autor: elvisfan
„Jsi, kurva, šílený?“
„Gustave, ztiš se trochu,“ zasyčel Bill.
„Jo, nechceme, aby sestřenka Natálie slyšela, že se muchluješ s jejím manželem.“ Gustav zavrtěl hlavou, zatímco dával dohromady své myšlenky. „Bille, já vím, že tě neznám moc dlouho, ale tohle musí být ta nejpitomější a nejbláznivější věc, jakou jsi kdy udělal.“
„Jsem teenager,“ pokrčil Bill rameny. „Měl bych dělat hloupé, bláznivé věci prostě proto, že je to zábava, ne?“
„Prý zábava,“ zamumlal Gustav.
„Andy, pomoz mi,“ prosil Bill. „Ty chápeš hloupé a bláznivé zábavné věci, že jo?“
„No…“ Andy se poškrábal na hlavě a vymýšlel odpověď. „Co… Bille, co se bude dít dál? Chystá se odejít od Natálie?“
„Cože? Ne!“ Bill si odfrkl a podíval se na Andyho, jako by on byl ten šílený. „Proč by to dělal?“
„Protože… být ženatý s jednou osobou a muchlovat se s další osobou není tak úplně normální? Chci říct, jak dlouho… celé tohle šílenství bude trvat? Navždy?“
„Já nevím. Tak dlouho, jak budeme chtít, hádám. Není to tak, jako bychom snad mluvili o tom, co děláme.“
„Páni, to je uklidňující,“ zavtipkoval Gustav. „Bille, já chápu, že ty a Tom jste příbuzní jen díky tomu manželství, ale o to právě jde. On je naprosto, technicky a na sto procent ženatý!“
„Nešťastně,“ vyvracel to Bill.
„Bille!“
„Gustave, nejde o nic velkého, ano? Andy?“ Bill se na své přátele usmál. Není to tak, jako bychom spolu snad spali. Jen se prostě… muchlujeme… občas. Okay, hodně často. Ale není to žádná velká věc.“
„Mohlo by se to celé obrátit proti tobě, Bille,“ varoval ho Andy ještě naposledy. „Natálie by na to mohla přijít, nebo by Tom mohl… já nevím. Ztratit zájem, nebo tak něco.“
„Je to v pohodě, kluci. Slibuju.“
***
„Tome, co to děláme?“ Zeptal se Bill už podruhé za dva týdny.
„Myslím, že tě líbám,“ ušklíbl se nad ním Tom. „A jsem si celkem jistý, že mě necháváš.“
Tom ho skutečně líbal. A dělal to velmi dobře. Billovy nehty jej lehce škrábaly na zadní části krku a jejich jazyky se spolu proplétaly pomalu a důkladně. Bill uvolnil čelist, když se Tomova ústa přesunula na jeho krk.
„Řekl jsem to Gustavovi a Andymu,“ přiznal.
„Umí držet jazyk za zuby?“ Zeptal se Tom, aniž by přestal ve své lahodné činnosti.
„Samozřejmě.“ Bill se kousl do rtu, když ucítil, jak se Tom přiblížil k jeho ušnímu lalůčku. „Jen prostě ne… oh! Prostě tomu moc nerozumí, to je všechno.“
„Nerozumí čemu?“
Bill byl na okamžik rozptýlen, jak byl jeho ušní lalůček vtažen mezi Tomovy zuby.
„Myslí si, že to musí něco znamenat.“
„A musí?“ Zeptal se Tom, než se přestěhoval zpátky k Billovým ústům a zajal jeho spodní ret mezi své vlastní.
„Já myslím, že ne.“ Bill se do polibku usmál a Tom se zastavil a zvědavě se na něj podíval. „Nemůžeme se prostě jen bavit?“ Zeptal se nevinně.
„Já se rozhodně bavím.“
***
Bill sám sebe překvapil.
