autor: Saline A.
Snad všechny nervy v jeho těle byly napnuté, zatímco dlaň měl přitisknutou k bratrovu krku a jen zlehka rty přejížděl po jeho, užívaje si každou vteřinu. Měl pocit, jako by to trvalo celou věčnost, a přesto zničeně vydechl, když se Bill odtáhl a s očima široce otevřenýma se na Toma díval. Mlčel, snad jako by nedokázal pochopit, co se před necelou minutou odehrálo, že ho jeho vlastní bratr políbil. Nebylo se čemu divit, podobné případy se nestávají zrovna často.
„Bille, já…“ Tom jen tiše zamumlal, ale Billova výstražně zvednutá dlaň ho umlčela. Bolestně přivřel oči a sklopil hlavu. Bill ho stoprocentně nenávidí tak moc, že ani nechce slyšet jeho vysvětlení. Nedá mu šanci cokoliv říct, rovnou ho zavrhl.
Bill se zhluboka nadechl, dlaň mu pomalu klesala dolů. Stále bratra upřeně sledoval, jeho pohled už ale nebyl zlý ani šokovaný, byl mnohem klidnější, jak viděl, že Tom je z toho sám zničený. Nemělo cenu přidávat mu na špatnou náladu tím, že by na něj byl zlý.
„Jak se to stalo?“ zeptal se tiše, ve snaze pochopit.
„Zdál se mi o tobě sen a pak se to stupňovalo…“
„Kdy?“
„Chvilku po tom, co jsme sem nastoupili,“ promnul si Tom obličej. „Nemáš ani ponětí, jak moc mě to vzalo, byl jsem z toho hrozně na prášky. To je důvod, proč jsem začal chodit do sprch, Bille,“ nejistě k němu vzhlédl. „Doufal jsem, že jsem prostě jen frustrovaný, a že trocha sexu to spraví. Jenže to pomáhá vždycky jen na tu danou chvilku…“
„Proč jsi mi to hned neřekl, Tomi? Mohli jsme…“
„Co jsme mohli, Bille?“ Tom odfrkl, dlaní si přejel po vlasech, než vstal a roztržitě přešel po pokoji. „Neřekl jsem ti to přesně pro tenhle tvůj pohled. Snažíš se najít řešení, jak mě z týhle situace dostat. Jenže hádej co, Bille? Já se snažil několik dlouhých týdnů. A nepomohlo nic. Vůbec nic.“
„Tome, co s tím budeme dělat?“
Pokrčil rameny, pohled na bratra byl bolestný víc než kdy jindy. „Vzhledem k tomu, že ty to pochopitelně necítíš stejně, co myslíš, že s tím můžeme dělat?“
Billova hlava se svěsila. Chtěl nějak pomoct, najít způsob, jak Tomovi ulevit od jeho trápení. Jak ale mohl ulevit člověku, kterého nemiloval tím jediným způsobem, jakým právě chtěl a potřeboval milovat? „Tome, já nevím, co ti k tomu mám říct… Nevím, jak jsme se do téhle situace vlastně dostali, ale mrzí mě, že neznám způsob, jak nás z ní dostat ven, hlavně aby ses nemusel trápit,“ povzdechl tiše. „Udělal bych cokoliv, jen aby ses netrápil…“
Tom se smutně pousmál, na bratra pohlédl. „To by ses do mě musel zamilovat.“
*
Vztahy mezi bratry ochably z minuty na minutu. Ještě ten večer Tom usínal s pocitem, že kvůli jednomu jedinému krátkému polibku přišel o celou svou budoucnost s Billem, přestože Bill dělal, co mohl, aby Tomovi pomohl. Byl na něj milý, ale už jen způsob, jakým se na něj díval, Toma donutil otočit se během usínání k Billovi zády. Nestál o lítost ani nic podobného, chtěl prostě klid.
Že je něco špatně si téměř okamžitě všimli i Gustav s Georgem, kteří jen v šoku sledovali, jak Tom ani nezvedl hlavu, když k nim Bill došel, aby Gustavovi mohl vrátit půjčenou učebnici. Tomovi věnoval krátký, zoufalý pohled, než s tichým rozloučením společně s Gustavem zamířili pryč.
