autor: Becs
„Co to maluješ, sluníčko?“ zeptal se Tom, když vešel do kuchyně, aby se osvěžil. Už pár hodin byl zavřený ve studiu a práce už mu opravdu lezla krkem. Přestože konečně začal dělat hudbu, jak sám chtěl a nikdo mu nic nediktoval, potřeboval pauzu. Rozhodl se, že si protáhne nohy a stráví trochu času s dcerou.
„Model,“ odpověděla mu prostě Bell a dál se soustředila na přesné tahy pastelkou. Klečela na židli u kuchyňského stolu a všude kolem ní se povalovaly barevné tužky, papíry a fixy. Kdyby přidala ještě hrnek kafe, vypadalo by to tam jako na Billově stole. Kreativní bordel, napadlo Toma. Tak tomu jeho bratr říkal.
„Model?“ zvedl obočí a sklonil se k holčičce. Odsunul stranou pár hotových výkresů a zapřel se o předloktí, aby si kresbu lépe prohlédl.
„Jo, jako stlejda Bill,“ vysvětlila Bell, aniž by zvedla oči.
„Myslím, že strejda bude mít zakázáno brát tě na všechny ty módní přehlídky,“ usmál se Tom a zvedl se.
„To ne, tatínku. Mně se tam líbí,“ vzhlédla konečně od rozdělané práce a vyděšeně mu pohlédla do očí.
„A co se ti tam líbí?“ vyzvídal zaujatě.
Bell se na okamžik zamyslela a stočila zrak ke stropu. Konec pastelky si vložila mezi rty. Tomovi okamžitě před očima probleskl obraz jeho bratra v úplně stejné pozici. Byla jim oběma tolik podobná, ale gesta a mimiku měla perfektně naučenou podle Billova příkladu.
„Líbí se mi šatičky a botičky. Ale hlavně botičky,“ odpověděla a znovu se vrátila ke kresbě.
„Dobře,“ pohladil ji po světlých vláskách. „A kde vůbec je strejda?“
„Na telase,“ pronesla Bell bez většího zájmu. Plně se soustředila na práci, špičku jazyka povytaženou mezi rty. Tom se narovnal a zadíval se skrz záclonu, se kterou si pohrával vítr. Za prosklenou stěnou našel Billa, jak s někým telefonuje. Věnoval holčičce malý polibek na temeno hlavy a vydal se ven.
„Ok. Dvanáctého, může být. Nemám s tím problém,“ pronášel právě Bill. Na moment se odmlčel, jak poslouchal někoho na druhé straně telefonu. „Ne, není potřeba. Klidně tam zajedu sám, nemusí mě vyzvedávat. Dobře. Těším se. Nashle.“ Položil přístroj na desku stolu, vzal do ruky hrneček s kávou a zapřel se do židle.
„Už nepracuješ?“ usmál se na bratra, když zaznamenal jeho přítomnost.
„Dávám si pauzu,“ odpověděl Tom a došel až k němu. Otočil se směrem, odkud přišel, a zkontroloval dceru, jestli je stále plně zaujata kreslením, než se sklonil a vtiskl Billovi polibek na sladké rty.
„S kým jsi to mluvil?“ zeptal se, když si sedal po jeho levici.
„S jednou redaktorkou z Vogue. Představ si to,“ odpověděl nadšeně Bill. „Chtějí se mnou udělat rozhovor o mé velmi úspěšné módní kolekci. A víš, co je na tom nejlepší?“
„Bude to i s photoshootem?“ nadzvedl Tom obočí.
„Přesně tak,“ zazubil se Bill. „Konečně budu taky jednou stát před foťákem a nejen upravovat modely na vychrtlých modelkách.“ Spokojeně se rozvalil a vychutnával si, jak mu odpolední slunce hladí tvář. Tohle byl skutečně krásný den. Tom jej se zájmem pozoroval a štěstí, které bratr pociťoval, se začalo vpíjet i do něj.
„Všiml sis, co dělá Bell?“ nadhodil po chvíli.
