autor: Gaja
„Aww, tys byl to nejtlustší miminko!“ zašvitořil Bill.
„Mwuh?“ Zeptal se Tom s pusou plnou zubní pasty a vystrčil hlavu ze dveří koupelny. Oči se mu rozšířily v okamžiku, kdy spatřil, na co se to Bill dívá. „Bille!“
„Co? Stejně to bylo prakticky venku,“ řekl Bill a otočil další stránku fotoalba.
„Pokud tím ´venku´ myslíš ´v krabici pod postelí´,“ odsekl Tom a vzal si chvíli, aby pastu vyplivl, než zamířil zachránit sám sebe před ztrapněním se fotkami z dětství. Hrábl po albu, ale Bill ho posunul dál, směrem k čelu postele a pryč od něj. „No tak, Bille.“
„Ale, ty no tak. Byl jsi v koupelně celou věčnost a já jsem se nudil,“ řekl Bill s úsměvem a opřel si album do klína. „Nevěděl jsem, že máš sestru.“ S otočením alba, aby se Tom mohl podívat – a s odtáhnutím zpět před dalším pokusem mu ho ukrást – Bill ukázal na fotografii Toma a malé holčičky s copánky. „Sestra, že? Máte stejné oči.“
Se zasténáním Tom padl zády na postel s ručníkem kolem boků, díky kterému byl stále více oblečený než Bill. „To je moje sestra Sarah, jo.“
„Wow, vaši rodiče usilovali o vážně tvůrčí jména, co?“ Zeptal se Bill ledabyle a otočil na další stránku.
„Očividně ne, Bille.“
Bill se usmál a natáhl se vedle Toma, teď když už si nemyslel, že mu album bude odebráno. „Který z vás dvou je starší?“
„Já, o něco více než jeden rok,“ řekl Tom a přikrčil se, když Bill otočil na stránku plnou Halloweenských fotografií ukazujících šestiletého Toma oblečeného jako Brett Michaels, který se zubil na fotoaparát. „A co ty?“
„Nejstarší z celkového počtu jedna,“ odpověděl Bill s úsměvem a ukázal na další fotku nabručeně vypadajícího osmiletého Toma, který měl na sobě čelenku a seděl u malého bílého stolku obklopen panenkami, zatímco jim všem Sarah s širokým úsměvem servírovala čaj. „Máma vždycky říkala, že jsem byl tak dokonalý, že nechtěla pokoušet osud dalším, ale táta říká, že jsem byl ve skutečnosti tak kolikové dítě, že nedokázala snést myšlenku na to, že by tím musela projít znovu.“ Bill se opřel o Tomův bok a ukázal na další fotografii. „To je tvá máma?“
Tom přikývl, přehodil paži přes Billova záda a přitiskl si jej k sobě blíž.
„Je krásná,“ řekl Bill upřímně. „Už vím, po kom jsi zdědil tak dobrý vzhled.“
„Lichotníku,“ vynadal mu Tom a políbil Billa na rameno. Přitulený k jeho boku Tom musel připustit, že tohle nebylo tak děsivé, jak si myslel, že bude. Už se dostali přes jeho dětská léta a i většinu trapných předpubertálních – Tom upozornil na různé příbuzné usmívající se na záběrech – aniž by se Bill jedinkrát zhrozil nad Tomovými katastrofálními módními volbami, nebo ještě hůře, nad výrazy jeho tváře. Bylo to příjemné, uvolněné, s Billem, který byl hřejivý a jemný po jeho boku a každých pár stránek Tomovi posílal malé úsměvy. Bylo to hezké.
„Kdo je tohle?“ Zeptal se Bill s poklepáním na další Tomovu fotku, tentokrát s vysokým blonďákem se zplihlými vlasy, který měl ruku přehozenou přes Tomovo rameno a praštěný úsměv na tváři. „Bratranec?“
„Ehm, no, vlastně,“ začal Tom a poškrábal se na tváři. „To je Casper, můj první přítel.“
Bill naklonil hlavu a podíval se na fotografii zamyšleně. „Já jsem o dost žhavější,“ řekl nakonec spolu s přikývnutím. „Kolik ti bylo?“
„Sedmnáct. Byl v basketbalovém týmu a Sarah byla roztleskávačka, takže mě naši donutili vozit ji na všechny zápasy, protože byli zaneprázdnění a já už jsem v té době měl řidičák. Nějak jsme se spolu zapovídali a najednou jsem měl přítele. Sarah žárlila,“ skončil Tom s lehkým úsměvem nad tou vzpomínkou. „A co ty?“
„Já jsem nepřinesl fotky,“ řekl Bill s úšklebkem a šťouchl do Toma ramenem.
„Ale no ták, tys mě mohl vidět v mém Halloweenském kostýmu želvy ninja a nepodělíš se o nic na oplátku? Jak je to fér?“ Zeptal se Tom a šťouchl Billa nazpět.
