Musíte po sobě pořád štěkat?“ zabručel nepřítomně Bill a položil si předloktí na čelo. Ležel natažený na dece a vstřebával hřejivé sluneční paprsky.
Rozhodli se s pár přáteli, že si vyrazí na pláž a udělají si malý ohníček. Byl právě čtvrtý červenec a po celých státech se slavil Den nezávislosti. Přestože oni nebyli Američané, většina jejich kamarádů ano, a tak se k oslavám přidali.
„Je zase pekelně protivná,“ řekl Tom temně a natáhl si před sebe nohy, které měl až doposud v tureckém sedu. Z chladicího boxu si vytáhl orosenou plechovku piva, otevřel ji a přiložil k ústům. Perlivý nápoj mu dodal příjemné osvěžení.
„Nedivím se. To focení jí včera moc nešlo,“ podotkl Bill a posunul si brýle na rovném nose.
„Ne?“ zajímal se Tom a znovu se napil.
„Ne. Je pořád hrozně nervózní. Jako by byla začátečník,“ povzdechl si Bill a také se posadil. „A navíc bych potřeboval, aby byla o dost víc Chanel a o hodně míň Havaj.“
Pohledem sjel k přátelům, kteří nedaleko od nich rozdělávali oheň a vesele u toho na sebe pokřikovali. Tom a Ria byli jediní z jejich přátel, kteří měli dítě. Zůstali proto trochu odstrčení od ostatních, ale Billovi to vůbec nevadilo. Naopak si užíval, že může být s bratrem chvilku sám.
„Každopádně se bude muset ještě hodně učit. Kdyby šlo o někoho jiného, už bychom ji dávno vyrazili,“ dodal a vzal do ruky Tomovo pivo a také se napil.
„Tak proč to neuděláš?“ povytáhl Tom obočí.
„Nechci se o ní zase bavit. Mám dojem, že se v poslední době točí všechno jen kolem ní,“ zasténal a položil se na lokty. Pohledem střelil k rusovlásce, která se k nim pomalu vracela.
„Taky mám ten pocit,“ souhlasil Tom. „Už jsme spolu dlouho nebyli sami,“ otočil se na bratra. Přes jeho tmavé brýle mu však neviděl do očí.
„Jsme spolu teď,“ pokrčil Bil rameny s hraným nezájmem.
„Dobře. Tak to prohlášení trochu upravím,“ uznal Tom a otočil hlavu a sklonil se k bratrovu uchu, než zašeptal: „Dlouho už jsem nebyl v tobě.“ Bill se zmohl jen na zalapání po dechu a nijak to nekomentoval. Ria už byla příliš blízko.
„Nepůjdeme si sednout k ostatním?“ zeptala se, když došla až k nim a zaclonila jim slunce, jejich těla zahalil stín.
„Víš Rio, myslím, že pojedu domů,“ vyhrkl najednou Bill. „Není mi moc dobře. Myslím, že jsem něco špatného snědl a mám divnou náladu. Jen bych vám to tu kazil.“
„Vážně?“ posmutněla dívka a pohodila si s holčičkou, kterou měla opřenou o bok, aby si ji usadila pohodlněji.
„Odvezeš mě, Tome?“ pozvedl k bratrovi tvář a na její otázku nereagoval.
„Jasně,“ kývl Tom a vstal. „Vlastně, když už budu doma, asi se mi nebude chtít vracet. Zavřu se ještě na pár hodin do studia a dodělám nějaké resty.“ Pohlédl na svou přítelkyni.
„Děláš si ze mě srandu?“ vybuchla okamžitě. „Na tohle jsme se těšili tak dlouho a ty teď odjedeš? Ještě tu nejsme ani hodinu.“
„Promiň, mám toho hodně a vážně s tím potřebuju pohnout.“ Chtěl ji pohladit po paži. Ria před tím dotekem uhnula a tvářila se nasupeně.