„Maluje modely,“ roztáhl Bill rty do širokého úsměvu a následně otevřel oči. „Je hrozně šikovná.“
„Takže ses rozhodl, že mi ji zkazíš?“ popíchl ho vesele Tom. „Měl jsem v úmyslu rozjet její hudební kariéru, ale ji zajímají jen šaty a boty.“
„Ach Tome, prostě ji nech si vybrat, ano? Může dělat, co bude chtít. Pro mě za mě, ať je klidně kamioňák, pokud jí to bude bavit,“ zažertoval Bill.
„Kamioňák? Vážně?“ rozchechtal se starší z nich.
„Dobře. Tak ne zrovna kamioňák, ale je to zkrátka na ní.“
„Je hrozně kreativní. Stejně jako ty v jejím věku. Pořád sis něco čmáral,“ zavzpomínal Tom a do hlasu mu jasně pronikla něha při té vzpomínce.
„Kdepak. Ona je mnohem šikovnější než já. Má tvoji trpělivost, takže do všeho dává maximum. Mně když něco nešlo, prostě jsem s tím třísknul, ale ona je tak soustředěná,“ zauvažoval Bill a znovu usrknul kávu.
„Můžu ti něco říct?“ zeptal se opatrně Tom. Bill jen přikývl, obličej napůl schovaný za hrnkem.
„Když Ria otěhotněla, doufal jsem, že bude mít dvojčata,“ přiznal nesměle.
„Cože?“ vyprskl Bill hlasitě smíchy. „Myslím, že začátky byly dost náročné s jedním miminkem, natož, aby byly dvě.“
„Jo, já vím. Ale chtěl jsem, aby měla Bell to, co máme my, víš?“ Bill na toto prohlášení zareagoval jen povytaženým obočí.
„No, dobře. Ne tak docela to, co máme my,“ připustil Tom. „Spíš, aby měla vedle sebe blízkou osobu, která tady bude vždy pro ni. Aby měla někoho, s kým bude moct všechno sdílet, tak jako to máme my.“
„Rozumím,“ přikývl Bill, ale dál tohle téma nerozvíjel. Na pár minut mezi nimi zavládlo ticho a oba se soustředili jen na své myšlenky.
„Jsi ze zítřka nervózní?“ promluvil zničehonic Bill. Tom zvedl pohled od špiček svých bot a nechápavě na bratra zazíral, než mu došlo, na co naráží.
„Ach, ty myslíš kvůli tomu, že přijede Ria?“ ujišťoval se.
„Jo, je to poprvé, co přijede od té doby, co se odstěhovala. Sice jste se párkrát viděli, ale asi bude zvláštní mít ji zase zpátky tady,“ rozvinul to Bill.
„Možná trochu, ale je to jen na pár dní. Nedělám si s tím nějaké větší starosti,“ pokrčil Tom rameny. „A navíc ten vztah je prakticky mrtvý. Myslím, že to tak nějak oba víme, jen to nikdo neřekl nahlas. Když si voláme mluvíme jen o Bell, o nás skoro vůbec. Tak nějak to vyšumělo.“
„Myslím, že je na čase to rozseknout,“ potvrdil Bill. „Můžeš si s ní zítra promluvit z očí do očí a ukončit to. Nakonec to ani nebude tak těžké, jak jsem se obával. Měl jsem strach, že jí to v Evropě nevyjde a ona se pak upne na tebe.“
„Což se nestalo,“ uklidňoval jej Tom.
„Takže říkáš, že mám povolení se s ní rozejít jo?“ nadhodil po krátké pauze.
„To teda máš,“ zaculil se Bill. „Oficiálně budeš znovu nezadaný. Všechny tvé fanynky uspořádají velkou divokou party na oslavu.“
„To nezní špatně,“ vrátil mu zaculení. „Škoda jen, že mé srdce patří někomu jinému.“
„Jsi tak sladký,“ zacukroval Bill.
„Nejsem sladký,“ ohradil se okamžitě Tom. „Jsem kus chlapa. Pořádně sexy drsný chlap.“
Bill se tak rozchechtal, že na sebe málem vylil zbytek kávy, při výrazu jaký jeho bratr nasadil. Tomovi vždy velmi záleželo na tom, aby v očích veřejnosti vystupoval jako Casanova. A teď, když už měl dítě a zcela jiný život, pravděpodobně nechtěl tuto svou tvář úplně ztratit.