„Kdo říká, že život je fér?“ Odpověděl Bill a otočil na další stránku, než se podíval na Toma a spatřil na jeho tváři smutný, štěněčí pohled. „Ach bože, fajn. Jmenoval se Jacob, tmavé vlasy, tmavé oči, bydlel na konci ulice. Bylo mu patnáct, mně bylo čtrnáct, a pamatuju si, jak jsem si myslel, že je to ta nejvíce cool věc vůbec, protože jsem měl přítele středoškoláka,“ Bill se zasmál a zavrtěl hlavou. „Při zpětném pohledu to bylo tak ubohé.“
„Ubohé?“
Bill pokrčil rameny a přetočil na další stránku plnou fotek Sarah z maturitního plesu. „Jo, jako muchlování se pod tribunou během fotbalového zápasu a plížení se do mého starého, vratkého domečku na stromě si zapíchat. Však víš, idiotské klučičí věci, ale v té době se to všechno zdálo být tak vášnivé a dospělé. No do prdele, tvoje sestra byla královnou plesu?“
„Jo, ve třeťáku i ve čtvrťáku. Takže hádám, že Jacob byl tvůj první, že?“ Zeptal se Tom ledabyle, rukou třel malé kruhy na Billových zádech.
„První kluk, jo,“ řekl Bill. „Víš, vždycky jsem si myslel, že by bylo parádní být králem plesu, ale oni to vždycky dali kapitánovi fotbalového týmu nebo někomu podobnému. Já vypadám opravdu dobře ve smokingu, ale v chráničích už tak skvěle ne. Nebo ve spoustě modřinách poté, co mě málem rozdrtí na hřišti.“
„Jo,“ řekl Tom nenuceně. „Takže tvá první byla holka?“
„No, jo. Byla nová a já jsem nakonec byl ten, kdo ji provedl po škole, a tak jsme spolu začali chodit, protože jsem byl jediný, koho na té škole znala. Opravdu pěkná, celkem stydlivá. Dělávali jsme spolu domácí úkoly v domě jejího otce,“ řekl Bill a nejasně přitom pokrčil rameny. „Byli jsme zvědaví, a proto jsme se párkrát rozhodli to zkusit, abychom viděli, jaké to je.“
„Hm,“ řekl Tom pomalu.
Bill přestal otáčet stránky a otočil se k Tomovi vedle sebe. „Počkat, ty děláš tu věc, nebo ne?“
„Jakou věc?“
„Tu věc,“ zopakoval Bill, odstrčil fotoalbum a posadil se. „Tu, kde tak nějak náhodně vytahuješ historii druhého člověka, abys tím mohl být posedlý.“
Tom svraštil obočí a připojil se k Billovi v sezení. „Ne,“ řekl poněkud nepřesvědčivě. „Každopádně ty jsi s tím přišel, já jsem se jen ptal.“
„Já jsem se jen zeptal na někoho na fotce, ty jsi ten, kdo začal vyzvídat. ´Aha, takže jsi spal s holkama, jo? Jaké to bylo?´“ Napodobil Bill a zkřížil si ruce na prsou. „Do tohohle nejdu. Nechystám se mít nějaký velký, příšerný Chasing Amy moment.“
„Co?“
„To je film,“ řekl Bill prostě. „Kluk potká holku, začnou spolu chodit, zamilují se, a on pak zjistí, že ona už vlastně vedla sexuální život i před ním a on vylítne a všechno zničí. Byl jsem na tom filmu s přítelem, ano, s dalším, a zjevně se z toho filmu vůbec nepoučil, protože chtěl mít celou tu věc ´takže, cos už dělal´. Usoudil jsem, že, hej, mám ho rád, takže budu upřímný, protože upřímnost je dobrá věc. Kdo chce později nějaká překvapení, že? On pak začal být celý divný, najednou přišlo ´není to tebou, je to mnou´ a rozešli jsme se. Od té doby jsem se rozhodl na to srát. Spím s tebou a to by zatraceně mělo stačit. Nechystám se stydět za to, že mám nějakou historii, ale to neznamená, že mám nějaký zájem vyrovnávat se s následky toho, že se někdo nedokáže vyrovnat se skutečností, že jsem už před ním byl se spoustou lidí.“
„Zvlášť teď,“ řekl Tom s lehkým úsměvem ve snaze odlehčit to rostoucí napětí v místnosti.
Bill se zlostně zamračil. „Ach, jdi do prdele,“ řekl, než vyskočil z postele, začal si po místnosti sbírat své věci a natahoval je na sebe tak rychle, jak je našel. „To je přesně důvod, proč jsem říkal, že nikdy nebudu dělat nic takového, jako je tohle. Nepotřebuju, aby někdo, komu na mně má záležet, mi házel zpátky do obličeje to, co dělám.“
„Já jsem nechtěl…“ začal Tom, ale byl přerušen, zatímco si Bill natahoval ponožky.
