autor: Gaja
Bill si sám pro sebe tiše broukal, když si nanášel make-up, a udělal jej tmavší než obvykle. Byl v dobré náladě, odpoledne strávené s Tomem bylo mnohem příjemnější, než očekával, a přestože nechtěl odejít, aby se připravil do práce, a Tom jej také opravdu nechtěl nechat odejít, byl rád, že ho nečekal další dlouhý večer, kdy do něj bude bušit nějaký anonymní podnikatel, který by v něm viděl spíše sexuální hračku než svolného partnera.
Místo toho ho čekal večer s odvážnou – pokud se dalo soudit dle jejího seznamu požadavků – mladou ženou přibližně v jeho věku. To neznamenalo, že se na to nějak zvláště těšil, mnohem raději by strávil večer s Tomem, střídal jeden klub za druhým a poté se s ním stáhnul do jedné z těch malých kancelářských místností v patře, které začínal mít čím dál raději. Ale bylo hezké být schopný dostat šanci mít se svým přítele sex, aniž by mu to překáželo v práci.
S posledním dotekem slabých bílých třpytek na očních víčkách Bill ustoupil a obdivoval svůj vzhled. Vypadal dobře, pomyslel si. Jeho tvář doplnil průhledný lesk na rty a Bill zamířil ke dveřím, když mu telefonát připomněl, že má brzy rezervaci. Bill zavěsil, natáhl si vysoké boty a kabát a naposledy se na sebe podíval, než vyrazil ven do zimního počasí.
Bill dál pokračoval v broukání, zatímco připravoval pokoj, zastrčil staré ozdoby do prádelníku a rozložil kolem své oblíbené věci ve stylu art deco v naději, že jeho klientka pro tento večer má stejný vkus. Dokonce stříkl do vzduchu i trochu kolínské, aby do místnosti dodal trochu té mužnosti, kterou standardní šeříkový sprej používaný hotelem opravdu neměl. V jeho očích se vše zdálo být připravené, uklizené, ale ne přehnaně, čisté, ale pohodlné.
Sáhnutím do své tašky se Bill ujistil, že má připravený kondom, který skryl vedle lampičky na nočním stolku pro snadný přístup, až nastane ten správný čas. Byl tak připraven, jak jen mohl být a nyní vše, co musel udělat, bylo čekat.
Naštěstí nemusel čekat příliš dlouho, hodiny odbily celou a zaklepání na dveře přišlo jen o necelé tři minuty později. Bill vstal, uhladil si tričko, nasadil úsměv a otevřel dveře.
Billův úsměv zamrzl, jakmile byly dveře otevřené, a na jeho tváři se objevilo překvapení dřív, než se dokázal zastavit. „Kat?“ Zeptal se, zatímco si v hlavě rychle vytvořil spojení mezi ní a tou anonymní ´Katherine´, která si jej zarezervovala.
Kat naklonila hlavu na stranu a dívala se na Billa se stejně zmateným výrazem, o kterém si Bill byl jistý, že má na tváři i on. „Bille? Ty jsi masér?“
„Cože?“ Zeptal se Bill.
„Masér,“ zopakovala Kat, prošla kolem Billa a rozhlížela se po hotelovém pokoji. „Richard mi řekl, že zná jednoho skvělého chlápka a domluvil mi na dnešní večer schůzku. Nemyslela jsem si, že to budeš ty.“
„Cože?“ Zopakoval Bill a ze zvyku za ní zavřel dveře.
„Ačkoliv, když tak nad tím přemýšlím, je to docela divné, že se Rick nezmínil, že jsi to ty. Vždyť ví, že se známe,“ řekla Kat a lehce se zamračila.