„Jasně, zlato, jsi ten největší drsňák v okolí. Chuck Norris je proti tobě žabař,“ nedokázal ovládnout další a další výbuchy smíchu. Uklidnil se, až když po něm Tom hodil nabručený pohled.
„Promiň, tak jsem to nemyslel,“ omlouval se okamžitě v marné snaze vyžehlit si předchozí provinění.
„Myslím, že tě ošukám tak, že zítra nebudeš moct chodit, abys věděl, jaký chlap ve skutečnosti jsem,“ zavrčel hrubě.
„Ale to já přece vím i bez toho,“ zacukaly Billovi znovu koutky, ale pečlivě se snažil nerozesmát. Tom si jen povzdechl, zakroutil hlavou a vstal. Pomalu se vydal zpátky do domu za Bell.
„Tome no tak. Nebuď takový. Miluju tě,“ volal za ním ještě blonďák. Bylo mu jasné, že za tenhle prohřešek si ještě ponese následky. V lepším případě jen Tom splní svou hrozbu a nebude moct zítra chodit, v tom horším z něj vyšuká duši tak, že bude nepoužitelný pár dní. Nakonec ale ani to pro něj nebude žádný trest. Miloval divokého Toma, stejně tak jako miloval toho něžného.
Bill ležel rozvalený na břiše na své posteli a tvář mu osvětlovala mdlá záře z notebooku. Nějakou dobu už sjížděl hudební klipy, aby načerpal novou inspiraci pro své texty. Tolik se ponořil do své kolekce, že na muziku neměl čas. Jeho módní kariéra však byla slušně rozjetá a on se hodlal co nejdříve vrátit k té hudební. Už toto téma s Tomem nakousli a shodli se na tom, že začnou znovu pracovat na věcech pro Tokio hotel. Byl tak zabraný do videa, že přeslechl zaklepání na dveře a zaregistroval až pohyb, jak se otevřely. Vzhlédl a předpokládal, že uvidí usmívající se tvář svého bratra, který si přišel pro pravidelnou dávku něžností. Jaké bylo jeho překvapení, když spatřil drobnou dívku, jak nakukuje dovnitř.
„Můžu dál?“ zeptala se Ria. Bill jen přikývl, zaklapl notebook a posadil se na paty. Tato situace pro něj byla trochu neočekávaná, protože tmavovláska za ním do pokoje nikdy nepřišla.
„Děje se něco s Bell?“ zkoušel to Bill okamžitě.
„Ne,“ zakroutila okamžitě hlavou. „Ta už spinká a Tom je ještě ve studiu. Chtěla jsem s tebou o něčem mluvit, protože už to v sobě dál neudržím. Vždycky jsi mi ve všem pomáhal a byls tady pro mě, kdykoliv jsem potřebovala. Vím, že jsme se teď odcizili, ale jsi tady jediný, s kým o tom můžu mluvit.“
„Ano?“ zamračil se na ni Bill opatrně. Netušil, kam tím vším může mířit.
„Já, někoho jsem potkala. V Paříži,“ soukala ze sebe pomalu. „Je to fotograf. Spolupracovali jsme na jednom focení. A já jsem se tomu vážně bránila, ale nakonec…“ Nechala větu viset ve vzduchu a neodvážila se ji dokončit. Až po pár vteřinách, kdy sbírala odvahu, zašeptala: „… jsem se s ním vyspala.“
„Aha.“ Billovo obočí vystřelilo vzhůru, div, že se nedotklo linie vlasů. „A dál?“
„Jsem tak hloupá. Mám tady Toma a Bell. Jsme rodina. Nevím, co se to se mnou stalo. Prostě jsem tomu úplně propadla. Nevím, co mám dělat,“ sypala ze sebe rychle.
„Chceš po mně, abych ti řekl, co máš dělat?“ nakrčil Bill znovu čelo.
„Ano. Ne. Já nevím,“ ukryla si tvář do dlaní a několikrát fňukla, ale bylo znát, že ve skutečnosti nepláče.