„Později pro tebe přijedu. Mám vzít Bell domů, nebo si ji tady necháš?“ ťuknul prstem holčičce do nosíku, až se zachichotala.
„Nechám si ji tady. Pak ti zavolám,“ prskla, otočila se a zamířila k přátelům. Bill mezitím stihl složit deku a sbalil chladicí box. Podal jej Tomovi a společně zamířili zpět směrem k parkovišti.
„Vidíš. Říkal jsem, že vždycky najdu způsob, jak být o samotě,“ zazubil se Bill, sundal si brýle a vsunul si je do vlasů.
„Jo, jenže já teď budu mít peklo,“ zabručel Tom a šátral v kapsách, aby našel klíče od svého auta.
„Co udělá? Bude ti odpírat sex? Chudáčku Tomi, kdo se pak postará o tvoje orgasmy,“ přitiskl si Bill dramaticky ruku na ústa v předstíraném šoku.
„Ten, co se o ně stará od té doby, co jsem ho ošukal v jednom hotelovém pokoji,“ zavrčel Tom smyslně, až se Billovi naježily vlasy vzadu na krku. Dokázal si živě představit, co se bude dít, až společně dorazí domů. Pravděpodobně si to rozdají v předsíni hned, jak za nimi zaklapnou dveře. Bill už si v hlavě přehrával způsoby, jak Toma donutí křičet rozkoší.
„Tobě to nevadí?“ zeptala se Riina kamarádka, když sledovala záda vzdalujících se dvojčat.
„Že odchází? Ani ne. Stejně se poslední dobou jen hádáme,“ pokrčila Ria smířeně rameny a na klíně houpala Bell.
„Nemyslela jsem to, že odcházejí. Spíš to, že jsou pořád spolu. Bill je neustále kolem vás,“ vysvětlila a měřila si kamarádku zkoumavým pohledem.
„Zvykla jsem si na to,“ usmála se Ria a políbila holčičku na temeno hlavy. „Musela bys je znát tak jako já, abys to chápala. Oni jsou skutečně jako jeden.“
„Nezlob se na mě, ale je to divné,“ zakroutila Ashley hlavou. „Vždyť nemáte žádné soukromí.“
„Věř mi, že Bill je ten, co mi z nich vadí míň. Je na mě hodný. Pomáhá mi s prací. Hlídá Bell, když je potřeba. Nevím, co bych bez něj dělala. Namísto toho Tom, ten vedle mě prostě jen je. Nevím jak to vysvětlit.“
„Myslíš, že má jinou?“ napadlo okamžitě blondýnku.
„To určitě ne,“ smetla to Ria. „Tom není ten typ. A nevím, kde by na to našel čas. Je buď se mnou, s Bell anebo Billem. A hlavně má spoustu práce. V tomhle to nebude. Možná náš vztah jen ztratil jiskru. Prý se to stává, když přijdou děti.“
„Nemyslím, si že by to bylo tím, zlato,“ vyjádřila svůj názor Ashley a setřepávala si z šortek písek.
„Můžu se ti s něčím svěřit?“ zašeptala Ria opatrně a naklonila se ke kamarádce blíž, aby je nikdo neslyšel. Ta jen přikývla a natočila se tělem k ní.
„Někdy si přemýšlím nad tím, že se s ním rozejdu. Zaměřím se jen na sebe a vykašlu se na celého Toma Kaulitze a jeho nálady,“ kousla se do rtu nad tím odhalením a trochu se zamračila. „Jsem kvůli tomu špatná?“
„Určitě nejsi. A proč to teda neuděláš?“ vyzvídala.
„Samotná bych to s Bell nikdy nezvládla. A hlavně by to znamenalo se rozloučit s kariérou, protože by mě Bill okamžitě vykopl. Zkrátka a dobře je potřebuju,“ přiznala.
