Bitter-sweet returns 10.

Přestože Bill věděl, že je s Gustavem a Georgem čeká spousta práce, neočekával, že práce bude až tolik. Téměř od první chvíle, co s přáteli opustil restauraci, kde se snažili vychutnat si snídani, se rozjel kolotoč rozhovorů, nahrávání, focení, fanoušků a paparazzi, ze kterého se nikomu nepovedlo vystoupit až do pozdních nočních hodin. Přestože několika akcí se měl účastnit jen Bill, Gustav s Georgem solidárně uznali, že by toho na Billa bylo až moc, a poskytli mu alespoň psychickou podporu, kterou zejména při rozhovoru s jedním z bulvárních plátků potřeboval. Samozřejmě se ho začali vyptávat na náhlý odjezd z Německa, na Bushida i na několik událostí z Ameriky, o kterých neměl ani ponětí, že se dostaly do povědomí širší veřejnosti. Doufal, že to uniklo pozornosti.

„Potřebuju panáka,“ vyrazil ze dveří budovy časopisu, zatímco Georg s Gustavem za ním spěšně popobíhali, jak se ho snažili dohnat. „Jak si sakra dovolujou vytahovat věci, co se staly v Americe? Jak je vůbec mohlo napadnout, že jim budu odpovídat? Ježíši, člověk se snaží zajistit jim trochu prodeje tím, že se objevím na titulní stránce, a místo toho se mě pokusí zničit! Příště se na ně vykašlu, tohle byl poslední rozhovor pro ně, už mě tam nikdy nikdo neuvidí!“

„Bille, prosím tě, klid,“ Gustav, kterému se konečně podařilo dlouhána doběhnout, ho před autem chytil za loket. „Víš moc dobře, že se vždycky snažili vyškrábat něco, díky čemu by zvýšili svůj prodej, a co si budeme povídat, tvoje loňské léto by se prodávalo hodně dobře, pokud by ses k tomu trochu vyjádřil.“

Bill se zamračil. „Já chápu, že jsme slavní a náš nárok na soukromí se podstatně snížil,“ zasyčel naštvaně, „ale to, jestli jsem spal se třema chlapama najednou, to je snad moje věc.“

Georg, který tohle Billovo období snášel zhruba podobně jako Tom, sebou cuknul. „Samozřejmě, že je to tvoje věc. Myslím, že je jenom zajímá, jestli už ses z toho vyhrabal a jsi zase okay.“

„Proč bych neměl být? To, že jsem měl potřebu sexu a experimentování neznamená, že by snad se mnou něco bylo špatně. Za celý život jsem si pořádně neužil, protože jsem k tomu neměl příležitost. Teď konečně se mi dostalo času i prostoru a trochu soukromí, tak jsem toho chtěl využít. Třeba se z toho všichni zblázněte!“

„Hej Bille, my jsme tvoji přátelé,“ upozornil ho přísně Gustav. „My tě za nic nesoudíme, tak buď tak hodný a přestaň se vztekat na nás.“

„Každopádně jsi musel vědět, že tohle chování bude mít nějaké následky, takže se nemůžeš divit, že se tě na to zeptal. Nebyl jsi zrovna diskrétní, co si budeme povídat.“

„Tak jo, tohle mi stačí,“ zamračil se Bill ještě víc. „Čekal bych, že když jste moji přátelé, tak mě podržíte, ne že na mě ještě začnete útočit. Já vím, že jste tohle moje období zrovna dvakrát neschvalovali, ale znovu opakuju, že je to moje věc a není do toho nikomu nic. I kdybych se nechal ošukat přímo na podiu, nikomu by do toho nic nebylo,“ zavrčel a vztekle nasedl do auta, načež chvatně vyjel na cestu. Potřeboval se dostat pryč od jakýchkoliv soudů.

*

„Bože můj, prosím, řekni, že tu máš nějakou lahev vína nebo vlastně čehokoliv, hlavně, že v tom bude alkohol,“ Bill zoufale vzhlédl k Anisovi, jakmile mu otevřel, ale sotva na něj pohlédl, měl sto chutí si nafackovat. Z Anisovy náruče ho zvědavě sledovala malá holčička, která už očividně věděla, kdo je. Nemusel se ani rozhlížet, aby věděl, že nedaleko Anise s Aaliyah je i Anna s Fariqem a Shailah. „Omlouvám se, nevěděl jsem, že tu budeš mít děti,“ okamžitě se trochu ztišil.