„Ok. Potřebuju trochu víc informací, ale upřímně, nejsem nadšený z představy, že podvádíš mého bratra,“ pronesl Bill vážně, přitom se však v duchu tetelil radostí. Mohla by mu to Ria vážně ještě víc usnadnit? Pravděpodobně ne.
„Já vím,“ zaskučela a složila si ruce zpátky do klína.
„Takže, bylo to jen jednou?“ zeptal se Bill. Ria zavrtěla hlavou a zrudla až po konečny vlasů.
„Víckrát. Je to vážnější. Myslím, že jsem do něj zamilovaná,“ špitla své přiznání. „On je tak vášnivý. Dává mi najevo, jak moc mě miluje. Má o mě opravdu zájem a to je něco, co jsem s Tomem už dlouho nezažila. Je pozorný. Cítím se s ním tak živá. „
„Přede mnou se nemusíš obhajovat,“ uklidňoval ji.
„Víš, někdy si říkám, proč se mnou vlastně Tom začal chodit. Nikdy mi nepřipadal do toho vztahu nijak zvlášť zapálený. Když jsem se rozhodovala, jestli vzít tuhle práci, napůl jsem doufala, že mi to zakáže. Že beze mě nebude chtít být, ale jeho postoj byl opět vlažný. Nechal mě odejít. Já vím, že jsem udělala hroznou věc a není pro to omluva. Nesnažím se tímhle obhájit, co jsem udělala.“
„Chápu,“ přikývl Bill.
„Tak, co myslíš, že bych měla udělat? Nechci rozbít rodinu, ale myslím, že mezi mnou a Tomem už nic není,“ sledovala ho zkoumavým výrazem. „Nevíš, co si o tom myslí on?“
„Rio, já nemám právo mluvit za Toma,“ zavrtěl Bill okamžitě hlavou.
„To po tobě ani nechci. Ale pokud si myslíš, že je tady nějaká šance z toho vykřesat znovu ten vztah jako na začátku, tak mi to řekni. Nechci odejít bez boje. Ale pokud je ten boj předem prohraný, nemá cenu se snažit,“ přisunula se blíž, popadla ho za zápěstí a hleděla na něj s doširoka otevřenýma očima.
„Vezmu to z jiného konce a zeptám se tě. Miluješ toho chlápka ve Francii?“ naklonil blonďák hlavu na stranu. Ria nedokázala otevřít pusu, aby odpověděla, takže na krátko zahanbeně sklonila hlavu, než přikývla.
„A miluješ Toma?“ pokračoval Bill.
„Myslím si, že ne,“ zašeptala Ria, takže ji skoro neslyšel.
„A já myslím, že sis právě odpověděla sama,“ pohladil ji Bill soucitně po rameni. Stálo ho velké úsilí, aby jen v klidu seděl a předstíral lhostejnost. Nejradši by běhal po pokoji a tančil vítězný taneček.
„Nechci rozbít rodinu,“ kníkla dívka.
„Ale no tak, Rio. Jakou rodinu? Je to už dost dlouhá doba, co jsi pryč a docela dobře všichni fungujeme, ne? Jaký rozdíl bude v tom, jestli jste s Tomem oficiálně spolu, nebo ne? Dáváte Bell oba maximum nezávisle na tom, jestli tvoříte pár,“ uklidňoval ji. Ria na něj téměř minutu zírala a neřekla ani slovo. Bill jí nechával prostor pro to, aby si v hlavě urovnala myšlenky. Tušil, že už byla rozhodnutá dávno před tím, než mu vpadla do pokoje. Za ním si přišla jen pro ujištění.
„Děkuju,“ vydechla po chvilce a bylo znát, jak se jí ulevilo. Z ramen jí opadlo napětí a držení těla se uvolnilo. „Měla jsem strach, že na mě budeš křičet a vyhodíš mě z domu,“ přiznala s úsměvem.
„Ale no tak. Tom je sice můj bratr a něco takového si nezaslouží, ale ty jsi moje kamarádka. Víš, že chci i pro tebe to nejlepší. A pro vás dva je to teď momentálně rozchod,“ shrnul to stručně. Ria jen znovu přikývla.