„Já to nechci slyšet,“ odsekl Bill a zavrtěl hlavou. „Bavili jsme se, ale očividně se nedokážeš vyrovnat s tím, co s sebou nesu. Končím tohle dřív, než si jeden z nás opravdu ublíží.“ Bill zamířil ke dveřím a poslal poslední pohled zpátky na Toma sedícího stále ještě na posteli. „Ahoj, Tome.“
„Bille,“ zavolal za ním Tom, Bill mezi nimi zavřel dveře.
Bill rychle zamířil dolů po schodech, popadl z gauče svou tašku, nasadil si boty a dostal se až k hlavním dveřím, než se zarazil, nejistý si tím, co to přesně dělá. Nechtěl se s Tomem opravdu rozejít. Všechno šlo mezi nimi dobře, měl Toma rád, zdálo se, že Tom má rád jeho, a kromě tu a tam odtažitého, spíše nechtěného komentáře, se Tom zdál být schopný vypořádat se s tím, co Bill dělá, docela dobře. A přesto byl teď tady, jen jedno otevření dveří od zahození toho všeho, protože…?
S povzdechem Bill sklopil hlavu k podlaze. Protože měl strach. Protože se do toho nechtěl až příliš vložit, jen aby se Tom pak náhle rozhodl, že už se s tím dál vyrovnávat nedokáže. Protože nechtěl vědět, že Tom sedí doma a čeká na něj, zatímco se Bill nechává ojíždět někým jiným. Protože tohle chtěl až příliš moc na to, aby riskoval, že mu to bude odebráno. „Kurva,“ zaklel a upustil tašku vedle svých nohou. On byl ten, kdo řekl, že Tomovi dá šanci, a nyní to by on, kdo to celé ničil, protože to vlastně fungovalo. Jestli měl kdokoliv právě teď potíže s Billovou prací, byl to Bill.
Otočil se na patě a zamířil zpátky skrz dům, zpátky nahoru po schodech a zpátky do Tomovy ložnice, kde po otevření dveří našel zdrceného Toma stále sedícího na posteli. „Nenech mě to udělat,“ řekl Bill ode dveří.
Tom prudce zvedl hlavu a zaměřil svou pozornost na Billa, překvapený, že ho tam vidí. „Co?“
„Nenech mě to udělat,“ opakoval Bill, vstoupil do místnosti a přešel k posteli. „Nenech mě tohle všechno zahodit jen proto, že jsem se rozhodl kvůli něčemu vyšilovat.“ Po vyšplhání na Tomův klín jej Bill objal a zabořil tvář do Tomova krku. „Nenech mě jít.“
„Nenechám,“ řekl Tom tiše a držel Billa přitisknutého ke své hrudi.
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Chudák Bill. Zdá sa, že ho tá jeho práca nakoniec trápi viac, než Toma. No, nie je sa čo diviť, stále mať strach, že to raz Toma prestane baviť… Ale na druhej strane je to len dobre. Len nech sa trápi. Aspoň ho to nasmeruje k tomu uvažovať o zmene. Ďakujem za časť.
Tom si zaslouží respekt. Drží se vážně skvěle. Zato Bill to nějak přestává zvládat. Vyšiluje kvůli kravinám z minulosti, asi aby nemusel řešit problém, který má právě teď…
Díky za překlad
Neměl by spíš Tom byt ten co vyšíluje ale je fajn že Billovi to začíná zapalovat.
Bill je nějak vedle, Tom je ale taky nějakej divnej!!!Jinak díl je to parádní…
Myslela jsem, že nejvíc problémů "s tím" bude mít Tom, ale lítá v tom i Bill. Jako by podvědomě očekával, že mu Tom začne něco předhazovat nebo vyčítat, nebo se s ním rozejde… ze zřejmých důvodů.
Ale na druhou stranu se ukázalo, že má Toma opravdu rád. Dost na to, aby dokázal překousnout hořkost a vrátit se.
Děkuji za překlad. 😀
Oh, som rada, že sa Bill včas spamätal a dokázal si priznať chybu a vrátil sa. Som strašne rada, že ho Tom neposlal preč. A veľmi dúfam, že Bill s tou hnusnou prácou sekne čím skôr.
Jak Bill Toma sjel a odešel, myslela jsem si, že je to jen hloupý vtip. Díky bohu, že si Bill velmi brzy uvědomil, že Tom vlastně skoro nic neřekl a že celou tu dobu je Tom chápavý a strašně hodný. Jiní partneři by už po něm dávno chtěli nějaké ultimátum, ale Tom je v tomhle jiný, za což jej vážně obdivuju!
Moc děkuji za překlad!