autor: Becs
„Party! Na tebe, kočko,“ křičela jedna z Riiných kamarádek a tančila při tom na velkém stole, který stál na jejich terase. Rukama rozhazovala ve vzduchu a každou chvilku vybryndala trochu z obsahu své skleničky. Bill se jen znechuceně zašklebil, když mu sprška alkoholu dopadla na předloktí.
„To už by stačilo, ne?“ pronesl káravě ve chvíli, kdy dívka kopla do láhve od piva, a střepy se rozletěly po zemi.
„Ups,“ vyprskla pobaveně, ale aspoň ji to donutilo slézt na zem. Se supěním seskočila dolů a políbila na čelo Riu, která seděla na Tomově klíně. Jednu ruku měla položenou na bratrově krku a každou chvilku mu věnovala něžný polibek. Tom zlehka objímal dívku paží kolem pasu a tvářil se velmi spokojeně.
Až moc spokojeně, blesklo Billovi hlavou. Posledních pár minut vyloženě skřípal zuby a kousal si jazyk, aby dokázal mlčet. Uspořádali v jejich domě malou sešlost na oslavu Riina odjezdu do Evropy a vzhledem k tomu, kolik prázdných lahví už stálo v kuchyni, nebylo překvapením, že většina účastníků party je pod obraz. Ria se poslední půlhodinu vrtěla na Tomově klíně a připravovala tak Billovi osobní peklo. Měl sto chutí vstát, popadnout ji za vlasy a vyvléct z domu pryč. Co ji to popadlo? Dřív neměla tendenci k takovým projevům náklonosti na veřejnosti. Její odjezd v ní evidentně vyvolal sentimentální pocity a chtěla si Toma naposledy užít. Jeho Toma.
Bill se odnaučil přemýšlet o tom, co se děje za zavřenými dveřmi jejich ložnice a většinou neměl potřebu žárlit, ale teď když viděl scénku před sebou, vztek se mu hromadil v hrudi a hrozilo, že každou chvilku vypluje na povrch.
Možná by měl jít prostě spát a netrápit se. Štvalo by ho to míň? Rozhodně ne. Prstem pohladil zlatý kroužek na svém prsteníčku a povzdechl si. Přece jen se rozhodl zůstat a vydržet. Neštvalo jej ani tak to, že se Ria k bratrovi tiskne, jako by byla zamilovaná puberťačka, ale spíš to, s jakým klidem to Tom vše přijímá. Na tváři se mu usadil připitomělý blažený výraz a už dlouho jej neopouštěl.
„Bille, není ti nic?“ přicházel k němu zdálky něčí hlas.
„Cože?“ vytrhl se ze zamyšlení a zmateně se rozhlédl po přítomných.
„Jsi v pohodě?“ zopakovala Ria a měřila si ho ustaraným pohledem.
„Jasně,“ dokázal se křečovitě usmát a pomalu dopil svou skleničku.
„Půjdu si dolít,“ zvedl sklenku, protáhl se mezi několika těly a odešel do kuchyně. K jeho úlevě tam nikdo nebyl. Zapřel se dlaněmi o barový pult a dlouze vydechl. Měl pocit, že něco roztříská, přešla ho chuť na veškerý alkohol i společnost přátel. Skrz sklo sledoval, jak se lidé venku na terase dobře baví. Kolem nich se rozprostírala tmavá noc a po obloze plulo značné množství mračen, takže hvězdy bylo možné zahlédnout vždy jen na prchavý okamžik. Jejich postavy byly ozářené svitem lampionů, které tam před oslavou sám navěšel. Vytvářely pěknou romantickou atmosféru. Atmosféru, kterou si teď užívali hlavně Tom a Ria, jaká ironie.
Sevřel pěst a praštil s ní do mramorové desky. Valnou úlevu mu to však nepřineslo. Opřel se o lokty a hlavu složil do dlaní. Snažil se v sobě najít to klidné území, na které se uchyloval, když se mu hlavou honily vize toho, jak vypadá bratrův vztah při těch příležitostech, kdy u toho nemohl být. Bude se mu po ní stýskat? Doteď si mohl užívat sexu s ním i s Riou. Nebudou mu chybět její měkké křivky? Bill zoufale zaúpěl a stiskl víčka k sobě. Jak se dostal až sem? Vždycky dokázal všechno ohledně Riy překousnout. Ovšemže věděl, že spolu spí. Vždyť to bratrovi prakticky nakázal. Bell na svět nepřišla neposkvrněným početím. Tak proč zrovna teď?
