autor: elvisfan
Bill věděl, že by měl něco říct.
Byl na pohovce, stulený proti Tomovu boku a s jeho paží obtočenou kolem sebe, kterou si jej držel blízko. Jeho ruka byla na Tomově břiše, kde nehty škrábal teplou kůži. V televizi hrál film a Bill by nedokázal nikomu říct, o čem byl, ani kdyby na tom závisel jeho život. Protože byl s Tomem.
A věděl, že ho miluje.
Andy s Gustavem měli pravdu. Už nebyl spokojený pouze s ukradenými polibky a dotyky pozdě večer, s Natálií spící ve vedlejším pokoji. Chtěl se znovu cítit pohodlně v jedné místnosti s nimi oběma. Tom si musel vybrat, i kdyby jeho volba Billovi měla zlomit srdce. Chtěl být s Tomem ve všech směrech, ale jen v případě, že Tom chtěl totéž.
Představa, že by jej Tom odmítl, jej přinutila se na gauči nervózně zavrtět. Zavřel oči a Tom ucítil jeho povzdech na své hrudi. Pohlédl dolů, a našel Billův obličej ukrytý pod jeho vlasy. Vtiskl polibek na jeho ebenové vlasy a s úsměvem jej pohladil po rameni, když k němu Bill vzhlédl ospalýma očima.
„Neusínáš mi tady, že ne?“ Zeptal se Tom.
Tomův hlas byl tichý, něžný. Byl to hlas, který používal pouze s Billem. To byl další důvod, proč Bill cítil a doufal, že by ho Tom mohl také milovat.
„Ne,“ usmál se Bill. „Zatím ne.“
„Můžeme se dívat na něco jiného, jestli chceš.“
Bill zavrtěl hlavou a jeho úsměv vzrostl, když mu Tom odhrnul vlasy z obličeje. Tomovy prsty vklouzly na jeho tvář a on se do toho doteku opřel. Pohnuli se ve stejnou chvíli a jejich rty se setkaly, jemně a pomalu, dokud se oba neotevřeli pro více. Bill nedokázal zadržet zakňourání, když Tomův jazyk vklouzl do jeho úst, měkký, vlhký a netrpělivě hledající svého druha. Bill ho škádlil svým piercingem a přejížděl s ním po patře staršího muže a pod jeho jazykem. Usmál se, když ucítil, jak mu Tom stiskl bok.
„Pokračuj s tím, a…“
„A co?“ Zeptal se Bill a přejel jazykem po Tomově spodním rtu.
„A přestanu tě líbat.“
„Ty mě nechceš přestat líbat.“
Tom zavrtěl hlavou, než znova zajal Billova ústa, tentokrát tvrději. Škádlivě ho kousl, než se vnořil dovnitř pro dlouhý, omamný polibek. Jejich dech se zrychlil a Tom nedokázal potlačit zasténání, když Billova ruka vklouzla níž. Přitiskl se kupředu a přetočil Billa na záda. Bill k němu vzhlédl s rozšířenýma očima. Tom sklonil hlavu a prolíbal si vlhkou čáru po krku mladšího chlapce, který se pod ním prohnul. Kousl jej do klíční kosti, dokud ho neuslyšel zanaříkat.
„Tome, ne…“
Tom ho umlčel dalším hlubokým polibkem, ze kterého se mu až zatočila hlava. Bill se pod ním neklidně vrtěl a dech se mu zasekl v hrdle, jakmile se jejich boky setkaly. Dívali se jeden druhému do očí a Tom zkušebně zatlačil dolů, aby k sobě znovu přitiskl jejich vzrušené klíny. Bill otevřel ústa a Tom ztlumil jeho výkřik svými rty, zatímco se o sebe začali třít. Přiráželi proti sobě s uzamčeným pohledem a ústy útočícími jedněmi na druhé, když nemohli zadržet své steny rozkoše. Bill se kousl do rtu, jeho měkké výkřiky byly čím dál zoufalejší, jak se blížil jeho vrchol.
Bill Toma kousl do ramene, když našel své uvolnění a pocítil vlhko uvnitř svých kalhot. Tom sotva potlačil sten, jak jeho tělo ztuhlo s jeho vlastním vyvrcholením. Jeho tělo se zhroutilo a oba prudce oddechovali. Toma zrovna začal jeho vlhký pot obtěžovat, když ucítil Billovy ruce, jak se jej snaží odstrčit.