…
„Pane bože, Tome. Pohni si. Za chvilku už budu, trvá ti to celou věčnost,“ sténal Bill a zatínal prsty do prostěradla pod sebou. Jedním rychlým pohybem si setřel kapičky potu perlící se mu na čele.
„Chci si tě vychutnat,“ procedil Tom přes stisknuté zuby. Znovu a znovu přirážel do bratrova těla a pekelně se soustředil, aby oddálil svůj orgasmus.
„Na to není čas,“ zahučel Bill a vycházel vstříc bratrovým pohybům. „Nechci, aby nás nachytala.“
„Vždyť spí,“ odbyl to Tom a pevně sevřel jeho boky. Bill se kousl do rtu a zavřel oči. Líbilo se mu, když nad ním bratr převzal kontrolu a snažil se jejich potěšení prodloužit na co možná nejdelší dobu, ale ne, když jeho přítelkyně spala jen přes chodbu a hrozilo, že se může kdykoliv probudit. Popadl Toma v týle a přitáhl si jej k sobě dolů, aby jej mohl hladově políbit. Potřeboval utlumit sténání, které se mu už, už dralo z hrdla. V tom sebou škubl a kousl Toma do rtu.
„Au,“ zamračil se podrážděně Tom. „Co blbneš?“
„Pššt, okamžitě přestaň,“ zastavil ho Bill a zaposlouchal se.
„Co je?“ šeptl Tom a taky nastražil uši. Nic však neslyšel, pravděpodobně strávil až moc času ve studiu a jediné, co slyšel, bylo hučení.
„Bell pláče,“ špitl Bill a nadzvedl se na loktech, takže dal málem bratrovi čelo. Ten se narovnal a posadil se na paty, svůj penis stále uvězněný hluboko v drobném těle před sebou.
„Je tam s ní Ria,“ uklidňoval ho.
„Jo, ale pokud jí Bell vzbudí, všimne si, že tam nejsi a bude tě hledat,“ vysvětloval Bill roztřeseným hlasem.
„Nemyslím si, že mě půjde hledat. Bude si myslet, že jsem ve studiu nebo něco,“ odpověděl bezstarostně Tom. V tuto chvíli mu to opravdu nedělalo těžkou hlavu. Jediné, co chtěl, bylo začít znovu přirážet do Billova zadečku. Bellin pláč ustal a domem se znovu rozprostřelo ticho.
„Vidíš,“ kývl hlavou Tom a skláněl se dolů, aby své rty znovu spojil s bratrovými.
„Počkej ještě chvilku,“ zastavil ho Bill a položil mu konečky prstů přes ústa. Tom neváhal a okamžitě je hladově vsál, jazykem začal kroužit kolem prostředníčku.
„Bille?“ ozvalo se zaklepání na dveře a Tom leknutím scvakl zuby a zakousl se do masa.
„Au,“ vyhrkl Bill. „Zamknul si?“ zorničky se mu strachem rozšířily. Tom jen kývnul.
„Co se děje?“ zakřičel Bill směrem ke zdi
„Nevíš, kde je Tom?“ zazněla otázka zpoza dveří.
„To nevím, zlato,“ odpověděl a v žilách se mu rozléval adrenalin. Nevěděl, jestli to bylo strachem nebo vzrušením, protože Tom se nepatrně zavrtěl a omylem narazil špičkou penisu na Billovu prostatu a vyslal tak bezděčně vzrušenou vlnu do celého jeho těla.
„Hledala jsem všude a nemůžu ho najít.“ Z Riina hlasu bylo znát lehké zoufalství. V Tomovi se projevovaly jen ty nejprimitivnější pudy a vůbec si neuvědomoval vážnost celé situace. Znovu trhl boky vpřed a užíval si bratrovy reakce.