„Zlato?“ zaslechl Bill šepot svého bratra a zvedl hlavu. Byl překvapený, že slova byla mířena na něj. Ještě před chvilkou byl Tom přilepený na jisté štíhlé opálené tělo. Teď však přecházel obývákem k němu.
„Co je?“ zeptal se Bill a sledoval, jak přešel na protější stranu pultu a složil na něj předloktí.
„Ven s tím. Co je s tebou?“ pohlédl na něj Tom.
„Nic,“ pronesl vzdorně a založil si ruce na prsou.
„Bille,“ naklonil Tom hlavu na stranu a zamračil se. Chtěl tak dát bratrovi najevo, že není idiot a pozná, že je něco špatně.
„Musíte se na sebe tak hrozně lepit?“ nevydržel to Bill a vybuchl. Hranice snesitelnosti právě přetekla a on už se neudržel. „Je to zasraně nechutné.“
„Ale?“ povytáhl Tom pobaveně obočí a přejížděl po bratrově tváři zkoumavým pohledem. „Snad nežárlíš?“
„Kurva, jasně, že žárlím. Jste úžasně rozkošní, když tam tak roztomile vrkáte,“ vyštěkl a máchl rukou, takže málem shodil láhev s vínem, jež stála jen kousek od něj.
„Nikdy jsem tě žárlit neviděl,“ culil se pořád Tom a vypadalo to, že se výborně baví. „Vždycky jsi byl tak ledově klidný ohledně Riy. Tohle je docela změna.“
„Byl jsem v klidu, dokud jsem neviděl tohle,“ prskl Bill a ukázal rukou směrem k terase, kde se ozýval hlasitý smích.
„Už jsi nás viděl se líbat,“ zakroutil Tom hlavou a užíval si každou vteřinu tohohle rozhovoru.
„Nikdy jsem tě neviděl dívat se na ni takhle,“ zašeptal Bill zlomeným hlasem. Všechen vztek z něj náhle vyprchal a cítil se příšerně unavený. Chtěl si lehnout, stočit se do klubíčka a usnout.
„Zlato,“ vydechl Tom se soucitným pohledem. Přešel k Billovi, popadl jej za zápěstí a zatáhl do chodby, kde je nikdo nemohl vidět. Opřel si jej o zeď a na krátko se přitiskl na jeho rty.
„Divám se tak na ni, protože vím, že je to naposledy,“ řekl Tom a myslel, že je tím vše vysvětleno.
„No skvělé. Určitě ti bude hrozně chybět,“ vztekal se znovu Bill a pokoušel se vyprostit z bratrova objetí.
„Ne, ty mě nechápeš,“ zadržel ho. „Cítím úlevu. Vím, že je to naposledy a pak už budu moct být jen s tebou. Tímhle ta fraška končí. Poslední večer a ty budeš ten jediný, koho se budu dotýkat.“ Pohladil jej zlehka po líčku. „Koho budu líbat,“ pronesl rozechvělým hlasem a vtiskl Billovi na ústa malý polibek. „A koho budu šukat,“ šeptl mu do ucha a jeho slova putovala přímo do Billova rozkroku. „Miluju tě. A nemůžu se dočkat, až konečně vypadne,“ dokončil svou zpověď.
„Vážně?“ špitl Bill a pohlédl na muže před sebou zpod svých dlouhých řas očima plnýma pochybností.
„Po všech těch letech potřebuješ ujištění?“ zavrtěl Tom s úsměvem hlavou a přitáhl si bratra mezi paže. „Jsme to jen ty a já. Vždycky jsme byli a vždycky budeme.“ Ucítil, jak se Billovo tělo v jeho náručí uvolňuje.
„Už to brzo skončí,“ vydechl blonďák s předstíraným optimismem.
„Ano,“ přikývl a lehce jej houpal sem a tam. „Musím se tam vrátit, než nás začnou hledat.“ K odchodu se však neměl. Příjemné teplo vycházející z bratrova těla jej uklidňovalo. Jen takhle, když jej držel v pevném sevření, si připadal jako doma.
