autor: elvisfan
S ignorováním armády okřídlených tvorů, kteří se usídlili v jeho břiše, Bill potlačil svůj pohled plný úžasu a rychle jej nahradil pohledem plným pohrdáním.
„Co on tady dělá?“
David si nepohodlně odkašlal. „Billy, tady Tom je tvůj nový…“
„No to určitě!“
Bill jim přibouchl dveře před nosem a obrátil se směrem ke své posteli, jen aby se opět prudce otočil, když uslyšel další zaklepání.
„Billy, otevři ty zatracené dveře!“ Vykřikl David, když zabušil. „Mám svůj vlastní klíč, víš? Můžu si otevřít sám.“
„Pak si otevři, protože já se na to nechystám!“ Bill stál uprostřed místnosti s překříženýma rukama a vzdorovitě zíral, když se dveře otevřely.
Byl to opravdu on. V jeho hotelovém pokoji. Vlasy měl nyní v cornrows místo dredů, oblečení měl méně pytlovité, než tomu bylo na střední škole, možná byl trochu vyšší, hrudník a ramena měl rozhodně širší, a ten zatracený kroužek ve rtu byl stále na svém místě. Byl to Tom, muž, kterého nechal za sebou před pěti lety.
Muž, který mu zlomil srdce.
„Bože, Davide,“ ušklíbl se. „Ty něco říkej o špatných rozhodnutích.“
„Billy, poslouchej. Já vím, že nemáš pocit, že je nutná nějaká ta ochranka navíc, ale…“
„Najmi třeba stovku zatracených bodyguardů, jestli chceš, ale ne jeho! Je to můj ex-přítel, Davide! Nebo ti tenhle malý kousek informací zatajil?“
„Tom mi řekl všechno o vašem předchozím vztahu, a já jsem se rozhodl to přehlédnout. Tom je jedním z nejlepších v oboru, a upřímně řečeno, budeš mít štěstí, že ho máme. Zůstává.“
„Má padáka.“
„On nepracuje pro tebe, Billy. Pracuje pro mě. Buď sám skončí, nebo ho vyhodím. To jsou jediné dva způsoby, jak se odsud dostane.“ David se podíval z Billa na Toma, kteří zírali na sebe navzájem. „No, nechám vás dva si promluvit. Tome, odjedeme do haly ve dvě a už se sem dnes večer nebudeme vracet. Ať je připravený.“
„Samozřejmě.“
Ani Bill ani Tom nezaregistrovali zvuk dveří, které se s tichým klapnutím zavřely, když zůstali sami.
„Rád tě vidím, Bille,“ Tom se usmál. „Je to už dlouhá…“
„Teď se jmenuju Billy.“
„Jistě. Billy Future. Hezké jméno.“
„Možná jsem chtěl zapomenout na svou minulost.“ Bill popadl cigarety z nočního stolku a šel se postavit k otevřeným balkonovým dveřím, zapálil si a zhluboka potáhnul, než znovu promluvil. „Tohle nemůže být náhoda.“
„Není.“ Tom vytáhl vlastní cigaretu z balíčku v zadní kapse a šel se postavit vedle Billa. To samozřejmě přinutilo Billa přesunout se spíše ke zdi, než aby stál u okna. Tom se podíval ven na budovu naproti nim, než pohlédl zpět na svého ex. „David mi řekl, s kým bych pracoval, když jsme spolu poprvé mluvili po telefonu.“
„A vsadím se, že ses prostě nemohl dočkat, až se sem dostaneš, co?“
Tom pokrčil rameny, zatímco se opřel o rám dveří. „I když, myslel jsem, že dostanu o něco vřelejší přivítání. Hádám, že pět let nebylo dost dlouho, co?“
Bill neodpověděl a přeletěl Toma očima od hlavy až k patě. „Tvoje vlasy jsou jiné.“
„Tvoje jsou skoro pryč.“
„Jen trochu kratší,“ odpověděl Bill a projel si prsty přes svůj kratší účes. „Velké střapaté vlasy se po nějaké době okoukají.“
„Stejně tak dredy.“ Tom věnoval Billovi stejný pohled, jakmile sám potáhl. „Nemůžu říct, že bych šílel z té věci ve tvém nose.“
„Nevzpomínám si, že bych se tě ptal na tvůj názor.“
„To je fér.“
„Podívej, Tomi…“ Bill se zamračil nad svým uklouznutím. „Tome, jestli jsem s tebou uvízl, tak hádám, že jsem s tebou uvízl. Jsi můj bodyguard, zaměstnanec. Nebudeme přátelé. Chápeš?“
„Čistě a jasně.“
„Ve dvě budu připravený k odchodu. Do té doby mě můžeš nechat být.“
***
Tom byl pryč dobrých pět minut a Bill stále ležel na posteli s pažemi nataženými přes obličej a hlava se mu točila.