„To jsme si všimli,“ zaslechl jízlivý hlas Anisovy bývalé přítelkyně, která se hned vzápětí objevila mezi dveřmi do obývacího pokoje. „Doufám, že jinak bys před nimi takhle nemluvil.“

„Anno, prosím tě,“ Bushido se na ni zamračil, než se otočil zpět k Billovi s rozpačitým úsměvem. „Taky jsem s nimi nepočítal, ale… Když už jsou tady, nechceš se seznámit?“

Billovy oči se rozšířily čirou hrůzou. Doufal, že u Anise najde toužebný klid a pohodu, a místo toho na něj z jeho náruče kulila oči malá blondýnka, a někde v dálce vřeštěla dvojčata. „Jasně, proč ne,“ slyšel vlastní hlas odpovídat. Přemohl se dost na to, aby na rtech vydoloval nějaký úsměv, což malé Aaliyah stačilo k tomu, aby nadšeně zavýskla a k mladíkovi žádostivě natáhla ruce. Bushido se rozesmál, a než se Bill stačil vzpamatovat, už na rukou držel drobounkou dívenku. Okamžitě se začala zajímat o jeho vlasy a náhrdelníky, kterými byla doslova fascinovaná. „Nemůže mi spadnout?“

„Samozřejmě, že může, takže koukej dávat pozor,“ zasyčela Anna, ale Bushido zavrtěl hlavou a mladíka něžně políbil na spánek.

„Ničeho se neboj. Zvládneš to skvěle,“ pohladil ho po zádech. „Pojď dál, Shailah a Fariq jsou v obýváku, ještě chvilku si hrají před tím, než půjdou spát. Zastavil ses v nejlepší možnou chvíli.“

Bill k němu pochybovačně vzhlédl, chtělo se mu odfrknout nad směšností celé situace, kdy na něj Anna vražedně zírala skrz celou chodbu, ale nakonec sklopil pohled zpátky k maličké Aaliyah a něžně se usmál, zatímco mířil do obýváku. Holčička se doopravdy zdála být kompletně ztracená v Billově extravagantním vzhledu. Prstíky se opatrně dotýkala jeho tváří a šperků, než jednu ruku zabořila do jeho vlasů, které měl po dlouhé době vyčesané do mohawku, a nadšeně se rozesmála. „Máš velký vlasy!“

Tentokrát se tiše rozesmál Bill. Úplně ignoroval Annu, když kolem ní procházel, jemně sevřel prsty kolem holčiččiny malé dlaně. „Já vím. Ale jen občas, byl jsem se totiž fotit.“

„Vážně si myslíš, že je tohle dobrý nápad?“ ozvala se za nimi matka dětí, aniž by se snažila být diskrétní.

„Nepochyboval jsem o tom ani na vteřinu,“ odvětil Bushido sebevědomě, nadšeně sleduje Billův pokrok. Mladík, který si ještě před deseti minutami nedokázal představit, že by se vůbec kdy dostal do společnosti dětí na tak dlouho, aby si s nimi hrál nebo konverzoval, se teď usadil uprostřed místnosti a nechal všechny tři děti, aby se kolem něj zvědavě shlukly a snažily se dostat k němu co nejdřív. Radostný úsměv se mu rozprostřel na rty, úplně zapomněl, že původně přišel za Anisem.

„Měl by ses uklidnit, chováš se jak puberťák.“

Bushido přikývl, ztracený pohledem, který se mu naskýtal. „Myslel jsem, že už ho víc milovat nemůžu. Ale zamiloval jsem se do něj ještě víc.“

*

„Když jsem tě viděla naposledy, byl jsi mi milejší,“ Anna se na Billa mračila, zatímco se snažil upravit Bushidův provizorní byt po útoku dětí, kdy hračky byly všude, jen ne na svém místě. Bushido dětem zavelel ke spánku, a mladíka i s jeho bývalou manželkou ponechal vlastnímu osudu.