„Budeš s ní dneska spát?“ zazněla Billova tichá otázka. Tom si ztrápeně povzdechl, odtáhl jej na délku paží a zahleděl se mu do očí.
„Proč se mučíš touhle otázkou, když znáš odpověď?“ zamračil se. Bill jen pokrčil rameny, zahleděl se na špičky svých bot a hodnou chvíli nic neřekl.
„Možná bychom jí mohli zase opít, aby odpadla,“ navrhl najednou s nadějí v hlase.
„Nepije,“ smetl to Tom okamžitě ze stolu. „Nechce mít v letadle kocovinu.“
„Sakra,“ zakňoural Bill a opřel si čelo o Tomovo rameno.
„Je to naposledy a pak už budu jen tvůj. Už se nikdy nikoho nedotknu. Přísahám,“ utěšoval jej a jemnými kroužky jej při tom hladil po zádech.
„Já vím,“ narovnal se Bill a skousl si ret. „Pokus se moc si to neužívat.“
„Pokusím se,“ zasmál se Tom. Přitáhl si bratra blíž k sobě a na pár okamžiků se úplně ztratili v polibku.
„Běž zpátky. Já se ještě skočím podívat na Bell,“ vydechl Bill, když se jim podařilo od sebe odtrhnout.
„Ale vrátíš se ještě, že jo?“ ujišťoval se Tom napůl vykročený k odchodu.
„Vrátím a zkusím to přežít,“ zavrčel mladší chlapec. Otočil se a pomalu vycházel schody.
Tiše jako myška otevřel dveře a proklouzl do tmavého pokoje. Tam spal důvod veškerého dramatu. Jediný důvod, pro který byl Bill ochotný se o bratra na krátko podělit. Teď už to však konečně mělo skončit. Od teď bude Tom znovu jen jeho, už se nebude dělit. Nad tou myšlenou se pousmál. Přešel až k postýlce a zrakem ulpěl na andílkovi, který spal v nadýchaných peřinkách. Bell se ze spánku zavrtěla, převalila se na bok a v drobných ručkách tiskla malou růžovou baletku.
„Udělal bych pro tebe všechno, miláčku,“ zašeptal Bill. „Tak jako to tvůj tatínek dělá pro mě.“
„Takže pas, peněženka, mobil, letenka. Kde mám tu posranou letenku?“
„Rio, uklidni se. Kontroluješ to už po třetí,“ zavrčel rozmrzele Bill a otráveně míchal své cereálie. Na sobě měl jen boxerky a tričko a byl velmi mrzutý. Nesnášel ranní vstávání, zvlášť když musel vstávat kvůli někomu jinému. Souhlasil, že pohlídá Bell, až Tom poveze Riu na letiště. Nechtěli ji budit tak časně a tahat ji přes celé město. Bill tušil, že Ria dceru na letišti nechce i z dalších důvodů. Možná by nakonec ani nedokázala odletět.
„Tak proč nemůžu najít letenku, když to kontroluju už potřetí?“ vyprskla rozčíleně Ria a švihla kabelkou o stůl, až Bill nadskočil.
„Máš ji tady. Postranní kapsa,“ ukázal rozladěně.
„Aha, vážně,“ vydechla Ria s úlevou. Bill nad tím jen zakroutil hlavou a obrátil pozornost zpět ke své snídani. Všude kolem něj se válely pozůstatky včerejšího večírku a on byl rád, že mají hospodyni, která k nim pravidelně docházela. On by tohle rozhodně neuklízel.
„Je kurevsky brzo,“ zabrblal Tom, který právě scházel ze schodů a přetahoval si přes hlavu bílé tričko. Billovi se sevřely útroby, když zahlédl bratrovo dokonalé ploché břicho. Do nosu jej praštila vůně jeho sprchového gelu a on se zachvěl při představě nahého těla pod proudem horké vody. Poposedl, aby ovládl své vzrušení a do pusy si nacpal lžičku.
„Bell spí?“ vzhlédla Ria od své tašky. Tom jen kývl a přisedl si vedle Billa, pohledem sklouzl k jeho dlouhým holým nohám a usmál se pod vousy. Už jen pár hodin.