„Promiň,“ zazubil se Tom a odsunul se. „Jsem moc…“
Billovy oči byly skelné a posadil se tak rychle, jak jen mohl, jako by se od Toma nedokázal dostat dost rychle.
„Bille, co je…“
„Já nemůžu…“ Bill pevně zavřel oči a polkl vzlyk. „Já tohle nemůžu.“
Tom sledoval naprosto zmateně, jak Bill vyskočil z pohovky a rozběhl se ke svému pokoji. Zámek na dveřích vydal slyšitelné cvaknutí a poslal tak Tomovi nezaměnitelnou zprávu.
Bill nikdy nebyl tak šťastný, že jde do školy, jako následující ráno. Byl připraven odejít z domu dřív, řekl Natálii, že jde do knihovny, a měl pocit, že bude znovu brečet, když mu připomněla, že bude večer sám. Vzpomněl si, že jsou její dvacáté čtvrté narozeniny a ona a Tom jdou na večeři do její oblíbené restaurace. Bill se usmál, popřál jí vše nejlepší k narozeninám, a odešel z domu tak rychle, jak jen to šlo. Zastavil se u Starbucks pro nějaký kofein a pečivo a setkal se se svými přáteli na jejich obvyklém kuřáckém místě.
„Co se děje?“ Zeptal se okamžitě Gustav.
„Měli jste pravdu,“ odpověděl Bill smutně. „Nemůžeme pokračovat v tom, co… sakra, prostě v tom, co jsme dělali, a nepřemýšlet o tom, co se bude dít dál. Jestli se něco bude dít dál.“
„Člověk nikdy neví,“ řekl Andy optimisticky. „Tom sám řekl, že s Natálií není spokojený, že jo?“
„To ale neznamená, že chce být se mnou.“ Bill zamrkal, aby odvrátil hrozbu slz. „Možná, že mě má rád, protože… Nejsem ona. I když, dnes večer si zřejmě hraje na milujícího manžela, bere ji k narozeninám na večeři.“ Bill rychle zamrkal a zhluboka se nadechl, žalostně se na své přátele pousmál. „Můžeme změnit téma?“
Gustav se podíval na svého sklíčeného kamaráda a věděl, co má dělat. Obvykle nebyl objímač, ale pro Billa to pravidlo porušil.
„Snaž se nedostat make-up na celé moje tričko,“ požádal. „Je nové.“
„Náš úkol je jasný, Gustave,“ prohlásil Andy a vysloužil si tím dva udivené pohledy. „Náš přítel Bill nemůže být dnes večer se svými myšlenkami sám. Půjdeme na pizzu, možná zajdeme taky na film. Štěstí tohohle nového kluka musí být naší nejvyšší prioritou.“
Georg praštil Toma do paže, když se málem zadusil sendvičem.
„Vole! Jsi můj nejlepší kámoš a já tě mám rád,“ prohlásil. „Ale pokud mi ještě někdy znovu dáš tolik podrobností o tvém sexuálním životě…“
„Ptal ses, co se stalo!“ Odpověděl Tom defenzivně.
„Stačilo říct, že Bill byl rozrušený a ani ti neotevřel dveře, když jsi zaklepal, nemusel jsi mi říkat… co tomu předcházelo.“
„Okay, promiň.“
„To je v pohodě.“ Georg se naposled otřásl, zatímco jedli své obědy na zadní straně Georgova pick-upu. „Chápeš, co to znamená, že?“
„Ano, Geo,“ Tom si povzdechl, nenáviděl to, co mělo přijít.
„Znamená to, že jsem měl pravdu.“
„Jsem si toho vědom, Geo.“
„Nemůžeš se jen tak mimochodem muchlovat s tím děckem…“
„Nenávidí, když mu říkáš děcko.“
„A dělat s ním… bůhvíco na gauči…“
„Včera v noci to bylo poprvé, co se to stalo!“ Protestoval Tom. „A není to tak, že je to všechno…“
„Aniž bys nakonec nemusel přijít na to, proč to děláte,“ přerušil ho Georg. „Tome, už to zašlo moc daleko na to, aby to byla prostě jen… ach, jak jsi to nazval? Zábava.“
„Odejdu od Natálie, Geo.“ Tomův hlas byl zcela klidný, jako kdyby právě nedělal zřejmě nejdůležitější rozhodnutí svého života. „Chci být s Billem.“
„A chce Bill být s tebou?“ Zeptal se Georg.