Bill se opíral o dveře a přemýšlel nad nesčetným množstvím způsobů, kterými by Richarda zavraždil, kdyby mu byla dána i jen poloviční šance. Většina z těch způsobů byla pomalá, dlouhotrvající, a některé z nich zahrnovaly i nějaký ten druh kastrace. „Co přesně ti řekl?“
„Vykládala jsem mu o práci a o tom, jak se můj šéf v poslední době chová jako blbec a jak by se mi líbilo trochu toho hýčkání, snažila jsem se mu dát pár náznaků, víš?“ Kat se posadila na okraj postele. „On řekl, že zním vystresovaně a že zná jednoho chlápka, který by ze mě definitivně všechen ten stres dostal. Říkal, že jsi byl opravdu dobrý.“
Bill sklouzl podél dveří až k podlaze, na kterou se s překříženýma nohama posadil. „Ve skutečnosti neřekl ´masáž´, nebo ano?“
„No, vlastně ne. Tu část jsem si tak nějak domyslela.“
„A tebe nenapadlo, že je to divné, že je ta schůzka v hotelu?“
Kat svraštila obočí. „Nevěděla jsem, že je to hotel, dokud jsem se sem nedostala. Rick mi prostě jen dal adresu, číslo apartmánu a čas, kdy mám přijít. Tak nějak jsem si myslela, že to jsou možná hotelové lázně. Koneckonců, je to opravdu pěkný hotel.“
„Hm,“ řekl Bill úsečně a lehce kývl hlavou.
Kat se sama pro sebe zamračila a dala se do pohybu, aby se posadila na podlahu naproti Billovi, poté se lehce dotkla jeho kolene. „Bille, zlato,“ řekla jemně a přitáhla jeho pozornost od myšlenek, které se mu honily hlavou. „Co tady děláš?“
Bill si tiše povzdechl a rukou si projel skrz vlasy. „Pracuju tady,“ řekl a ze zvyku se tak celé té otázce vyhnul.
„Bille…“
„Já…“ se zasténáním Bill zaklonil hlavu ke dveřím s hlasitým žuchnutím. „Tohle je pravděpodobně ten poslední způsob, jakým jsem chtěl, aby to někdo z vás zjistil,“ řekl nakonec s pohledem upřeným na hladký, bílý strop nad hlavou.
„Zjistil co?“ Zeptala se Kat. „Chci říct, no tak, nemůže to být tak špatné. Není to, jako bys snad byl, já nevím, třeba prostitut nebo něco takového.“
Bill sebou trhnul a vnitřně se přikrčil. „Tohle označení opravdu nepoužíváme,“ řekl tiše a nechal svůj pohled klesnout zpátky ke Kat.
Kat na moment poklesla brada, než Billa plácla po paži. „Lháři. No tak, řekni mi to.“
„Není to lež,“ odpověděl Bill a poškrábal se ve vlasech. „Jsem eskort, společník. Lidé mi platí, abych je sem nechal přijít,“ řekl a dostalo se mu od Kat dalšího plácnutí. „Au!“
„To není vtipné.“
„Nesnažím se být vtipný,“ odsekl Bill.
„Ale ty jsi… ty jsi Bill,“ vykřikla Kat. „Jsi příliš…“
„Citově odměřený?“ Navrhl Bill. „Příliš věčně nezadaný? Příliš náhle zdánlivě zcela bez zájmu o sex? Příliš tichý o své práci pokaždé, když o tom začneme mluvit?“
Kat vytřeštila oči, nějakou dobu bez jediného zvuku pouze otevírala a zavírala ústa. „Jak dlouho?“
„Něco málo přes pět let.“
„Tys začal tenkrát, když jsme spolu chodili?“
Bill lehce přikývl. „Nemyslel jsem si, že bys to pochopila, a potřeboval jsem práci,“ vysvětlil. „Nechtěl jsem ti ublížit.“
„Takže jsi to před námi celou tu dobu tajil?“ Zeptala se Kat, v jejích očích bylo zjevně znát ublížení.
„Věděl jsem, že bys byla naštvaná, a Angela, bože, Angela. Ty víš, že by se mě nikdy nepřestala vyptávat. Skončil bych tak, že bych jí líčil každý večer strávený tady. Tobě by z toho všeho začalo být špatně a zmizela bys už před lety. Ačkoliv Jarretovi by to nejspíš bylo jedno. Prostě jsem si myslel, že by bylo pro všechny lepší, kdybych si to nechal pro sebe.“
Kat se zamračila a odstrčila si své dlouhé, tmavé vlasy dozadu přes rameno. „Pokud mi říkáš pravdu, pak to znamená, že tak nějak musíš udělat to, o co tě požádám, nebo ne?“
Bill se kousl do spodního rtu a lehce nakrčil obočí. „V rozumných mezích a pouze tehdy, pokud to bylo předem uvedeno v rezervačním dotazníku,“ řekl. „Žádná nepříjemná překvapení.“
„Takže kdybych ti řekla, abys mě políbil, musel bys to udělat?“
Bill tiše přikývl.
