Devotion 8.

Na kocovinu býval zvyklý. Ostatně, za několik let, během kterých tajně řádil se svým bratrem, jich zažil nespočetně mnoho, přičemž některé byly opravdu špatné. Ani jedna z nich ale nebyla tak obtížná jako ta, se kterou se probudil ve společném pokoji s Billem jen o pár metrů dál. Tentokrát to nebyla kocovina, o kterou by se s bratrem mohl dělit. Tentokrát to byla kocovina, za kterou mu to Bill dá pořádně sežrat. Promnul si obličej a pokusil se převalit na druhý bok, hodně rychle se ale zastavil, když jeho žaludek dal velmi jasné znamení protestu.

S tichým povzdechem si promnul obličej. Nevěděl, jestli mu je špatně víc z přemíry alkoholu, který mu Georg míchal, nebo z vlastního sebevědomí. Naprosto přesně si pamatoval, co všechno Billovi navykládal, a jak zlý na něj byl, a to všechno jen kvůli tomu, že ho viděl s nějakým Adamem. Kdo vůbec byl ten kluk? Nějaký šprt, kterého Bill využil ke zjednodušení svého trestu v knihovně, a Tom mu to dá sežrat, jako kdyby se měli brát. Což i kdyby doopravdy chtěli, by mu v podstatě stejně mělo být jedno. Mělo by. Jenže nebylo, a dost dobře se to ukázalo i ve chvíli, kdy odtáhnul toho drobnýho zelenoočku na záchody, jen aby se z toho trochu dostal. Byl ubohej.

„Vidím, že jsi vzhůru,“ Billovo tělo nepozorovaně dopadlo přímo vedle Tomova, až sebou starší z dvojčat vyděšeně škublo. „Že ti to ale trvalo. Pomalu jsem si začínal říkat, že ti nechám vypumpovat žaludek. Docela dobře se ti to podařilo v noci samo, ale víš jak… Pro zábavu.“

„Jo, chápu. Choval jsem se jako idiot,“ zabručel Tom, dávaje si ruce přes obličej.

Billovo obočí vylétlo vzhůru. „Idiot? Tome, tohle je hodně slabé slovo, jakým popsat tvoje chování,“ odfrkl. „Co to do tebe, ksakru, vjelo? Je tu snad mezi tebou a Adamem něco, o čem nevím, že jsi na něj byl tak hnusný?“

„To poslední, co chci, je, aby mezi mnou a Adamem,“ ušklíbl se Tom, „něco bylo,“ s námahou se posadil a rukama se zapřel o kolena, zhluboka dýchaje. „Dík, že ses o mě postaral.“

„Samozřejmě, že jsem se o tebe postaral. Chodil bys mě strašit, kdybych tě nechal udusit se vlastníma zvratkama.“

„Nechodil,“ zabručel. Pomalým krokem zamířil ke koupelně, jen aby dostal tu příšernou pachuť zvratek ze své pusy. „Takže Adam, hm?“

„Oh, prosím tebe, nedělej se, že tě to teď zajímá, Tome,“ Bill protočil očima. „Včera jsi mi dal docela dost jasně najevo, jaký máš na Adama názor, tak teď se, prosím, nesnaž tady na mě hrát zájem.“

„Nic na tebe nehraju,“ zahuhňal Tom s kartáčkem narvaným hluboko v puse, jak se snažil důkladně vyčistit celou dutinu ústní. „Opravdu mě zajímá, co s Adamem plánuješ dál. Jestli to byla jen jednorázová záležitost, aby ti pomohl s rovnáním knížek, nebo jestli s ním plánuješ i něco dál.“ Odhodil kartáček a vrátil se zpátky do pokoje, mokrý ručník položený kolem krku. „Hm?“

Mladší bratr pokrčil rameny, důležitým pohledem kontroloval stav své manikúry, než se teprve rozhodl k Tomovi vzhlédnout. „Nevím, včera jsme si celkem dost rozuměli, je milý a očividně i inteligentní, takže by mi třeba občas mohl pomoct se školou. Ale o tom, že bychom se snad měli vidět znovu, jsme nijak detailněji nemluvili. Myslím, že se to rozhodne nějak, až se uvidíme ve škole.“