„Teď se běž vyspat a zítra si s ním o tom promluv. Uvidíš, že ti nebude dělat scény. Víš, jaký je Tom kliďas,“ mrkl na ni vesele.
„Dobře,“ souhlasila Ria a zvedla se. Už stála zády, vykročená k odchodu, když se otočila zpátky. Popadla Billa za tváře a vlepila mu na rty pusu následovanou tichým: „Děkuji.“
„Pomalu, holka,“ zažertoval Bill, když se vzpamatoval z toho náhlého výpadu. Poslala mu ještě jeden vzdušný polibek, než zmizela z jeho pokoje. Bill počkal tak dlouho, dokud neuslyšel klapnutí dveří od ložnice naproti a přinutil se napočítat do deseti, než se tiše jako myška vykradl ven a chodbou přímo do studia.
„Tak bráško, je z tebe paroháč,“ pronesl zvesela, když za sebou zavřel a vykročil směrem k oslovenému. Tomovi na obličeji zamrznul úsměv, v další vteřině zbledl a v následující zezelenal. Nevydal ze sebe ani hlásek, ale vypadal, že každou chvilku bude zvracet. „Tome?“ přistoupil k němu blíž a opatrně mu položil ruku na rameno. „Co je ti?“
Bratr se mu však prudce vyškubl a vstal, až musel udělat dva kroky dozadu před tím náhlým výpadem. Tom se zhluboka nadechoval nosem a vydechoval pusou, jako by se snažil zahnat mdloby.
„Ty jsi… Ty jsi mě…“ soukal ze sebe ztěžka. Billovi v tu ránu došlo, proč se chová tak divně.
„Oh, pane bože, Tomi, to ne. Ne já. To Ria,“ ukázal prstem směrem za sebe, jako by Tom byl hlupák a nevěděl, o kom mluví. „Potkala ve Francii nějakého chlapa a zamilovala se do něj. Já bych nikdy…“
Víc už však nestihl říct. Tom během vteřiny překonal vzdálenost, která je dělila, popadl Billa za hlavu a prudce si jej přitáhl k sobě. Doslova srazil jejich rty dohromady a přímo zuřivě se dobýval do bratrových úst. Bill sotva stíhal lapat po dechu, aby tento útok zvládl. Chytil Toma za boky, aby neupadl. Nakonec to Tom vyřešil za něj, když je oba svalil na podlahu. Surově se přitiskl na Billovo tělo a nepřestával zasypávat polibky každý centimetr kůže, na který dosáhl. Když se na okamžik vzdálil, aby sundal jeho bílé tričko, mohl v bratrových očích zahlédnout něco divokého, živočišného.
Polibky mu přejel přes plochý hrudník a břicho. Zvláštní péči věnoval vytetované hvězdě. Neurvale rozepnul kožený pásek i knoflík pod ním a okamžitě stáhnul kalhoty i s prádlem přes Billovy kotníky a zahodil je pryč. Blonďák si nemohl pomoct a jeho erekce silně pulzovala. Tom byl v poslední době tak něžný a pozorný, takhle divokého jej neznal. Z každého póru mu čišela potřeba. Ujištění, že Bill patří jen jemu a on neměl odvahu ani pípnout nebo snad protestovat.
Tom si naslinil dva prsty a rozhodně, bez vší opatrnosti, je strčil do Billova těla. Ten se jen prohnul, snaže se před tím intenzivním pocitem trochu uhnout. Starší muž okamžitě začal prsty pohybovat. Přirážel dovnitř a nezapomínal je i trochu roztahovat od sebe, aby tak vytvořil prostor pro svůj penis.
„Tome,“ odvážil se Bill zakňučet napůl rozkoší a napůl bolestí. Když se mu konečně podařilo propracovat se až k jeho prostatě, hlasitě vykřikl. Uvědomoval si, že Ria je jen pár metrů od nich a může kdykoliv přijít, ale nezáleželo mu na tom.
