autor: Gaja
Bill se natáhl na posteli a nechal ledově studený vánek z klimatizace, aby mu způsobil husí kůži. Zrovna políbil na rozloučenou svou nejnovější postelovou partnerku, poslal ji dál její cestou a nyní byl opět sám. Zíral do stropu, přemýšlel nad celým posledním týdnem a jediné, co cítil, byla únava. Bylo zajímavé spát s lidmi dle svého vlastního výběru; byla to příjemná změna od rutiny, ale to jej nepřimělo se cítit o nic lépe. Každý den, kdy vyšel ven, si našel někoho hezkého, někoho, kdo měl zájem, a v krátké době si našli cestu buď do jejich postele, nebo do jeho vlastní. Někdy to byla rychlá zábava, samá vášeň a poté konec, takže mohli jít každý svou cestou. Jindy bylo věcem dovoleno se pozdržet, pomalu protahovat, dokud to jediné, co mohl cítit, byla touha, naprosto pohlcující a zoufalá. Dokonce i poté, jakmile bylo vše řečeno a uděláno, když odešel, pocítil pomalý nárůst prázdnoty, kterou sem přišel zabít.
Stejně tak moc, jako si to nechtěl připustit, jeho geniální plán vůbec nefungoval. Byl rozbolavělý od hlavy až k patě, jeho tělo ani zdaleka nebylo zvyklé na takové množství aktivity, které mu dopřával, a nepomohlo to ani trošku. Už sám sebe jednou přistihl, jak má příjemné, mátou ochucené sny, poprvé od chvíle, kdy dorazil na ostrov, které jej poslaly ven ze dveří okamžitě v tu chvíli, kdy se probudil, pro dlouhý, dosti akrobatický den s krásnou rusovláskou jménem Emmaline. Byla s ní zábava, i když vyčerpávající, a odvedla dobrou práci v tom, že odvedla Billovu pozornost od jiných věcí, dokud na cestě zpátky do svého pokoje nepotkal starší manželský pár. Jeho sen byl okamžitě zpátky a Bill strávil zbytek svého večera ve vaně s hudbou dost hlasitou na to, aby pohltila všechny jeho myšlenky.
Nyní byl opět tady, napůl oblečený, stále zpocený ze spaní s někým jiným a stále měl hluboko v mysli to malé frustrující svrbění, nutící jej prahnout po pocitu někoho proti své kůži, kdo by projížděl prsty přes jeho vlasy a zůstal s ním dostatečně dlouho, aby jej nechal usnout ve svém náručí. Bill začínal to svrbění vážně nenávidět, i vše ostatní, co s tím mělo něco společného.
Zvedl se z vlhké postele s pokrčenými přikrývkami a zamířil do koupelny a do pohodlí její řádně veliké vany. Potřeboval ze sebe smýt pot, svůj vlastní i cizí, jinak by nikdy nebyl schopný usnout, i když si nebyl jistý, jestli vůbec vlastně chtěl spát. Zítra bude další den a on se bude snažit z něj vytěžit co nejvíce. Možná, že mu poslouží lépe než těch předchozích sedm dní. Jen stěží by to mohlo být ještě horší.
Po potopení do chladně vody ve vaně si Bill povzdechl. Tohle bylo na celém ostrově jeho zatím zdaleka nejoblíbenější místo, být natažený v bublinkové, příjemně vonící vodě, která do sebe vsakovala stres z celého dne i chemickou vůni kokosového opalovacího oleje, ke kterému začínal mít silnou nechuť. Těšil se, až tu vůni nechá daleko za sebou, jakmile se vrátí domů.
Bill vystoupil z letadla a vkročil rovnou do náručí Angely a Kat, které si vzaly volno jen proto, aby ho mohly vyzvednout z letiště v okamžiku, kdy se vrátí domů, a hned ho s sebou odtáhnout na oběd.