Předpokládal, že by neměl být sám na sebe hrdý za to, jak perfektně pohodlně se cítí kolem Natálie poté, co byl před krátkou chvílí Tomem zatlačen do rohu terasy.
Ale teď tady byli, seděli na Billově posteli a lakovali si nehty. Přišla mu zpráva od Gustava a on zlostně zasténal.
„Co se děje?“ Zeptala se ho Natálie.
„Měl jsem… dneska dělat něco s Gustavem a Andym, ale oba se na mě právě vyflákli.“ Bill zavřel telefon a odhodil ho na postel. „Opravdu jsem dneska chtěl jít,“ povzdechl si.
„Jít kam?“ Natálie teď byla opravdu zvědavá.
„Jen… jsem prostě něco chtěl udělat,“ odpověděl Bill záhadně. „Ty… bys nechtěla jít se mnou, nebo ano?“
„Jasně. Kdy?“
„Kolem oběda, myslím.“
„Ach, omlouvám se, zlatíčko. Kolem oběda nemůžu,“ odpověděla Natálie, skutečně omluvně. „Mám se sejít s kamarádkou.“
„Aha.“
Bill se na vteřinu zamyslel a pak vykřikl Tomovo jméno. Tom přiběhl z kuchyně, a s vykulenýma očima si prohlížel obě osoby na posteli a hledal jakékoliv známky katastrofického zranění.
„Co je?“ Dožadoval se. „Co se děje?“
„Chceš se mnou dneska někam jít?“ Zeptal se Bill.
„Vážně, Bille? To je důvod, proč jsi mě tady tak moc chtěl?“
Bill se ušklíbl a mrkl na staršího muže, protože si uvědomil, že to Natálie nebude moci vidět.
„Kam půjdeme?“ Zeptal se Tom a potlačil při tom úsměv.
„To je překvapení.“
„Jsem tak ráda, že ty a Tom už spolu vycházíte o hodně lépe,“ poznamenala Natálie, jakmile Tom odešel. „Nezačalo to úplně nejlíp, ale teď už vás skoro považuju za přátele.“
Bill se dokázal jen chabě pousmát a zírat do neurčita, zatímco si foukal na své nehty.
No, tolik k tomu, cítit se perfektně pohodlně.
***
O dvě hodiny později byl Tom v pekle.
A pokud tam ještě nebyl, tak tam rozhodně mířil. A ať se propadne, jestli si ten výlet neužíval.
Billovým posláním dne bylo pořídit si tetování. Po cestě do salónu, kterého si všiml během cesty ze školy, vysvětlil, že chtěl tetování už roky a teď, když už mu bylo osmnáct, se rozhodl to udělat. Řekl, že už má v hlavě návrh a ví přesně, kam to chce.
Jen doufal, že to nebude moc bolet.
Velký muž s vyholenou hlavou a potetovanými rameny, který se představil jako Brian, se Billa zeptal, jestli je připravený, a Bill v tom okamžiku ztuhl.
„Může… může jít se mnou?“ zeptal se.
Popadl Tomovu ruku a stiskl ji tak silně, až sebou copánkatý muž málem škubnul. Tatér zcela lhostejně pokrčil rameny a zamířil do malé místnosti vzadu. Začal si připravovat nástroje a řekl Billovi, aby vyskočil na polstrovaný stůl. Bill poslechl a Tom překvapením rozšířil oči, když si začal rozepínat džíny.
„Ehm, kam si tu věc chceš dát?“ Zeptal se a neúspěšně se snažil nezírat.
„Na bok,“ řekl Bill. „Nemyslíš si, že to tam bude vypadat dobře?“
„Nevím, co tam budeš mít.“
„To je taky překvapení.“
Tom seděl na nedaleké židli a nevěnoval ničemu absolutně žádnou pozornost, zatímco Bill si sroloval jeden okraj džín jen natolik, aby měl tatér dost místa k práci, ale ne dost, aby mu dal plnou show. Bill sebou trhnul, jakmile se bzučící jehla setkala s jeho kůží a Brian s prací okamžitě přestal.