„Možná šel ven. Potřebuješ ho teď nutně?“ dokázal ze sebe dostat ztěžka a zaryl nehty do Tomova předloktí. To on jej teď potřeboval. Bylo nutné, aby se vrátili k předchozí činnosti a dotáhli ji do konce. Potřeboval, aby jej Tom přivedl na vrchol. Nějaká pitomá Ria mu teď byla úplně ukradená.
„Bell je nemocná. Mám dojem, že má horečku,“ ozval se vystrašený hlas. To Billovi vrátilo do hlavy zdravý rozum. Zatlačil na Toma, aby z něj vystoupil a hrabal se ven z postele.
„Vydrž chvilku,“ zavolal, marně se rozhlížel po pokoji a hledal boxerky. Když je našel, spěšně si je oblékl, vzápětí však zasténal, když sjel pohledem ke svému stále vzrušenému klínu.
„Běž za ní. Hned budu u tebe. Někoho tady mám,“ vykřikl bez rozmyslu. Tom se jen plácl do čela a svalil se zády na matraci. „Zbláznil ses? Bude chtít vědět, koho tady máš?“
„Kurva,“ zaklel Bill. „Nemyslí mí to. Všechnu krev mám tady,“ kývl směrem dolů. Pár vteřin stál a čekal, až jeho vzrušení povolí. Když zjistil, že je to bezvýsledné, popadl jedno ze svých větších triček, které mu sahalo až pod zadek a oblékl si jej. Takhle to muselo stačit.
„Radši se zamkni, až odejdu. Nechci, aby sem omylem vtrhla.“ U slova „omylem“ naznačil ve vzduchu prsty uvozovky.
Vyšel z pokoje a zamířil do dveří naproti. Ria stála u postýlky a v náručí houpala Bell.
„Sáhni jí na čelo, má ho úplně rozpálené,“ řekla, jakmile jej uviděla. Bill ji ihned poslechl a přiložil dlaň na její hlavičku.
„Vydrž tady chvilku,“ zareagoval okamžitě a odběhl pryč. Za dvě minuty se vracel zpátky. V jedné ruce držel teploměr a v druhé lahvičku s hustou růžovou tekutinou. Přiložil přístroj holčičce k čelu a zmáčkl knoflík.
„Třicet sedm, pět,“ zamumlal si spíš pro sebe. „To není tak hrozné. Ale myslím, že bychom jí měli pro jistotu dát sirup, ať to tu horečku srazí. Můžou to být jen zoubky, ale pokud to nebude ráno lepší, zajedeme k doktorovi.“
„Děkuju. Nevím, co bych bez tebe dělala. Jsem tak naštvaná na Toma, že zmizel. Tohle nikdy dřív neudělal,“ soptila Ria a přidržovala Bell, aby jí mohl Bill opatrně vstříknout do pusinky sladkou tekutinu.
„Nezabývej se tím. Určitě bude brzo zpátky,“ pokoušel se ji uklidnit. Měl výčitky svědomí, že si nárokoval Toma jen pro sebe ve chvíli, kdy jej Bell potřebovala.
„Mohl bys ji chvilku podržet? Potřebuju se vyčůrat,“ podala mu horké tělíčko do náruče.
„Bibi,“ zašeptala tiše Bell a okamžitě si položila horkou tvář na jeho hrudník.
„Neboj se zlatíčko. Jsem tady a tatínek se za chvilku taky vrátí,“ mumlal jí do vlásků a hladil ji po malých zádíčkách.
„Tati“ vydechla znovu holčička a zakňourala.
„Všechno bude v pořádku,“ brouknul a začal jí tiše prozpěvovat. Bell se po chvilce přivřely víčka a začala oddechovat. Bill ji velmi opatrně položil zpátky do postýlky a chvilku jen stál a kochal se. Jeho malá holčička byla dokonalá. Políbil ji na čelo, zhasl lampičku vedle postele a vyšel ven. Na chodbě se málem srazil s Riou.
„Usnula,“ kývl směrem do pokoje, ze kterého právě vyšel.