„Páni, díky za podporu.“
„To je rozumná otázka, Tome.“ Georg si třel místo na rameni, kam jej Tom právě uhodil. „Vy dva možná vedete skutečné rozhovory mezi vší tou zábavou, ale pro tuhle konverzaci jste si moc času neudělali.“
„Natálie a já jsme skončili, bez ohledu na cokoliv,“ odpověděl Tom rozhodně. „A doufejme… že Bill bude chtít být se mnou. Miluju ho.“
„No, ať se propadnu.“ Georg se pyšně podíval na svého nejlepšího přítele. „Podívejme se, kdo na to nakonec přišel.“ Vstal a začal sbírat odpadky. „Samozřejmě, že já nejsem ten, s kým bys měl toto sdělení sdílet.“
Georg odcházel, zatímco Tom vytáhl z kapsy telefon. Poslal Billovi rychlou zprávu s nadějí, že si Bill vzpomněl dát telefon na vibrace během vyučování.
mám hodinu Tome
bylo vše, co Bill odpověděl.
můžeme si později promluvit?
později máš rande se svou ženou
Bill zastavil na příjezdové cestě v 11:30 a všiml si, že v domě je tma. Sám sobě si gratuloval, že se Tomovi úspěšně po celý den vyhýbal, než si uvědomil, že jediné, co udělal, bylo, že oddálil nevyhnutelné. Vešel do obývacího pokoje a podíval se na gauč, aby se ujistil, že Tom nebyl opět vykázán do obýváku po další hádce, než pokračoval do svého pokoje. Ztuhl, a s rukou na klice přemýšlel, jestli ráno nechal rozsvícené světlo, ale věděl, že nenechal. Otevřel dveře a našel Toma, jak sedí na jeho posteli a tváří se úlevně, že ho vidí.
„Čekám,“ odpověděl Tom. „Přemýšlel jsem, jestli nakonec skončíš u Gustava nebo u Andyho, ve snaze se mi i nadále vyhýbat.“
„Já jsem se ti ne…“
„Bille, já nejsem idiot. Dnes ráno jsi odešel ještě dřív, než jsem vylezl ze sprchy… a minulou noc ses ode mě nedokázal dostat dost rychle.“
Při zmínce o předešlé noci Billa zaštípaly oči. Posadil se na postel, přinutil se pohlédnout na Toma a děsil se toho, co se stane.
„Z toho, jak brečíš, kdykoliv se na mě podíváš, začínám mít komplex,“ řekl mu Tom, jeho chabý pokus o úsměv rychle zmizel. „Bille, omlouvám se. Neměl jsem to nechat zajít tak daleko, aniž…“
„Tome, řekl jsem sám sobě, že do tohohle nejdu,“ řekl Bill a tím ho přerušil. „A ani to nechci, protože jsem k smrti vyděšený z toho, co řekneš…“
„Nechceš co?“ zeptal se Tom, který se náhle ocitl ve strachu z toho, co mu Bill řekne.
„Musíš si vybrat, Tome. Musíš to skončit. Buď s ní…“ Bill stiskl rty k sobě a potlačil vzlyk. „Nebo se mnou.“
Tom hned neodpověděl a Bil cítil, jak se mu přetočil žaludek. Zhluboka se nadechl a otřel si oči, protože věděl, že musí vypadat jako mýval, který je na drogách.
„Proč jsi tak vyděšený?“
Bill se kousl do rtu a pevně zavřel oči, protože věděl, že se na Toma nemůže dívat, zatímco konečně přizná pravdu.
„Protože tě miluju,“ odpověděl tichým hlasem. „Jí vím, že se to nemělo stát, ale… chci, abys odešel od Natálie a byl se mnou. A já vím, že je to naprostý nesmysl, ale takhle to cítím. Takže, pokud to není to, co chceš ty… prostě mi to teď řekni.“
Ticho, které následovalo Billovo prohlášení, bylo ohlušující a Bill věděl, že je konec. Cokoliv, co si myslel, že mezi nimi bylo, právě skončilo. Ucítil, jak se postel vedle něj pohnula a šokovaně otevřel oči, když ucítil Tomovy prsty na své tváři.