„No podívejme se na tebe, Bille!“ Vypískla Kat a chytila do dlaní jeho tvář. „Jsi tak opálený! Nemyslím si, že jsem tě někdy viděla opáleného! Vypadáš tak dobře!“
„No, byl jsem na ostrově. Nemohla jsi čekat, že strávím celou dovolenou ve svém pokoji, nebo jo?“ Řekl Bill, který se nechal opěvovat, zatímco si přehodil přes rameno svou nejnovější tašku – poslední nákup před tím, než odletěl. „To by nebylo zajímavé.“
„Já nevím,“ řekla Angela a ušklíbla se. „Záleží na tom, s kým tu dobu strávíš.“
Bill ze sebe vydal smích, o kterém doufal, že zní upřímně, tuto část své cesty totiž nijak zvlášť nechtěl přiznat, a Kat jej šťouchla do paže.
„Ach Bille, ty dokážeš být někdy tak prudérní,“ řekla, zavrtěla hlavou a chytla ho za ruku. „Tak pojď, máme rezervaci za méně než půl hodiny a nikdy to nestihneme, pokud tady budeme stát, lelkovat a vrkat nad tím, jak krásně vypadáš s tmavším odstínem kůže.“
„Krásně?“ Zeptal se Bill se zazubením, zatímco byl tažen z letiště, a Angelou v patách. „Ale nemám na sobě ani svůj make-up. A moje vlasy…“
„Přestaň s tím,“ řekla Angela a šťouchla ho do boku. „Právě ses dostal z bůhví kolika hodinového letu a pořád vypadáš líp než já, když se obtěžuju s tím, abych se namalovala. Nemáš právo si stěžovat.“
„Ale…“
„Ne,“ řekla Angela s úsměvem, vzala jeho kufr a zatlačila Billa na zadní sedadlo čekajícího auta. Rychle hodila zavazadlo do kufru a nasedla na sedadlo spolujezdce, aby Kat mohla řídit, takže se Bill musel stočit do klubíčka, aby se tam jeho nohy vůbec vešly.
„Angela přísahá, že tohle místo budeme milovat,“ řekla Kat, vjíždějící do rušného provozu mimo letiště, „což znamená, že jídlo bude hrozné, ale drinky fenomenální. Vzhledem k tomu, že já jsem dostala roli řidiče, budeš muset pít dvakrát tolik, i za mě, okay, Bille?“
Bill zvedl obočí. „Ale je sotva po poledni.“
„A?“ Zeptala se Angela, zatímco se na něj dívala do zpátečního zrcátka.
Bill se smíchem zavrtěl hlavou, uvelebil se na svém sedadle a čekal, kde to skončí.
Ukázalo se, že Kat byla přesná ve svém souhrnu o této restauraci. Jídlo bylo jen o něco málo lepší než to, které Bill dostal v letadle, ale nápoje byly nejen chutné, ale taky obrovské. Na Katino naléhání Bill brzy našel sám sebe hihňavě opilého a smál se všemu, co ta holka řekla, ať už to bylo zábavné, nebo ne. Upřímně si téměř užíval i jídlo, kterého se všichni zatím skoro ani nedotkli. Angela, těžce se opírající o Billův bok, si stěžovala na Jarreta, ten pár se zjevně opět rozešel, zatímco byl Bill pryč z města, a Billovu opileckému mozku dalo velké úsilí, aby se nerozchechtal nad předvídavostí celé té věci, zatímco si znovu připomněl, proč se s celou tou věcí sám neobtěžoval.
Bill zrovna začínal uvažovat, proč si spolu nevyráželi každý den a navrhoval nějaký řádný obědový termín, i když s možná trochou méně chlastu, když Kat rozhodla, že je na čase jít dřív, než jeden z nich bude muset pomáhat Angele do auta. Angela nad tím nápadem zděšeně zasténala, naléhala, že je v pohodě, a dostalo se jí od obou skeptického pohledu.