„Mhm,“ Tom přitakal, otrávený a znechucený úšklebek se mu formoval na rtech, zatímco myšlenky se mu v hlavě točily v divokém víru. Plán na to, jak vyřadit Adama ze hry, se musel započít v naprostých základech, tedy ještě dřív, než by snad byl čas na rozvinutí čehokoli, co by mezi nimi mohlo vzniknout. „Půjdu dolů, potřebuju do sebe dostat nějaký jídlo, jinak brzo asi vrhnu. Jdeš taky?“

„Ne, skočím si první do sprchy, přijdu si celkem ulepený po celý noci u tebe,“ zasmál se Bill krátce. Tom znovu přitakal a na bratra krátce mávnul, než bez dalších zbytečných frází vykročil směrem k jídelně. Bylo mu pořád blbě a k tomu, aby vymyslel co nejlepší plán na kontrolu nad Billovými vztahy, potřeboval dostat alespoň trochu potravy do svého kompletně tupého mozku.

*

„Kámo ty vole, můžeš mi říct, co jsi mi včera míchal za drinky? Přísahám bůh, že jsem nikdy neměl horší kocovinu,“ Tom ztěžka dosedl vedle Georga, jakmile ho zpozoroval sedícího nad svou snídaní s naprosto stejným výrazem, jaký měl i on sám. „Vyzvracel jsem asi všechny svoje vnitřnosti.“

„Taky jsi je našel na podlaze?“

„Ne, v kýblu, Bill je stihnul všechny chytit, ráno jsme je do mě zase vraceli.“ Georgova tvář zesinala ještě víc, načež se Tom tiše rozesmál. „Dobrou chuť přeju. Teď ale vážně, cos mi to míchal?“

„Vypadám snad jako někdo, kdo si pamatuje, jakým způsobem lil alkohol do skleniček? Něco mi přišlo pod ruku, tak jsem to tam nalil, a střídal jsem to, aby to nebylo tak jednotvárný…“ brunet pokrčil rameny, s povzdechem si do pusy strčil kousek z toastu, přestože každé kousnutí mu dělalo zřejmé problémy. „Včera to bylo až moc…“

„O tom mi chvilku povídej, ještě jsme se s Billem pohádali, než jsem usnul,“ Tom souhlasně přitakal. „Příště na to musíme jít víc zlehka.“

„Prosím tebe, hlavně mi řekni, že ses s ním nepohádal kvůli tomu Adamovi.“ Tom na kamaráda vrhl pohled tak nechápavý, že Georg rovnou pokračoval. „Chvíli po tom, co jsme začali pít, jsi najednou vyprávěl o tom, jak Bill potkal v knihovně nějakýho Adama, a okatě tam s ním flirtoval, a i když ti tvrdil, že to bylo jen kvůli pomoci, ty mu to nevěříš, protože Billa znáš a poznáš, kdy je to kvůli zisku, a kdy kvůli sexu.“

„Do prdele,“ složil hlavu do dlaní, „kámo sorry, nevím, co to do mě včera vjelo.“

„Já jo,“ Georg pokrčil rameny. „Prostě nechceš, aby tě někdo nahradil na vrcholu Billova žebříčku oblíbených lidí. To je normální.“

„Hm, jo. Hádám, že máš asi pravdu.“

„Samozřejmě, že mám pravdu. A jestli ti můžu něco doporučit, tak se raději rychle uklidni, protože jestli se s ním budeš hádat kvůli tomu, že si s někým začal, tak si buď jistý, že tě nahradí hodně rychle.“

Tom se zhluboka nadechl, aby mohl Georgovi odvětit, že něco takového by se rozhodně nikdy stát nemohlo, ale slova se mu zasekla v hrdle, když do jídelny vstoupil Bill s Adamem po boku. Spokojeně se usmíval a jen co zachytil Tomův pohled, lehce se zamračil. Tomovi bylo víc než jasné, že to při jejich posledních rozhovorech pěkně podělal. S rukama založenýma na hrudi se opřel o židli, nepřestávaje bratra sledovat. „Podívej, když tomu tak rozumíš. Jak to mám teda udělat, abych zůstal na prvním místě, a zároveň ho dostal od Adama? Protože ten šprt se mi ani trochu nelíbí,“ zavrčel, když se Adamova dlaň objevila na Billových bedrech. Potřeboval najít způsob, jakýkoliv, jakým je od sebe rozeštvat.

„Nechovej se jako kretén, to je pravidlo číslo jedna. Zbytek vymyslíme, jen co mi v hlavě nebude sedět opice a mlátit činelama.“

autor: Saline A.