„Taky tě miluju.“
Tom byl stejně tichý a usmál se nad Billovým překvapením, než se naklonil pro krátký polibek, který znamenal všechno. Ucítil Billovy čerstvé slzy a setřel je, jakmile přerušil polibek.
„Opravdu?“ Zeptal se Bill nadějně.
„Opravdu,“ ujistil ho Tom s kývnutím. Jeho prsty proklouzly Billovými vlasy a odhrnuly je z jeho ramene. „Odejdu od Natálie.“
„Jsi si jistý?“
„To je to, co chceš, nebo ne?“ Zazubil se Tom.
„Ale je to to, co chceš ty?“
„Bille, vím už nějakou dobu, že s Natálií nemám budoucnost. Vlastně…“ Tom si omotal pramen Billových vlasů kolem svého prstu. „Myslím, že se právě dívám na svou budoucnost.“
Bill ze sebe vydal šťastné zakňučení, než znovu srazil jejich ústa dohromady, vylezl na Tomův klín a ovinul mu paže kolem krku.
„Kdy?“ Vydechl, když se od sebe odtáhli, aby se nadechli.
„Promluvím si s ní zítra.“ Tom se usmál, když Bill zasypal jeho tvář malými polibky. „A v pondělí ráno podám žádost o rozvod.“
„Zítra oba dva pracujete,“ připomněl mu Bill a vtiskl mu vlhký polibek na krk.
„Tak až přijde domů. Já si však každopádně beru volno a strávím celý zítřejší den s tebou.“
Bill jej přestal líbat a narovnal se, čelo se mu zvrásnilo obavami.
„To můžeš udělat?“ Zeptal se.
„Nevzal jsem si den volna už rok,“ informoval ho Tom. „Myslím, že mi to dluží.“
Bill se znovu usmál a pokračoval ve svých polibcích, tentokrát na Tomově rameni.
„Nechoď k ní,“ prosil. „Já vím, že nemůžeš zůstat tady, ale prosím, nechoď dnes večer zpátky k ní.“
Tom přejel dlaněmi nahoru a dolů po Billových bocích a přemýšlivě se kousal do kroužku ve rtu.
„Chceš, abych zůstal tady?“ Zeptal se, ta myšlenka se mu zamlouvala.
„Je to… opravdu dobrý nápad?“ Zaváhal Bill. „Co když…“
„Natálie měla k večeři víno. V nejbližší době se neprobudí. A mobilní telefony už v sobě mají budíky.“
„Tak jen do chvíle, než usnu.“
Bill byl venku z pokoje dřív, než Tom stihl odpovědět. Nastavil si tedy budík na 7:00, poté se svlékl do boxerek a narovnal přikrývky nahromaděné v nohách postele. Zrovna se uvelebil s přikrývkou kolem pasu, když se Bill vrátil. Také už odstranil většinu svého oblečení, a stejně tak i make-upu, a stál u dveří pouze v malých, šedých boxerkách, zatímco si Toma uznale prohlížel.
„Tenhle pohled jsem už viděl,“ poznamenal Tom, jazykem si pohrával se svým piercingem a očima se zdržel na Billově tetování, které již bylo zcela zahojené.
„Zmlkni,“ odpověděl Bill a vykročil směrem k posteli. „Ty víš, že jsi nádherný.“
Tom zhasnul světlo, zatímco se Bill soukal do postele a s chichotáním se omlouval, když Toma náhodou kopnul kolenem. Položil se na bok a sotva měl čas na to, aby Toma v naprosté tmě spatřil předtím, než byl něžně a důkladně políben. Povzdechl si do Tomova hedvábného doteku, jejich jazyky se vzájemně hladily, zatímco jejich ruce hladily toho druhého na bocích.
„Nemůžu uvěřit, že jsem bez tohohle vydržel celý den,“ zašeptal a naklonil hlavu, aby měl Tom lepší přístup.