Kat se vyhoupla na kolena a naklonila se k Billovi blíž, rukama se zapřela o jeho ramena. „Tak mě polib.“
Bill se na Kat zoufale podíval, hledal v její tváři určitý náznak, že si z něj pouze střílí, ale nenašel nic. Pamatoval si tenhle vážný výraz těch temných očí až příliš dobře z doby, kdy byli před tolika lety spolu, a lámalo mu srdce, že to teď vidí znova. Tiše přiložil ruku na zadní stranu Katina krku, prsty jí zamotal do vlasů, zavřel oči a naklonil se dopředu, až se jejich rty dotkly.
Naštěstí to bylo vše, kam až polibek zašel; lehký dotek rtů a pak se od něj Kat překvapeně odtáhla. „Ty to opravdu myslíš vážně, že?“ Zeptala se tiše.
„Proč bych o tomhle lhal?“ Zeptal se Bill a rozhodl se, že sere na hotelová pravidla, když se natáhl pro svou tašku, vytáhl tolik potřebnou cigaretu a zapálil si ji.
„Já nevím. Protože je to tak… špatné. Ty bys neměl být šlapka…“
„Společník,“ opravil ji Bill.
„Měl bys být Bill. Sladký, krásný, namalovaný Bill. Měl bys být… jiný,“ řekla Kat s malým zamračením.
Bill se zamračil nazpět. „Pořád jsem to já. To, že mám nestandardní práci, nemění to, kdo jsem.“
„Ale mění!“ Řekla Kat, vstala a lehce přecházela po pokoji. „Chci říct, myslela jsem, že jsme se rozešli kvůli jakémusi problému s kompatibilitou, ne proto, žes chtěl jít šukat za peníze.“
„Nikdy jsem neřekl, že jsem to chtěl,“ odpověděl Bill a taky se vyškrábal na nohy. „Jen to prostě dávalo smysl tu práci vzít. Ty ze všech lidí nejlíp víš, jak moc si užívám sex, takže být schopen dělat tohle a dostat za to zaplaceno, vypadalo jako výhra v loterii. Rozešli jsme se, aby ses nemusela vypořádávat s myšlenkou, že tě podvádím. Snažil jsem se dělat to, co jsem považoval za nejlepší.“
„Nemohl sis místo toho najít nějakou jinou, normální práci? Mohla jsem ti sehnat práci v mé kanceláři, pokud jsi ji tak moc potřeboval.“
Bill si povzdechl a potáhnul ze své cigarety. „Snažil jsem se. Všude, kam jsem se jen podíval, mě odmítli pro nedostatek zkušeností, nebo proto, že jsem neměl ten správný kus papíru. Vyplnil jsem v tomhle stupidním městě stovky dotazníků a jediné místo, kde by mě vzali, byl zasraný obchod s potravinami. Tohle je tisíckrát lepší.“
Kat se zamračil a zkřížila si ruce na prsou. „Tom o tom ví?“
„Samozřejmě, že ano.“
„A?“
„A co?“ zeptal se Bill.
„A on je s tím vším v pohodě? Přece jen, rozdáváš všude kolem to, co by mělo být jeho.“
Bill na ni zíral. „Chápe, že musím dělat to, co musím.“
Kat zavrtěla hlavou. „Pak jste oba dva zrůdy,“ řekla a protlačila se kolem Billa ke dveřím.
„Kat, no tak,“ řekl Bill, natáhl ruku a dotkl se její paže. Upřímně, takovouhle reakci od Kat čekal, kdyby to někdy zjistila, ale to neznamenalo, že to o to méně bolelo, když se to stalo v reálném životě.
„Nech toho,“ řekl Kat a vykroutila ruku z Billova sevření. „Já jsem tě milovala, ty kreténe, a tys mi dal kopačky kvůli tomuhle,“ řekla, zastavila se a ukázala po hotelovém pokoji, „a kvůli nějakému úchylnému bastardovi, který se pravděpodobně udělá z toho, že jsi ochotný sám sebe předložit jen za hromadu bankovek hozených tvým směrem.“
„Kat…“
„Musíš mě nějakou dobu nechat o samotě,“ řekla Kat smutně, po tváři ji nekontrolovatelně sklouzla slza a Bill musel sepnout ruce po svém boku, aby se nenatáhl ji setřít. „Potřebuju čas.“
Bill přikývl a mlčky ustoupil, aby Kat mohla odejít, a zavřel za ní dveře. S tichým popotáhnutím Bill zamířil k oknu, otevřel okenní křídla a nechal studený vzduch, aby odstranil pach kouře z místnosti. Mechanicky posbíral své věci, strčil je do tašky a vrátil na místo původní hotelovou výzdobu, dokonce si vzpomněl na zbytečně schovaný kondom na stolku a přidal ho ke změti ostatních věcí. V době, kdy byl hotov, se Bill třásl zimou, zavřel okna a znovu si oblékl kabát, než vyšel z místnosti. Potřeboval další cigaretu, nebo možná dvacet, a nějaký drink. Víc než to však potřeboval Toma. Prostě musel přijít na to, kde se nachází.