„Jsi v pohodě?“ Zeptal se.
„Do prdele, to bolí!“ Bill téměř vykřikl.
„Pokračovat, nebo skončit?“
Bill se zhluboka nadechl a popadl Tomovu paži, když uviděl, jak blízko je.
„Pokračovat.“
Tom sebou několikrát škubnul pokaždé, když mu Bill zaryl nehty do kůže, jak jehla našla mimořádně bolestivé místo, ale nikdy ho nepřinutil se pustit. Občas Tomovy oči doputovaly k Billovu boku z důvodů, které neměly nic společného s tetováním. Při více než jedné příležitosti se jejich oči setkaly a držely vzájemně svůj pohled déle, než bylo nezbytně nutné. Asi o hodinu později měl Bill na pravém boku tři černé hvězdy a trval na Tomově stanovisku, jakmile byla odstraněna krev a přebytečný inkoust.
„Vypadá to dobře, Bille,“ ujistil ho Tom, když se postavil a znovu pohlédl na napuchlou červenou kůži na Billově boku.
„Sotva ses na to podíval,“ ušklíbl se Bill. „Nutí tě to cítit se nepohodlně, Tome?“
„Vůbec ne.“
Bill se posadil a prstem se opatrně dotkl citlivého místa.
„Doufám, že nebude moc dlouho trvat, než se to zahojí.“
Brian na čerstvý inkoust nanesl nějakou mast a přiložil náplast vyrobenou z papírového ručníku a lepicí pásky. Billovi to přišlo zvláštní, ale usoudil, že Brian je profesionál a ví, co dělá. Opatrně si zapnul kalhoty a seskočil ze stolu.
„Můžeme jít, Tome?“
„Myslím, že bychom měli zjistit, jestli by Brian neměl něco i na ty válečné jizvy, které jsi mi způsobil,“ utahoval si z něj Tom.
Bill vzal Tomovu paži a zalapal po dechu, když uviděl čtyři obtisky ve tvaru půlměsíce na jeho předloktí. Políbil Tomovy rány a poté se uličnicky zazubil, když naklonil hlavu pro skutečný polibek. Tom ho prohloubil jen krátce předtím, než si uvědomil, že nejsou sami.
Brian byl lhostejný.
***
Následující středu bylo otevření Billovy skříňky pro jeho přátele jako signální znamení a jako obvykle se okamžitě objevili, jakmile dvířka zavřel.
„Takže, slyšel jsem, že jsi ten test z chemie zvládl líp než náš obrýlený kámoš,“ poznamenal Andy a sklonil se, aby se vyhnul Gustavově dlani na svém obličeji.
„Možná jsem dostal za jedna,“ odpověděl Bill.
„Je neslušné se chlubit, Bille,“ zabručel Gustav.
„Míříme někam si něco dát?“ Zeptal se Andy, jakmile vyšli z budovy, která je věznila pět dní v týdnu.
„No tak, Andy,“ Gustav si prstem posunul brýle a tvářil se docela vážně. „Ty víš, že s námi Bill dneska nikam nepůjde.“
„No jo!“ Andy se zazubil na Billova záda. „Dneska je středa.“
„Večerní rande pro Billa.“
„Kluci, vy na něčem jedete?“ Zastavil se Bill, aby se zeptal. „Já dneska večer nemám rande.“
„Večeře a muchlování na gauči není rande?“ Zeptal se Gustav.
„Ach můj bože, lidi!“ Bill protočil oči a zvedl si batoh výš na rameno. „My spolu sotva chodíme.“
„No, tak jak tomu říkáš?“ Zeptali se oba blonďáci unisono.
„Zábava.“
„Andy, jak dlouho už Bill a Tom provozují tuto… zábavu?“ Zeptal se Gustav a ušklíbal se nad tím, jak naštvaný Bill začínal být.