Pokud chtěl David plýtvat penězi na zbytečném personálu, byl to jeho problém.
Ale proč Tom?
Ten člověk, o kterém si nikdy nemyslel, že ho ještě někdy uvidí.
Slepě se natáhl pro svůj mobilní telefon, stiskl zrychlenou volbu a čekal.
„Co se děje, rocková hvězdo?“
„Gussie, můj život je u konce!“ Zakvílel Bill a uslyšel povzdech svého nejlepšího přítele Gustava.
„Kňouravý hlas, přezdívka kterou nenávidím… co se děje, Bille?“
„Můj nový bodyguard.“
„Je hezčí než ty?“
„Je to Tomi!“
„Tomi kdo?“
„Tomi! Tom Kaulitz!“
„Ach.“
„Jo, ach.“
„Hm. Zajímavé. Jak ti je?““
„Jak myslíš, že mi je, Gustave? Strávil jsem posledních pět let, abych se přes něj dostal, a teď…“
„A dostal ses přes něj?“
„Co? Samozřejmě, že ano!“
„Tak v čem je problém?“
„Problém je v tom… je to Tom! Pamatuješ si Toma, Gustave? Můj ex, ten, který mě podvedl? Říká ti to něco?'“
„Vzpomínám si, jak jsi mi říkal, žes ho viděl s nějakým jiným chlapem, poté jsi bez vysvětlení opustil město a od té doby jsi o něm neslyšel. Taky si pamatuju, že jsem ti říkal, že sis s ním měl alespoň promluvit, než jsi odešel, ale jako vždy ses rozhodl ignorovat mou moudrou radu, a proto jsi to nikdy neuzavřel, a teď když se objevil ve tvém životě, tak vyšiluješ.“
„Jak mám být celou dobu kolem něj, Gustave? Je to můj osobní strážce. Můj. Ne ostatních kluků. Všude tam, kde budu já, tam bude i on. Nevím, jestli to zvládnu. Bože, jen ho znovu vidět, je…“
„Odpustit a zapomenout.“
„Měl bych prostě zapomenout na všechno, co udělal?“
„Dobře, na to nikdy nezapomeneš. Ale ano, v určitém okamžiku je třeba mu odpustit.“
Bill slyšel šustivé zvuky a věděl, že jeho přítel si našel pohodlnější polohu pro velkou motivační řeč.
„Udělal jednu chybu, Bille. Ano, byla to velká chyba, ale byl mladý a hloupý. Oba jste byli. Ale teď jsi dospělý a musíš přijít na to, proč tě to tak trápí. Připadá mi, že nevíš, jak dál, takže můžeš buď hodit minulost za hlavu a jít dál, nebo si můžeš nechat své nevyřešené pocity, které pravděpodobně stále máte oba, a zešílet z toho.“
***
Později toho večera Tom sledoval Billa ze strany jeviště s úsměvem na tváři.
Byl za něj šťastný. Po celou dobu, co Billa znal, chtěl být zpěvákem. Každý večer na pódiu, zpívat před tisícovými davy. A teď to dělal. A dělal to dobře. Byl rozený šoumen a on to věděl.
Tom na něj byl pyšný.