„Dobře,“ vydechla Ria úlevně a obešla jej.
„Ty Bille,“ otočila se ještě, než prošla dveřmi.
„No?“ houkl, ale moc dobře věděl, na co jej zeptá.
„Koho to tam máš?“
„Toho neznáš,“ usmál se na ni a počkal, až za sebou zavře, než zaklepal na své vlastní dveře. Tom mu otevřel prakticky vzápětí. Popadl Billa za ruku a vtáhl jej dovnitř, pak rychle přibouchl.
„Jak jí je?“ vyhrkl. Strach o dceru převládal nad vším ostatním.
„Má jen trochu zvýšenou teplotu. Myslím, že to bude dobré,“ pronesl ztěžka Bill, sundal si tričko a posadil se na postel. Tom stál u dveří a chvilku se rozmýšlel.
„Myslíš, že už bych měl jít zpátky?“ zeptal se nerozhodně.
„Být tebou, tak počkám, než Ria usne. Malá už taky spí, takže tam už nic nezmůžeš,“ pokrčil Bill rameny, vylezl si až k čelu postele a opřel se o něj. Tom udělal dva kroky a posadil se vedle něj.
„Chceš pokračovat v…“ začal Tom, větu však ani nestihl dokončit, když jej Bill přerušil zakroucením hlavou.
„Už nemám náladu,“ zahučel Bill, přitáhl si nohy k tělu, opřel si lokty o kolena a složil hlavu do dlaní.
„Jo, ani já ne,“ přiznal Tom, v ruce žmoulal roh zpocené přikrývky. Zřetelně z ní mohl cítit vůni sexu a Billa. Zavládlo mezi nimi tíživé ticho. Zhluboka se nadechl a složil ruce do klína.
„Nenávidím to, jak to teď je,“ zahučel Bill skrz prsty. Sundal dlaně z obličeje a zvrátil hlavu dozadu. „Nenávidím, že je ona pořád na mém místě.“
„No tak,“ chytil jej Tom a propletl jejich prsty. Zlehka pohladil kroužek na Billově prsteníčku a pak jej políbil na nahé rameno. „Co se týče mě, jsi na tom správném místě.“
„Ano, co se týče tebe, tak možná. Ale pokud jde o Bell, vždycky budu jen její strejda,“ vybuchl Bill, stále se však snažil držet svůj hlas na hranici šepotu. Tom nevěděl, jak na to reagovat a ani jaká použít slova útěchy. Žádná pro něj neměl, Bill vyřkl jednu obrovskou pravdu.
„My bychom měli ležet v té posteli přes chodbu, společně s naší holčičkou a ne ona,“ pronesl smutným zdrceným hlasem Bill. „Milujeme ji mnohem víc než ona,“ dodal trucovitě.
„Pojď ke mně,“ zavrněl Tom a stáhnul si Billa do náruče. „Trochu se pomazlíme, než budu muset jít a hned ti bude líp.“ Bill o tom silně pochyboval, ale neprotestoval. Lehl si do bratrovy náruče a nechal se konejšit jeho doteky. Však on už se postará o to, aby vše bylo podle jeho představ. I kdyby jej to mělo stát všechno, co má.
S trochu optimističtějšími myšlenkami si přitáhl bratrovu tvář do něžného polibku. Omotal své štíhle paže kolem jeho těla a užíval si vzájemnou blízkost.
autor: Becs
betaread: J. :o)
To jsem zvědava jak to bude pokračovat.