„No tak, princezno,“ řekl Bill, zvedl Angelu na nohy a pomáhal jí najít rovnováhu. „Dostaneme tě domů, aby sis zdřímla a až se probudíš, budeš se cítit líp.“
Angela se usmála, zakymácela a znovu se ustálila s rukou na Billově paži. „Zase to zalomíš na mém gauči, Billy?“
„Zkus mi v tom zabránit,“ odpověděl Bill a naklonil se, aby narazil čelem proti zrzčinu. „Někdo musí zůstat poblíž, aby se ujistil, že jsi v pořádku.“
„Hm,“ zamručela Angela a Billa objala. „Ty jsi světec, kluku.“
„A ty raději nezvracej v mém autě,“ vložila se do toho Kat, podala Billovi jeho tašku a odháněla je ke dveřím.
Bill se zazubil. Nemohl si naplánovat lepší návrat domů, ani kdyby se snažil, a upřímně se divil, proč nevynakládal větší úsilí, aby si spolu vycházeli ven jako dřív. Byla to až moc velká zábava na to, aby to nedělali častěji.
Bill prošel kolem baru a zaslechl jasný, hihňavý smích následovaný mumlavými slovy pronesenými hlasem, který přitáhl jeho pozornost a on se obrátil, aby našel zdroj dřív, než o tom vůbec stihl přemýšlet. Na vteřinu se Billovy oči setkaly s Tomovýma, srdce se mu v hrudi rozbušilo, než přesunul pohled na zpola oblečenou blondýnku, na jejímž koleni měl Tom položenou svou ruku. V tom okamžiku se Billova dobrá nálada roztříštila na tisíc kousků a jeho úsměv zcela zmizel, zatímco pouze ohromeně zíral, než se rychle rozešel pryč, když na něj Kat zavolala, ať si pospíší.
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Chudák Bill. Bylo mi ho až líto, jak se hnal z jedné postele do druhé jenom aby zapomněl na Toma a pokaždé byl o něco unavenější a zklamanější. Možná tam měl jet se svými přáteli, s nimi by určitě přišel na jiné myšlenky mnohem snadněji. I když je teda zajímavé, že kamkoliv se spolu hnou, tam potká Toma…
Díky za překlad
Podle očekávání dovolená nepřinesla ten výsledek, který Bill očekával. No aspoň se krásně opálil, co by za to jiní dali. 😀
To, že znovu narazil na Toma, je skoro přízračné. Aby se zvýšila pravděpodobnost setkání, musel by minimálně jeden z nich trávit po barech docela dost času. A je jasné, že Bill to není. A navíc… Kdo je ta ženská?!
Ačkoli se tomu Bill zuby nehty brání, nemůže popřít, že právě zažil ohromné zklamání. Já jenom doufám, že to nebylo nic vážného. Ale Tom asi nebude mít šanci něco vysvětlovat, takže… Pomůže další náhoda?
Díky za překlad, těším se na pokračování.
Tak plán Billovi nevyšel a setkání z Tomem jej moc nepotěšil ale má přece přítele tak o co mu jde.
Au,tak tohle muselo být hodně nepříjemné. Ale co Bill čekal, když se takhle vypařil po jejich společné noci? Zdá se, že Tom zvolil stejnou variantu léčení jako on sám. Zkrátka to zkusit s někým jiným.
Moc děkuji za překlad
Plán vyhnať si Toma z hlavy očividne zlyhal – presne, ako som si myslela. Uhnal si akurát tak možno svalovicu 😀 a kopu ďalších myšlienok. Ale plusom je aspoň to opálenie.
A tie ich náhodné stretnutia – to musí byť fakt osud (v podobe autorky :D). Som však zvedavá, kto bola tá žena s Tomom. Či si fakt Tom našiel niekoho iného alebo to bolo niečo úplne nevinné.
Ďakujem za preklad.
Som rada, že je Bill z tej dovolenky zase doma, jeho liečba sexom nezabrala, myslím, že Tom by mal nájsť nejaký spôsob dostať sa k tajomnému krásavcovi:) mohol by ho možno sledovať??? veď vidí, že je z neho celý paf, len čo ho uvidí.
Ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie.
Upřímně se mi ulevilo, když jsem zjistila, že si nebudu muset dlouho číst o Billových partnerech na dovolené. Chápu, o co se Bill snažil, ale jeho nápad byl už od začátku odsouzen k záhubě.
A že by si Tom našel nějakou přítelkyni? Upřímně? Ani bych se nedivila.