Tmavovlasý muž si rozepnul kalhoty, s jejich svlékáním se však neobtěžoval. Chytnul do ruky své přirození a přiložil špičku k Billovu vstupu. Jedním násilným tahem vyplnil bratrovy útroby a hlasitě vydechl. Na pár vteřin znehybněl a užíval si pocit totálního sevření. Pak se pomalu začal pohybovat dopředu a dozadu. Sklonil se a věnoval Billovi intenzivní polibek. Proplétal jeho jazyk se svým a drtil jeho rty. Následně se odtáhl a se zatnutými zuby začal přirážet silněji. Bill jen občas slyšel útržky slov, procházející skrz Tomovy zatnuté zuby. Bylo to nějak jako: „Jen můj…“ a „Nikdy nikomu nedovolím…“
Bill se na nic neptal. Pokorně vše přijímal a nechával se zcela ovládnout. Začínal cítit, jak se mu v podbřišku zhmotňuje první záchvěv orgasmu. Tomova mysl byla zamlžená pouze chtíčem, na nic jiného v ten okamžik nedokázal myslet. Nárokoval si bratra jen pro sebe. Chtěl se v něm ztratit. Přimknout si jej k sobě a už nikdy nepustit. Nemyslel na nic, jen na potřebu okamžitého uspokojení. Sklonil se a drsnými polibky pokrýval Billův krk, nezapomínaje občas zapojit do hry i zuby.
„Ach bože,“ vykřikl Bill, když se několikrát propnul v zádech a vyvrcholil na své břicho. Tření penisu mezi jejich těly bylo moc intenzivní a on už se dále neudržel, zvlášť když mu bratr v pravidelných úderech zpracovával prostatu. Omotal nohy kolem Tomových boků, aby do něj mohl vstupovat lépe a uspíšil tak i jeho vyvrcholení. Tom však vypadal, že je schopný tohle dělat celou věčnost. Se stále zuřivějším tempem narážel do Billova těla, ve tváři soustředěný výraz. Pomalu stoupal na vrchol, k téměř nedosažitelnému uspokojení.
Když už si Bill začínal myslet, že to nikdy neskončí, Tom začal vydávat nesrozumitelné zvuky a hrdelně sténal. Za pár okamžiků se s němým výkřikem prohnul v zádech a vypustil tak dlouho zadržovaný orgasmus. Na moment strnul, dokud ze sebe nedostal i poslední kapičku spermatu. Pak se s heknutím odvalil vedle, dopadl na záda a oči si zakryl předloktím.
Bill měl pocit, že uběhla nejméně půlhodina, než se Tom otočil na bok a přitáhl si jej do objetí. Tělo mu chladlo a dala se do něj zimnice.
„Neublížil jsem ti?“ ptal se něžně Tom. Bill jen zakroutil hlavou a vtiskl mu na rty vlhký polibek.
„Já… prostě jsem to potřeboval. Když jsi řekl…“ dostával ze sebe s velkými obtížemi. „Pane bože, když jsem si představil, že bys… Už tě nikdy nechci slyšet tohle říkat.“
„Tomi, nešlo o mě. Šlo o Riu. Já bych nikdy nemohl,“ pohladil ho po strništi na tváři.
„Já vím. Ale když mi ta představa na moment proběhla před očima, bylo to jako konec světa. Přál jsem si ve vteřině umřít při pomyšlení na to, že tě má někdo jiný,“ vyznával se ze svých pocitů roztřeseným hlasem.
„Jsem jenom tvůj. Nikoho jiného. Patřím celý jen tobě,“ šeptal Bill a pokrýval drobnými polibky bratrův obličej.
„Tolik tě miluju. Slib mi, že mě nikdy neopustíš,“ zaskuhral Tom skrz knedlík v krku a Bill věděl, že jen stěží ovládá pláč.
„Nikdy. Budu jen s tebou. Nemůžu bez tebe žít,“ dával mu tolik potřebná ujištění. Ještě dlouho dobu si leželi v náručí a nechali svět kolem prostě plynout. Uzavřeli se do své malé bubliny a sdíleli vzájemnou lásku.
„Pravděpodobně bychom měli vstát,“ navrhl Bill. Lepkavé sperma ho studilo jak na břiše, tak v rozkroku. Opatrně se sesbíral ze země, celý rozlámaný.