Bill se zhluboka nadechl, Anně věnoval jediný krátký pohled, než se znovu vrátil k úklidu. „Zato ty jsi mně byla o dost protivnější.“

„Protože jsem měla Anise?“

Bill se zamračil a založil si ruce na prsou, mezi prsty pevně svíral Fariqova medvídka, kterého mu laskavě zapůjčil. „Co ode mě chceš, Anno? S Bushidem jste se rozešli, nemáš důvod na mě jakkoliv útočit. Mysli si, co chceš, ale v době, kdy to mezi vámi skončilo, jsem byl tisíce kilometrů daleko a neměl o ničem ponětí. Nemůžeš mi zazlívat, že teď, když je svobodný, chci dát našemu vztahu zase šanci.“

„Není svobodný, má se mnou tři děti.“

„A já tuhle skutečnost samozřejmě respektuju. Měl jsem z toho strach, ale dneska jsem poznal, že ty děti jsou skutečně úžasné, kompletně jsem jim propadl a udělám cokoliv, aby byly ony i Anis šťastní.“

Anna se ušklíbla. „Jako dítě z rozvedené rodiny víš, že děti jsou šťastné nejvíc, když jsou jejich rodiče spolu.“

„Mýlíš se,“ Bill zavrtěl hlavou, pohled mu změkl. „Jako dítě z rozvedené rodiny vím, že děti jsou nejvíc šťastné, když jsou i jejich rodiče. A pokud jsi alespoň trochu soudná, tak uznáš, že by se Anis trápil, kdybyste se k sobě zase vrátili, Anno. Netrvalo by dlouho a byla bys nešťastná i ty, protože bys věděla, že je myšlenkami jinde, u mě. Nenech si zbytečně ubližovat.“

„Děti už spí,“ s úsměvem se najednou objevil Bushido, zezadu zlehka objal Billa kolem pasu. „Anno, myslel jsem, že už budeš pryč,“ překvapeně na ni pohlédl.

„Ještě jsem tady vedla zajímavý rozhovor s tou tvojí kurvičkou, o které tvrdíš, že s ní chceš strávit život,“ prudce vstala z křesla a zle se na ně podívala. „Nevím, jestli si myslíte, že vám to vydrží nebo co, ale oběma garantuju, že dřív nebo později od sebe utečete. A on?“ pohodila hlavou k Anisovi, zatímco upřeně sledovala Billa. „Nemysli si, že ti bude věrný. Jakmile bude mít příležitost s někým hezčím, než jsi ty, nebude se ani rozmýšlet.“

„To stačilo,“ zavrčel najednou vážný Anis. „A dřív, než řekneš ještě jedno jediné slovo, si vzpomeň, co jsem ti říkal, když sis balila věci a odcházela s dětmi. Nepokoušej mojí trpělivost a dobrou vůli, Anno. Na něčem jsme se domluvili, a pokud to hodláš porušit, já slibuju, že svojí výhružku splním.“ Anna naprázdno otevřela a zavřela pusu, načež se zavrčením popadla kabelku a rázným krokem zmizela z bytu, zanechávaje zmateného Billa s naštvaným Bushidem. „Omlouvám se za její chování, je…“

„Neomlouvej se,“ Bill se v jeho náručí přetočil čelem k němu a pohladil ho po tváři. „Má zlomené srdce a myslí si, že pokud si tě nezaslouží ona, nezaslouží si tě už nikdo, protože ona je matka tvých dětí a já jsem jen nějaký kluk, který ti pobláznil hlavu. Já jí chápu.“

Bushido mladíka pevně objal kolem pasu. „Jenže ty nejsi jen nějaký kluk, maličký. Jsi ten, do kterého jsem se, přes všechna moje očekávání a k překvapení všech ostatních, bezhlavě zamiloval, a když jsem tě dnes viděl s dětmi, kompletně jsem se v tobě ztratil, Bille. Myslel jsem, že není možné, abych tě miloval ještě víc, ale bože… Přál bych si, abych tě s nimi mohl vídat každý den před tím, než půjdu spát s tebou po boku.“

„Anisi…“

„Já vím, že v Americe máš rodinu,“ nejistými prsty mu zajel do vlasů, pohledem bloudil po jeho překrásné tváři, „a nejspíš je hrozně brzy tě o to žádat. Ale nabízím ti rodinu tady v Německu, Bille. Se mnou a s mými dětmi. Chtěl bych, abys s námi zůstal a tvořil rodinu.“

*

Anisova žádost Billa kompletně vyvedla z míry. Otázka, co se bude dít, až skončí natáčení Superstar, byla samozřejmě stále aktuální a visela nad nimi, ale Billa nenapadlo, že by mu nabídl, aby společně s jeho dětmi tvořil rodinu. Z minuty na minutu se měl stát nevlastním otcem tří malých dětí a opustit všechno, co měl v Americe. Bylo to pro něj opravdu velké sousto a Anis to naštěstí pochopil, sám mu doporučil čas na rozmyšlenou, aniž by na něj jakkoliv naléhal. Jakmile alespoň tohle Bill, ochromený šokem, odkýval, Bushido ho zlehka políbil na rty a sebral mu z náruče medvídka, jen aby ho mohl odnést Fariqovi, kdyby se v noci vzbudil a hledal ho.