„Ach, už skoro měsíc, Gustave,“ odpověděl Andy. „Pořád čekám na den, kdy přijde do školy s nemístným cucflekem.“
„Jen si představ, jaké zvěsti by to spustilo, kdyby se to stalo.“
„Raději oba držte hubu, pokud chcete svézt domů.“ Bill potlačil úsměv. „A alespoň dostávám… no, něco.“
***
Druhý den, Tom vešel do domu a slyšel Billa v kuchyni. Téměř ve stejnou chvíli, kdy se objevil ve dveřích, měl Billovy ruce kolem krku a byl vtažen do hlubokého, mysl otupujícího polibku. Vlastní paže omotal kolem Billova pasu, zvedl jej ze země a usmíval se, když Bill překvapeně vyjeknul.
„Čím jsem si zasloužil tak vřelé přivítání?“ Zeptal se a litoval, že musel dokončit jejich polibek.
„Máš narozeniny,“ usmál se sladce Bill.
Tom zasténal a pohlédl přes Billovo rameno.
„Bille, co jsi udělal?“
„Okay, no, dorty nejsou moje specialita,“ vysvětloval Bill. Vzal Toma za ruku a přivedl ho ke stolu, který nyní zdobil narozeninový dort. „Tak jsem se po cestě někde zastavil a koupil tenhle. „Máš rád red velvet, nebo ne?“
„Jo, ale…“ Tom zjistil, že je těžké být otráven, když viděl úsměv na Billově tváři. „Nikdy nedělám ze svých narozenin žádnou vědu.“
„No, měl bys. Jsou tvoje. Dneska ti je dvacet čtyři, staříku.“
„Okay, ty dítě.“ Tom omotal ruku kolem Billových ramen a přitáhl si jej blíž, aby mu vtiskl pusu na temeno hlavy, než jej něco napadlo.
„Hej, Bille?“
„Hm?“ Vzdychl Bill, přisunul se do Tomova objetí a jen si užíval tu blízkost.
„Jak ses mohl zastavit v obchodě a i tak být doma dřív než já?“
„Já… možná se u mě náhle rozvinula migréna, a tak jsem opustil školu předčasně.“
„Aha.“
„Byly to jen počítače, Tome!“ Odpověděl Bill obranně. „A navíc pěkně nudné. Garantuju ti, že jsem o nic nepřišel. Teď si sedni.“
Tom udělal, jak mu bylo řečeno, jen aby měl o vteřinu později na klíně Billa. Jedna z jeho rukou si našla cestu na Billův zadek a druhou mu zamotal do vlasů, zatímco si jejich jazyky spolu pohrávaly. Našel Billův piercing v jazyku a olízl ho, až se Bill v jeho náruči zachvěl.
„Myslel jsem, že si jdeme dát dort,“ dobíral si ho Tom.
„Dort počká,“ vydechl Bill a přejížděl nehty tam a zpátky po Tomově krku. „Kdy přijde Natálie domů?“
„Nevím.“ Tom přejel prstem přes smetanový krém na svém dortu. „Opravdu je mi to jedno.“ Zvedl prst k Billovým rtům. „Teď by sis vážně měl dát trochu dortu.“
Viditelně polkl, když špička Billova jazyka vykoukla ven a olízla trochu krému, než si vtáhl do úst celý prst. Tom cítil, jak mu Billův jazyk krouží kolem celého prstu, než jej vytáhl zpátky a znovu k sobě přitiskl jejich ústa. Bill otočil hlavu, takže jej Tom začal líbat na krk, dokud si neuvědomil, že Bill nabral svůj vlastní kousek krému. Místo toho, aby strčil prst do Tomových úst, rozetřel vše na jeho krk a poté se naklonil, aby olízl každý kousek. Tom zasténal a stiskl Billovy boky.