Billovi to trvalo tři zastávky – a čtyři drinky – než konečně vystopoval Toma v jednom z jeho hiphopově zaměřeném klubu. Protlačil se davem a našel Toma za barem, jak vybírá z nápojového inventáře něco pro dnešní večer. „Tome!“ Zavolal Bill, naklonil se přes bar a zamával, dokud nepřitáhl Tomovu pozornost, a poté hlasitě zakňučel nad veselým úsměvem, který mu Tom věnoval na oplátku.
„Ahoj, zlato. Co se děje?“ zeptal se Tom vesele a opřel se lokty o bar, když se podíval na Billa.
„Musím s tebou mluvit,“ řekl Bill rychle.
Tomův úsměv zakolísal, když zachytil Billův tón a výraz v jeho tváři. Přikývl, vyšel zpoza baru, chytil Billa za loket a vedl jej ke známým dveřím ‚pouze pro zaměstnance‘, které vedly nahoru do kanceláře. Tom za nimi dveře sotva zamkl, když našel sám sebe s náručí plnou Billa a jeho obličejem zabořeným ve svém rameni. „Co je špatně?“
„Byla to Kat,“ zakňučel Bill, přitiskl se k Tomovi tak blízko, jak jen to bylo fyzicky možné, skoro ohromen svou potřebou to v tu chvíli vykonat.
Tom jej jemně hladil po vlasech a prohrábl jednotlivé prameny skryté pod obvyklou vrstvou laku na vlasy. „Kdo byla Kat?“
„Moje dnešní rezervace. Byla to Kat, “ zopakoval Bill smutně, teplo z Tomova těla mu prosakovalo skrz kabát až na jeho studenou kůži. „Ten hajzl Richard mě pro ni rezervoval. Nevěděl jsem, že to bude ona, dokud jsem neotevřel dveře.“
„Tohle vyžaduje alkohol, že?“ zeptal se Tom tiše a Bill přikývnul, než se usadil na malou postel. Tom přešel ke svému stolu a prohledal spodní šuplík, až našel zpola plnou láhev tequily a vrátil se s ní k Billovi.
„Nemůžu uvěřit, že to ten debil udělal,“ stěžoval si Bill, odstranil uzávěr z láhve a napil se přímo z ní, jen aby zakašlal a znovu pokračoval. „Teď je na mě naštvaná, že jsem nikdy nic neřekl, a nejspíš to zítra řekne Angele, uf.“ Bill opřený o Tomův bok si povzdechl. „Celé to bude strašné a je to všechno vina toho parchanta.“
Tom se tiše kousl do rtu, jak se rozhodoval o tom, jestli se má zmínit, že Bill jim to opravdu mohl všechno říct dřív a pak by nebyl v této situaci. „Měl jsi mě nechat ho praštit,“ řekl lehce, rád, když se mu od Billa dostalo měkkého smíchu.
„Jak znám Kat, tak je právě teď v polovině procesu dávání si dvě a dvě dohromady a je na cestě rozbít mu nos,“ řekl Bill, přičemž si nalil další skleničku. „Ale tohle není způsob, jakým jsem chtěl, aby to zjistili.“
„Já vím, Bille,“ řekl Tom a omotal ruku kolem Billových ramen. „Ale všechno bude dobré.“
„Jak?“ zeptal se Bill rozmrzele. „Teď to každý bude vědět. Angela mě kvůli tomu bude přivádět k šílenství. A pak jsi tu ty a oni všichni se budou ptát, proč jsi s tím v pohodě, když bože, nikdo by s tím neměl být v pohodě.“ Bill se přitulil k Tomovu rameni a povzdechl si. „Děkuju ti za to, že nejsi divný.“
„Není zač,“ řekl Tom a políbil Billa na vrcholek hlavy.