„Zajdu se s ní rozloučit a pomalu pojedeme, jo?“ zeptala se a znovu se začala přehrabovat v kabelce.
„Chtěl jsem se nasnídat,“ zabručel Tom.
„Tak si pohni,“ štěkla Ria a odešla do patra. Billovi se hrudí rozlilo příjemné uspokojení. Všechno je ve starých kolejích a Ria je opět ta protivná mrcha jako dřív. Teď už neměl strach, že by se po ní Tomovi stýskalo.
„Zajímalo by mě, co se ti honí hlavou,“ pronesl Tom, když viděl bratrův spokojený výraz.
„Myslím na to, jak si to tady budeme užívat,“ zazubil se Bill a naklonil se pro krátký polibek.
„Už aby to bylo, bráško,“ přikývl starší z dvojčat. Přitáhl si k sobě misku, kterou mu bratr už dříve nachystal, a nasypal do ní štědrou dávku cereálií, vzápětí vše zalil mlékem.
„Zašukáme si, až ji odvezeš?“ pronesl Bill nečekaně konverzačním tónem, jako by se bavil o počasí, až se z toho Tom zakuckal a nezmohl se na slovo.
„Bell už bude vzhůru,“ dokázal ze sebe dostat, když přestal kašlat. Oči mu pořádně slzely.
„Chůva ji později bere na plavání,“ objasnil Bill a nimral se ve své snídani.
„A ty nejdeš do práce?“ povytáhl Tom překvapeně obočí.
„Myslím, že si můžu dopřát den volna,“ pokrčil nedbale rameny. Tom se nadechoval, aby odpověděl, vzápětí však do kuchyně vešla Ria.
„Ještě pořád spí. Nebudila jsem ji,“ pronesla neurčitě do prostoru a tvář měla skloněnou ke svému mobilu. „Jedeme?“ hodila pohledem po Tomovi, když odeslala zprávu a přístroj přihodila do tašky k ostatním věcem s netrpělivým výrazem ve tváři.
„Jo, pořád,“ zahučel Tom a vstal.
„Vezmi mi kufr. Je hrozně těžký,“ zakňučela dívka a obešla stůl, u kterého Bill seděl. Došla až k němu a rozpřáhla paže. „Bille,“ zavzdychala dramaticky. Jmenovaný se postavil a sevřel ji v objetí. „Budeš mi chybět. Moc děkuju za všechno, co jsi pro mě udělal. Bez tebe bych to takhle daleko nedotáhla.“
Kdybys jen tušila, prolétlo Billovi hlavou, ale nijak to nekomentoval. Cítil obrovskou úlevu, že tmavovláska konečně opouští jejich domov, ale někde hodně hluboko v srdci jej slabě bodl osten smutku. Pravděpodobně se mu bude i trochu stýskat, když už tady nebude. Tento nenadálý pocit však okamžitě zahnal myšlenkou na žhavá ústa svého bratra přitisknuté na jakékoliv části svého těla.
„Taky mi budeš chybět,“ dokázal ze sebe dostat. „Natři jim to tam.“
Ria jen kývla, pohladila ho po tváři a vyšla ven za Tomem, který už se vláčel s velkým kufrem. Bill se posadil zpátky a znovu uchopil lžičku. Napůl nemohl uvěřit tomu, že Ria projde dveřmi a hodně dlouhou dobu se tady neukáže. Už se viděl, jak se stěhuje do pokoje za Tomem a bude tam trávit každou noc. Nebo by mohli jejich bývalou ložnici předělat na Bellin pokoj a bratr by se mohl přesunout k němu. Ale ne, to by bylo moc nápadné. Mohlo by se stát, že se Ria neočekávaně objeví a tohle by jí jen těžko vysvětlovali. S vlastní ložnicí počkají až do nového domu. Možná, že by se už konečně mohl začít po nějakém poohlížet.
Tok jeho myšlenek přerušil Tomův vpád do kuchyně. Popadl ze stolu klíče od auta, které tam zapomněl, a naklonil se k němu.
„Těš se. Až se vrátím domů, vyšukám ti mozek z hlavy.“ Políbil ho na rty a krátce si dovolil jazykem vklouznout mezi ně.
„Možná bych se na tebe mohl připravit tím krásným vibrátorem, cos mi koupil,“ zavrněl Bill a Tom zasténal.