„Hraješ špinavou hru, Bille.“
„Jen chci, abys měl šťastné narozeniny.“
Otevřely se přední dveře a oba dva ztuhli.
„Jsme doma!“ Zavolala Natálie. „Přinesla jsem čínu!“
Bill vyskočil z Tomova klína a setřel mu z krku zbytek krému jen vteřiny před tím, než Natálie vešla dovnitř.
„Ahoj, kluci!“ Usmála se. „Bille, ten dort vypadá skvěle. Nemůžu se dočkat, až ochutnám.“ Otočila svůj úsměv na Toma a naklonila se k polibku. „Všechno nejlepší k narozeninám.“
Bill seděl a nevěřícně zíral, že Tom skutečně líbá svou ženu. Jeho racionální stránka věděla, že se Tom dost dobře nemohl odtáhnout a odmítnout ji políbit, ale jeho iracionální stránka se odmítla dívat. Zamumlal něco o tom, že musí zavolat Gustavovi a po cestě k zadním dveřím popadl své cigarety.
***
„Nový kluku!“ Andy byl opravdu překvapený, když spatřil Billa, jak směřuje ke skupince, která se momentálně shromažďovala před kinem. „Tys přišel!“
„Řekl jsem, že přijdu, nebo ne?“ Zeptal se Bill řečnicky.
„Budeš muset omluvit naši nedůvěru,“ odpověděl Gustav. „Posledních několik pátečních večerů ses na nás vykašlal, aby ses mohl muchlovat se svým mužem.“
„JO, omlouvám se, kluci,“ řekl Bill zkroušeně. „Já opravdu…“
„Páni!“ Stephanie se otočila od konverzace, kterou vedla, když zaslechla, o čem se Bill a jeho přátelé baví. „Bille, ty máš chlapa? Detaily, prosím?“
Bill střelil po Andym a Gustavovi varovným pohledem.
„Není to nic velkého,“ trval na svém.
„Ten Billův je tak trochu… zadaný,“ řekl jí Andy.
„Ale ten chlap je… zadaný s někým jiným,“ dodal Gustav.
„Je to tak trochu komplikované,“ usmál se slabě Bill.
„Takže… ten chlap, kterého máš rád, je s někým jiným, ale muchluje se s tebou?“ Ujasnila si Stephanie, zaujatá, kdy jí to Bill kývnutím potvrdil. „No, pokud se mě ptáš, nezní mi to, jako by ten chlap byl zapletený s kýmkoliv jiným než s tebou.“
***
Bill se měl skvěle, když si po tak dlouhé době vyrazil se svými přáteli, ale přesto byl rád, jakmile se dostal domů a našel Toma venku na terase.
„Bavil ses?“ Zeptal se Tom.
„Bavil.“ Bill se usmál, když vstoupil přímo do Tomovy náruče. „Tak trochu střílíme na slepo při výběru filmů, ale tentokrát to bylo docela dobré. Co jsi dělal celý večer ty?“
„Nic moc.“ Tom pokrčil rameny a spojil ruce na spodní části Billových zad. „Na chvíli se zastavil Geo a pak jsem byl sám, dokud nepřišla kolem desáté Nat. Stihl jsem jeden díl Mentalisty,“ ušklíbl se. „Jsem žhavější než Simon Baker?“
„Ach, sklapni,“ odfrkl si Bill. „Ty mi tohle nikdy nezapomeneš, co?“
„Pravděpodobně ne.“ Tom se rozesmál nad chlapcem ve své náruči, když nedokázal zadržet zívnutí. „Běž spát.“
„Nedostanu pusu na dobrou noc?“
Tom mu to více než rád splnil a přitáhl si Billa do polibku, který byl jemný a hluboký zároveň. Jeden druhého pevně drželi a měli pocit, jako by se k sobě nemohli dostat dost blízko navzdory tomu, jak byli v současné chvíli propleteni. Bill se odtáhl jako první a zachytil způsob, jakým si Tom vtáhl své rty do úst, aby ochutnal poslední kousek Billa, který na nich ulpěl. Jejich oči se setkaly a oba uviděli a ucítili něco, co tam dříve nebylo.