„Zítra máme celý den na to, abychom si to vynahradili.“
Oni dva byli ráno vzhůru jako první, pili kávu, líbali se a prostě byli blízko jeden druhému tak dlouho, jak jen mohli, dokud se Natálie neprobudila. Zdálo se, že je zvláště znepokojena tím, že se Tom náhle rozhodl vzít si volno, ale brzy se usmála a řekla jim, že by měli jít ven a něco dělat, protože mělo být celý den krásné počasí.
Opustili dům brzy po Natálii a byli venku tak dlouho, dokud se nerozhodli vrátit domů a co nejlépe využít zbývající dvě hodiny, které měli, před Natáliiným návratem. Tom vzal Billa za ruku, když odbočil náklaďákem na jejich ulici a sdíleli spolu úsměv, dokud si Tom nevšiml neznámého černého pickupu zaparkovaného před jejich domem. Spatřil Natáliina záda, jak vešla do domu.
„Co to kčertu je?“ Uvažoval nahlas.
Bill sledoval, jak muž, kterého nikdy předtím neviděl, nakládá Natáliiny kufry do auta.
„Vypadá to, jako že… se stěhuje.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 35
Že by oba dva měli někoho jiného? Až tak lehké by to bylo?…děkuji moc za další krásnou kapitolu 🙂 😉
Sakra tahle povídka nabrala nějaký moc rychlý spád. Doufala jsem, že si těch jejich tajných společných chvilek užijeme trochu víc. Snad u příštího dílu neuvidíme to odporné slovíčko konec.
A Natálie se stěhuje? Až takhle jim to usnadnila? Trošku mi přijde divné, že nejdříve hrozně chtěla mimčo a pak se sebere a odejde aniž by to s Tomem nejdříve probrala. Napadá mě, že o nich prostě ví. Protože by jinak přece nenechala svého bratrance bydlet u někoho s kým se rozešla ne? Logicky by Bill měl jít s ní. No, jsem zvědavá na další díl.
Děkuji Zuzu za překlad.
Tak teď jsem zmatená. Že by Natálie někoho měla? Ale proč chtěla dítě? V hlavě mám spoustu teorií, ale myslím, že o vztahu těch dvou neví. To by určitě udělala scénu, takže spíš očekávám, že bude chtít, aby Bill šel s ní. Uvidíme, jaké má důvody a co z toho všeho bude.
Děkuji za překlad a těším se na další díl.
možno jej ten niekto ponúkol aj dieťa aj budúcnosť? neviem, nezdá sa mi to, dúfam, že to nebude niečo zlé, začalo sa to pekne rozvíjať… ale tiež by som nechcela aby už bol koniec… Ďakujem za preklad:)
Ten konec mě zaskočil ale jestli se fakt stěhuje tak aspoň to bude bez problému.
Doufám, že jí nenapadne odstěhovat třeba jen Billa za "lepším". Těžko říct co se jí může hodit v hlavě.
Zdá se mi to nějaké zvláštní, Nat, aniž by to bylo nějak řečeno, někoho má? Nebo, hodlá se stěhovat? Chce Billa vzít sebou? Jenže, Billovi už je osmnáct, mohl by se rozhodnout, že zůstane, nebo musí čekat do jednadvaceti? Nevím, zdá se to takové, uspěchané, přesto jsem zvědavá co se z dalšího dílu vyklube.
Díky za překlad této pěkné povídky.
Konečne sa dopracovali k výsledku! Bill povedal Tomovi, že už ďalej nedokáže to "niečo" medzi nimi skrývať a donútil tak Tom a urobiť konečné rozhodnutie.
Som veľmi rada, že sa Tom rozhodol tak rýchlo a hneď to aj plánuje Nat povedať, aj keď ten koniec. K nemu sa nevyjadrím, pretože práve v tejto časti som zistila, že som túto poviedku už kedysi čítala, takže sa len teším sa na ďalšiu časť.
Jsem rada, ze se kluci rozhoupali a ze to chce Tom cele s natalii ukoncit. Uz o tom asi premyslel dele, ale teprve pritomnost Billa jej o tom donutila prepremyslet a konecne se rozhodl. mam z nich obou radost.
Jen me ted trochu zmatlo to s tim stehovanim Natalie. Ze by o nich vedela? Jinak nechapu, co dela? S Tomem se vubec nebavili o tom, ze by se rozesli, takzke me nejak nenapada, proc by tak najednou chtela pryc!
Moc dekuji za uzasny preklad! 😉