A už je to tady. Já si říkala, že ta idylka trvá už nějak moc dlouho… Billovi konečně ruply nervy a Ria mu začíná překážet. Já ho chápu, ale měl by si uvědomit, že je všechny do téhle situace dostal právě on, když to všechno tak ´bezvadně´ naplánoval. Pořád je mi Rii docela líto. Klukům fandím, přeju jim, aby mohli holčičku vychovávat spolu jako rovnoprávní rodičové, ale Ria je přece jen její matka a já, jako matka dvou dcer, celkem těžce nesu, když ji někdo plánuje o její dítě připravit… 🙁
Jsem z toho docela rozpolcená, protože vlastně nevím, jak chci, aby to dopadlo. Nikdy to nemůže dopadnout tak, aby byly všechny strany spokojené…
Wow, tohle byl emocionálně napjatý díl! Moje špatná nálada tomu moc nepřidává, takže to všechno prožívám ještě hůře, než obvykle. A to se v tomhle díle zas tak nic mco špatného nestalo.
Každopádně v ráji se nám objevily mráčky, a vůbec se tomu nedivím. Jsem i ráda, že ze sebe Bill dostal to, že mu tohle uspořádádní vlastně nevyhovuje, a že alespoň trochu na Riu žárlí. I když tohle všechno byl jeho nápad a cílevědomě si za tím šel, bylo jasné, že jej to jednou muselo dostat. Riu mám sice ráda, ale upřímně se těším na moment, kdy vypadne. 😀 Na jednu stranu mi i přijde, že když se s Bell něco děje, vždycky hledá ještě někoho, kdo by jí pomohl, protože si sama moc neví rady, co s malou dělat. Vím, že v tíhle povídce jseu střípky a není zde vše, ale z toho co jsem si přečetla mám dojem, že Rie mateřství moc nejde. Bell miluje, to jsem si jistá, ale v podstatě mám pocit, že strejda Bill zastává tu hlavní roli.
Čím dál víc jsem přesvědčená, jak tohle dopadne a jak to skončí. Ale jak už sám Bill zmínil, on bude vždycky jen strejda Bill, nic jiného. Tohle Bill ve svém plánu pravděpodobně nijak nedomyslel..
Moc děkuji za díl a těším se na pokračování! 🙂
super dil. Priste jim doprej trochu vice casu jen pro ne :D…mela jsem strach, ze je najde, jeste, ze Tom zamknul. Prala bych si aby tahle povidka mela co nejvice dilu 🙂
Takže Ria už toho pomaličku taky začíná mít dost. Tak nějak si říkám, že Bell miluje, ale pořád jí dost hodně záleží i na kariéře a chvilkama mi přijde, že víc než na malé. Ale možná je to jenom můj dojem. Jako matka bych to asi nepochopila, kdyby se malé vzdala a nechala jí klukům v péči, ale zase na druhé straně byla by v milující péči svého tatínka a hlavně zbožňujícího strejdy Bibi. Tak teď si vyber 😀
Každopádně jsem byla nažhavéná s klukama a teplota malé nás zchladila všechny. Ale taky bych vyšilovala, co s prckem je, takže v tomhle Riu chápu a vlastně jí ani nemám moc za zlé, že to klukům pokazila, není každý den svátek, moji milí.
mno, jsem zvědavá jak se tohle bude vyvíjet dál 😉 děkuji za další dílek
"Milujeme ji mnohem vic nez ona," jaka pravda… abych tak rekla, jeste tam nepadla zminka o nejake situaci, kdy by se Ria s Bell mazlila nebo tak neco hlubsiho. Ano, ma ji rada, ale uz od zacatku mela obavy o karieru. To by dvojcata vubec nenapadlo, pokud tusim…
Ta chvile, jak malem vstoupila k nim do pokoje…krve by se ve me nedorezal! Uf! To bylo o fous! A prej "toho neznas":D Jasne. Podle me musi tusit nejakou nepravost. Tohle bylo varovani! A ta Riyna rypava kamaradka v ni jen zazehava pochybnosti… i kdyz Ria tedy nevypada, ze by se jimi nechala szirat (nikoho jeste nenapadlo, davat Toma s Billem k sobe, jakoze by Tom byl neverny zrovna s nim:))
Juch, tohle je drama…^^