Ten pocit, že to celé začíná něco znamenat.
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Začalo to jako nezávazné laškování, ale Bill nám začíná žárlit. A navíc, je jen otázka času, kdy to praskne. Už už měli málem průšvih.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Ještě že je nenačapala vypadá to že to začíná byt víc než jen zábava.
No, stačil jeden díl aby si kluci uvědomili že je to víc než jen "sranda". Jsem zvědavá jak se k tomu Tom postaví. Jestli bude chtít od Natálie odejít nebo to třeba úplně skončit, protože fungovat takhle na tajňačku nemůžou moc dlouho. I když je to teda pekelné vzrůšo a chápu co se jim na tom líbí. Mám takové tušení jestli třeba i Natálie nemá někoho jiného, vzhledem k tomu jak je pořád pryč a tak. No uvidíme.
Moc děkuji za překlad Zuzu. Tahle povídka je momentálně to nejlepší co na blogu máme.
Dobře, tak už mi začíná být Natálie líto! 😀 Zatím ne moc, ale pomalu se to dostavuje! Celkem ty dva obdivuju, že mají žaludky na to tohle dělat Nat za zády a pak dělat, jakože nic. 😀 Jediné štěstí je, že jsem si Nat nikdy neoblíbila, protože pak bych s ní děsně soucítila.
Docela se i divím, že to Bill vyklopil Andymu s Gusťou! Jeden nikdy neví, kdo se kde prořekne, ale ve finále je to možná i dobře. Alespoň si má Bill s kým pokecat. 😉 A když to zjistil Tom, celkem jsem se podivila jeho klidu, že je naprosto v pohodě s tím, že o tom ví další lidi. Trochu se bojím, kdy tohle vyjde najevo a jak se to Natálie dozví, protože ji to asi celkem sebere. S Tomem nemají sice vůbec hezký vztah, ale i tak ji to asi nakonec raní. Jsem docela zvědavá, jak dlouhou bude tohle pokračovat, než to praskne nebo se Tom přizná. Vlastně mě celkově zajímá, zda Tom Natálii opustí nebo tohle bude brát jen jako aférku?! Snad nee! 🙂
Tahle povídka je naprosto boží!!! ♥ Děkuji za ni! ♥
Natalii sice nesnáším a Tom a Bill jsou spolu úplně boží, ale stejně…
Natalie je Billova sestřenice, jeho rodina. Ujala se ho po smrti rodičů, nastěhovala si ho k sobě, živí ho, hádá se kvůli němu s Tomem, div si nedá nohu za krk, aby byl spokojený… No, a Bill se jí na oplátku za zády tahá s manželem a s ní se baví jakoby se nechumelilo. Opravdu mu to přijde úplně v pohodě ? Mě už teda moc ne…
Díky za překlad
Tak teď nevím koho mi je víc líto, podváděné Nat, žárlivého Billa, nebo snad Toma, který se tváří, že vlastně o nic nejde a jemu v podstatě jasné, že jde o vše. Tohle vážně dlouho neuhrajou. Jen kdo asi bude vítěz?!? Doufám v dobrý obrat.
Krásná povídka a díky za překlad.
Začalo to ako zábavka, ale pomaly je z toho niečo omnoho viac. Aj keď bolo od začiatku jasné, že to nebude len zábava večne 😀 Som rada, že sú spolu chalani takto šťastní a žiarlivý Bill… no teraz len, aby si Tom doriešil to, čo vlastne chce a podnikol potrebné kroky 🙂
Ďakujem za preklad.
Je to stále zaujímavejšie. Len tak ďalej. Ďakujem za časť.