Show skončila, zvuk křičících fanoušků se rozléhal a Bill opustil pódium a prošel kolem Toma bez jediného slova. Tom se ušklíbl na záda svého ex, zatímco jej následoval a dohonil jej těsně předtím, než za sebou zavřel dveře šatny. Tom trpělivě čekal, až se Bill objeví v civilu a bez make-upu, a pak jej provedl labyrintem chodeb až k zadním dveřím.
„Nějaké autogramy pro dnešní večer?“ Zeptal se.
„Ne.“
Stále pokračují jednoslovné odpovědi, jak vidím. Tom se sám pro sebe usmál, když podržel otevřené dveře a čekal, až Bill projde jako první.
Vydali se přes nakládací plochu k Billovu autobusu a nastoupili. Byl to jeden z těch hezčích, ve kterých už Tom kdy byl.
„Vezmi si, kteroukoliv postel chceš,“ řekl mu Bill bez jediného pohledu. „Já jdu spát.“
„Jasně. Dobrou noc.“
Bill neodpověděl. Prostě pokračoval v chůzi směrem do zadní části autobusu.
„Bille?“
Bill se zastavil v polovině kroku a vteřinu počkal, než se obrátil čelem ke druhému muži. „Ano?“
„Byl jsi na tom pódiu dnes večer vážně skvělý.“
Přes Billovu tvář se krátce mihl malý úsměv. „Díky.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Typické. Ti dva moulové si jen potřebují sednout a vysvětlit si, co se stalo. Možná, že Tom vůbec nepodváděl a Bill si to jen špatně vyložil. Aspoň tak to na mě působí. Mezi nima to sice není ideální, ale úplná nenávist to taky není. Takže očekávám, že z kluků budou zase brzo kamarádi.
Moc děkuji za překlad.
Podle toho co řekl Gustav, už teď čuchám, že ten jejich problém v minulosti byl jen jedno velké hloupé nedorozumění. Otázka je, jestli k sobě ještě najdou cestu a dokážou si to vyříkat.
Počítám, že ještě bude sranda. A pak tu máme podivného fanouška nebo fanynku a je jasné, že i ten do děje nějak zasáhne.
Díky za překlad a těším se na další kousek.
Mají něco nevyřešené z minulostí doufám že si to vyjasní a Tom Billa ochrání.
Tak, to jsem napnutá, jak budeme pokračovat. Jedna uražená diva a jeden rádoby nad věcí!?! Ještě že mají Gustava a dlouhé přesuny v autobusu. Tom mi tu přijde tak trochu víc nad vodou, snad přiměje Billa, aby si o všem promluvili a trochu vyčistili kalné vody. Držím jim oběma palce.
Děkuji za překlad a tento dík je vážně upřimmný
Jój ako sa ja viem hnevať keď niekto niekoho odsúdi bez šance na vysvetlenie. Tom ho určite nepodvádzal, dúfam, že nie… a teším sa na ich zbližovanie. Veľmi pekne ďakujem za preklad.
Bill sa teda v minulosti zachoval poriadne zbrklo! Mal dať na Gustava a aspoň si Toma vypočuť, lebo neverím, že by ho ten podvádzal. Snáď postupne dospejú k spoločnej reči a vyjasnia si aj nedorozumenia z minulosti.
Ďakujem za časť.
Aj mne sa zdá, že to celé bolo len nedorozumenie a že Bill ušiel bezdôvodne. A teraz nam ostáva len dúfať, že si to skoro vysvetlia a všetko bude zas dobre. Ďakujem za ďalšiu zaujímavú poviedku.
Ani bych se nedivila, kdyby si Bill to Tomovo domnělé podvádění jen špatně domyslel. Je škoda, že si už tehdy nepromluvili. Nechci se Toma zastávat, když o něm zatím skoro nic nevím, ale třeba to nakonec nebylo tak, jak se to mohlo na první pohled zdát, a Bill jen udělal ukvapený závěr.
Tom mě docela překvapuje, že na Billa nijak netlačí a prostě dělá skvěle svou práci a ještě je milý a zdvořilý. Wow! Začínám jej mít ráda! 🙂
Moc děkuji za překlad. 🙂