autor: Saline A
Pokud si správně pamatuju, je to už pár let, co jsem naposledy psala něco twincestního, nebylo-li to nějak zakomponované do jiné povídky. Ani nevím, proč vlastně mě to napadlo, a jak to dopadne – snad ale dobře 🙂
S dvojčaty se přeneseme do roku 2006, vzhledově si je ale přizpůsobíme dle mé libosti :))) Bill je černovlásek s hustou kšticí, jehož tělo zatím nezdobí žádné tetování, přičemž Tom je lehce svalnatý s černými cornrows a oblečení nosí ve velikosti přiměřené jeho tělu. Gustav má tělo bez jediného tetování a Georga si ukradneme ze současnosti – tudíž vysoký, hubený, svalnatý a taaak hezký! 🙂
Dvojčata, která vychovávala chudinka Simone sama, jsou pěkně divoká, za což je postihne přísný trest – i když, v konečném důsledku… Je to opravdu trest? 😉
Užijte si počtení
Saline A.
Mladý černovlasý chlapec si nervózně promnul zápěstí a rozhlédl se po maličké místnosti. Kromě dvou postelí, které každou obklopoval stůl a jedna skříň a velkého okna uprostřed tam nebylo vůbec nic. Působilo to stroze a tvrdě, postrádalo to jakýkoliv kousek přátelskosti. A jemu se to nelíbilo. Zoufalým pohledem vzhlédl ke svému bratrovi stojícímu hned vedle něj. „Tentokrát jsme to opravdu podělali, Tome,“ hlesl tiše. „Teď se z toho nevykroutíme.“
„Myslíš, že je pozdě na to se mámě omluvit?“
Mladík znovu pohledem přelétl místnost a frustrovaně zabouchl dveře od pokoje. „Nemůžu uvěřit, že jsme byli tak stupidní a nechali se nachytat. Znovu. Je to jako kdybychom byli v začarovaným kruhu.“
„Nikdy by mě nenapadlo, že máma výhružky internátem myslí vážně,“ pokrčil Tom rameny a přešel k posteli, na kterou zdrceně dosedl. „Uvědomuješ si, co to pro nás znamená?“
„No, pro mě je to celkem zlatej důl, vzhledem k tomu, kolik kluků tady je,“ zamumlal Bill, dosedaje naproti bratrovi. „Hádám ale, že ty budeš mít dost velký problém vzhledem k tomu, jak přísně nastavený pravidla tu mají.“
„Jediný, co je holce alespoň vzdáleně podobný, jsi ty,“ Tom na bratra pochybovačně pohlédl, „takže jsem v pořádný prdeli. A s rukou si moc dlouho taky nevystačím.“
Černovlásek si prohrábl vlasy a nakrčil nos. „Vždycky si tu můžeš vyhlédnout nějakýho kluka. Co ty víš, koho tu najdeš? Třeba tu někdo bude vypadat jako holka ještě víc než já,“ zazubil se. „Sice jim to určitě nebude tak slušet, ale kdo ví?“
„Jo… kdo ví,“ Tom se zabručením dopadl na záda a překryl si obličej rukama. Kdo ví.
Zdálo se to být jako dobrý nápad, když se schovali za zídkou na parkovišti opuštěného areálu společně s pár lahvemi alkoholu a dobře ubalenou cigaretou s příměsí trávy. Šli přímo od Tomova kamaráda, díky kterému každý v kapse schovával malý sáček s trávou, kdyby náhodou dostali ještě chuť. Ani na okamžik je nenapadlo, že by se na okraji města, na místě, kam nechodili dokonce ani bezdomovci, mohla objevit policie. Možná i proto Bill jednoho z nich samým šokem polil. Vodkou. Jako nezletilé je okamžitě sbalili do auta a odvezli přímo na stanici, kde s nimi sepsali protokol. Fakt, že Tomovi z kapsy vypadl sáček s marihuanou, byl třešničkou na pomyslném dortu.
Matka s nimi celou cestu, která trvala půl hodiny, nemluvila. První věc, kterou doma udělala, byla, že z velké šatny vytáhla dva lodní kufry. A chlapcům oznámila, že se mají sbalit.