„Okay, já vím, že mi do toho asi nic není, ale Tome, jste s Billem v pohodě? Tohle je asi poprvé, co spolu nemluvíte a upřímně, oba dva vypadáte dost na hovno.“
Tom pokrčil rameny, konečně zvedl hlavu, jen aby viděl Billa odcházet jeho typickým zlomeným krokem, s hlavou smutně skloněnou. „Jsme v pohodě…“
„Ne, to nejste.“
„Georgu, já vážně o tom nemůžu a ani nechci moc mluvit,“ ztěžka polkl. „Došlo mezi náma k nějaký… situaci, se kterou se oba celkem těžko vyrovnáváme,“ přiznal tiše. „Nějak nevíme, jak s tím vším naložit. Hlavně já ne.“
„Jde o tebe a tu situaci se žárlivostí na Billa?“ Tom ke kamarádovi nejistě vzhlédl. „No tak, sice jsem byl dost na sračky, ale i tak jsem si dokázal vydedukovat, že nejde jen o čistou bratrskou žárlivost,“ ztišil Georg hlas. „Nevím, jestli za to může právě ten chlast, nebo můj vyspělý mozek, ale jsem s tím v pohodě, fakt.“ Obrovský kámen spadl Tomovi ze srdce, samou úlevou se málem až rozbrečel. Nevěděl, jak by zvládal, kdyby mu ztroskotalo i přátelství, jediné opravdové, které kdy měl. „Co se mezi váma stalo?“
„Políbil jsem ho.“
Georgovy rty se otevřely s tím, jak obkreslily tiché oh, a hned na to se znovu zavřely. Okamžik zůstal tiše, pohledem přelétl od vzdalujícího se Billa zpět ke zničenému Tomovi. „Hádám, že to dopadlo úplně jinak, než bys chtěl…“
„No, přinejmenším mě alespoň neposlal do háje s tím, ať už se na něj nikdy ani nedívám. To jsem bral jako pravděpodobnější reakci,“ přiznal Tom s povzdechem. „Snaží se mi to usnadnit, je milý a tak, ale vždyť to znáš. Co ti pomůže, když je na tebe milý ten, kdo ví, že jsi do něj… zamilovaný, ale on do tebe ne?“
Georg přikývl, danou situaci zažil pochopitelně už několikrát, nebylo nijak těžké se do ní dostat. I přes vlastní zkušenosti bylo ale stále složité najít způsob, jak to co nejlépe zvládnout a nezbláznit se. Kdyby tu taková možnost byla, Georg by navrhl, ať si drží odstup a snaží se mu vyhýbat, ale copak jste se mohli vyhýbat vlastnímu bratrovi, dvojčeti, se kterým sdílíte jeden pokoj? „Snažím se vymyslet, co ti poradit, abych ti alespoň trochu pomohl, ale zatím mě nic nenapadá,“ přiznal Georg zoufale. „To, co ti ale rozhodně doporučím, je zrušit svoje návštěvy ve sprchách, Tome. To ti nijak nepřilepší, budeš se cítit ještě hůř.“
„Georgu, sám dobře víš, že dlouho bez sexu to taky nejde. Budu frustrovanej a zlej, protivnej. To taky zrovna nechci.“
„Hele a co Matt?“
„Kdo?“ Tom nakrčil obočí, nijak si nevybavoval, že by znal někoho se jménem Matt.
„Ten kluk ze sešlosti v kavárně, s těma zelenýma očima. Jmenuje se Mathyas, ale my mu říkáme Matt.“
Tomovi v hlavě vyvstala vzpomínka na drobného chlapce se smaragdově zelenýma očima, se kterým si krátce užil na záchodcích. Vzpomínka to byla matná, ale jeho oči si pamatoval velmi dobře.
„Možná by ses mohl vídat s ním? Je to milej kluk, nehledá nic extrémně vážnýho, spíš jen tak někoho, s kým by mohl trávit volný čas, když zrovna bude mít náladu.“
„Nejsem si tím nápadem moc jistý, Georgu. Včera jsem Billovi řekl, že k němu něco cítím, a dneska se mám začít vídat s někým jiným? To nezní moc důvěryhodně…“
„Právě proto říkám, že ani Matt nehledá nic vážnýho. Prostě když budeš chtít mít nějakýho parťáka na večer, aby ses necítil sám, a já nebudu zrovna ten pravý,“ zazubil se povzbudivě, „Matt je rozhodně ideální. Navíc, co vím, moc hezky o tobě mluvil.“
Tom se tiše rozesmál. „Jako kdyby snad se mnou něco zažil, kromě opileckýho sexu na záchodech.“
„Možná právě tohle bylo přesně to, co potřeboval. Podívej, neříkám, že musíš. Říkám, že tady ta možnost je,“ Georg pokrčil rameny. Tom se zády opřel o zeď a přikývl. Alespoň popřemýšlet o tom mohl.“
Tomovy myšlenky se točily v divokých kruzích od Billa k Mattovi a zpět. Bylo to těžké odpoledne. S Georgem se připravoval ke zkouškám následujícího dne, což byla normálně činnost, kterou dělal společně s Billem, a bylo těžké přenést to najednou k někomu jinému. Když se s Georgem loučil, cítil se vyčerpaný fyzicky i psychicky, přesto nemohl zabránit svým myšlenkám. Snažil se najít nějaké řešení skoro dvě hodiny, když se do pokoje vrátil Bill. Vypadal stejně zničeně jako Tom, což rozhodlo. Druhý den se určitě ozve Mattovi. On ani Bill nemůžou sedět na pokoji a být v depresi. Potřebují se pohnout dál.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 6
Dúfala som, že sa Bill chytí, škoda, že je to takto. Neviem, či je Matt dobrý nápad, ale možno teraz začne žiarliť aj Bill… Teším sa na pokračovanie.
Jsem zvědavá jak se bude chovat Bill až zjistí že se Tom věnuje někomu jinému.
Vidím to stejně, jako Zuzanka. Myslím, že Tom se bude tak usilovně snažit se přes Billa dostat v Mattově náruči, až začne žárlit Bill. A vlastně v tuhle variantu i doufám, že si Bill uvědomí, o co přichází, až když už bude málem pozdě…
To vypadá hodně dobře, na to žárlení se těším!
Žárlení – nežárlení… Nejhorší na tom je, že se kvůli Tomově neopětované lásce strašně odcizili. Hlavně tohle je bude oba ničit.
Díky, těším se na pokračování.
Chudák Tomi, to mu musí lámat srdce. Na druhou stranu může být rád, že ho Bill neposlal do háje úplně. Snad se jim brzo podaří najít si k sobě cestu. I kdyby jen jako bráchové.
Moc děkuji za díl