„Bille, zlato,“ Anis se při pohledu na něj pousmál. Seděl na pohovce s pohledem upřeným kamsi do hromady hraček a nervózně si okusoval pěstěné nehty. „Nepřemýšlej nad tím teď. Ještě pořád máme několik měsíců, během nichž budeš mít spoustu času přemýšlet. Dnes to vypusť z hlavy a užívej si pocit z toho, jak nádherně jsi zvládnul děti. Říkal jsem, že si tě zamilují hned, co tě uvidí.“

„Jsou úžasné,“ rozněžnil se Bill okamžitě. „Opravdu ano, Anisi. Vždycky jsem se dětí bál, i když mi připadaly rozkošné, ale tvoje děti… Řekněme, že jsme se zamilovali do sebe navzájem,“ usmál se. „Užil jsem si to s nimi.“

„To jsem rád,“ s kývnutím mu Anis podal sklenku s vínem a usadil se na pohovku hned vedle něj. „Aaliyah se totiž ptala, jestli tu ráno budeš tak dlouho, dokud jsem jí neslíbil, že tě poprosím, abys tu zůstal na noc.“

„Opravdu?“ Bill poněkud překvapeně zamrkal, pohled sklopil ke svému vínu. „Nevím, jestli je to nejlepší nápad, Anisi. Nechci, aby…“

„Aby co?“ zmateně mladíkovi skočil Bushido do řeči.

„Aby byla zklamaná, kdyby nám to nakonec přeci jen nevyšlo,“ dodal Bill tiše. „Nechápej mě špatně, Anisi. Jsem šťastný,“ propletl s ním prsty a něžně se usmál. „Po dlouhé době se konečně cítím upřímně šťastný. Jenže čím šťastnější se s tebou cítím, tím vyděšenější jsem, že by se něco mohlo stát, a teď když už znám i děti, se bojím toho, jak moc drtivý dopad by to všechno mělo,“ vydechl. Oči se mu začaly plnit slzami jen při představě, že by se to mohlo stát. „Nedokážu si představit, jak zklamané by se děti cítily, kdyby si na mě zvykly a já bych pak najednou zmizel. Nejsem si jistý, jestli jsem připravený na to mít takovou zodpovědnost za jejich city.“

Bushido překvapeně sledoval černovlasého mladíka vedle sebe. Na okamžik zahlédl záblesk minulosti, kdy vedle něj sedávala nepokořitelná diva, neschopná připustit si vlastní zranitelnost a dravá bojovat do posledního dechu, jen aby si někdo nepomyslel, že v sobě nosí city. Mladý chlapec byl ale pryč a místo něj tu seděl mladý muž, jehož zranitelnost byla znát již při jediném pohledu do jeho nádherných hnědých očí. Něžně mu vzal hlavu do dlaní a polibky lehkými jeho pírko slíbal drobné slzy. „Maličký, oba jsme si prošli hodně těžkými dny a prožili spoustu věcí, které nás poznamenaly. Dřív jsem o našem vztahu pochyboval, ale teď už ne. Vím, že my dva,“ s úsměvem Billa pohladil po líčkách, „to spolu můžeme zvládnout. Bille, zvládli jsme tři roky bez sebe, tak proč bychom to teď neměli zvládnout spolu? Nebojím se toho, že by děti trpěly tvojí ztrátou, protože nedovolím, aby o tebe přišly. Pro nás dva už neexistuje nic jiného než happy end.“

„Takže jsi skutečně můj princ na bílém koni?“ pousmál se mladík, zatímco mu oči stále slzely.

„Jsem tvůj král,“ Bushido políbil mladíkovy plné rty, a zatímco opatrně odkládal sklenku s vínem na stůl, Billovy ruce už pevně svíraly jeho ramena. Potřeboval dokázat moc svého krále.

autor: Saline A.