„Cože?“ vyhrkl Tom. „Sbalit? Jako proč? Jedeme na výlet?“
Matka se na něj mlčky otočila, nevěřícně, že ho to vůbec mohlo napadnout. „Říkala jsem vám, že ještě jeden průšvih a pojedete na internátní školu. Volala jsem tam, zatímco jsem mířila na policejní stanici,“ zavrčela. „V pondělí můžete nastoupit. A nastoupíte.“
„Cože?“ Tomovo oko zacukalo, Billovi se sevřel žaludek. „Nemůžeš nás poslat na internát. To je blbej fór, mami. Mám nápad, s Billem se teď půjdem vyspat, dáme se trochu dohromady a zítra si to probereme, jo? Vymyslíme, co dál. Zaracha, zákaz telefonu, počítače, cokoliv. Něco vymyslíme. Dík mamko,“ poplácal drobnou ženu po rameni, s úsměvem objal bratra kolem ramen a zamířil k jejich společnému pokoji. „Ne, že mi pobleješ kalhoty, brácho, jsou to moje nejlepší.“
„Tak to si je radši svlíkni,“ vyhrkl Bill, než se vyvlékl z bratrova sevření a vyběhl na záchod. „Protože to bude dlouhá noc!“
Přestože matka internátní školou vyhrožovala poměrně často, chlapci její slova nikdy nebrali moc vážně. Proto žili v představě, kterou jim do hlav přenesly nejrůznější hollywoodské filmy – jako jednu velkou party. Vedení internátní školy je ale velmi brzy vyvedlo z omylu, když jim zabavili telefony a oznámili, že jsou povolené pouze o víkendech, stejně jako televize a časově omezené vycházky. Nebylo divu, že hned první noc Bill proplakal celé Tomovo tričko, zatímco si stěžoval na nedostatek kontaktu s 21. stoletím.
Oba byli několik prvních dnů nervózní a často se hádali, obviňovali se, čí je to vina, že se neustále dostávali do nějakých problémů, tak dlouho, až spolu po prvním týdnu přestali mluvit. Vzhledem k situaci, ve které se ale ocitli, to nevydrželi dlouho.
„Buď jsem tak divnej já, nebo všichni tady okolo jsou úplní idioti,“ zabručel Bill, jakmile po vyučování dorazil do pokoje. Slastně si rozvázal kravatu, která byla součástí povinného úboru, a dopadl na postel. „Jeden. Jeden jedinej kluk, se kterým jsem se dal do řeči, je celkem v pohodě.“
„Jo, já našel dva, a to z vyšších ročníků,“ odvětil Tom stejně otráveně. „Máma tuhle školu musela vybírat fakt hodně dlouho. Tak velký množství exotů se na jednom místě nesejde jen tak.“
„Co s tím budeme dělat?“
„To nemám ponětí. Jasně ale vím, že už jsem čtrnáct dní s nikým nic neměl a docela to začínám cítit,“ zabručel Tom. „Ještě chvilku a bude to se mnou k nevydržení. Kdybych se alespoň mohl opít!“
„Tak to budeme muset přežít víc než jeden týden, abychom si našli kontakty, které nám to umožní,“ s povzdechem Bill odhodil košili a jen v kalhotách se natáhl zpátky na postel. I jemu začínal chybět fyzický kontakt.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Páni, Saline, já tě miluju!!! Vždycky mi přišlo strašně líto, že píšeš jen Bill/Bu, protože píšeš skvěle, ale prostě to pro mě není tak úplně ono. Ale jakmile něco zavání twincestem, tak mě máš jistou! A navíc, když to ještě takhle skvěle začíná!
Kluků mi není ani trošku líto, zaslouží si to a navíc je tohle skvělá příležitost pro utužování bratrského pouta… 😀
Ještě jednou, DÍK!
Hurá, udělala si mi takovou radost. Ty ani netušíš. Hrozně moc se mi líbí, jak píšeš, ale Bushido je mi proti srsti, takže jsem tvoje povídky vždycky jen přelétla očima. Ale když jsem si teď přečetla úvod, že ses pustila do čistého twincestu mé srdíčko radostí přímo zaplesalo. Jako by se Vánoce o půl roku předběhly.
Takže děkuji, děkuji, děkuji za díl. Zatím to vypadá moc dobře. Chudáček sexuálně frustrovaný Tom. 😀 Oba asi budou pěkné čísla.
Tak to vypadá zajímavě, to teda! Jsem zvědavá, kdy narazíme na Géčka. Počítám, že budou taky na internátě, zřejmě ti dva, co potkal Tom.
Jsem napnutá, jak to bude pokračovat. Díky za další povídku. 😀
Jůů, tak tohle vypadá rozhodně zajímavě! Kluků je mi na jednu stranu líto, ale myslím si, že až si trochu zvyknou, tak si to tam dokáží i užít, pravděpodobně i s překročením nějaký pravidel :-D, ale t nevadí! 🙂
Moc se těším na další díl! 🙂
Paráda vypadá to moc dobře.
Taktiež nečítam poviedky, kde nie sú dvojčatá spolu, takže týmto si ma potešila 🙂
Chalani si to veru zaslúžia za to, čo vyvádzali, ale veď oni sa prispôsobia a nakoniec ešte budú radi, že sú na tom internáte 😀
To je skvelé, ozajstný twincest milujem. Teším sa, že si začala práve takúto poviedku veľmi sa teším na pokračovanie.