„Můžeš… můžeme dnes v noci zůstat tady?“ zeptal se Bill tiše a pohrával si s koncem jednoho z Tomových copánků. „Tak trochu se chci prostě jen opít a být s tebou a zapomenout, jak hrozně by to všechno mohlo skončit, alespoň na chvíli.“ Bill přitiskl nos proti Tomově tváři a vtiskl mu tam polibek. „Potřebuju, abys dnes v noci zůstal se mnou,“ zašeptal Bill upřímně.
„Dobře,“ řekl Tom tiše a přikývl.
Bill se vyhoupl na Tomův klín a omotal se kolem něj, zatímco se vykroutil z kabátu a nechal ho dopadnout na podlahu. „Miluju tě,“ zašeptal Bill sotva dost hlasitě, aby to bylo slyšet, i zvuk toho, jak pil ze svého nápoje, byl hlasitější než jeho slova. Bill vzal do dlaní Tomovu bradu a vyhledal jeho tvář, než se naklonil a věnoval mu polibek s příchutí alkoholu. „Jsi ta nejlepší věc, která se mi po dlouhé době stala.“
Tom naklonil svou tvář, aby se setkala s Billovou, a nechal Billa brát si veškeré polibky, které potřeboval, aby sám sebe uklidnil, padl zády na postel v dlouhé, pomalé a líné vlně muchlování, která fungovala v uklidňování Billa lépe, než by dokázalo jakékoliv množství alkoholu.
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
Tak jestli ani tohle Billa neprobere, tak už vážně nevím. Kat mu to pěkně vytmavila, jen co je pravda, a já s ní musím ve všem do puntíku souhlasit. Řečičky o tom, že žádná jiná možnost než šlapání pro něj neexistuje, jsou jenom výmluvy. Je to všechno o penězích, zvykl si zkrátka na určitý standart a za nic na světě z něj nechce slevit. Možná by Tom měl přestat být tak zatraceně tolerantní…
Díky za překlad
Ten Richard je zákeřný kretén a já doufám, že se mu to vymstí. Kat je teď možná na Billa naštvaná, ale určitě jí dojde, odkud to Richard věděl.
Bill na druhou stranu musel počítat s tím, že se to jednou provalí. Uvidíme, jak se s tím srovnají ostatní, ale rozhodně nebudou nadšení. Další hřebíček do pomyslné rakvičky. Tom na Billa možná nechce tlačit, aby o něho nepřišel, ale ostatní si servítky brát asi nebudou.
Už by to chtělo pořádnou vichřici.
Děkuji za překlad. 😀
Tohle se dalo čekat že se to někdo dozví jsem zvědava jak se zachová Bill.
No teda, ten Richard sa zachoval ozaj ako sviniar. Snáď si to Kat uvedomí a poriadne mu to osladí. A Bill? Len tak ďalej. Človek mu neželá nič zlé, ale na druhej strane čím viac negatívnych zážitkov spojených s prácou, tým skôr ( snáď ) zmení názor na svoju " úžasnú " prácu a odíde z nej. Ďakujem za časť.
Som rada, že sa to stalo a možno to už konečne Billa niekam posunie. Prečo by bola práca v obchoďáku horšia ako robiť kurvu??? Obdivujem Toma ale on vďaka tej divnej práci Billa spoznal, tak to musí akceptovať, ale aj tak mu to musí vadiť predsa…
Já jsem upřímně i ráda,že se tohle stalo. Asi trochu doufám v to, že nad tím bude Bill přemýšlet a posune jej to. Já z těch jeho výmluv, proč s tím nemůže přestat, už začínám být nemocná. Nechápu, jak Tom dokáže být tak v pohodě. Vím, že mu to vadí..ale stejně se k Billovi chová pořád strašně hezky.
A co Bill vůbec čekal? Upřímně je docela zázrak, že to vydržel tajit celých 5 let a nikdo v jeho blízkosti na to nepřišel. A když je se svou prací tak strašně v pohodě, jak celou dobu říká, tak jsem čekala, že to až tak prožívat nebude. Evidentně s tím až tak v pohodě není.
No, upřímně jsem posledních pár dílů na Billa docela namíchlá. I když je to jen povídka, nějak to prožívám a mám chuť jej proplesknout, aby si uvědomil, že peníze nejsou všechno.
Moc děkujiza překlad! 🙂