„Žádné takové. Tu přípravu chci udělat sám. Moje prsty už jsou celé nedočkavé.“ Odtáhl se od něj. „Bože, zítra nebudeš moct chodit,“ kousl se smyslně do spodního rtu. Věnoval bratrovi poslední polibek a spěšně odbíhal pryč.
autor: Becs
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
skoda ze za chvilku je az za par dni 😡 a skoda, ze to bude koncit…? Tohle by chtelo trochu rozepsat 😀 dekuji za dil! 🙂
Žárliví Bill byl zlatý doufám že jim to vyjde.
Žárlivka Bill… no konečně! Já celou tu dobu v předchozích dílech žárlila i za něj! 😀 Taky se mi, stejně jako Billovi, docela ulevilo, když byla Ria ráno před tím odletem tak protivná. Aspoň jsem se taky mohla ještě více těšit, až vypadne a nebylo mi ji tolik líto! Teď už se jen opravdu těším na Tomův návrat! 🙂
Žárlivý Bill se mi moc líbil! Možná i proto, že jsem celou dobu čekala, kdy jej začne Ria štvát a kdy začne alespoň trochu žárlit, protože si neumím představit, že bych byla na jeho místě tak ledově klidná. V jednu chvíli mi bylo ale Billa až moc líto, prootže jsem se do něj dokázala vžít až moc živě. Díky bohu, že je Tom dokonalý bráška a že Billa skutečně miluje, protože jeho vysvětlení, proč se tak blaženě usmívá, bylo dokonalé. ♥ To, že se konečně zbaví Riy, je prostě dokonalý důvod k tomu se usmívat. 🙂
A Konečně se Riy zbavujeme! Mám takovou radost! 🙂 Doufám, že se brzy nevrátí, protože jí to třeba nepůjde nebo se jí nebude stýskat. Opravdu už chci, aby klukům nestála v cestě. Toma stále obdivuju za to, že to s ní kvůli Billovi tak dlouho vydržel, já bych to nedokázala.
Moc děkuji za parádní díl a těším se na pokračování! ♥
Mimochodem, doufám, že bude mít tahle povídka ještě spoooousty dílů! 😛
Jééé, tak konečně Billovi spadla ta netečná, rádoby vyrovnaná maska alá Tom šuká Riu, ale účel světí prostředky, takže mě to nerozháže, a koooonečně projevil taky trochu žárlivosti 😀 věřím, že v tu chvíli si ho Tom luxusně užíval. Jenom mi zatrnulo a bylo mi Billa hrozně líto, když se Toma ptal na jeho poslední sex s Riou… sakra co čekal? Proč si brouček ještě musí sypat do rány sůl?
Každopádně Tom v téhle povídce mi přijde jako naprosto dokonalý partner, který oddaně miluje svou lásku a nebojí se dát najevo co cítí (samosebou ve správnou chvíli a nejlépe beze svědků ;)) vážně jsem z něj nadšená… žádný arogantní nadsamec, ale milující otec a partner… "závidí" 😀
Krásná kapitolka a ten závěr plný příslibů? "Hihi" Bille, už se nemůžeš dočkat, viď?
Divim se, ze jim to stale vychazi. Cekala jsem treba jeste, ze by je Ria mohla zahlednout pri odchodu za zaclonou, jak se libaji nebo tak neco! A ono porad niiiic:D Jako ne ze by mi to vadilo, ale zacinam z toho byt celkem nesva!:D Uz jsem rikala asi i minule a predminule, ze se NECO stane:D S mazdym dalsim dilem stoupa napet (rikam si, kam az? Zatim to vsechno do detailu az podezrele perfektne vychazi).
Vzpomnela jsem si na Riynu kamaradku na plazi, zda se naaahodou neobjevi treba zprava od ni nebo jestli nekdo dalsi neco netusi a Riu s tim neobeznami (kdo mi mohl…?) Tyjo to je jak slozita detektivka (a to detektivky vlastne nectu:D) Jak si u nich celou dobu rikate "kdo je vrah???", tak tady celou dobu "kdy a diky komu to sakra praskne?"
Becs, ziskavas pomyslnou medaily za miru napeti, tohle se ti vazne dari!;D
*medaili:))