„Co kdybychom si ještě dali sprchu,“ navrhl Tom nesměle. Nechtěl od bratra teď odejít. V hrudi se mu usídlil iracionální pocit, že pokud Billa teď spustí z očí, někam se mu ztratí.
„Cokoliv budeš chtít,“ přikývl Bill a věnoval mu dlouhý líný polibek a tetelil se blahem při představě něžností pod horkým proudem vody.
autor: Becs
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 23
Tohle je snad úplně první povídka, ve které se toho spousta děje, vůbec není nudná a strašně mě baví, a zároveň v ní dvojčata nijak netrpí, vzájemně si neubližují a stále se milují. Nádhera!
Nakonec to vypadá, že Billovi vážně všechno vyjde a ještě bude za hrdinu jak pro Toma, tak i pro Riu! 😀
Mám z Riy vážně radost! Vtéhle povídce je strašně fajn holka a jsem ráda, že se jí teď daří. Rozhodně si zaslouží někoho, kdo jí bude lásku oplácet a snad bude ve Francii pořádně šťastná. Nejsem samozřejmě ráda jen za ni, ale i za kluky, protože bude Tom konečně oficiálně volný a Bill tak už nebude muset žárlit. Takže nakonec to všechno Billovi přece jen vyšlo. 😉
A naprosto souhlasím se Zuzu ve všem, co napsala! Mohla bych se pod to podepsat. 😉
Moc děkuji za skvělý díl! 🙂
Tak jim to konečně vyšlo jen doufám že nebude chtít vzít sebou malou.
Já se budu pořád opakovat, ale mě se kluci tak moc líbí v pozici milujících rodičů. Hlavně teda Tomi, to je tak něžné. A Bell je dechberoucí. Jako to dítě je k šežrání 😀 a chytá Billovo móresy 😉 parádní.
A Ria? Ženo, dokonale jsi to vymyslela, teď už nemusím mít strach z toho, že Billouš jednou opravdu potáhne o půlnoci černý pytel do rohu zahrady 😉 Jediné, co se mi nelíbí je snad ta Billova přetvářka. Víš, jako že na jedné straně je na Riu jako to největší zlatíčko a na druhé straně ji pomlouvá a totálně ji nesnáší. Na takové lidi jsem totálě alergická a v téhle povídce jsem ochotná to tolerovat, i když je mi Rii líto, protože jediné, čím se provinila je to, že JE.
No a pak prý bráško, je z tebe paroháč… bože, úplně jsem Toma viděla, jak málem zkolaboval. On je v téhle povídce opravdu hodně citlivý, což se málokdy vidí a tohle teda byla rána, taky to dal bráškovi "sežrat"… vrrrr…
dokonalost, wow
Tom je hrozny zvire:D Mam takovy pocit, ze to spolu delaj snad v kazdym dile (nebo ob dil:D) a Tom je vzdycky ten mega vzrusenej a Bill trochu jako zenska, vic citovy nez fyzicky:)
Kazdopadne! Obdivuju, jakym zpusobem Bill Rie "poradil". To je promysleni do sameho jadra veci, urcite si to musel taky pripravovat:D Jak neporadil primo, ale nechal ji, aby si odpovedela a ujistila se vlastne sama, co doopravdy chce… Porad ale cekam na tu scenu, kdy se to vsechno provali a zatim zase nic!:D
Ha! A od tehle chvili si "vypujcim" spojeni kreativni bordel do sveho realneho sveta, diky ti za tohle bozi spojeni!;D
Jo a jeste jsem zapomnela dodat – hrozne si cenim, jak zadny NEkonci v tom nejnapjatejsim okamziku, jak to casto byva! Je to hrozne prijemne byt ukolibana nejakou mikou scenou brasku a tesit se na dalsi dil – a ne silet, sakra co ze se ted stane:D To u povidek a treba i telenovel nesnasim!:D Vzdycky totiz silim, kdyz mi to krasne useknout a pak musim cekat:D Na druhou stranu to tam ale asi i patri, dil na hodnote neklesa:-)